Děkuji za slovo. Kdybych měl vyvracet každou lež, polopravdu, nepřesnou informaci, tak se dneska k hlasování nedostaneme, tak jenom pár poznámek k těm vystoupením, která doposud zazněla, pominu tu sérii osobních útoků a urážek, ratio jsem tam skoro nenašel.

Nejdřív bych začal u pana místopředsedy Havlíčka. V soutěži o nejhorší pozměňovací návrh, který padl ke státnímu rozpočtu zvítězil jednoznačně pan místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. Teď nejde o to, kam chce těch 31 miliard poslat, to je věc debaty a můžeme vést debatu, jestli bude výhodnější emitovat státní dluhopisy nebo úvěr od EIB. A je to legitimní debata. Ale odkud ty peníze bere? On si nedal žádnou práci, on to bere z obsluhy státního dluhu, jinými slovy navrhuje, aby Česká republika neplatila úroky ze svých dluhů. Toto má být racionální debata a racionální návrh. Kdyby si tu práci dal, našel to v jiných kapitolách, tak ta debata bude racionální o tom, co je pro Českou republiku výhodnější, jestli úvěr od EIB nebo emise státních dluhopisů. Nezlobte se na mě, pane místopředsedo, prostřednictvím jiného pana místopředsedy, to je teda nebetyčná, jak bych to řekl, no nedá se jinak, nebetyčná hloupost. Jak můžete navrhnout, že stát nebude platit své dluhy? To přece nemůžete myslet vážně? Máme mandatorní výdaje, a to je nejvíce mandatorní výdaj. Představte si, co by se stalo, kdybychom to schválili? Česká republika přestane platit úroky ze svých půjček. Já myslím, že každý občan, každá firma ví, co by se stalo, kdyby se zachovali stejně. A tady slyším, že by přivítal pan místopředseda Havlíček racionální debatu. Tak o tomhle žádná racionální debata být nemůže.

Jak může někdo navrhovat, že nebudeme platit své dluhy? A to nejsou dluhy za působení vlády Petra Fialy, ale za působení všech vlád od vzniku České republiky. Podotýkám všech. Takže o tom návrhu… on je v zásadě nehlasovatelný. Nebudeme se o tom přít, budeme o tom hlasovat. Ale ten, kdo to podpoří, tak říká všem, kteří mají nějaký úvěr, nějakou půjčku, my si myslíme, že stát má jít příkladem a nebude platit své úroky. Co je to za příklad hospodaření?

K té debatě – my fakt nejsme tak hloupí, že bychom schovávali někde peníze. Nic se schovat nedá. Jenom říkáme opakovaně, že vedeme jednání s EIB. A ano, máte pravdu, je to na projektové financování. A říkáme, a oni to vědí v EIB, že pokud nebudou podmínky lepší než u státních dluhopisů, tak si ten úvěr nevezmeme. A bude si to brát Ministerstvo financí. Proto s panem ministrem dopravy jako tým za Českou republiku vyjednáváme v EIB, proto jsme tady měli na návštěvě viceprezidentku EIB, se kterou jsme podepsali společně – paní viceprezidentka EIB, ministr financí, ministr dopravy – memorandum. Ano, máte pravdu, EIB chce podporovat zejména železniční dopravu. A pokud nám nabídne dobré podmínky, tak bychom byli hloupí, kdybychom to nevyužili. Pokud ty podmínky nebudou výhodné, tak tuto půjčku nevyužijeme.

A teď k té kritice, jak jsou velké ty deficity letos a příští rok. Tak jsem si otevřel střednědobý výhled, který sem poslala vláda Andreje Babiše v roce 2021, jaké jsou plánované schodky před krizí, před vysokou inflací, před válkou na Ukrajině. A podívejme se, jaké navrhovali, počkám až mi pan místopředseda bude věnovat pozornost. On už možná zapomněl. Pane místopředsedo Havlíčku, prostřednictvím pana místopředsedy Bartoška, podívejte se do střednědobého výhledu, co vaše vláda, kde jste byl místopředseda a dvojitý ministr, jaké navrhovala schodky. Já vám to připomenu: letos 377, ten jsme stáhli, pro rok 2023 362 miliard, bez krizí, které zažíváme v roce 2022, a v roce 2024 343 miliard. A vy nás kritizujete za 295, že to je moc vysoké. Ano, je to vysoké. Já souhlasím. Říkal jsem, kdybych to navrhoval v lednu letošního roku, tak by bezesporu ten deficit byl nižší.

A ta vyjádření vyjadřují pojem, který tak pěkně popsal pan předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. To je rozpočtová lobotomie. Nezvyšujte daně, zvyšujte výdaje a u toho snižujte deficit. No to vám řeknou v třetí třídě, že to není možné. To je zadání, které nesplní nikdo. Příjmy nezvyšujte, zvyšujte výdaje a snižujte deficit. Když jsme tak zhruba počítali návrhy hnutí ANO zhruba z poloviny roku, tak ty nové výdaje byly kolem bilionu korun, tak abychom věděli, jaká je realita.

A teď k tomu, jak ty inflační peníze pomáhají státnímu rozpočtu. No prostě to není pravda. Jedno procento zvýšeného výběru DPH zdaleka nepokrývá jedno procento zvýšených výdajů na penze. Takže když se budeme bavit o inflačních penězích, a já s vámi souhlasím, že inflace je problém, který musíme řešit a zejména Česká národní banka, tak musíme mít obě strany rozpočtu. Kdyby inflační příjmy ze zákona nezvyšovaly mandatorní výdaje, tak byste měli pravdu. Ale ty inflační příjmy nestačí pokrýt mandatorní výdaje, které se zvyšují ze zákona.

A jen tak mimochodem, když se bavíme o tom, kolik… DPH bude 30 miliard navíc. Podívejte se na kapitolu MPSV výdaje v převážné většině případů mandatorní, jak se z roku na rok zvyšují. O 133 miliard. Co jste navrhli, jak tyto výdaje snížit? Naopak 9 z 10 vašich návrhů zvyšuje tyto mandatorní výdaje. Tak jak máme snižovat deficit? Abychom vám vyhověli, tak ten deficit letí do astronomické výše.

My přijdeme na jaře nebo ještě v prvním pololetím se sadou opatření, která budou snižovat strukturální saldo. Ještě není politická dohoda. Já nebudu jednotlivé… Ale zaznamenal jsem komentáře opozičních politiků, v podstatě kritizovali všechny návrhy, které jsou ve veřejné debatě. Nezaznamenal jsem, možná se pletu, že by některý z nich podpořili. No tak uvidíme, já se na tu dobu těším, na okamžik, kdy přijdeme s návrhy na snižování strukturálního salda a strukturálního schodku, zda opozice to obohatí, přijde s vlastním návrhem, podpoří to, nebo ne. Uvidíme, čas nás rozsoudí.

Já dneska bohužel nemám sklenici, jestli někdo nechápe příměr spojená nádoba a jedna sklenice, tak je to buď nepochopení nebo záměrné nepochopení. Nevím, co je horší. Žádný rozpor mezi ekonomickými ministry není, žádný chaos v číslech není. Moc dobře vím, co jsme tady i s panem ministrem průmyslu a obchodu říkali od řečniště. Řekli jsme, že máme dva nástroje mimořádných příjmů na mimořádné výdaje a že záleží na parametrech. Ale garantovali jsme, že z těchto dvou nástrojů přijmeme do státního rozpočtu kolem 100 miliard. Pokud jeden z těch příjmů je fiskálně významnější, tak ten druhý je nižší a naopak. Já nevím, co je na to nepochopení.

Vzpomeňme si na kritiku v prvním čtení, že to nemáme legislativně ukotvené. Povedlo se to, co jsme tady slibovali v prvním čtení. Oba zákony jsou ve Sbírce zákonů před finálním hlasováním o podobě státního rozpočtu. Tato výhrada tudíž neplatí. A teď slyším, že se buď tolik nevybere, nebo že se vybere více. My jsme přiznávali a přiznáváme, že těch nejistot je hodně, že ten odhad 100 miliard je konzervativní. My jsme nakonec vsadili na variantu, že fiskálně významnější bude zastropování cen u výrobců. Ta čísla se dají mnohem lépe predikovat a mnohem lépe odhadovat. Už to bude platit od zítřka od 1. prosince, takže jsme to aplikovali včas, toto evropské nařízení. A logicky, pokud zastropujete ceny u výrobců, nebudou mít vyšší nadměrné zisky, a tudíž bude nižší výběr z windfall tax a naopak. Kdo to nechápe a nerozumí; já tomu nerozumím, jak to může někdo nechápat. To není tak složité. To je poměrně jednoduché.

Takže ta hlavní výhrada v prvním čtení, že to legislativně není ukotvené, na rozdíl od digitální daně, už neplatí. Už to legislativně ukotvené je. Pan prezident to podepsal a já jsem to nekontroloval, ale myslím, že v pondělí oznámili, že to podepsal, předpokládám, že už je to ve Sbírce zákonů a od zítřka je účinný ten zákon, kterým se stanovují maximální ceny u výrobců elektrické energie podle jednotlivých zdrojů. Takže nemáme žádné obavy, že by se ty peníze nevybraly. Ale co je důležité – na co ty peníze použijeme. Na kompenzace domácnostem, malým, středním firmám, také velkým firmám. A my jsme tady v průběhu celého roku poslouchali příklady ze zahraničí. V mnohých případech se ukázalo, že to jenom byly titulky, komentáře, plány, které nakonec nenašly nějaké opodstatnění v té příslušné legislativě konkrétního státu. Případně, že to nevedlo k těm cílům, ke kterým ty nástroje vést měly.

Já nebudu od řečniště kritizovat rozhodnutí jiných států v daňové oblasti. Naštěstí je daňová problematika v zásadě kromě částečné harmonizace, zejména nepřímých daní nebo některých spotřebních daní, ve věci národní legislativy. A myslím, že není korektní, aby člen vlády jednoho členského státu kritizoval daňová rozhodnutí. Ale můžeme porovnávat výsledky. Myslím, že ty problémy ty státy řeší stejné. Vysokou inflaci a vysoké ceny energií. A různé státy používají různé nástroje a není pravda, že jsme poslední, nejpomalejší, nejmenší pomoc, to prostě není pravda a kdo chce, si ty údaje najde. Ano, když najdu jeden konkrétní styl pomoci, jedno konkrétní opatření, tak v každém z nich může být jiný stát úspěšnější nebo velkorysejší než ten druhý. Ale když se například podíváme na pomoc vůči HDP, tak Česká republika je v první třetině zemí, které vůči HDP poskytují nejvyšší pomoc. To jsou fakta. Já ještě říkám, počkejme na závěrečné účty roku 2022 všech evropských rozpočtů. Máme k tomu Eurostat, myslím, že nikdo z nás nebude zpochybňovat čísla Eurostatu a pak se můžeme k té debatě vrátit a porovnat, která opatření a jak byla účinná. Říkám a ty dva problémy jsou společné.

Samozřejmě to už je pak detailnější debata, je jiný energetický mix, jiná výchozí situace, takže na to finální hodnocení je ještě čas. Ale není to všechno tak černé, jak tady neustále celý rok opozice maluje a předpovídá. Jako byste se na ty krize těšili! Kolik jsme tady slyšeli silných slov? Podívejte se do stenozáznamu, co všechno jste říkali, co se stane do prosince. Nestalo se to. Vidím pana poslance Brabce čirou náhodou, takže prostřednictvím pana místopředsedy, už mi věříte, když jsem říkal, že bude dostatek plynu? Když jsem to tady prohlásil před několika měsíci, tak to z opozičních lavic bylo zpochybňováno. A máme dostatek plynu, když máte dostatek, můžete řešit cenu. Když máte nedostatek, tak prostě nemá cenu řešit cenu, protože pořád jsme tady slyšeli, které fabriky vypnete jako první? Žádné. Žádné podniky nebude vláda vypínat, žádným podnikům nebude omezovat přístup k energiím. A to je podle mě dobrá zpráva pro českou ekonomiku a české podnikatele. To je dobře, že se na tom shodujeme, myslím si, že jsou věci, které přesahují ten stranický souboj koaliční versus opoziční či naopak.

Já jsem chtěl dokumentovat v tom mém krátkém vystoupení, že ten rozpočet je realistický. Ano, nesnižujeme deficity tak rychle, jak jsme si ještě před rokem představovali. To nám nemusíte tlačit. Víme, jaké krize přišly, jak jsme reagovali. Ale přečetl jsem ty vaše plánované schodky. Kde je ta vaše konsolidace, kterou jste plánovali před krizí? Tak si řekněme, že by žádná krize nebyla. Dobře. Chtěli jste konsolidovat tempem 20 miliard ročně! Já vám tu ještě jednou zopakuju, pokud to najdu, nevím to z hlavy, ale 377 v roce 2022, 360 něco teď přesně nevím, v roce 2023 a přes 340 miliard v roce 2024. A vy nám budete říkat, že málo konsolidujeme?

Kdybyste tam plánovali schodky o 150, 100, 150, 200 miliard nižší než naše vláda, tak byste na to, na kritiku máte vždycky právo, to vám neberu, tak byste mohli věrohodně představovat alternativu lepšího hospodaření státu. Ale vy představujete alternativu horšího hospodaření státu. Ano, to je střet mezi pravicí a levicí. Já ho nijak nezpochybňuju. Vy věříte na větší přerozdělování, větší výdaje státu. My více věříme v tu individuální odpovědnost, ať už občanů, nebo firem.

Ale základní parametry jsme schválili u těch rozpočtových opatření. U těch navržených změn rozpočtu budeme hlasovat. Jenom připomínám, opravdu nemůžeme nechat obsluhu státního dluhu ve výši 40 miliard. Pokud si někdo myslí, že můžeme, tak mu doporučuji krátkou stáž na Ministerstvu financí. Ti lidi, kteří mají na starosti správu státního dluhu, vám to bezesporu vysvětlí. Stejně tak nemůžeme mít ve vládní rozpočtové rezervě minus 9 miliard, kdybychom vyhověli všem pozměňujícím návrhům, které zazněly.

A já vím, že vám to připadá zvláštní, ale naše vláda funguje jako celek a jako tým. Projednáváme rozpočet jako celek, jako tým. Všichni ministři jsou u projednávání všech kapitol, aby někdo nebyl zvýhodněn či neznevýhodněn a snažili jsme se také najít řešení, které podpořili všichni členové vlády. A světe div se, pořád ironizujete a říkáte pětikoalice a já nevím, co všechno – všech pět vládních stran, ministři všech pěti vládních stran schválili návrh rozpočtu. Vy jste měli jednu přiznanou a jednu nepřiznanou koaliční stranu, to znamená socialisty a komunisty a klidně jste šli do vlády s tím, že návrh rozpočtu schválila pouze jedna strana. Je to legitimní? Je. Ale ten náš návrh je mnohem spravedlivější vůči všem resortům. Ano, každý resort by si bezesporu uměl představit, že by mohl mít vyšší výdaje. Na druhé straně těch takřka 300 miliard je opravdu vysoký deficit, to já žádným způsobem nezlehčuji, ani to beru na lehkou váhu. Ale plán konsolidace předložíme a bude mnohem razantnější než ten, který jste předložili vy. A není to žádný výmysl. Je k tomu sněmovní tisk, je to tam černé na bílém.

Poslední krátká poznámka k Modernizačnímu fondu a vašim obavám, jak je to třeba projednat v Evropě. No to máte pravdu. Podívejte se na sněmovní tisk 154, pane místopředsedo Havlíčku prostřednictvím pana místopředsedy Bartoška. Vy jste ho podal jako poslanec, vlastně ten samý, který jste ještě podali jako Babišova vláda. Podívejte se, kolik tam máte vět o tom, jak je to potřeba projednat. Kolik kroků jste v této činnosti udělali vy, když už to byl vládní návrh, nejenom poslanecký? Já to nijak nezlehčuju. My víme, jak se to projednává, a pracujeme na tom. A vy jste to napsali černé na bílém, neudělali jste v tom projednávání vůbec nic a teď nás poučujete a kritizujete, že jsme to ještě nedojednali. Ano, jednoduché to není, na tom se shodneme. Možné to je. Pokud to možné není a jste přesvědčeni o tom, že to není možné, proč jste dvakrát podali návrh zákona, který tento problém vlastně řeší, bez toho projednání v Evropě? Dobře, to se může i v rámci projednávání, s tím já souhlasím. Takže tím, že jste ten návrh zákona dvakrát podali, jednou jako vláda, jednou jako poslanecký, tak jste vlastně dokumentovali, že tento přístup možný je, pokud jste ten návrh zákona mysleli vážně. A v tom se shodneme, že ten postup možný je. Že to není jednoduché, to jsme si podle mě vědomi my i vy, i když jste tak jako napsali – je tam jedna věta o té Evropské komisi, možná dvě, teď jsem se ještě do toho sněmovního tisku 154 díval. Taky to nepodával ministr životního prostředí, ten poslanecký návrh bývalý, ale bývalý ministr průmyslu, dopravy, obchodu apod. Takže řešitelné to je, jednoduché to nebude, ale není to bezvýchodná situace.

Děkuji za pozornost.