Za meziročním zhoršením salda o 99,9 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+51,9 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+36,9 mld. Kč), vyšší investice (+24,2 mld. Kč), či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+13,9 mld. Kč). Počátek roku je navíc zkreslen specifiky loňského rozpočtového provizoria, doprovázených nižším předfinancováním. Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 8,5 mld. Kč z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií a více než dvojnásobné splátky především covidových dluhů. Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ vysvětluje dubnový výsledek plnění ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků. Vláda také finalizuje jednání o konsolidačních úsporných opatřeních, z nichž mnohá bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření."

Podrobná data naleznete na webu Ministerstva financí.