Celou debatu se Zbyňkemm Stanjurou můžete zhlédnout na ČT24.

Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu i přesto, že to podle něj nese rizika. Mohlo by to být totiž vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. „Ano, jsou to dvě rizika – hospodářská soutěž a nepovolená podpora,“ konstatoval ministr. „Jako průmyslová země to potřebujeme,“ doplnil.

„Máme různá variantní řešení. Uvidíme, co vláda, Poslanecká sněmovna a Senát zvolí, protože k tomu potřebujeme změnu zákonů,“ vysvětlil ministr s tím, že pro fungování opatření bude potřeba uzákonit povinnost, aby výrobci energií prodávali část produkce – asi deset až dvacet procent – státu nebo státnímu prodejci.

Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle Stanjury 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Jde o částku, ze které podniky nejspíše nebudou nadšené, ale umožní jim to zvládnout příští dvě účetní období.

Pomoc se podle ministra rozdělí do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. „Myslím si, že stanovíme maximální koncovou cenu pro domácnost,“ uvedl Stanjura k opatřením, která chce vláda představit příští týden. „Měla by být ovšem (cena) stanovena tak, aby pro české výrobce elektrické energie znamenala, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. To znamená, že je nepošleme do ztráty,“ dodal. V takovém případě by pak podle něj nebyl důvod pro vyplácení kompenzací pro energetické firmy.

Jaký by mohl být cenový strop pro domácnosti, zatím ministr nechtěl předjímat. U domácností s nízkým příjmem by měl podle něj pomoci se zvládáním zvýšených nákladů na energie ještě příspěvek na bydlení.

Ve veřejném sektoru budou mít možnost využít zastropovaných cen zařízení bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem a provozovatelem. „U těchto sektorů, jako je školství a zdravotnictví, nebudeme rozlišovat, jestli je to státní, krajská, obecní nebo soukromá, protože zajišťuje veřejnou službu,“ zdůraznil Stanjura.

Vláda podle Stanjury nadále počítá kvůli pokrytí výdajů státu na zvládání nárůstu cen energií se zavedením mimořádného zdanění energetiky a dalších sektorů. „Pokud říkáme, že máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, tak potřebujeme i mimořádné zdroje,“ upozornil.

Takzvanou daň z neočekávaných zisků plánuje kabinet podle dřívějších informací pro tři sektory – energetiku, bankovnictví a rafinerie. Ze všech tří oblastí by mohla podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.

Další daňová opatření se nechystají. Stanjura také potvrdil nedávné vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS), že vláda příští týden projedná trvalé snížení spotřební daně z nafty. „Abychom nesnižovali konkurenceschopnost dopravců vůči našim sousedům,“ vysvětlil Stanjura.

Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června a skončit má 30. září. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem. V případě trvalého snížení na minimální hranici stanovenou EU by mohl státní rozpočet podle Stanjury přijít o čtyři až pět miliard korun. „S tím počítáme, ale to není DPH, to je fixní částka,“ dodal.

Přepis debaty:

Václav MORAVEC, moderátor:
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky, vstupujete do jedinečného prostoru pro diskusi. Ruská válka na Ukrajině den dvoustý, zatímco v Evropě, včetně České republiky, zesilují obavy veřejnosti z vysokých cen energií a také z inflace, Rusko začíná propadat panice, ukrajinská armáda podle vojenských analytiků v posledních dvou dnech překvapila ruskou stranu svoji rychlou proti ofenzívou na severovýchodě země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ukrajinské síly od začátku září dobyly zpět asi 2000 km2 ukrajinského území. Ruská propaganda se dostává do defenzívy, když se státní televize snaží vysvětlit divákům, že Kreml nenechává ruské vojáky na frontě bez vybavení a logistické podpory. Opakovaně kritizuje americké a evropské dodávky zbraní Ukrajině, které otáčejí situaci na bojišti a konečně ruská státní televize se snaží divákům vykreslit rozpadající se Evropskou unii pod tlakem mírových a protivládních demonstrací. Svou roli si v ruské propagandě sehrála i Česká republika.

vysílání ruské televize /Zdroj: Rossija 1/:
Ve města Kassel podruhé prošel průvod proti vojenské pomoci Ukrajině. Aktivisté zablokovali zbrojařský koncern a nepustili ranní směnu pracovníků.

vysílání ruské televize /Zdroj: Rossija 1/:
V Praze se sešlo 70 tisíc lidí, aby řekli ne válce a protestovali proti cenám energií. Ve Francii protestující zaplnili ulice proti tomu, jak Macron spolupracuje s NATO a proti ekonomickým událostem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Odkazovala v pátek ruská státní televize i na protivládní protest z Prahy z minulého týdne, vyhraje nakonec Rusko svoji válku na Ukrajině kvůli drahým energiím a inflaci v Evropě ve chvíli, kdy ukrajinská armáda získává zpět část svého území? Prvními hosty Otázek jsou, ministr financí, první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Vítejte po čase v Otázkách. Hezké nedělní poledne.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mé pozvání přijal i bývalý guvernér centrální banky, exministr financí a expremiér Jiří Rusnok. Vítejte po čase v Otázkách. Hezké nedělní poledne.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Krásné poledne. Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i ekonoma z Kolumbijské univerzity v New Yorku Jana Švejnara. I vám přeji hezké nedělní poledne.

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor:
My jsme se v této sestavě sešli před půlrokem. Teď tedy aktuální pohled, začnu u vás, pane ministře, v příštím týdnu jako vláda, chcete veřejnosti předložit balík opatření proti drahým energiím. Už máte na ministerstvu financí spočítané, kolik celý ten balík bude stát?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Předběžně ano a máme různá variantní řešení, uvidíme, co nakonec vláda a pak Sněmovna a Senát zvolí, protože k tomu potřebujeme změnu zákona. Ale jestli mohu na úvod, ta 2 témata vlastně spolu souvisí, to znamená agresi Ruska na Ukrajině a ceny energií, protože Vladimir Putin používá ty energie, dodávky a manipulaci s cenami jako zbraň. A jeho hlavní cíle jsou podle mě 3. Za prvé rozdělit evropské společnosti tak, jak se to někdy děje i v malém, jak jsme viděli na záběrech. Postavit část lidí proti jiné skupině lidí kvůli vysokých cen energií. Chce, abychom ztratili tu jednotu, kterou prokazují všechny členské státy a chce znejistit evropské vlády, aby pokračovaly v dodávkách a pomoci Ukrajině, a to se mu i částečně daří.

Václav MORAVEC, moderátor:
Daří se mu to i kvůli, řekněme, kritice vaší vlády, že ta opatření a ty kompenzace nepřicházejí včas, tudíž že nahráváte Putinovi, protože se na Václavském náměstí minulou sobotu sešlo 70 000 lidí kvůli pomalému postupu vlády?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že ti, kteří to svolávali, měli úplně jiné cíle než upozornit třeba na tíživou situaci některých rodin nebo nějakých skupin podle jejich příjmů. Jejich cílem bylo přispět k plnění cílů Putina, to jsou lidé, kteří dlouhodobě ti, kteří to svolávali, organizovali, mnozí z těch řečníků, kteří dlouhodobě adorují Rusko, podporují Rusko. Dělají všechno pro to, aby ten ruský pohled převládal i v České republice, abychom nebyli součástí Západu, abychom mnohem více patřili do sféry vlivu sféry vlivu Ruska. Nicméně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pokud jde ale o naštvání veřejnosti, vracím se…

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, já se vrátím k těm vysokým cenám energií, tak říkám, že Putin prostě k té manipulaci trhu a tudíž k vyšroubování těch cen skutečně přispěl. A snad 2 dny jsme tady měli všechny ministry financí a taky všechny guvernéry centrálních bank, přestože to ironizuje opozice, nejlevnější řešení pro ty vlády, je evropské řešení. To je nejlepší, nejlevnější pro všechny národní rozpočty, protože každé, pokud nebude aspoň na ty evropské řešení na té evropské úrovni několik základní věci. A já myslím, že bude, tak by nás to stálo všechno mnohem víc, kompenzace dopadů války a vysokých ceny energií. Já mám představu.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to, co představíte v příštím týdnu, tak nám řekněte, jaký dopad to bude mít na veřejné rozpočty, jinými slovy, kolik bude ten balík opatření, který v příštím týdnu představíte, stát?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano. To bude doplněk. Máme představu a ta pomoc se rozdělí do tří do tří skupin. První jsou domácnosti. Tady si myslím, že stanovíme maximální koncovou cenu pro domácnost, měla by být ovšem stanovená tak, aby pro výrobce, české výrobce elektrické energie znamenala, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. To znamená, že je nepošleme do ztráty. Já tam nevidím důvod pro kompenzaci. Komu bych něco kompenzoval, protože když přemýšlím o mimořádné zdanění, je to tím, že ta cena třeba elektrické energie je zvyšována těmi posledními elektrárnami plynovými a ty v České republice nemáme. Nebo máme zanedbatelné množství. Takže tam podle mě žádná vysoká cena žádná potřeba kompenzací nevznikne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jaký bude ten strop?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To uvidíme, to já nechci říkat dopředu, nechali jsme si dělat propočty pro domácnost není důležité, jestli je elektřina za 150 nebo za 180 eur, to je prostě málo, k tomu musíte ještě připočítat cenu distribuce a DPH 21 %, proto mluvím o koncové ceně. A bude to taková, aby ta cena byla za prvé bez problémů pro většinu domácností a současně to počítáme i s příspěvkem na bydlení, aby u těch nízkopříjmových, aby to odpovídalo těm standardům a těm normativům. To znamená, že pokud si pak vezmeme průměrnou spotřebu elektrické energie, ať už na to, že svítím nebo i topím, tak to má být v takové výši, aby ti, u kterých to překoná těch 30 % jejich příjmů, aby normativy tomu odpovídaly, tzn. abychom těm sociálně nejslabším pomohli dorovnat tu cenu jiným nástrojem, tzn. na jedné straně zastropování cen pro domácnosti a zrovna pro ty, které to nebude stačit, upravit normativem tak, aby nad 30 nebo 35 v Praze, s tou speciální sociální dávkou, to znamená, příspěvek na bydlení, abychom to vyrovnali.

Václav MORAVEC, moderátor:
O jak velký transfer prostředků pro ty domácnosti půjde, odhad ministerstva financí?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To budou nižší jednotky miliard u těch příspěvků na bydlení proti stávajícímu stavu. To není nic.

Václav MORAVEC, moderátor:
A zastropování cen?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Zastropování cen podle mě nebude vyvolávat žádné kompenzace. Nutnost žádných kompenzaci, protože u elektrické energie je to vlastně jednodušší, proč jsme producenti a exportéři. To znamená, nikoho nepoženeme do ztráty z těch, kteří vyrábějí Česku elektřinu v České republice, protože kompenzovat bychom museli, kdybychom je třeba nutili mít cenu podnákladovou, tak pak je to jasné, ale není žádný důvod, abychom to tak dělali. Víme přesně, jaké jsou ceny, když vyrábíte z jádra, z černého uhlí, hnědého uhlí, ale i z obnovitelných zdrojů. Myslím si, že to bude jedna ze součástí, možná i evropského řešení, že budou zastropovány ceny elektrické energie podle toho zdroje, který používáte v té elektrárně, protože ono logicky, když ten plyn žene tu cenu pro všechny stejně nahoru, tak ti, kteří vyrábějí nejlevněji, mají nejvyšší zisky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zmínil jste jedno ze tří opatření.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Druhé opatření je veřejný sektor v širokém slova smyslu, to znamená zajistit dodávky elektrické energie za přijatelnou cenu pro veřejný sektor v širokém slova smyslu. Proč to říkám takhle možná složitě. Když žijete v okresním městě, je tam 1 nemocnice, kde musíte zajistit dodávku elektrické energie, tak je vlastně jedno, jestli je soukromá, městská, krajská, státní nebude okresní nemocnice. Takže u těchhle sektorů, jako je školství, zdravotnictví nebudeme rozlišovat, když budou mít zájem, to nebude povinné, nebudeme rozlišovat, jestli je to státní, krajská, obecní, anebo soukromá, protože zajišťuje nějakou veřejnou službu.

Václav MORAVEC, moderátor:
A těm zajistíme také zastropované ceny plus dodávky energií, to bude stát státní rozpočet kolik?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To bude taky mít, nebo nebude to mít tak vážný dopad, protože ta cena bude opět odpovídat těm výrobním nákladům, když mluvím o elektrické energii, ten princip bude podobný, ale my musíme uzákonit povinnost výrobců…

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Prodat.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Určité množství energie prodat státu nebo státem určené obchodní jednotce nebo entitě. Bez toho to prostě nejde, na tom je shoda a počítají s tím i výrobci, protože my s nimi vlastně komunikujeme na denní bázi. Ono to bude někde mezi 10–20 procenty, vlastně mapujeme, kolik by byla ta celková potřeba, kdyby se přihlásili všichni a bude to nabídka.

Václav MORAVEC, moderátor:
Půjde tedy o 20 % spotřeby celé elektrické energie v České republice?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Maximálně. Já si myslím, to bude méně, protože někteří mají nasmlouváno. U těch domácností, ještě poslední věta. Pokud má někdo nasmlouvanou dneska dodávku za cenu lepší, než bude ta zastropovaná, tak mu samozřejmě zůstane, protože jsou takoví, kteří mají ještě třeba i pro celý rok 23 nasmlouvanou lepší cenu, než bude ta zastropovaná.

Václav MORAVEC, moderátor:
A ta třetí oblast.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Třetí oblast je po pomoc podnikatelskému sektoru. To má 2 pod části. Jednodušší je pomoc pro malé a střední podniky. Velmi komplikovaná je pomoc pro velké podniky. My jsme vlastně nejvíc průmyslová země v Evropě, tak ten problém s těmi velkými a průmyslovými podniky trápí nás nejvíc v rámci Evropy. Naopak pro podnikatele, teď pominu ty, kteří mají to nízké napětí, pro ně je klíčová ta cena silové elektřiny. Oni to mají trošku jinak konstruovanou tu cenu, než mají domácnosti nebo ty instituce. V tomto případě já jsem pro odvážné řešení i s možným rizikem, že to někdo nevyhodnotí, že tam byl třeba součást nějaké nepovolené veřejné podpory. To jsou 2 rizika – hospodářská soutěž a nepovolená podpora. Jsme si toho vědomi, ale myslím si, že můžeme nebo já budu doporučovat kolegům ve vládě, abychom případně přijali odvážná řešení i s nějakým rizikem.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to odvážné řešení je jaké tedy?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, že bude garantovat cenu i do průmyslu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kompletní průmysl, nejen malý a střední, ale garantování ceny?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jako průmyslová země to potřebujeme. Potřebujeme teď uklidnit, aby mohli, moje představa je, že by mohly platit maximálně 2 roky to opatření, protože nevíme, co se stane na frontě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Od kdy?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nejpozději od 1. ledna.

Václav MORAVEC, moderátor:
A nejdříve?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nejdříve 1. listopadu, ale ono to není jednoduché, protože i v okamžiku, kdy to uděláte a rozhodnete, schválí to vláda, schválí to Sněmovna a schválit to Senát a pak se to musí implementovat. To jsou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale máte takové možnost legislativní nouze, pane ministře, tu využijete?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Tu využijeme, bez toho by to nešlo vůbec, předpoklad je.

Václav MORAVEC, moderátor:
A budete se snažit, aby to bylo od 1. listopadu?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale musíme si být vědomi, a proto na denní bázi jednáme se všemi těmi řetězci, aby to bylo technicky možné, aby se nastavily IT systémy na to. Protože pro letošní rok máme vlastně schválený úsporný tarif, to do konce roku to platí. Platí to opatření, že bude nulová platba za obnovitelné zdroje až do konce příštího roku, to je to je pomoc i průmyslu jako celku. Na tom nebudeme nic měnit. To vlastně snižuje i tu koncovou cenu pro domácnost, že je tam 0 21 % DPH z nuly je pořád 0. Naše představa je, že v pátek zasedne Poslanecká sněmovna v legislativní nouzi, ten institut není špatný, protože ještě můžete přímo hlasovat o pozměňovacích návrzích a příští týden by mohla zasednout horní komora a v legislativní nouzi to projednat Senát.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme na ten úsporný tarif a dosavadní kroky vlády, s těmi je veřejnost nespokojena, podívejme se na aktuální data Trendů Česka 2022, které pro Českou televizi uskutečňuje společnost Kantar. Jen asi pětina obyvatel České republiky, konkrétně 22 % populace si myslí, že dosavadní kroky státu na pomoc obyvatelům jsou dostatečné, včetně onoho úsporného tarifu a pomohou zlepšit energetickou situaci a vysoké výdaje za energie. Výrazná většina obyvatel je však opačného názoru, 33 % s tímto postojem spíše nesouhlasí a dalších 41 s ním rozhodně nesouhlasí. Sečteno, podtrženo celkem 3/4 národa se domnívají, že vláda nedělá dostatečné kroky ke zmírnění dopadů energetické krize na občany. Dodejme, že nejnovější vlna sociologického šetření Trendy Česka se uskutečnila mezi 15. srpnem až druhým zářím prostřednictvím metody CATI a zúčastnilo se výzkumu 1200 respondentů. Jiří Rusnoku a Jane Švejnare, teď jste slyšeli to, s čím vláda s tím razantním balíkem přijde v příštím týdnu a zároveň ta frustrace veřejnosti, že dosavadní kroky jsou nedostatečné. Vnímáte jako nedostatečné, jak byste odpověděl na tu otázku našeho sociologického šetření. Jiří Rusnoku?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Asi podobně, spíše nedostatečné. A chápu to ten výsledek to vnímání asi takové je ve veřejnosti. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že ty věci se dějí překotně, úplně jinak vypadala situace v červnu, červenci. Úplně jinak vypadala v srpnu, kdy se prostě zhroutil ten evropský energetický trh. A jestli bude platit to, co teď pan ministr nám popsal, tak si myslím, že to je razantní vstoupení do situace, nutné, já ho velice vítám za sebe.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vnímáte to jako dostatečné, je to dostatečně razantní, aby tady po měsíci nebo po dvou nebyla zase kritika?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Dostatečně razantní, protože si myslím, že jde v podstatě o jednu věc. Podívejte se, pro mě se situace vyvinula jasně. Já jsem byl vždycky velmi skeptický k tomu, že standardní typicky elektroenergetika může být jaksi stejná jako každý jiný trh. Podle mě tam jsou totiž fyzikální omezení, která to znemožňují. Jsou tam oligopoly zase víceméně z přirozených důvodů. A tohle v podstatě je reakce na to, že jsme-li tedy ve válce a já s tím souhlasím, že jsme ve válce, prostě součástí té války je válka Ruska s Evropou, ekonomická, energetická, tak musíme přijmout tato razantní opatření, která dočasně tu situaci stabilizují. Prostě válku nemůžeme vyhrávat tím, že si budeme jako říkat, no je to špatný, ale musíme vydržet, to prostě musíme udělat nějaké kroky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nebo je nebo je možné vyjít vstříc Putinovi, což si také řekneme, že část populace si myslí, že by se mělo začít s Ruskem vyjednávat?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
No, to je nesmysl. Samozřejmě to je nesmysl, to bychom se dostali tam, kam nikdo nechce ani ti, kteří možná jsou na nějakém mítinku, protože přece jenom je v lákání do pasti. Tam skončíme v pasti. Prostě musíme do toho zasáhnout, podle mě v tuto chvíli, jestliže jsme v této mimořádné situaci, se energie stává veřejnou potřebou, veřejným zdrojem. Prostě tak jako tady v normální demokratické zemi se automaticky bere, že máte nárok na lékařskou péči nutnou, že máte nárok na základní a možná střední a další vzdělání, že máte nějaké silnice, o které se někdo veřejný stará. Že máte obranu, bezpečnost, tak v tuto chvíli podle mě dodávka elektrické energie za přijatelnou cenu. To znamená samozřejmě vysokou proti dobám, které byly mírové a krásné, ale pořád nemůže něco zdražit 100× nebo 10× a my se budeme tvářit, že se nic neděje, to prostě rozkládáte tu společnost. A to ta vláda nemůže dovolit a musí se svým způsobem, ano, jsou to mimořádné kroky, vyžaduje to změnu legislativy. Někteří budou říkat, že to není úplně možná evropské. Já myslím, že vláda tady má primární odpovědnost vůči vlastním voličům, vůči prostě stabilitě této země. Takže já to vítám, jestli to tak je, jak to líčil pan ministr, protože podle mě už není cesta…

Václav MORAVEC, moderátor:
My teď některé ty opatření v průběhu té dnešní hodiny ještě probereme, protože máme dostatek času, Jane Švejnare, do jaké skupiny respondentů byste se zařadil vy?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Já souhlasím s panem guvernérem, že doposud ta situace byla, myslím velice kritická. Byla viděna kriticky, takže bych souhlasil s tím, co občané ve své většině říkají. To, co popsal pan ministr, je velmi pozitivní, jestli se to dá uskutečnit, tak by to bylo něco, co by situaci prakticky vyřešilo. Jestli opravdu jsme země, která má dostatek energie a může ji využít. To je v pořádku, ty energie všechny jsou korelované spolu, takže v tom smyslu to je důležité. Na druhé straně já si myslím, že si musíme uvědomit, že krátkodobě Putin hraje velice silnou kartu, má monopolní sílu, kterou využívá, a to pak je vyjádřeno v té ceně. Často se říká, že ten trh nefunguje. On funguje v tom, že přesně ukazuje, že je tady obrovský převis poptávky nad nabídkou. A tudíž některé kroky jsou velice potřebné a za to, že si můžeme zvýšit tu nabídku dodávku, ať už je to plyn, energie elektrická či jiná, tak to bude v pořádku. Jestliže ne, tak je potřeba se připravit na to, že opravdu situace bude v zimě špatná. A tam souhlasím, s panem ministrem, že celoevropské řešení, popřípadě i řešení, které navrhuje G7 skupina zemí ovlivnit cenu, kterou Putin může vlastně…

Václav MORAVEC, moderátor:
Tím zastropováním.

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Tím zastropováním. To by bylo ještě též velmi optimální. Je v tom samozřejmě ve všem určité riziko, velká míra nejistoty. A tudíž otázka je, jak to řešit. Když by to ta situace byla tohoto typu, tak nejlepší samozřejmě musí se jít vstříc občanům, musí se jako pomoct. První nejlepší řešení je dát určité dávky, jestliže to není politicky možné, tak potom zkusit zastropovat. Ale zastropování samo o sobě bez doprovodných opatření, neřeší situaci, protože ten převis té poptávky nad nabídkou tam pořád zůstává a byl by nedostatek, byl by ten nedostatek. Někteří lidé, podniky atd. nebudou mít dostatek energie. Čili tam je strašně důležité to, jestli bude vláda schopná, jestli stát bude schopen dodat dostatek energie a jaké další doprovodné kroky se k tomu přidají a tam myslím, že je potřeba, že musí být nějaké úspory. Už to vidíme, že už je tady úspornost, občané, společnost vůbec už začínají prostě používat méně energie. Možná, že v tom balíčku musí být ještě podnět pro to, aby ty úspory byly o něco větší, aby ta země opravdu v té situaci byla schopna přežít, to znamená dodat energii za přijatelnou cenu do určité míry, ale mít tam ještě podněty, aby vlastně tam byly ty úspory, to znamená, že třeba se nebude celkově ta energie dodávat, že tam bude nějaké procento, kde ty domácnosti nebo podniky se musí přizpůsobit. Takže budou buď platit víc, anebo prostě budou úspornější.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pojďme k těm jednotlivým krokům. Začneme u toho zastropování a také u daně z neočekávaných zisků. Evropští ministři pro energetiku se v pátek na mimořádném jednání pod českým předsednictvím Evropské unie shodli na zastropování neočekávaných zisků společnostem využívajícím k výrobě elektřiny levnější zdroje, než je plyn. Shodli se také na možnosti zavést strop na ceny plynu, zatím ale není jasné, jaké části trhu se toto opatření dotkne a jak přesně bude nastavené.

Olaf SCHOLZ, německý kancléř:
Pokud jde o otázku, co se děje na trhu s plynem, stále existuje mnoho rozdílných návrhů. Je ještě příliš brzy na to říct, co uděláme. Jasné ale je, že Německo vždy zohlední situaci unijních zemí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Slova německého kancléře Olafa Scholze po pátečním jednání s předsedou evropské rady Charlesem Michelem. Evropská komise navrhovala zastropovat ceny plynu dováženého z Ruska, což ale narazilo na odpor zejména středoevropských zemí, včetně České republiky. Bude součástí, pane ministře, těch opatření, pojďme je rozebrat postupně, bude to součástí těch opatření i nadměrná daň nebo daň z neočekávaných zisků, windfall tax, budeme používat v angličtině, ale česky tomu říkejme daň z nadměrných zisků nebo neočekávaných zisků?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Bude, protože na ty kompenzace, které zejména u té podnikatelské sféry prostě jsou potřeba. Potřebujeme nové zdroje. Pokud říkáme, že máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, tak vlastně potřebujeme i mimořádné zdroje.

Václav MORAVEC, moderátor:
S jak velkou částkou pracujete, můžete mi ji prozradit už to zkouším aspoň po osmé?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Vyšší desítky miliard by měly být příjmem té mimořádné daně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pohybujeme se na nějakých 80 miliardách?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, asi o něco méně, uvidíme. Já jsem vždycky konzervativní než tím jednotlivým excelem si to propočtu a spíš bych to viděl někde mezi 50–60 miliardami ze všech těch odvětví. Teď slyším často.

Václav MORAVEC, moderátor:
Rok.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ročně, teď slyším jako argument, a když to zastropujete, tak nebude třeba, říkám ano, když nebude potřeba kompenzací, nebudou tak velké zisky, tím pádem nebudou tak velké odvody, ale ono je to vlastně uzavřený kruh. Je to jeden z těch nástrojů, aby to stát zvládl, moje představa, že za 3 roky rozpočtu ve 23, 24, 25 by to v zásadě mělo být rozpočtově neutrální. Tam bude nějaký posun, ale to nepůjde hned.

Václav MORAVEC, moderátor:
A ta daň z nadměrných zisků bude tedy už platit od 1. ledna nebo bude i za letošní rok?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Bude od 1. ledna v roce 2023 z ústavněprávních důvodů, nemůžete zavést daň z příjmů za období zpětně. To tak prostě nejde, takže bude platit od 1. ledna roku 23.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na dobu dvou let, opět?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Asi tam bude 3 roky, nicméně tím, že to je vlastně plovoucí, tak uvidíme, jak to je, já to vidím maximálně 3 roky, protože funkční období této vlády a této Sněmovny je 3 roky. Máme dostatečné zkušenosti, když se dočasně zavádí daň a není tam dopředu stanovený konec, pak z těch dočasných se stanou trvalé. Ale co podle mě, aspoň já budu opravdu hlídat je, aby ty mimořádné příjmy sloužily k pokrytí mimořádných výdajů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Bude vám to stačit na to, co jste tady představil, že chcete zastropovat ceny pro průmysl jako takový?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Tak hledáme řešení. Je tam tolik nejistých, tolik proměnných, že suverénně říkat v této chvíli, že to stačí. A že to bude 60 a ne 40 a že potřeba bude 100 a ne 80, to dneska neví nikdo, opravdu neví nikdo. Jsme si toho vědomi a poctivě o tom mluvíme, není to jako, to řešení možná budeme muset za 4 měsíce upravit. Říkal tady vlastně pan bývalý guvernér, že v červnu, to ani není 4 měsíce. Situace byla jiná na trhu s energiemi, než dneska. My potřebujeme zareagovat teď. Na tom jsme se vlastně shodli na té evropské úrovni, že ty zisky neočekávané přesměrujeme na kompenzace, ať už domácností nebo firmám, na tom je vlastně evropská shoda, protože to pomáhá všem těm rozpočtům. Druhá věc ti, co říkali, že proč nezastropovali ministři v pátek, tak neví, jak to funguje, ministři to nemohu zastropovat, ti dali doporučení a s tím rozhodnutím přijde komise v úterý, ale my už jsme dopředu říkali, že doplníme to evropské řešení, protože zastropování, zastropovaná cena je jiná pro občana Německa, pokud bude evropsky, jiná pro občany České republiky, relativně jinak bude stejná hodnota, ale relativně. Jiná to bude pro německého podnikatele a jiná pro českého, proto jsme dopředu říkali, že uděláme všechno pro evropské řešení. To vlastně částečně zlevní, doufejme, že obchod zlevní a pak ještě k tomu doplníme to národní řešení.

Václav MORAVEC, moderátor:
A k tomu musí být mimořádná daň. To zavedení daně z mimořádných zisků podporuje mimo jiné předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tady jsou jeho důvody.

Mojmír HAMPL, předseda Národní rozpočtové rady:
Tento příjem je možná nejméně škrtící pro ekonomiku a zároveň pomáhá tomu, aby veřejné rozpočty nedělaly větší zadlužení, to znamená, aby si stát nepůjčoval další peníze, které by monetizoval skrze nákup dluhopisů komerčními bankami a tím by vlastně přifukoval nové peníze a novou jako inflační nestabilitu do ekonomiky. Takže myslím, že tento typ zdanění má 2 výhody, zaprvé stabilizuje i rozpočty a za b) pomáhá stabilizovat inflaci. To je ta logika.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ona mimořádná daň má zahrnout celkem 3 sektory, a to energetiku, petrochemii, ale i banky. Česká bankovní asociace celé opatření kritizuje. Nelíbí se jí řada konkrétních věcí, třeba to, že ministerstvo do srovnání pro výpočet daně zahrnuje oba pandemické roky 2020 a 2021, kdy banky měly kvůli lockdownům propad zisku. Jane Švejnare, je to dobré řešení v této situaci přicházet s tou mimořádnou daní?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Já myslím, že je to správné řešení, rozhodně v krizovém období je to správné.

Václav MORAVEC, moderátor:
A ty sektory?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
A ty sektory tady bych řekl, že by to měla být celá ekonomika, protože mohou být i jiné sektory nebo firmy v jiných sektorech, které mají nadměrné zisky dočasně. Čili tady není důvodu to jako omezovat jenom na určité sektory, ale v pořádku, to jsou ty hlavní sektory.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že ty 3 sektory je málo?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
To jsou ty hlavní sektory. Ale ještě bych dodal jednu věc. Je všechno toto závisí na tom, kolik vlastně z toho zisku a příjmů jde Putinovi, protože musíme si uvědomit, že jsme chudší, protože část toho jde Putinovi. Čili všechny tyto převody a daně atd., budou samozřejmě působit pozitivně, tak jak bylo řečeno, ale bude to jenom část toho, co je generováno, protože část jde do zahraničí. Ve chvíli, kdy jsme schopni být soběstační, tak to pak už je jiná věc, ale tady musím ještě počítat s tím, že podle mě, jako země chudší jsme a že tudíž toto bude částečné řešení, ale ne úplné řešení.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jiří Rusnoku, možné obavy, když tady před 14 dny byla Helena Horská, poradkyně premiéra, ale zároveň hlavní ekonomka Raiffeisenbank, říkala, že by oddělila ten finanční sektor, bankovní sektor od toho mimořádného zdanění. A od kupříkladu energetického sektoru, co říkáte té dani, která bude tedy, platí to, pane ministře, pro 3 sektory, které jsem zmínil?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
V této chvíli to debatujeme, bude jasno nejpozději ve středu po jednání vlády a jasno nejpozději v pátek po jednání Sněmovny a příští týden po jednání Senátu. Ale ano tyhle tři sektory přesně detailně připravujeme a debatujeme.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
A já v zásadě asi budu následovat to, co se říká pan profesor. Já vím, že to je nepříjemné pro ty banky, že se jim to nelíbí. Nicméně je evidentní, že jistý mimořádný zisk prostě realizují vzhledem k tomu, jak se vyvinula situace s inflací s reakcí centrální banky. Jako není to rozhodně situace, která by nějakým způsobem ohrožovala české banky. To bych se opravdu nebál.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nerozkolísá mimořádné zdanění bankovní sektor?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Ne, nemyslím si to, ten sektor skutečně je velmi robustní. Takže já tomu jaksi komplexně rozumím, prostě a je jasné, že samozřejmě to, co říká Jan Švejnar, možná ideální jaksi systémově by bylo mít to pro celou ekonomiku, ale je otázka, jestli to je administrativně atd. zvládnutelné. Stanovení těch kritérií, co je mimořádné, co není mimořádné, tady v těchto sektorech, o kterých se mluví, je to dost přehledné. Je tam málo hráčů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, protože to je to, co zaznívalo v průběhu týdne, že pokud vláda k takovému razantnímu kroku, zdanění tří sektorů a pro vyměření té mimořádné daně má sloužit průměr zisků dané firmy z let 2015–2021. Je to tak, pane ministře?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
7 let, to je skoro celý ekonomický cyklus, který má silnější i slabší roky. Mně to přijde spravedlivé.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
To je fér. Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
A že by hrozilo a teď budu advokát ďábla, nikoliv, že by chtěl připravit rodiny a podnikatele a celý průmysl o kompenzaci, ale riskuje tímto zdanění mimořádných zisků Česká republika podle vás dvou, jako bývalého guvernéra a ekonoma, arbitráže a snížení ratingu?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Ne, naopak já myslím, že to by bylo viděno pozitivně ratingovými společnostmi, protože opravdu je to řešení, které je razantní a jde správným směrem. A ten důvod, proč říkám, že by bylo dobré zahrnout do toho celou ekonomiku je, všechny firmy dávají daňové doznání těchto let, čili bude jasné, kdo má extra normální vysoké zisky a kdo nemá. A tudíž v tom smyslu jelikož potřebujeme opravdu fondy, abychom mohli pomoct domácnostem, abychom mohli pomoct těm podnikům, které jsou v krizové situaci, tak bych viděl jako nejlepší řešení opravdu to udělat plošně a taky aby to nebylo diskriminační v tom, že by 1 sektor říkal, nás zdaňují, podívejte se tady jsou další sektory, jsou firmy v dalších sektorech, které též náhodou mají vysoké zisky. Takže já si myslím, že by to ani administrativně nemuselo být tak náročné, protože ta daňová přiznání tady jsou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Obava ze snížení ratingu?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Ne, ne o rating bych se neobával, že skutečně, jak říká Honza, je to spíš otázka posílení rovnováhy makroekonomické než její oslabení. A z hlediska toho, arbitráž, to už vůbec, prosím, vás, nemůžete arbitrovat daně.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, to fakt nejde.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
To je legitimní rozhodnutí parlamentu, to si nevymyslí pan ministr a nepodepíše dekrety, to musí rozhodnout parlament, a to bychom se museli dovolávat zítra jako arbitráže na všechno, na to zapomeňme. A bohužel prostě jsme ve válce, je tady skutečně mimořádná doba a musejí být i mimořádné příjmy. No a kde mají být než tam, kde nějaké jaksi peníze jsou. Druhá věc je. A já samozřejmě nemůžu mluvit…

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že těch 60 miliard, když i Zbyněk Stanjura odhaduje to nebo mimořádné zdanění přinese 60 miliard jestli to bude stačit pro ty kompenzace?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
To nevím, vůbec nemám přístup k datům. Stačit to nebude, ale zaplaťpánbůh za to. Druhá věc je, že já za sebe bych samozřejmě v takovéto situaci uvažoval ještě o nějaké dani pro extra bohaté rodiny a osoby. To je jiná věc, protože podle mě jako i ti by se měli podílet v takovéto situaci.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale to je spíš symbolické rozpočtově.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Jasně rozpočtově, možná je to symboličtější, to je pravda, ale jako…

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale z hlediska symboliky, považujete, pane guvernére, za…

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Přidávám to prostě k tomu, dávám to do toho kontextu té doby té situace, že to je legitimní požádat prostě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nejbohatší část společnosti?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Nejbohatší část společnosti, notabene ta, která ještě zbohatla v té krizi více, prostě o to, aby se více také podílela na tom řešení té situace. To já myslím, že je legitimní a že bude 1 000 000 důvodů, proč se to bankám nebude líbit a já jim naprosto rozumím. Samozřejmě nikdo nebude šťastný, když mu řeknete, že bude platit větší daně, to platí v Americe i v Česku.

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Jistě, přesně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano. Vy jste chtěl reagovat, pane ministře?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Pan bývalý guvernér řekl, nikdo nebude podporovat, když ho stát bude chtít zvýšit daně, to by bylo opravdu divné a překvapivé. Já se možná vrátím k té k tomu průzkumu veřejného mínění. Pro nás je to vlastně ukázka toho, že jsou obavy, protože podle mě ten výsledek spíš reflektuje obavy než konkrétní stav, den v okamžiku, kdy byl ten průzkum. A vůbec to nechci zlehčovat. Právě proto přemýšlíme o těch razantních krocích, abychom ty obavy rozptýlili, abychom v té nejisté době dali aspoň nějakou jistotu. Pokud stát řekne domácnostem, že příští 2 roky maximálně zaplatí za elektrickou energii tolik a tolik, tak ono to příjemné není, nebudou to nízké předválečné ceny nebo nižší předválečné ceny, ale musí to být tak, aby to lidi zvládli. Protože kdyby platila ta nesmyslná cena 1 000 eur za megawatthodinu, tak to nezaplatí nikdo v České republice. To se zhroutí systém, protože se budou posílat faktury, které nebude nikdo platit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, když jste právě u těch cen, přibližte nám, prosím, jenom, my se můžeme podívat na velkoobchodní ceny elektrické energie. Co se s nimi dělo v těch uplynulých týdnech a měsících a jak se chovaly burzy a ceny elektřiny a plynu v poslední době. Tento týden ceny obou komodit na burze. V pondělí razantně rostly, už to vidíte na svých televizních obrazovkách, a to v důsledku přerušení dodávek plynu Nord stream 1, vzrostly během týdne opět pokles. Na konci srpna cena elektřiny na pražské burze uzavírala téměř u tisícikoruny za megawatthodinu, o týden později v pátek 2. září to bylo 500 eur za megawathodinou. V pondělí vyskočila na 569 eur, v pátek uzavírala na 496 eurech za megawatthodinu. A ještě pohled na plyn na konci srpna se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vyšplhala až ke 346 eurům za megawatthodinu, od té doby výrazně klesla, v pátek 2. září uzavřela na 214 eurech za megawatthodinu. V pondělí ale po přerušení dodávek ruského plynu opět skok, 249 eur a pak už ceny klesaly. V pátek cena za megawatthodinu uzavřená 207 eurech. Když se nevrátí to zastropování na ty předválečné ceny, což je asi celkem logické, co je únosné z pohledu ministerstva financí to zastropování pro domácnosti a pochopil jsem správně, že zastropování pro domácnosti bude stejné jako pro celý podnikatelský sektor. Bude to jednotné?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, ne. Tam ta cena se tvoří jinak u podniků, zejména u těch velkých firem. Tam velkou část tvoří tak, jako za stálé platby a druhou část je ta cena silové elektřiny, kdežto u té domácnosti a neplatí DPH plátci DPH, proto nemá žádnou roli. Proto my mluvíme o konečné ceně pro domácnost, včetně distribuce, včetně DPH. A u těch podnikatelů mluvíme o ceně silové elektřiny, to jsou 2 různé přístupy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano částky pro obě dvě, jestli můžete procentuálně říct, co vidíte jako ekonomicky únosné, ať tušíme, co nás od toho 1. listopadu v ideálním…?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
U těch podniků vidím v této chvíli limitní částku 200 eur za megawatthodinu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Té silové elektřiny?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, mluvím celý týden 10 dnů, 14 mluvím s mnoha podnikateli z různých oblastí, to nejsou ty energeticky nejnáročnější, ale dejme tomu, energeticky průměrné. Oni taky potřebují jistotu a je to částka, ze které nebudou…

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se tedy podíváme, promiňte, pane ministře. Když se tedy podíváme ještě jednou na tu velkoobchodní cenu elektřiny, když jsme v pátek uzavírali na těch 496 eur.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Zaokrouhleno na 500 s dovolením.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, tak vidíte na 200 eurech za megawathodin. Tamto zastupujete pro…

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, myslím, já to tam vidím na sebe, že to je limitní pro ty pro ten podnikatelský sektor, nebudou nadšeni, nebudou říkat, to je skvělé, budeme mít velké zisky. Ale umožní jim ty příští 2, ty 2 sezóny 2 podnikatelské roky, účetní období jako zvládnout. A mnozí z nich budou přistupovat ještě rychleji k těm úsporám, u těch úspor. Ta myšlenka je výborná.

Václav MORAVEC, moderátor:
Můžeme jenom, úspory, že si necháme jako zvláštní téma.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To se omlouvám.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď mi řekněte ještě ty domácnosti, abychom si řekli cenu té energie.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
U domácností musíte vlastně se dohodnout na ceně pro megawathodinu, jestliže se baví, jestliže průměrná spotřeba domácnosti, která netopí elektrickou energií, je zhruba 2,4-2,5 megawathodiny, tak my musíme určit podle mě tu cenu megawathodiny, včetně daně. Pak každá domácnost bude vědět, kolik to dělá při jejich spotřebě. Když topíte elektřinou, tak ta spotřeba je pak 12-15 megawathodiny. U plynu je to 2× víc těch megawatt hodin. Takže zhruba by měla odpovídat spotřeba cena za topení plynem, ceně za topení elektrickou energií, protože tam je to 2× víc těch 2 megawathodin a domácnost zajímá celkový účet, jim je jedno, jestli je to 20 megawathodin nebo 10 megawathodin. Takže takhle nějak přemýšlíme, říkám, přemýšlíme to současně i s tím příspěvkem na bydlení s tou sociální dávkou, s těmi normativy na ty jednotlivé velikosti bytu, velikosti bydlení, lokalitu, ve které bydlíte, tak, aby tam, kde to nebude stačit, aby zafungoval ten sociální systém.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane profesore, je ta částka 200 eur za megawathodinou pro firmy, český průmysl částkou, která mu opravdu pomůže a a vyhne se český průmysl krachu firem, protože my jsme průmyslově vlastně energeticky nejnáročnější zemí, vedle Bulharska jako Česká republika?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Ano, přesně tak. Čili pomůže. Já bych začal tím, ty grafy, co jste ukázal, podívejte se, jak byly korelovány, že ty špičky atd. Čili to zase ukazuje, jak provázané různé zdroje energie a jejich ceny jsou, čili to je dobré si uvědomit. Druhý potom postup, který si musíme uvědomit, že vláda může dělat 2 věci. První je stabilizovat to znamená, že mít nějaký plovoucí průměr tak, aby ty výkyvy, které jsou právě tak nebezpečné, tam nebyly. A druhý potom rozhodnout, jaká teda by měla být ta cena, kterou se vláda bude snažit podporovat těmi různými opatřeními, o kterých mluvíme. A tam já myslím, že ano, je to potřeba, aby ten náš výrobní sektor průmysl, ale nejenom průmysl, protože u nás průmysl je minorita. Většina jsou služby, čili uvědomit si, že celá ekonomika je důležitá v tomto smyslu, aby mohla fungovat konkurenčně s těmi podniky a ať už…

Václav MORAVEC, moderátor:
To bude plošné opatření, protože pochopil jsem, že Zbyněk Stanjura a ministerstvo financí uvažuje o tom nejrazantnějším o plošném opatření?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Plošné opatření je dobré v tom, že opravdu všichni mají stejný to hrací pole je stejné, všichni se rozhodnou, kam vlastně investovat, kam jít atd., a to, že je tam bude nějaký ten plovoucí průměr, znamená, že ty výkyvy nebudou tak velké. V tom smyslu opravdu potom ta alokace zdrojů, to znamená, co budeme vyrábět a co budeme spotřebovávat, bude správná. Otázka je, jak to nastavit, jestli to 200 nebo něco jiného. To bude trochu záviset na celosvětové celoevropské situaci, a tam je dobré, když právě byl celoevropský přístup, popřípadě ještě všeobecnější přístup G7 atd. k tomu, za kolik Putin bude vyrábět, protože to nás vlastně dostane do situace, kde opět budeme celkem v normální situaci, i když to bude situace, která stále v mnohém je stále krizová.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, Jiří Rusnoku.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Já se vás už diváci z toho musí být trochu zmateni, protože ona je to objektivně ta materie nesmírně komplikovaná, ale zatím jsme se bavili s panem ministrem o elektrické energii. Čili mluvme teď opravdu o elektřině, protože jiná věc je, co bude s plynem, to já nevím teď. A jiná věc samozřejmě ropa, atd. jo, a ty věci jsou a nejsou zaměnitelné. V mnoha věcech zaměnitelné nejsou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Co byste chtěl s plynem a s ropou?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Mně se líbí ten princip, který tady zazněl a nebudu se tady pokoušet odhadovat částky, protože to prostě se ještě 10× změní, důležité je skutečně nějaká relativní jistota pro ten, jak domácí sektor domácností, tak podniků, že víme, že do roka do 2 to nebude 10× víc, že se nemusí chudáci prostě třepat, protože ani jako podnikatel ani jako domácnost je nejhorší, když budete v naprosté nejistotě, jestli na to teda ještě ušetříte, neušetříte. Mám přestat vůbec, čili tohle si myslím, že ta klíčová stabilizační role toho opatření. A samozřejmě jiná věc je plyn, notabene evropské řešení u energie elektrické není možné dost dobře úplně, že budou všude stejné ceny. Ony nebyly ani nikdy předtím, protože úplně jiná situace je ve Skandinávii na Iberském poloostrově ve střední Evropě nebo v Irsku. Ty věci nejsou propojené, fyzikální záležitosti, to jako nikdy to nebude společná zemědělská politika, protože máslo můžete přivézt z Irska do Polska nebo naopak spíš. Ale prostě tady tohle nikdy nebude úplně stejné. Tady jde o to, aby byly stejné principy a víceméně ta Evropská komise řekla ano, můžete si to v zájmu zachování stability svých ekonomik uregulovat, jak umíte. No a jiná věc je samozřejmě a mnohem horší pro nás, je prostě otázka toho plynu, protože zatím jsme na něm závislí, je z dovozu. Ten objektivně není, zatímco elektrická energie v Česku je, i když pozor, ta samozřejmě zase není třeba v jiných zemích úplně tolik. Tak já nevím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste totiž byl poměrně razantní, protože když se podíváme na data. Česká republika patří k extrémně závislým zemím na zemním plynu. Závislost členských států na ruských zdrojích je různá, podíváme se na mapu. Už ji teď vidíme na obrazovkách, například v Česku téměř 100 %, podobně jako Česká republika na tom je Slovensko, Rakousko, Maďarsko, ale také ve Finsku v Německu, v Polsku, ve Švédsku se ruský plyn podílí na spotřebě plynu 50-75 %, i když dochází k poklesům od Putinovy okupace Ukrajiny. A veřejnost je rozpolcená, když se podíváme na nejnovější data Trendů Česka, je rozpolcená v tom, jak popřípadě zda vyjednávat o dodávkách s Ruskem. Podívejte se na ta data. Podle průzkumu by obnovení vyjednávání s Ruskem tedy, řekněme, maďarskou cestu, podporovalo 49 % populace, 43 % obyvatel zastávají názor, že by se Česká republika měla od dodávek z Ruska úplně odstřihnout a podrobnosti vysvětluje socioložka analytička Kantar CZ Nikola Kopáčová.

Nikola KOPÁČOVÁ, analytička Kantar CZ:
Česká společnost je rozdělena na 2 velmi podobně velké části ohledně toho, zdá se odstřihnout od odběru ropy a zemního plynu z Ruska, anebo zda s Ruskem o dodávkách vyjednávat. Přičemž můžeme říct, že lehce převažuje ten druhý názor a tento postup, tedy pokračování dodávek z Ruska, podporují častěji lidé s nižším vzděláním, zejména pak voliči SPD a KSČM.

Václav MORAVEC, moderátor:
Říká v rozhovoru pro dnešní Otázky socioložka Kantar CZ Nikola Kopáčová, vy tedy jasně říkáte, vy byste nepatřil do té skupiny přibližně 49 % dotázaných?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kteří by pod těmi vysokými cenami energií řekli, pojďme vyjednávat s Ruskem?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Ne, bohužel toto prostě není cesta, to není řešení, které by mělo jakoukoliv perspektivu. Jestliže někdo vás totálně selhal jako dodavatel jako partner. My bohužel se tady vezeme v obrovském německém omylu. To si přiznejme. A ten je ještě obklopen obrovským energetickým omylem vůbec Evropské unie, protože tam je celá řada romantických představ, jak budeme zelení ze dne a na den, jak to bude všechno fičet a žádný plán b), že prostě, když není to, tak je plyn z Ruska. Ten, když není, tak co, tak není nic. Tak teď jsme v tomhle problému a není řešení vrátit se k tomu, kdo nás už jednou jaksi vyšachoval. A prostě pustil k vodě a ještě horší slova nebudu používat, prostě řešení je se na něho vykašlat a hledat samozřejmě.

Václav MORAVEC, moderátor:
I když to takto bolí?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Ano, bude to bolet, to je jasné, ty 2 roky, 3 roky, já nevím, tak budeme mít prostě, ale ono už to jedno. No ono by to bolelo i tak stejně, takže lepší je, jak se říká, prostě tu hrůzu přežít rychle a nemít tu nejistotu, kdy ta hrůza skončí, než prostě, čili to si asi rozumíme. A samozřejmě plyn, tam to bude asi složitější, ale tady se teda bude muset projevit nějaká ta elementární solidarita evropská tak, aby prostě to, co bude, se nějak relativně rovnoměrně dostalo všude. Já si iluze o tom nedělám. Tam to určitě bude těžké, ale na druhé straně plyn jako na světě je ho dost jo, prostě to je otázka je toho, že musím mít dost těch lodí, které pojedou k těm terminálům, který taky nemáme a pak už ty roury po Evropě máme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak byste, pane ministře, se vypořádal s otázkou výrazu rizika a možnosti rizika, že se bude omezovat průmysl kvůli nedostatku plynu, protože vás to číslo překvapilo či nepřekvapilo, 49 % dotázaných, kteří si myslí aktuálně z Trendů Česka 2020, že by se s Ruskem mělo začít vyjednávat?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, mě to číslo nepříjemně překvapilo, protože já asi rozumím těm obavám, to nechci vůbec, nechci o tom, ale tohle není řešení, to nefunguje. Jako ten, kdo vás mlátí po hlavě, tak vy s ním budete jednat, aby vás mlátil míň a budete věřit, že když vás 2 dny nebude mlátit, tak že třetí den vám to zase nedá zleva zprava. To určitě není. U toho plynu. Důležité je, že už nejsme v bodě 0, už nejsme na 97 % závislosti, to jsme byli. Máme skoro 3 miliardy kubíků v zásobnících. Máme koupenou kapacitu 3 miliard na tom plovoucím LNG terminálu, který se otvíral tento den. Příští pondělí přijede první loď, kde ten plyn je určený pro Českou republiku, to znamená v této chvíli…

Václav MORAVEC, moderátor:
Stihneme to naplnit teda do začátku topné sezóny. Tu kapacitu, kterou máme pronajatou v Holandsku?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, to to se dělá průběžně, to není že se tam, tak to není, tam přijíždí jedna loď za druhou a to se zpracovává.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale jestli tam budou dostatečné zásoby, jestli mi rozumíte teď před tou topnou sezónu, aby když, protože to byla další otázka, na kterou se ptám za Jana Švejnara, jestli ty výkyvy a už teď nebudou u cen plynu, protože Putin za vyhrožoval a udělal maximum možného, že dokonce zavřel i Nord stream 1?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Budou ty výkyvy pořád, protože to takhle funguje, ale právě to zastropování cen vede k potlačení vlivu těch výkyvů, abychom přesně, co říkal, pan bývalý guvernér, že nevíme, co bude za rok, za měsíc, za 2, to jsou ty výkyvy, kdy nás to děsí, že to bylo 500 a je to 1000. A zas druhý den už je to zase 500. My chceme dát tu stabilitu. Ale do konce roku máme zatím v této chvíli zajištěno 8 lodí, zhruba 800 000 000 kubíků k těm třem miliardám. Já jsem docela v těžké parlamentní debatě minulý týden řekl na mikrofon, tento týden, ani nevím, minulý týden, že jsem si jistý, že do konce dubna nebude chybět žádný plyn, že do konce dubna nebude muset nic omezovat v průmyslu. A co bude dál těžko říkat teď v září, ale tu zimu máme jakoby připravenou těmi opatřeními, které jsme od toho dubna udělali, kdy byly prázdné zásobníky. Je to první otevřený LNG terminál po vpádu Ruska na Ukrajinu. My se na něm podílíme. Současně jednáme s našimi polskými sousedy i s německými sousedy o dalších LNG terminálech, pro nás je ideální ten plovoucí tam, kde ústí Nord stream 1, že přesně a vysoutěžili jsme tu kapacitu těch dopravních cest i z toho Holandska přes Německo do České republiky. Takže to bylo první, zajistit objem. To máme za sebou. A teď se musí vrátit k ceně, protože když nemáte objem, tak buď nedodáte vůbec nebo cena je úplně šílená. Takže první část jsme zvládli, rozumím té nervozitě, rozumím těm obavám, a proto v těchto dnech řešíme i tu přijatelnou cenu. Ona nebude nízká, kdo říká, že zajistí nízkou cenu, tak lže, neříká pravdu. Ale důležité je to, co jste říkal vy, je dostatek plynu na světě. To není nedostatečná komodita. My potřebujeme nějaký čas prostě přesměrovat ty toky, mít ty plovoucí LNG terminály. Některé ty státy, které mají moře, jsme na tom hůř, jsme vnitrozemský stát, budují i stacionární, ale na tu třeba to Holandsko máme pronajaté na 5 let, protože ty ostatní stacionární, které se mají budovat v Evropě, jejich odhadované spuštění je třeba 4 a za 5 let. Takže tam máme třetinu roční spotřeby. Ono to bude víc, ta spotřeba půjde dolů. Ta cena funguje jako motiv k úsporám, už jde. A budeme se podílet na těch dalších. Jestli někdy budeme ještě brát z Ruska plyn, to je možné, to není tak, my musíme být nezávislí na ruských dodávkách. To neznamená, že už příštích 20 let od tam nevezme ani kubík. Těžko říct, co bude za 5 let, ale ta jednorázová sázka na cenu, to znamená, ona přišla z Německa, na levný ruský plyn na to, že se obchoduje na spotech, že se neuzavírají dlouhodobé projekty, ta se chytne, ale k té složité debatě. Já vím, že je to složité, ale my musíme říct veřejnosti, to pondělí, ve středu je Sněmovna a v pátek Senát, jednoduchou věc. Taková bude cena elektřiny pro domácnosti příští 2 roky maximálně, každý ví, když to překročí 30 % vašich nákladů, dostanete příspěvek na bydlení, propočítali jsme. Veřejnému sektoru v tom širokém slova smyslu musíme říct, zajistili jsme zákonem, že koupíte energie za přijatelnou cenu, zase ne za nízkou a podnikatelům můžeme říct, na tyto 2 roky počítejte s maximální cenou elektrické energie v této, to stačí.

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Já myslím, že tady.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Je tam hodně otázek, hodně problémů, protože než něco změníme, mimochodem v těch zákonech je zmocnění pro vládu měnit tu zastropovanou cenu, aby mohla reagovat na situaci na trzích.

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
To je všechno výborné a myslím si, že bude strašně důležité, jestli to bude věrohodné. Já myslím, že co tady vidíme, že lidé opravdu neví a nejsou si vědomi, do jaké míry je možné nebo není možné něco takového uskutečnit a tudíž tady, jestliže máme dostatek v zásobnících, jestliže budou dodávky, které jsou celkem už jasné, tak potom já myslím, že ty výkyvy budou mnohem menší cenové výkyvy, protože vláda může.

Václav MORAVEC, moderátor:
Neočekáváte už takové skoky?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Ne, protože vláda je může kompenzovat, vláda může použít více ze zásobníků a méně podle toho, jestli je výkyv nahoru nebo dolů. Takže v tom smyslu to je věrohodné, to znamená že tam člověk a lidé mohou očekávat, že ta vláda bude schopná. Je otázka, jestli ta zásoba bude dostatečná na to, podle toho, jaká bude zima a tam si myslím, že je prostě otazník, do jaké míry tady to všechno je dostatečně věrohodné nebo ne. A samozřejmě je výborné, že dochází k úspornosti a ta bude potřebná, jak u domácností, tak u podniků a samozřejmě veřejné sféry, a ta se dá zesílit. Takže já si myslím, že v té situace je mnohem lepší, než byla před několika měsíci před pár měsíci. Ale je důležité také jít celo evropskou cestou, pokud možno, a cestou G7, která se snaží opravdu tomu Putinovi vnutit nižší cenu, protože tady vlastně, o co se jedná, Putin má velkou monopolní sílu. A využívá ji, on rozumí síle a používá ji. My jsme jako země strašně malá vůči němu, vyjednávat s ním nedává smysl, protože kdybychom byli malí konkurenční hráč proti silnému hráči. Čili v tom smyslu musíme mít samozřejmě schopnost sami hodně toho docílit a na druhou stranu jednat v rámci Evropské unie a jednat v rámci celosvětového uskupení, které bojuje proti Putinovi ekonomicky v této situaci. A tam si myslím, že jsou určité možnosti, které mohou situaci dlouhodobě i zlepšit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, daň z těch neočekávaných zisků je jediným daňovým opatřením nebo dojde opět k tomu, co už jste avizoval, že prodloužíte snížení spotřební daně u nafty kvůli dopravcům a chystáte ještě další daňová opatření. V souvislosti s drahými energiemi?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, další daňové opatření nechystám. Navrhneme to, vlastně aby ta evropská nejnižší úroveň spotřební daně z nafty bylo trvalé řešení z konkurenčních důvodů i u našich sousedů, ne kvůli vysokým cenám, to má úplně jinou příčinu, a to navrhneme v rámci toho legislativního balíčku tak, aby ta cena nebyla každý měsíc jiná ta daň. To znamená, ona je do 30. září. Jenom poznámka, já si pamatuju, když jsme snížili daň o1,50 Kč a v Německu 8 Kč, tak jsme byli pod tlakem, že Němci byli o 8 a my o 1,50 Kč, k 1. září to skončilo v Německu a cena šla o 8 Kč nahoru, takže, a to už jsem v těch už jsem těch komentářích potom neviděl a v tom srovnání. Každá vláda dělá něco, co dělat může.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jaký dopad to bude mít na státní rozpočet, když to bude trvalé to snížení daně, spotřební daně u nafty?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Může to mít ročně 4 možná 5 miliard trvale ale…

Václav MORAVEC, moderátor:
A s tím už počítáte, tedy v rozpočtu na příští rok?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
S tím počítáme a říkám, tady není důvodem ta vysoká cena, protože to je fixní částka, tam není DPH, to je fixní částka a abychom nesnižovali konkurenceschopnost našich dopravců vůči našim sousedům, tak chceme mít tu daň stejně vysokou jako oni, to je ta evropská minimální úroveň.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono ty vysoké ceny energií, a to, co se děje v ekonomice, dál roztáčí inflaci, podíváme se na aktuální data. Růst spotřebitelských cen v srpnu. Podle rychlého odhadu Eurostatu míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord, meziročně zrychlila už vidíte mapu na 9,1 % z červencových 8,9 %. Nejvíce rostou ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na víc než 25 %, o víc než 20 % rostly ceny také v Litvě, Lotyšsku. Nejnižší inflace ve Francii, kde je 6,5 procenta, v Německu srpnová inflace 8,8 %, na Slovensku 13,3 %. Čekáme na data Českého statistického úřadu, která mají být zveřejněna v souvislosti se srpnovou inflací. Připomínám, že v červenci měla Česká republika podle dat ČSÚ inflaci ve výši 17 celých a půl desetin procenta. Ekonomové očekávají tu srpnovou inflaci na podobných hodnotách, možná o něco vyšší. I vy, Jiří Rusnoku, očekáváte, že ta inflace v srpnu ještě nebude klesat a že se nám oddaluje termín poklesu inflace v České republice kvůli drahým cenám energií?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Principiálně, bohužel ano. Já samozřejmě nemám žádný speciální odhad. Já beru to, co říkají analytici, čili plus minus podobná inflace jako minulý měsíc, někde kolem těch 17 a něco procenta. Samozřejmě zatím tam dominují ty energie a právě mimo jiné i to, o čem mluvil pan ministr, by mohlo velice pomoct do budoucna, pokud to nastane.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že to bude výrazně protiinflační, opatření to, co tady Zbyněk Stanjura zmiňoval?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Pokud se to povede na rozumné úrovni, tak určitě, protože prostě to musí někde skončit, to má nějaký strop a dneska je to klíčový faktor toho zdražování, které zažívají domácnosti, protože ta energie se promítá samozřejmě do celé řady dalších věcí, ať už výrobků, tak služeb. A v momentě, kdy už to bude mít nějakou hranici, tak se to na nějakou dobu zastabilizuje, navíc bude ta výchozí úroveň už vysoká, takže ta inflace by mohla jít poměrně rychle dolů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nemyslíte, že přijde ještě něco, protože když jste tady byli před půlrokem, tak jste říkali, že doufejme, že nejhorší budeme mít za sebou během léta a ty ceny energií. A to, co se děje?

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí:
Bohužel, to jsme se mýlili, ale dneska už těžko něco dalšího jiného než ty energie. Podívejte, ta evropská ekonomika, včetně české, bohužel směřuje spíše do útlumu. Z těch důvodů tohoto šoku, a to je situace, kdy by i ostatní ceny v podstatě moc neměly růst, on nebude prostor prostě na té poptávkové straně na nějaký růst cen, takže pokud tady nebudou tyto externí faktory nabídkové, tak si myslím, že by se ta situace měla rychle uklidňovat. Takto, podobně zase samozřejmě i tady jako v energiích platí, nedělejme si iluze, že se vrátíme ze dne na den na inflaci 1-2 %, já se obávám, že ta vyšší inflace s námi tady bude déle. Ale vyšší inflace v rozsahu 3–4 % je něco, s čím se dá normálně žít, to ta ekonomika už není… To není přerozdělování bohatství, které zažíváme teď, bohužel samozřejmě vysoká inflace nejvíc dopadá na ty příjemce prostě mezd a na střední skupinu, protože ta má nějaké úspory, ta úplně nejchudší je stejně pod sociálními dávkami a ochrannými deštníky, ale ta střední skupina to je nakonec to klíčové voličstvo, to je těch, řekněme, až 2/3 společnosti, ta je nejvíc zdevastovaná, čili v jejím zájmu je co nejrychleji tu inflaci zkrotit. A v tomto případě já bych zase volil cesty radši radikálnější, ale kratší, prostě ten chirurgický přístup. Podle mě i vyšší sazby jsme možná měli si ještě dovolit úrokové a pak bychom mohli nechat…

Václav MORAVEC, moderátor:
To se nám tady rozvine opět zajímavá debata, jako před půl rokem, že v ní budeme pokračovat s Janem Švejnarem. Myslíte, že srpnem už dojde ke zlomu, zvlášť pokud vláda v příštím týdnu prosadí nejdříve ve Sněmovně?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita:
Pak to záleží, co vláda prosadí, jaký to bude mít efekt. Samozřejmě, inflace je, že změna cen, jakmile ty ceny nebudou kam stoupat, zůstanou vysoké třeba, ale nebudou dál stoupat, tak tím končí inflace, protože inflace znamená, že dál ty ceny stoupají. Jestliže vláda uskuteční snížení cen, no tak bude dokonce inflace samozřejmě rychle klesat. Může jít samozřejmě dolů podstatně. Takže v tom smyslu to závisí na tom, co se děje na trzích, závisí na tom, co vláda v rámci toho těch opatření, o kterých mluvíme, uskuteční.

Václav MORAVEC, moderátor:
Velká ekonomická debata, omluvám se, že vstupuju Janu Švejnarovi do řeči, velká ekonomická debata s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, exguvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem i ekonomem z Kolumbijské univerzity v New Yorku Janem Švejnarem pokračuje. Pánové prozatím děkuju, loučíme se s diváky Jedničky, kteří se podívají na pohádku po stručných zprávách. Diváci Čtyřiadvacítky budou v této debatě pokračovat. Věříme, že si z Jedničky přepněte na Čtyřiadvacítku, po stručných zprávách velká ekonomická debata i o zvyšování platů nejen ve státní sféře, ale i v soukromém sektoru. A také státní rozpočet na příští rok, další téma druhé části Otázek.