Polsko předsedá Evropské unii od ledna do června 2025 a během svého mandátu se zaměří na posílení evropské bezpečnosti, a to nejen v oblasti obrany, ale i v ekonomice. Konkrétně v rámci Rady ECOFIN se bude věnovat zejména posílení konkurenceschopnosti Evropy a finančním aspektům společné obrany a podpory Ukrajiny. V oblasti daňové legislativy bude usilovat o dosažení dohody nad devátou směrnicí o správní spolupráci v oblasti daní (tzv. směrnice DAC 9) a také např. o revizi směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny (ETD).

Lednová Rada ECOFIN se dále zabývala návrhy doporučení ke střednědobým fiskálně-strukturálním plánům, včetně plánu České republiky, a doporučeními k nápravě nadměrného schodku veřejných financí pro Belgii, Francii, Itálii, Maďarsko, Maltu, Polsko a Slovensko a jeho pokračování v případě Rumunska. Doporučení Rady dotčeným státům předepisuje, v jakém časovém horizontu mají představit opatření k nápravě své fiskální situace a v jakém časovém horizontu této nápravy dosáhnout. Na doporučeních Rady pro výše uvedené země se již členské státy konsensuálně dohodly na pracovní úrovni, Rada ministrů tato doporučení dnes finálně schválila.

„Kdybychom si v roce 2023 neschválili konsolidační balíček, který obsahoval opatření v příjmech a výdajích státního rozpočtu pro roky 2024 a 2025, tak bychom dnes byli i my ve skupině zemí, se kterými Evropská komise řeší nadměrné schodky státních rozpočtů. Díky tomu, že jsme k řešení velkých rozpočtových schodků přistoupili aktivně a pro Evropskou komisi byl náš plán k dodržení maastrichtských kritérií v oblasti rozpočtu věrohodný, Komise s námi jednání o nadměrném schodku nezahájila,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Důležitým bodem lednového jednání Rady ECOFIN byla také debata o zajištění konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí v globálním kontextu, tedy jak konkrétně snížit regulační zátěž. Pro novou Evropskou komisi je zjednodušení právních předpisů jednou z horizontálních priorit a pro ČR je zmírnění nadbytečných administrativních, zejména reportovacích povinností podnikatelů, klíčové téma. Česko proto navrhuje důkladně vyhodnotit stávající regulatorní zátěž firem všech velikostí.

„Je to zásadní úkol, ale naše ambice musí jít ještě dál. Potřebujeme komplexní analýzu, abychom identifikovali nejvíce zatěžující právní předpisy EU," řekl během jednání Rady ministr Zbyněk Stanjura. „Měli bychom se zaměřit na přehodnocení politik a opatření k dosažení ambiciózních cílů v oblasti životního prostředí, zejména těch, které jsou uvedeny v Evropské zelené dohodě. Rovněž by měla proběhnout důkladná diskuse o ambicích cíle do roku 2040. Pokud jde o legislativu balíčku Fit for 55, měl by zahrnovat zrušení nebo výraznou revizi některých přísných legislativních předpisů, jako je zákaz spalovacích motorů od roku 2035, nebo odložení jejich implementace, jako u EU ETS 2. A do doby, než bude tento úkol hotový, by Evropská komise neměla zavádět novou regulatorní zátěž,“ dodal Zbyněk Stanjura.