Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na Seznam Zprávy.cz.

„Chceme stát, který nežije na dluh,“ stojí v programovém prohlášení vlády z letošního ledna. Válce na Ukrajině, extrémně drahým energiím a nejvyšší inflaci za posledních 30 let navzdory, je to podle ministra splnitelný slib.

Letošní rozpočet si ale se schváleným schodkem 280 miliard nevystačí. Kvůli dodatečným výdajům v souvislosti s válkou si Stanjura chce půjčit nakonec ještě o 50 miliard víc. Pokud mu to ovšem Sněmovna schválí. Víc než 330 miliard to ale podle Stanjury nebude.

„Mojí ambicí je, aby to bylo maximálně 330 miliard. Připočítejte 8 miliard na valorizace důchodů, poprvé jsme za 8,5 miliardy nakoupili do hmotných rezerv plyn, bude tam pomoc s vysokými cenami energií. I s těmi dodatečnými výdaji budeme pod návrhem minulé vlády,“ vypočítává šéf resortu financí.

Minulá vláda ještě před válkou navrhovala schodek 377 miliard. Kdyby státní kasu obhospodařovalo hnutí ANO Andreje Babiše za současných okolností, byl by podle Stanjury z ODS schodek dvojnásobný: „Teď by bezpochyby vznikly dvě zákonné valorizace důchodů, to je 30 miliard, takže už jsme přes 400 miliard. A když se podívám, jak by postupovali při kompenzacích energií, tak je to dalších 250. Jen letos by udělali podle mě schodek kolem 600 miliard. To naše vláda udělá tak maximálně za dva roky.“

Žít na dluh je pro stát velmi drahé. Za každých 10 miliard nového dluhu se totiž zaplatí z eráru ročně 500 milionů na úrocích. I proto má Fialova vláda ambice v dalších letech zadlužení postupně snižovat. První nástřel schodků pro příští roky až do 2025 ale ambiciózní není. Třísetmiliardové dluhy se plánují až do konce volebního období.

Podle Stanjury ale obří schodky nakonec nebudou: „Vylučuji, že by ve finálním materiálu, který schválí vláda, bylo 290, 295, 297 (miliard schodku, pozn. red.). To jsou ‚sesumírované‘ požadavky správců jednotlivých kapitol na příští rok,“ říká ministr s tím, že teď se začne krátit.

Závratným tempem to ale kvůli válce, říká ministr, nepůjde: „Rychlost snižování nebude tak rychlá. Jak jsem si ještě v lednu myslel, že půjdeme tempem tak 50, 60 miliard ročně dolů, abychom se dostali někde na 150, 160 miliard v roce 2025, tak to vypadá, že tak rychle nepůjdeme. Ale že to musí jít dolu, o tom jsem přesvědčen, na tom závazku vlády se nic nezměnilo.“

„Pokud bychom snižovali jenom schodky za každou cenu, tak nám hrozí velké sociální napětí. To rozumná vláda nedělá. Kdybychom se zaměřovali jen na pomoc lidem bez ohledu na schodky, tak bychom dramaticky zhoršovali hospodaření státu,“ míní ministr.

Deštník proti drahotě, jak kabinet nazval soubor opatření, které mají pomoct s vyššími náklady na živobytí, přijde na 88,5 miliardy. Kabinet je kritizován, že některá opatření jsou zbytečně plošná, jako úsporný energetický tarif nebo příliš široce zaměřená pětitisícovka pro rodiny s dětmi. Podle ekonomů tak povzbudí inflaci.

Podle Stanjury ale takové dávky klacky pod nohy České národní bance, která se vyšší sazbami už rok snaží zabrzdit dvoucifernou inflaci, neházejí. „Nezapomínejme na to, že boj s inflací má na starost ČNB. Je to její úkol, my k tomu můžeme přispět, nebo to můžeme zhoršit.“

Další příjmy do rozpočtu vláda hledá. Rozběhla se diskuse o mimořádném zdanění některých sektorů. Privatizace státních firem jako Budvar nebo Česká pošta podle Stanjury není na pořadu dne a nic nevyřeší: „Je to kontroverzní, měsíce a měsíce debatovat o privatizaci jednoho podniku s malým výnosem by byl ztracený čas.“