„Srpnová predikce Ministerstva financí již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.  

Ministerstvo financí očekává, že hrubý domácí produkt za rok 2023 klesne o 0,2 %, po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat. Nová prognóza Ministerstva financí tak vidí výkon české ekonomiky jako nepatrně slabší než v dubnu, a to zejména kvůli citelnějšímu poklesu spotřeby domácností a menšímu růstu investic. Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, což snižuje jejich reálnou spotřebu. Investice do fixního kapitálu zpomalují kvůli hospodářským problémům v zemích eurozóny i nárůstu cen kapitálových statků. V dynamice investic se také negativně promítnou měnové podmínky, naopak pozitivní vliv budou mít výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpoří export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstane utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl být výrazně kladný. V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 % hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu však budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku.

Vysoká inflace zpomaluje letos ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. Silné domácí poptávkové tlaky jsou již zmírněny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně působí rovněž posilování koruny. Meziroční inflace se v průběhu první poloviny letošního roku rychlým tempem snižovala z hodnoty 17,5 % v lednu na 8,8 % v červenci, ve druhém pololetí by se už měla držet na vysokých jednociferných hodnotách. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu a průměrná míra inflace za letošní rok by měla dosáhnout 10,9 %. Oproti tomu v průběhu celého příštího roku by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v příštím roce by mohla klesnout v průměru na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by mělo dojít až v roce 2024.

Odhad deficitu veřejných financí za rok 2023 ve výši 3,6 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující výdaje v oblasti humanitární pomoci. Schodek povede k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Hospodářský růst by také oslabilo případné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Rizikem je rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání. Pozitivně však může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

Srpnovou makroekonomickou predikci České republiky projedná 31. srpna 2023 Výbor pro rozpočtové prognózy.

Podrobná data naleznete na webu Ministerstva financí.