Z médií

Otázky Václava Moravce

20. března 2022, ČT 1 / rozhovor v médiích

Návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, není podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) realistický. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.

Celou debatu se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na ČT.

„Polsko navrhuje co nejdříve zařadit obchodní blokádu do balíku sankcí,“ uvedl v sobotu polský premiér Morawiecki. „Musela by se na tom shodnout celá sedmadvacítka,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura, proč nepovažuje návrh za realistický. „Evropští lídři se ve Versailles dohodli na odstřižení od ruského plynu, ale jako realistický byl uznán až rok 2027,“ připomněl Stanjura.

„Co jsem slyšel od kolegů ministrů financí z jiných zemí, myslím si, že ten návrh nezíská podporu,“ řekl s tím, že česká pozice k tomuto návrhu ještě není jasná a premiér Petr Fiala (ODS) o tom má ještě hovořit se členy vlády, prezidentem i se sociálními partnery na tripartitě.

Zbyněk Stanjura ale dodal, že se připravuje pátý balíček sankcí Evropské unie, a ministr už v Bruselu prezentoval návrh České republiky, aby v jeho rámci byly od bankovního systému SWIFT odstřiženy všechny ruské banky a byly uzavřeny přístavy pro všechny ruské lodě. Zároveň česká vláda navrhuje prohloubení sektorových sankcí a izolaci Ruska ve všech mezinárodních organizacích. „V mnoha Rusko stále působí,“ podotkl ministr.

„Putin s námi vede také hybridní válku, dezinformační válku a také ekonomickou válku a to přinese náklady,“ dodal Stanjura s tím, že česká veřejnost musí vědět, že sankce poškodí i Evropu a bez toho vědomí je nelze zavádět.

Přepis debaty:

Václav MORAVEC, moderátor:
Putinova válka na Ukrajině nepochybně dál zvýší inflaci. Nejen o tom bude řeč s prvními hosty dnešních Otázek, kterými jsou ministr financí, první místopředseda
občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Hezké nedělní poledne, vítejte v Otázkách.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mé pozvání přijal guvernér České národní banky, bývalý premiér a bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Hezké nedělní poledne vám přeji.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Idea, profesora z Kolumbijské univerzity v New Yorku Jana Švejnara. I vám hezké nedělní poledne.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, Polsko chce příští týden na setkání Evropské rady navrhnout úplný zákaz obchodování Evropské unie s Ruskem, jak odolná by vůči takovému kroku byla česká ekonomika?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že to není realistický návrh. Já jsem v pondělí a úterý byl na jednak zasedání euroskupiny, kde nás přizvali a pak jsem byl na Ecofinu. Měli jsme vlastně 2 hlavní témata, sankce vůči Rusku a Bělorusku a taky dopady války na Ukrajině na vývoj evropské ekonomiky a tím samozřejmě i české ekonomiky a nemyslím si, že by taková takový návrh měl šanci. V této chvíli…

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, nemá podporu České republiky.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne. To jsem neříkal. Já mluvím o tom, že by na tom by se musela shodnout celá sedmadvacítka. Pokud si vzpomínám, závěry Evropské rady z Versailles, je to myslím 10 dnů, tak tam se lídři evropští dohodli na postupném odstřižení od ruského plynu. Ale pokud mě paměť neklame, ten rok byl 2027 jako realistický. Myslím, že to bude velmi komplikovaná debata příští týden, protože je další Evropská rada. Ale z toho, co jsem slyšel od svých kolegů, ministryň a ministrů financí jiných zemí, tak si myslím, že to nezíská tu podporu. Nicméně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Českou podporu ten návrh má pane ministře.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jak řekl pan premiér, dále ze včerejška bude o tom hovořit, jak s členy vlády. Myslím, že i s prezidentem republiky, bezesporu i se sociálními partnery, minulý týden jsme měli mimořádnou tripartitu, těžko předjímat. Ale chci říct, že máme 4 balíčky sankcí, ony fungují. V této chvíli se připravuje další balíček sankcí. Já jsem prezentoval návrh České republiky, to znamená, abychom od toho systému bankovního systému Swift odstřihli všechny ruské banky, abychom uzavřeli evropské přístavy pro ruské lodě, abychom prohloubili ty sektorové sankce a abychom izolovali Rusko ve všech mezinárodních organizacích, protože v mnoha ještě dodneška působí. To si myslím, že je cesta, která by mohla mít šanci, zaznamenal jsem tam i jiné návrhy od jiných ministrů, že ta debata byla asi 3 hodiny a opravdu byla velmi dobrá a ukazovala jednotný přístup.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy počítáte s tím, že příští týden Evropská rada schválí ten pátý balík sankcí, včetně těch českých návrhů nebo návrhů, které Česká republika podporuje?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ona to formálně nedělá Evropská rada, ale potom příslušné instituce Evropské unie a Evropské komise. Těžko říct, protože ten program bude velmi náročný. Bezesporu bude náš premiér informovat o těch konkrétních požadavcích ukrajinské strany, byl na jednání přímo v Kyjevě, bude pokračovat vojenská pomoc, humanitární pomoc, péče o uprchlíky. To všechno jsou témata, která podle mě budou na pořadu dne. Viděli jsme rozhodnutí amerického prezidenta o, jak řekl, masivní vojenské pomoci, za miliardu dolarů, viděli jsme ten seznam těch konkrétních zbraní, které mají sloužit zejména k protiletadlové a protitankové obraně. To si myslím, že budou hlavní témata Evropské rady, včetně možných dalších sankcí, které dopadají velmi tvrdě na Rusko, na Bělorusko, ale taky samozřejmě zpětně dopadají na Evropu a ostatní státy, které se k těm sankcím připojily, bez toho by ty sankce vlastně nefungovaly. Představa, že máme sankce, které dopadnou jenom na Rusko a nemají žádný vliv na naše občany, na občany evropských zemí, Spojených států, Velké Británie, Austrálie a všech, kteří se k těm sankcím připojí, je prostě mylná.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane guvernére, jak bylo řečeno, Evropská unie od počátku Putinovy invaze na Ukrajinu přijala 4 balíky sankcí, teď se mluví o tom pátém. Za jak efektivní ty sankce považujete?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Já myslím, že jsou velmi efektivní. Samozřejmě neočekávejme, že sankce nám vyhrají situaci na bojišti ze dne na den, to prostě sankce bohužel nezmění poměr sil v letadlech a v tancích. Ale z hlediska ruské ekonomiky v podstatě 24. únorem podle mého názoru se svět dramaticky změnil, až se budou psát učebnice o dějinách počátku tohoto století, tak myslím, že toto datum tam určitě bude velmi viditelné. Podle mě Rusko je ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci, a to možná jsem optimista, protože prostě to se nedá přežít v podstatě. Takhle ne, že by fyzicky zmizelo, samozřejmě bude, ale vrátí se ekonomicky, sociálně o 20 let zpět minimálně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nezachrání Rusko vztahy s Indií, vztahy s Čínou. Vztahy kupříkladu s Brazílií?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Samozřejmě se o to bude snažit nepochybně. Nicméně pokud bude Evropa s Amerikou jaksi držet ten kurz, tak nikdo z těchto partnerů si nedovolí zásadně podle mě toto nějak jako rozleptat, obcházet. Podívejte se, Číňani jsou v zásadě velmi pragmatičtí, to nejsou žádní komunisti, to mají jenom jako label. Prostě jsou to tvrdí kapitalisté, kteří prostě si musí uvědomit, že jejich největší trh je Evropa a USA a ten nebudou chtít ztratit. Takže já z tohohle strach zásadní nemám. Samozřejmě nebude to jednoduché, budou lavírovat, budou se snažit z toho vytěžit maximum. Ale já si myslím, že ekonomicky ty sankce Rusko drasticky zničí, poškodí a Putin vstoupí do historie jako člověk, který nejprve Rusko zvedl z nějakého bahna a po tom rozpadu a poté jelcinovské éře a pak ho nechal úplně zničit. Nevím, jestli to připomíná nějaké římské dějiny, ale prostě takhle já to vidím, jako určitě v tom. Ale bohužel to všechno samozřejmě chvilku trvá, jako to sankce opravdu nezmění, bohužel, tu situaci na bojišti ze dne na den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je na místě odstřihnutí všech ruských bank od systému Swift? A co by to znamenalo pro Českou národní banku?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Podívejte, všechna ta sankční rozhodnutí jsou primárně politická rozhodnutí. Čili jestli jsme schopni dosáhnout takovéhoto konsenzu v Evropě, já s tím nebudu mít žádný problém, ba naopak, protože tím se zefektivní samozřejmě míra těch sankcí, de facto je to. Ale chápu, že bude kolem toho velká debata, protože když odstřihnete všechny od Swiftu, tak je otázka, jak budeme za ten plyn platit, ne my, ale Němci zejména. Musíte nějak za ten plyn zaplatit, když nezaplatíte, tak vám asi nedodá ten dodavatel, čili ono je to potom už na úrovni toho extrémního scénáře. To já bych do toho nechci vstupovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy osobně byste hlasoval pro odstřižení všech ruských bank od Swiftu?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Víte, to je věc výsostně politická, na to se musí sejít vláda. Možná i parlament do jisté míry. Musí se ta pozice prostě vydiskutovat, aby byla totálně jaksi, i s prezidentem, nějak jako legitimní v tomto smyslu. Čili to nechtějte po mně, já nejsem v žádné takovéto roli.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak se bude a propos platit za plyn?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Vláda má v tomhle shodu, proto jsem mohl i to stanovisko přednést pondělí a úterý v Bruselu, bez toho bych to samozřejmě nedovolil. No tak to jsou všechno ty náklady, které s sebou ty sankce nesou. To si myslím, že takto prostě je. My se snažíme pravdivě informovat veřejnost, říkat, že to ponese, že poneseme náklady, že kromě té vojenské té skutečné, toho bojiště, s námi Putin vede hybridní válku, dezinformační válku a taky ekonomickou válku, a to všechno s sebou přináší náklady na straně evropských zemí a Západu, kam my bezesporu patříme, ale v této chvíli jde o náš naše základní hodnoty, a to, si myslím, že ty…

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, ale promiňte, když se vrátíte k té otázce, jak technicky bude vyřešeno, podíváme-li se na ten dosavadní balík sankcí, 4 balíky, které šly postupně za sebou od 24. února, kdy začala Putinova invaze na Ukrajinu, jak technicky bude vyřešeno placení Rusku za dodávky plynu a ropy, pokud budou všechny ruské banky odstřiženy, protože Sberbank zatím na té celoevropské úrovni kupříkladu nebyla odstřižena od Swiftu?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To já fakt nevím, jak se to technicky vyřeší, to opravdu ne. My vlastně Rusku za plyn neplatíme, protože my bereme plyn převážně z Německa, i když je ruský. To je třeba si říct. To znamená, právě proto jsou zatím Němci nejvíc zdrženliví k tomu úplnému odstřižení. Já tomu rozumím, chápu jejich důvody, ale myslím si, že v této chvíli, říkal to i pan guvernér, ten politický pohled musí být silnější nebo má být silnější než ten čistě ekonomický.

Václav MORAVEC, moderátor:
Uvědomila si Evropa a Spojené státy americké, že mají po těch mnoha letech, kdy se Putinovi ustupovalo, vezmeme-li si kroky západu od roku 2014, že ekonomická politika je jednou ze zásadních politik a že s ním Putin nepočítal. Pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Rozhodně, já myslím, že s tím Putin počítal, že se připravil, protože věděl, že nějaká odvetná opatření budou. Myslím, že neočekával, jak budou silná. Historie sankcí není příliš pozitivní ve smyslu, že málokdy mají ten kýžený efekt. Ukazuje se, že když ho mají, tak musí být velice tvrdé, velice přesně mířené a opravdu zasáhnout tu ekonomiku kompletně. Takže v tom smyslu ten postup Spojených států a Evropy nyní je správný. A pokud je možno ještě dále přitvrdit, tak je to žádoucí. Samozřejmě Rusko je země, kde obyvatelstvo bude trpět a věrchuška nemusí tolik trpět. Takže v tom smyslu to nemusí nezbytně odradit Putina v krátkodobém horizontu od toho, aby pokračoval v boji. A myslím, že bude, protože nechce ztratit tvář. Takže to je otázka, jak najít vlastně východisko z té konfrontace. Ale je pravda.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak odolné jsou ale, když tady Zbyněk Stanjura jako ministr financí zmínil, že ty sankce, dopadají na obě strany, což je logické, jak odolná je evropská, popřípadě česká ekonomika na tak drtivé sankce vůči Rusku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Ta Evropa má velký problém, co se týče ropy a zemního plynu. Ano. Zbytek už je spíš sekundární. Česká ekonomika jako taková je pod 3 % našich vývozů a dovozů, co se týče ostatního. Takže tam opravdu budou zasaženy řekněme, některé podniky, některé odvětví některá odvětví, ale nebudeme tak zasaženi, jak by se mohlo očekávat. Čili v tom smyslu si Evropa může dovolit, pakliže může dovolit tvrdší sankce. Ale musí brát v potaz to, že kdyby toho plynu a ropy bylo méně, takže to bude mít citelný dopad. Zatím myslím, že ta nálada je fantastická, jak tady, tak dále na Západ, to je očividné. Ale samozřejmě jak budou citelné dopady, tak pak se s tím musí počítat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste zmínil ropu, tzn. benzín, naftu, když se podíváme na data, tak trhy od počátku Putinovy války na Ukrajině panikařily, teď ceny klesají, ceny pohonných hmot u čerpacích stanic vzrostly a tankovalo se i přes 52 Kč za litr nafty, od minulé soboty benzín zlevňuje, cena nafty začala klesat v pondělí, jak vidíte, v úterý ceny klesly dokonce rekordně tedy nejrychleji od února roku 2010. Nicméně ještě před týdnem byla situace opačná. Vláda byla nucena na rostoucí ceny pohonných hmot reagovat. Rozhodla se kupříkladu pro zrušení přimíchávání biosložky a pro zrušení silniční daně pro auta do 12 tun. Pane profesore, je na místě kritika opozice, popřípadě části zaměstnavatelských svazů, že vládní zásahy vůči vysokým cenám pohonných hmot byly nedostatečné.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Podívejte se, tady si musíme říct, do jaké míry jsme ve válečném stavu a do jaké míry ne. Ve válečném stavu i úplně tržní ekonomiky druhé světové války, Amerika, šla do situace, kdy vláda intervenovala velice silně a v tu chvíli ten cíl je vlastně zmírnit ty výkyvy, jak jste správně poukázal, žijeme v situaci obrovských výkyvů cen, nahoru dolů, nahoru dolů. To samozřejmě způsobuje nejistotu, jak pro výrobce, tak pro rodiny, tak spotřebitele atd. Takže tam v této situaci, pakliže vláda můžou nějaké buffer, tak nějaké prostě omezení. Fajn, protože vlastně se snaží udržet to hospodářství v tržním systému.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy byste ta omezení typu snížení daně z přidané hodnoty nebo zastropování, po čem volala opozice a kritizovala, vy byste činil?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Já bych řekl, že ještě nejsme v té situaci. Já si myslím, že teď by bylo spíš žádoucí, myslím tlumit dopady na sociálně slabší skupiny obyvatelstva a ty můžou být početné, kde opravdu ten dopad je. Myslím, že stále ještě jedeme v tržním hospodářství, chce to uklidňovat vlastně to očekávání lidí, protože jak vidíte, ta cena vyskočila, ale neudržela se tak vysoko. Čili tam možná potom ještě k tomu přidat nějaká doprovodná opatření, co se hodně diskutuje v různých zemích, je, pakliže dočasně může dojít k tomu, že někteří výrobci nebo dodavatelé zvýší podstatně svoje marže, takže tam nějak třeba měkčí kontrola je na místě, a o tom se debatujete, to je v pořádku, to je právě, jak jsem říkal, to je otázka, do jaké míry jsme už ve válečném stavu, do jaké míry jsme ještě v mírovém stavu, víceméně funkční tržní ekonomiky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jeden z těch kroků, vy jste stál jako ministerstvo financí nepředložili ten zákon o zrušení přimíchávání.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To ani nepředložíme, to dělá životní prostředí, ale to nevadí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale jako vláda.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, ano. Není.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď myslím, jako vláda, proto to pro běžné laiky může působit, že se zrušilo okamžitě přimíchávání biosložky, což tak není. Kdy jako vláda s tím návrhem zákona přijdete, kdy ho schválíte a kdy skutečně dojde ke zrušení přimíchávání biosložky, protože Andrej Babiš a opozice vás kritizovali, že tím podporujete Putinovu válku na Ukrajině, protože ta biosložka bude nahrazena větším nákupem ropy?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já zkusím trochu delší odpověď. Z těch dvou komodit, ropa a plyn je mnohem větší problém pro Evropu i pro Českou republiku plyn. U té ropy jsme mnohem méně závislí. Máme strategické zásoby na více než 3 měsíce a jsme schopni diverzifikovat a vozit ropu odjinud velmi rychle. Je pravda zase na druhé straně, že údajně Rusko má větší zisky a větší marže na ropě než na plynu, kdežto Evropa neumí rychle nahradit výpadek dodávek ruského plynu. A my o tom musíme přemýšlet, protože 1 věc, že to stopne Evropa, ale taky to může přijít z druhé strany, protože někdo zavře kohoutky a to znamená Putin. A musíme být připraveni a debatovat a tady musíme hledat evropské řešení, úplně nejhorší by byla soutěž členských států o to, kdo nakoupil lépe například LNG, kdo bude mít lepší cenu, kdo bude mít lepší dodávku, to by vyvolalo nevraživost a soutěživost mezi zeměmi, mohlo by to vést k narušení jednoty vůči Rusku. Co se týče těch cen pohonných hmot, tak viděli jsme paniku na burzách. Následně byla panika i mezi spotřebiteli v mnoha zemích a já myslím, že v tom okamžiku žádná vláda by neměla přispívat k té panice nějakým rychlým řešením.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy snižování daní z přidané hodnoty?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
My jsme to debatovali docela podrobně a rozhodli jsme se, že pokud přijme nějaké opatření, tak trvalého charakteru. Něco, co bude platit, protože to není dočasné. Protože je velmi jednoduché dočasně snížit daně, ale to znamená, bych dal DPH z 21 na 0, dobře tak teď to snížím, ale kdy to zvednu a skokově zvednu cenu pro spotřebitele zase o 21 %? Teď se bavíme o občanech, nebavíme se o firmách. Pro firmy nemá žádný vliv DPH. I v té debatě v úterý v Bruselu zaznívalo, já bych řekl, a ten ministr patřil spíš do levicové vlády nebo pravicové, takové vzájemné ujišťování, že je to špatná cesta.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale přesto někteří ministři, vaši kolegové, v těch zemích to udělali ať to bylo Polsko, ať to bylo Maďarsko.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Někteří to dělají. V Maďarsku zastropovali ceny, mají problém s dodávkami, ale současně kompenzují tu tržní cenu těm provozovatelům. V našem případě, kdybychom to udělali, tak doplácíme cenu většinou zahraničním společnostem. Ještě mít dotovaný benzín nebo naftu tankovali tranzitní nákladní doprava a taky občané jiných států, jak vidíme tu přeshraniční turistiku, když naši občané jedou tankovat do Polska nebo do Maďarska. Produkuje to obrovské ztráty, obrovské výpadky. Státního rozpočtu…


Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste si spočítali, kolik by to stálo?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
My jsme si spočítali u spotřební daně, kdybychom šli na ty evropská minima. Znamenalo by to ročně u nafty asi 8 miliard výpadek, u benzínu 6 miliard, takže zhruba 14 miliard. V této chvíli kdy musíme a budeme zvyšovat výdaje na obranu, kdy tady máme velkou uprchlickou vlnou, budeme mít nové výdaje, ať už sociální nebo do školského systému, tak mně přišlo neefektivní v řádu dnů zareagovat v panice. Já neříkám, že to někteří kolegové nedělali, ale ten trh ukazuje, že v zásadě funguje, uvidíme, jaký bude vývoj.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ta biosložka, abyste zodpověděl tu otázku, kdy se skutečně začne přimíchávat, nebo nebude

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Teď ve středu nebo za týden, protože zase máme nějaké zákonné lhůty, v úterý začíná schůze Sněmovny. Tam bychom stejně ten zákon nemohli projednávat, máme nějaké zákonné lhůty. Předkládám tento, takže do konce března, abych odpověděl jednoduše, to vláda podle názoru projedná, schválí a pošle do Sněmovny. Uvidíme, jak určitá část opozice tomu bude bránit nebo nebude, ale to je druhá věc. Takže myslím si, že jsme rozhodli správně, použili jsme něco, já myslím, že v řeči centrálních bankéřů se tomu říká slovní intervence. My jsme se sešli s uniemi, s těmi, kteří zastupují čerpací stanice, ať už ty velké hráče nebo malý. Domluvili jsme se na poměrně administrativně jednoduchém úkonu, aby nám denně hlásili průměrné ceny na totemech. A my budeme vyhodnocovat, zda ty marže byly přiměřené nebo nebyly.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy budou první výsledky.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
První výsledky budou v úterý. My jsme obdrželi během pátku, hlášení zhruba z 90-95 % čerpacích stanic, ale za období od 15. února do 17. března. Teď to naši specialisté vyhodnocují. Já myslím, že v úterý vydáme nějakou tiskovou zprávu, kde budeme informovat. A ono to taky funguje.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že ty marže byly nepřiměřené, když se znovu podíváme na ten pokles.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já vlastně nevím, uvidíme na základě toho zkoumání. Právě proto jsme k tomu přistoupili, abychom neměli jako jednoduchého viníka, abychom prstem ukazovali, tím všichni za všechno mohou ti, kteří provozuju čerpací stanice. Myslím, že je to správný krok, protože když ty informace zveřejníme, tak budou mít všichni jasno, jaká je průměrná marže. Kdybych si měl tipnout, tak si myslím, že tam nic mimořádného neuvidíme masově. Možná v nějakém ojedinělém místním měřítku, to se nedá vyloučit, ale myslím si, že tam nebude nic mimořádného. Ten tlak…

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže nemyslíte si, že to prudké zdražování v Česku bylo dáno tím, že toho zneužívali provozovatelé?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Tady je dlouhodobě problém a já se k tomu usmívám, když rostou ceny na burzách, ať už ropy nebo produktů z ropy, tak naši podnikatelé reagují vlastně bezprostředně. A když klesají, a to není jen otázka minulých 14 dnů, tak ten návrat jde velmi pomalu. A vždycky říkají, no my už jsme nakoupili za tu vyšší cenu. No ale v okamžiku, kdy to dneska vystřelí, tak taky nemají nakoupené zásoby dopředu za tu vyšší nebo tu spotovou cenu. Jsou tam většinou dlouhodobé kontrakty a podobně. Myslím si a chtěl bych ocenit veřejnost, že pokud zachováme klid a rozvahu, nebudeme zbytečně tankovat do zásoby, tak to zvládneme, protože naším klíčovým úkolem je, aby ten systém fungoval, protože jsme v takovém, jako bych řekl aspoň s poloválečném ekonomickém stavu a musíme zabezpečit, aby fungovaly ty standardní vazby, aby každý, kdo potřebuje, aby mohl natankovat a zatím to zvládáme. Ceny spadly, odborníci předpokládají, že by i příští týden mohl pokračovat pokles cen. Ale nikdo vám dneska neřekne, jaká bude cena za měsíc. Nebo za dva.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na to jsem se chtěl zeptat guvernéra Jiřího Rusnoka, jaké ceny v tom střednědobém horizontu u pohonných hmot očekává Česká národní banka, jestli ta slovní intervence, když použil ministr financí příměr od vás z bankovní rady, jestli stačila nebo mohla vláda využít jiné nástroje, protože pro vás ty dynamicky rostoucí ceny pohonných hmot, ale když se podíváme i na plyn, v těch uplynulých dnech a týdnech, pro vás jsou důležité kvůli dynamickému růstu inflace, který vás zajímá jako centrální bankéře.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ano, tak, pane redaktore, jaké budou ceny vám neřeknu, protože to neví nikdo v tuto chvíli. My jsme před válkou si mysleli, že by se měly postupně vracet na nějakou normální úroveň k 80 dolarům za barel ±10. Prostě najednou je tady válka, ve které je angažováno primárně Rusko, které je jedním z největších prostě světových producentů ropy. Takže to je podle mě v tuto chvíli absolutně nepředvídatelné. Pokud bude se situace vyvíjet spíše stabilizačním směrem, tak bych očekával pokles těch cen postupný. Jsou někteří, kteří říkají, že může být velmi rychlý ten pokles, ale to nikdo nevíme, bohužel ta stabilizace zatím vidět není. A může to jít taky naopak, protože může nastat zase nějaké krizové prostě napětí. Nějaká nervozita na tom trhu. Pokud jde o…

Václav MORAVEC, moderátor:
O intervence.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
O tu reakci vlády. Myslím, že byla skutečně přiměřená. Já za sebe jsem jaksi s drzostí sobě vlastní vyjádřil hypotézu, že velkou roli tam sehrály ty marže. A prostě je to tak, jak říká pan ministr, my to, aby se na mě vrhli jenom pumpaři, tak ještě naštvu bankéře. Podívejte se na banky. My, když zvýšíme úrokové sazby, a to třeba razantně, za co nás pan profesor kritizoval.

Václav MORAVEC, moderátor:
K čemuž se ještě dostaneme.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Banky zvyšují své úroky na depozitech velice neochotně a velice pomalu, zatímco na úvěrech samozřejmě jsou velmi pružné a jde to relativně velmi rychle, zejména na těch firemních úvěrech. Takže ono to je takové chování obchodníků. A samozřejmě já myslím, že ta intervence slovní, v uvozovkách ministerstva, že se na ty marže chce podívat, byla naprosto na místě. Protože samozřejmě bohužel při každém stresu na tom trhu je určitá tendence obchodníků využít té paniky, využít té situace a trochu se jakoby zahojit a udělat si nějakou rezervu. Teď všichni v té nejistotě si snaží vytvářet nějaké rezervy. A tady si myslím, že to bylo na místě a že je třeba vzhledem k tomu, že jsme v tom poloválečném stavu, tak tento nestandardní režim určitého dohledu té cenotvorby při tak citlivé komoditě, jako je ropa a benzín, je zcela na místě. A u těch…

Václav MORAVEC, moderátor:
Není nějaký nástroj, který jako bývalý guvernér, teda bývalý premiér a bývalý, za chvilku taky budete bývalý guvernér za pár měsíců, ano, zatím jste bývalý ministr financí a bývalý premiér, tak žádný z nástrojů, který může mít vláda k dispozici a který podle vás nevyužila, vy nevidíte při té kritice opozice?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
V tuto chvíli vzhledem k té situaci, to je jak už říkali pánové musíme reagovat na tu situaci, tady se nedá něco říct apriori. Souhlasím s tím, snížit DPH dramaticky, to je velmi laciná věc. Zdánlivě z hlediska toho provedení, ale je to strašně nákladné a vlastně svým způsobem drahé, protože ten návrat zpátky je neskutečně bolestivý. A může se ptát, mnozí jiní na mnoha jiných trzích, které se objeví třeba v tom stresu, a proč my taky ne příště.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Když jednou začnete.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
A takže to si myslím, že na to ještě není čas. A u té spotřební daně tam nemám žádný silný názor, taky bych byl velmi opatrný, ještě nejsme a doufejme, že nebudeme… Prosím, vás v momentě, jestli nedej bože, já doufám, že se to nestane, někdo ty kohouty zavře, tak pak už nás možná nebude tolik zajímat ta cena, kolik je to, ale budeme ji reglementovat tu komoditu. Omlouvám se, nestraším. Nestane se to, věřím tomu, že ne. Ale kdyby se to stalo, tak nastoupí ta válečná ekonomika, pak už nejde o cenu, ale o to, kolik vám toho benzínu a nafty přidělí někdo, vy si ho půjdete vyzvednout za nějakou víceméně regulovanou cenou. Takže, ale tam nejsme a doufejme, že nebudeme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je na to na to stát připraven na takovou situaci, pokud by k tomu došlo, že by byl plyn, popřípadě ropa a pohonné hmoty na příděl?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jsou na to scénáře. Jsou speciální systémy přednostního tankování integrovaného záchranného systému tak, jak to funguje. Já myslím, že každý stát na to připraven. Není to nic, co by kterýkoliv stát, demokratický stát zaskočilo. Ale já bych se přidal k panu guvernérovi, nejsme tam, naším zájmem je, aby se ta válka zastavila, aby se ruská vojska stáhla z Ukrajiny a pak se vrátíme, ne do úplně normálního, ale úplně jiné debaty o cenách komodit a podobně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme na plyn a záhy dostane slovo pan prof. Švejnar, tak v těch uplynulých dnech klesala velkoobchodní cena plynu pro evropský trh po těch vysokých nárůstech, jak to vidíte na grafu. Od začátku minulého týdne klesla zhruba o polovinu. Ukazují to záznamy na virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující, zatímco 7. března byla cena za megawatthodinu 227 euro, na konci tohoto týdne klesla na 105 euro. Pane profesore, Švejnare. Vím, že to je těžké ve střednědobé perspektivě odhadovat, co se bude dít na světových trzích s ropou nebo s plynem, ale je jasné, že ten tlak třeba na OPEC a na uvolňování rezerv tlačí dlouhodobě ty ceny plynu a ropy nebo očekáváte dynamické skoky a nárůsty?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Samozřejmě jsme v situaci, kdy je velmi těžké říct, že je 1 prognóza, která se splní. Já myslím, že lepší je si říct, že jsou různé možné různé scénáře a k nim dát určitou pravděpodobnost, že se splní. A já bych řekl, že ten s tou vysokou pravděpodobností je ten, o kterém se bavíme, že více méně to tržní hospodářství teď funguje, potřebuje sem tam tomu, co já říkám, měkký dozor nebo popřípadě intervenci ve chvíli, kdy je potřeba, kdy tam je určité vykolejení nebo vysoká fluktuace, ale jinak bych očekával, že to půjde tou dlouhodobě přirozenou cestou a tam samozřejmě s tou vyšší cenou budou podněty, aby se víc hledalo, víc těžilo, dodávalo na světový trh. A jestliže nebude velice silná konjunktura, velice silný růst ekonomický, který bych momentálně jako nepředpokládal globálně, tak ta poptávka bude umírněná a bude odpovídat tomu tempu růstu, který nebude příliš velký. V tom smyslu bych si myslel, že ta cena nepůjde příliš nahoru, možná může jít dokonce dolů, to se těžko předvídá.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tedy očekáváte výrazné zpomalení globální ekonomiky, které může vést k dalšímu ve střednědobém horizontu poklesu cen ropy, plynu spotřeby?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Ano, ale s tím taktéž, že by vlastně se zvýšila nabídka, že by země začaly více těžit atd. Tam bude, to je taky do velké míry politická otázka, jak si povede a země na Středním východě, jaké bude propojený s Čínou atd. ale Írán, přesně tak. Čili tam bych řekl, že prostě vyčkejme, sledujeme situaci, mějme připravený připravená opatření, která by byla krizová, tak jak pan ministr zmínil, prostě všechny země to mají, naplnit co nejvíce rezervy atd. Mít prostě připravený různý k tomu scénář. Ale myslím si, že jako spoluobčané se nemusejí obávat, že by došlo k nějakému extrémnímu vývoji, jako že se sem přesune válka prostě z Ukrajiny. To já myslím, že je tak nepravděpodobné, že spíš se bavíme o tom scénáři, jak umožnit tržnímu hospodářství, které máme, aby bylo co nejefektivnější a tady bych se zmínil jenom, jestli můžu, o té fluktuaci benzínu atd. tam vidíme v zemích, kde je velká konkurence, že to fluktuuje, opravdu se to drží víceméně u nákladů. Takže tam, kde není dostatečná konkurence, tak tam je to, co pan guvernér naznačoval, že si některé někteří dodavatelé prostě zvýší tu marži a tam ten určitý dozor z hlediska ministerstva financí je úplně namístě, protože jednak to odradí a jednak kdyby k tomu došlo v extrémním způsobem, tak potom tam nějaká říkám, měkčí intervence je na místě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jiří Rusnok chtěl reagovat na ministra financí.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Já jenom jednu poznámku k těm surovinovým trhům, zejména teda energetických komodit. Uvědomme si, že není v dlouhodobém zájmu těch velkých producentů, aby byly ceny těchto komodit extrémně vysoko, protože to povede ve středně a dlouhodobé perspektivě k odklonu od těchto komodit. Když budete Saúdskou Arábií, tak není ve vašem zájmu, aby ropa stála 150 USD, protože ti lidi ji přestanou kupovat, budou dělat všechno, aby našli alternativy, jak z hlediska zdrojů, tak z hlediska substituce toho používání. Takže to je, myslím to pozitivum na tom špatném, co zažíváme a není…

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy v zájmu po silných ekonomik, jako je Saúdská Arábie, jako je Rusko je, aby nedošlo k transformaci západních ekonomik na obnovitelné zdroje, protože by ony přišly o své příjmy.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Určitě ne příliš rychle, prostě to je logické, že a možná, že to má nějaké hlubší konotace i s celým tím vývojem, ale to jsem nechtěl tak daleko jít. Ale jenom na to upozorňuju. Zažili jsme to tady mnohokrát od krize v sedmdesátých letech, že je velká schopnost té světové ekonomiky adaptace na ty změněné relativní ceny a hraje to velkou roli. Takže já nevidím, neobával bych se třeba toho, že bude ropa stát 200 USD a bude to tady s námi, já nevím roky, toho bych se třeba za sebe neobával.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já bych chtěl říct, že často zapomínáme, že Evropa netvoří celý ekonomický svět. U těch cen ropy, tak jak jsem zaznamenal v minulém týdnu, hraje faktor typu, že se zvyšuje covid v Číně, tudíž se obávají producenti nižšího odběru, nižší mobility. Tohle všechno hraje roli na tu cenu. Souhlasím s tím, že teď v těchto dnech probíhá tlak na producenty, aby zvýšili denní produkci ropy, taky probíhají vážné debaty o ukončení embarga na Írán, což by mohlo přinést 2 miliony barelů denně těžby a podobně, protože se musí nalézt rovnováhy mezi těmi, kteří těží a těmi, kteří odebírají. A je jasné, že občas je panika. Ale říkám, úkolem vlád je, aby té panice čelila, aby tomu nepropadla. My nemůžeme každý týden měnit sazby daně. Podle toho, co se děje. Za prvé, máte nějaký legislativní proces a za druhé prostě musíme mít nějakou stabilitu, jestli po něčem volají naši podnikatelé dlouhodobě, tak je po nějaké stabilitě. A mimochodem my těm dopravcům pomáháme jinak například v cash flow, kdy my jim odpustíme zálohy na silniční daně, odpustíme i těm, kteří budou chtít platbu DPH, abychom vylepšili cash flow v tomto měsíci nebo v příštích měsících. Iniciovali jsme jednání s Českou bankovní asociací. Bude v pondělí za účasti dopravců, ministra dopravy.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy chystáte ještě další kroky?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne ne ne, ale aby v tomto dialogu České bankovní asociace, aby případně individuálně vyšli vstříc při úpravě splátkových kalendářů, leasingů nebo úvěrů. To nechce plošné, myslím, že to nepotřebuje plošně řešení nebo nějaké zákonné řešení. Myslím si, že všichni rozumní se domluví. Komerční banky moc dobře ví, kdo byl dobrý klient, který plnil své závazky. Když individuálně požádá o úpravu úvěrové smlouvy, já si myslím, že si vyjdou vstříc, protože i pro tu banku je to dobře, když krátkodobě, říkám bez zásahu vlády, bez změny zákona, to si myslím, že bude fungovat. A my jako vláda takový dialog jsme zprostředkovali příští týden a já myslím, že je to správně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ty vysoké ceny pohonných hmot, popřípadě plynu se promítají do nárůstu dalších cen. Podívejme se na to, jak se zdražuje a co všechno zdražuje. Kupříkladu ceny pohonných hmot a olejů v únoru stouply o víc než 31 %, o 30 % pak meziročně zdražilo kupříkladu máslo, o 28 % plyn, o víc než 22 % elektřina, zdražení u mouky, cukru, mléka, rychlejší zdražování citovaných artiklů se promítá do rostoucí inflace v České republice. Tuzemská meziroční inflace v únoru stoupla na 11,1 %, to je nejvyšší hodnota od června roku 1998, kdy dosáhla 12 %. Inflace zrychluje 8 měsíců v řadě. Loni v dubnu překročil index spotřebitelských cen meziročně tříprocentní hranici, přes 4 % se dostal loni v srpnu, na podzim už ceny rostly meziročně o více než 6 procentních bodů. V lednu činila inflace skoro 10 %, v únoru překročila 11 %, meziměsíčně ceny rostly pomaleji. V červenci a v říjnu o jedno procento, letos v lednu o 4,4 %, v únoru o 1,3 %. Pane guvernére, vy jste na počátku tohoto týdne v rozhovoru pro Seznam Zprávy odhadl, že inflace v České republice může vystoupat až k úrovni 13-14 %. Navíc vysoká inflace bude odeznívat déle, než jste předpokládali. A snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Chápu správně, že ta celoroční inflace?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Snižování sazeb.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, ale i té inflace.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
To ona se bude snižovat, doufám už letos v druhé polovině roku.

Václav MORAVEC, moderátor:
To opravdu to očekáváte?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Očekávám, tak samozřejmě nemůžu. Beru nějaký scénář.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podíváte-li se na zamrzlý konflikt, kdy by tím hlavním scénáře byla rozdělená Ukrajina, protože málokdo asi předpokládá, že Vladimir Putin opustí Ukrajinu, stáhne svá vojska, ale spíše dojde k rozdělení Ukrajiny na východní ruskou a na západní, zamrzlý konflikt. Vy očekáváte opravdu výraznější snižování inflace ve druhé polovině roku jako před válkou?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Výraznější, to je věc samozřejmě věc relativní. Žádný strom neroste do nebe, jestliže máme takovou inflační nálož, která nás vyžene až někam kolem pololetí k těm 13-14, já nevím, kolika procentům meziročně, tak bych si troufl odhadovat, že se z těchto úrovní začneme a jak rychle, to je otázka postupně snižovat, v té druhé polovině roku zpátky. Ale že to bude mnohem pomaleji, mnohem složitěji, než jsme si mysleli před válkou, o tom není pochyb. My jsme až do války měli nějaký vývoj, který byl determinován silným růstem v letech 2014-2020 s velice přepáleným trhem práce, přepáleným trhem nemovitostí, rychlejším růstem mezd než produktivity. To byla ta domácí složka inflace. Na tu jsme my pomalu reagovali už před covidem, došli jsme někam k 2,25 našimi sazbami, byli jsme jedni z mála na světě. Přišel covid a v jeho důsledku všechny ty postcovidové poruchy světové ekonomiky, které vyhnaly nákladovou inflaci, přinesly novou složku nákladové inflace, kterou jsme do té doby taky nevídávali. Začaly růst ceny energií, to nebyla tak ani covidová věc, to bylo hodně způsobeno Green Dealem a dalšími věcmi. Ale přišly ty poruchy, nejsou čipy, není to a ono, když něco není, jde to všechno nahoru. A to všechno nás vyhnalo do té situace, do které jsme bohužel se dostali a na tu jsme my reagovali v té naší politice tím, že jsme výrazně zvyšovali sazby. A 24. února začala válka a máme tady třetí složku, kterou nikdo nemohl předvídat. To je válečná složka inflace, ta má taky samozřejmě primárně ten nákladový charakter, na tu už vůbec je těžko reagovat v měnové politice, protože my sazbami asi nezastavíme válku ani nezprůchodníme plynovody a ropovody, ale musíme to vzít v potaz. Čili ano, to tady je. Já tam vidím 1 klíčový moment, a to je ten, že bohužel tato nálož inflační takto poskládaná, způsobí posléze, já si troufám říct, možná až nějakou recesi nejen v české, ale i evropské ekonomice. Já si nedovedu představit, že by se to odehrálo, jak zatím všichni předpovídají, že mírně se sníží růst. Já se obávám, že se sníží dramaticky, že budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku a bohužel se to promítne zejména do toho roku 23.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vaše nejnovější prognózy jsou, že letos bude nulový růst v České republice.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
To nejsou naše prognózy, my novou prognózu nemáme, to jsou moje soukromé, to jsou Rusnokovy řeči, ale bohužel, tak to jako cítím, jako troufnu si zkušený národohospodář. Představte si, že letos, jestliže bohužel máme takovou tu inflaci, v této zemi klesnou reálné mzdy o pět, možná o 8 %, to jsme nezažili prakticky za 30 let v jednom roce. To je prostě, čili ta poptávka dostane obrovsky na frak. Ona sice byla nasycena, že tady byly velké rezervy, různé ty uměle, quasi trošku uměle vytvořené úspory v dobách covidových, kdy se nedalo utrácet, ale peníze přicházely, ať už veřejných nebo jiných zdrojů, ale to bude prostě obrovská rána. A já si myslím, že se to nemůže neodrazit na tom ekonomickém růstu, když k tomu připočtu ty poruchy, které trvají a některé se obnovují nebo nové startují v důsledku válečného konfliktu, nemá Škodovka svazky kabelové, není, nevím nějak neon není na to, aby se mohly dělat čipy.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Železná ruda bude problém.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Železná ruda se musí místo Krivoj Rog bude Brazílie, než to nasmlouváte než to z té Brazílie dojede do Evropy. Bohužel to se nemůže neodrazit, to jsou důsledky té války, kterou s tím Putinem vedeme i ekonomické a budeme je cítit s tím bohužel…

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane guvernére, když mluvíte, protože to jsou vážná slova, která teď říkáte a používáte sousloví, inflační nálož.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ale není to důvod k panice, prosím vás. Inflační nálož, ano to rozhodně je.
 

Václav MORAVEC, moderátor:
Inflační nálož, snížení reálných mezd v jednom roce až o 8 %. Budeme rádi, pokud ekonomický růst bude na konci roku na 0, to jsou 3 prognózy, které jsou poměrně ostré. Kdybych vám řekl, že jste k té inflační náloži teď mohli přispět, a to úrokovými sazbami. Vy už jste se tady obrátil na pana prof. Švejnara a na vaši minulou polemiku. Podívejme se na úrokové sazby, v únoru roku 2020 činila základní sazba 2,25 %, v květnu téhož roku klesla na čtvrt procenta. Od té doby centrální banka sazby zvyšuje, jak vidíte na svých obrazovkách. Loni tak učinila 5×, razantně zvedla základní sazbu loni v září na 1,5 procenta, začátkem února se rozhodla zvýšit základní sazbu až na 4,5 procenta. Vy jste v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že ještě můžete jít k pěti?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Můžeme jít kamkoliv teoreticky.

Václav MORAVEC, moderátor:
No. Neměli byste snižovat?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ne, neměli.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Pane redaktore.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď. V souvislosti s tou válkou.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Pane redaktore, nedopouštějte se takto silných výroků, protože vás budou vaši kolegové z ekonomie si dělat legraci. Prosím vás, úrokovými sazbami jsme rozhodně k žádné inflaci nepřispěli. Ty úrokové sazby nám dávají jedinou věc, že máme komfortnější situaci mnohem, než ji má celá západní Evropa. FED, který přestože je válka, ano, dopady v Americe budou mnohem mírnější, vůbec neodstoupil od toho záměru začít zvyšovat sazby, začal a řekl, že možná říkají, bude 6 ×, možná 7× letos zvyšovat sazby. Čili v situaci, kdy máte inflaci, jakou máte, samozřejmě, že má svá specifika, není přece normální, abychom měli sazby na nule nebo na jednom procentu. Prosím vás, nedělejme z peněz bezcenné zboží.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Když inflace je 11.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Peníze nejsou bezcenné zboží. Takže.

Václav MORAVEC, moderátor:
Provokuju proto, že Jan Švejnar říkal, že jste byli příliš rychlí.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Já se s Honzou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Byli příliš rychlý, teď není prostor pro to, aby Česká národní banka, když Jiří Rusnok trvá na tom, že ještě na následujících zasedáních měnových…

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Já netrvám. Já říkám, že to není vyloučeno. Já netrvám, že…

Václav MORAVEC, moderátor:
No, říkáte, že půjdete k pěti?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ne, to pozor.

Václav MORAVEC, moderátor:
V rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Můžeme jít. Můžeme jít.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Pozor.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale to říkala, to říkala bankovní rada i po minulém zvýšení.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ano, přesně tak.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To není žádná nová informace.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale to je, ale to bylo před válečným konfliktem.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já vím, ale pořád používají stejná slova.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ale ten válečný konflikt bohužel situaci nezlepšil.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To se zhoršil.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, pane profesore, je tady prostor pro nějaké manipulace teď s úrokovými sazbami, jestliže guvernér centrální banky mluví o inflační náloži a prognózuje, že česká ekonomika bude ráda, když skončí letos na nule?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Podívejte se, já bych to uvedl tak, že co říkám, od začátku minulého roku, že bylo dobré to, co udělala Evropská centrální banka a americký FED, japonská banka atd. kteří řekli, situaci sledujme a analyzujme, vypadá to, že dojde k výkyvu inflačnímu a že ten výkyv bude dočasný, jestli bude 3 měsíce nebo rok a půl to nebylo jasné, ale proto se musí analyzovat a sledovat. A všimněte si, že FED, americká banka, čekala celý rok až doteď, než udělala miniaturní zvýšení o čtvrt procenta. Čili tam opravdu došlo k dlouhodobému analýzy, tak dále, Evropská centrální banka dokonce nezvýšila vůbec. Čili v tom smyslu Česká národní banka byla anomální v tom, že začala rychle a razantně agresivně zvyšovat úrokové sazby, když ostatní země, velké ekonomiky nám podobné, vyspělé v tom smyslu, vyčkávaly a vyčkávají ještě do té míry, že ano FED má scénář, že může zvyšovat, ale bude velice obezřetný, velice opatrný, bude sledovat situaci právě, jak se bude vyvíjet konjunktura, válečná situace atd. Takže v tom smyslu to, co udělala Česká národní banka bylo, že zvýšila náklady výrobcům českým, ať to jsou podnikatelé, ať to jsou živnostníci, ať to jsou lidé, kteří dělají leasing, ať to jsou lidé, kteří mají hypotéky atd. Čili najednou vlastně začala, když to vezmu z toho ekonomického hlediska, handicapovat naše výrobce oproti jejich konkurentům ze Slovenska, z Rakouska, z Německa, z celé eurozóny.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale Česká národní banka nechtěla znehodnocovat měnu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Počkejte, počkejte. Dokončím větu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy mně také řeknete, že se mi budou posmívat kolegové z ekonomické redakce.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Přesně tak, a dokončím. A tím ale zvýšila i náklady pro pana ministra. Pan ministr, když bude předjednávat české zadlužení, to znamená, když si bude půjčovat, tak si teď bude půjčovat z našich peněz našich poplatníků, že za vysokou úrokovou sazbu, přesně tak. Mohl si půjčovat za nulu, v Evropě si ještě může půjčovat za nulu, v eurozóně nebo jako nízko, říká nulu, obrazně, obrazně nulu, jo, abychom to chápali ten rozdíl jako silně. Takže v tom smyslu opravdu ten zásah, když se zeptáte výrobců, tak vám řeknou, ano, když se nám zvyšují vstupy, ať je to energie, ať je to financování, úrokové sazby, tak samozřejmě se to budou snažit přesunout dál do cen. Čili de facto okamžitý efekt je inflační, ten efekt dlouhodobější, moment, dlouhodobější efekt, který zmiňoval pan guvernér, ten se dostavuje většinou, kdyby byl, ze strany poptávky, tak je to po několika čtvrtletích. Čili ten ještě stejně necítíme, cítíme ten okamžitý efekt. A je zajímavé, že od té doby, co se zvýšily tak razantně úrokové sazby, se naše inflace, jak to říkal pan ministr, zvýšila podstatně i oproti inflaci v eurozóně. Čili v tom smyslu my máme vlastně ten rozdíl, krátkodobý posledních několik měsíců, který je ještě větší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že to razantní zvýšení úrokových sazeb přispělo, což odmítá Jiří Rusnok, přispělo ke zvýšení inflace.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Zaprvé. My nezvyšujeme sazby z nějakého plezíru, to prosím pěkně, aby to tak nevypadalo. Za druhé, když už se zeptáte českých podniků, jaké jsou jejich problémy, které jim nedovolují zvyšovat výrobu, lépe hospodařit, tak nedostatek financí nebo příliš drahé úvěry jsou na nějakém úplně posledním místě, tam je ani nenajdete v tom pořadí. Čili není pravda, že bychom tady nějaký způsobem přiškrtili ekonomický růst dramaticky tím, že jsme zvýšili sazby, to prostě nefunguje, notabene proto, mimo jiné, protože pokud jsou to exportní podniky a my jsme malá otevřená exportní ekonomika, tak si prostě půjčují v eurech, když na to přijde.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
A to je drahé, pro malý podnik, velké podniky ano.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Malý podnik jistě ano, ale malé podniky české nejsou příliš zadlužené. U nás je ta tendence spíše nejet na cizí zdroje, čili to není národohospodářská záležitost. Prosím vás pěkně při vší úctě. My nejsme FED ani Evropská centrální banka. My jsme centrální banka malé otevřené ekonomiky s vlastní měnou a prostě my se musíme chovat jinak. Samozřejmě Američani můžou čekat, protože všichni si tam ukládají peníze, protože se bojí, kam by je uložili jinam, tak je dávají do Ameriky, do Švýcarska a nemusí takovým způsobem se obávat, aby jejich kurz, například nebyl oslaben nebo něco podobného. To je prostě úplně jiná situace, podobné banky jako my – maďarská, polská, ale i korejská, novozélandská, teď v Chile, všechny tyto banky, Izrael ne, protože to je specifická situace, zvyšovaly sazby podobně, možná o něco méně než my, některé méně, Chile víc, ostatní méně, ale podobně. Čili to je neporovnatelná záležitost. ECB nezvyšuje sazby, všichni to víme mimo jiné proto, že prostě to politicky nelze prosadit, protože zadlužený jih Evropy by začal krachovat, ale ještě to by tak scházelo. Takže radši se samozřejmě nechají ty sazby rozbujet, z toho potom máme inflaci v Pobaltí 12-13 %, v Německu největší za 30 let, a to tam nepočítají nájemné, jako počítáme, to imputované náklady vlastnického bydlení. Čili odmítám.

Václav MORAVEC, moderátor:
To razantní zvyšování tedy byl správný krok i z dnešního pohledu?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Správný krok. Dneska jsme v komfortnější situaci, než jsou naši tito partneři, protože už nemusíme řešit toto, to elementární dostat se na nějakou úroveň, která je mírně restriktivní. Ale řešíme další věci, například kurz atd.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste chtěl reagovat, pane ministře?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nejdřív bych chtěl říct, že bych chtěl vrátit komunikaci mezi vládou, ministerstvem financí a Českou národní bankou do nějakého normálního profesního respektu. Když jsme tady měli minulou vládu, minulou ministryni financí, kteří mudrovali nad každým rozhodnutím České národní banky jakoby oni věděli mnohem lépe, co mají dělat, jako by to byla jejich práce. Máme nezávislou centrální banku. Oni přesně plní úkoly, které stanoví zákon, musí všichni respektovat. Já to respektuju a nebudu komentovat a kritizovat kroky České národní banky. V té debatě a pro mě je velmi zajímavá, taky musíme, pane profesore, si myslet aspoň my politici, na ty, kteří mají úspory.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Samozřejmě.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
A prostě vysoká inflace těm, kteří celý život například si spoří na penzi, vlastně ničí hodnotu těch peněz a inflace je fakt největší ekonomické zlo, na tom se podle mě shodneme. Já souhlasím s tím komentářem k Evropské centrální bance, protože nikdo mi nevymluví, že postupují ekonomicky, protože postupujou s velkým ohledem na politiku, tak jako euro je politický projekt, tak je taky chování Evropské centrální banky politické. V této chvíli za únor je průměr Evropské unie 6,2 a podle jejich metodiky u nás 10, ne 11,1. Ale máme i země s eurem, které jsou vyšší než my.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Mají specifické.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, ale vždycky máte specifika. Uvidíme, já jsem slyšel 2 velmi dobré prezentace Evropské centrální banky, které přesně popisovaly příčiny, stavy, prognózy a pak zaznělo velmi apelativní a my to bude všechno a pak máte pravdu, monitorovat. Mně to připadá, že je to málo. Uvidíme, jaký bude následující vývoj, takže já si myslím, Česká národní banka plní své zákonné povinnosti, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Politici to komentovat nemají. Je samozřejmě i po nás politiky cenné, debata mezi ekonomy, kdy argumenty pro nebo proti. Ale tu základní odpovědnost má pan guvernér a jeho tým. Já se nebudu přirovnávat k těm politikům, kteří jako shánějí levné body na kritice chování České národní banky. Ale je pravda, že my s podnikateli mluvíme a pan guvernér má pravdu v tom, že největší problém je přehřátý pracovní trh a nedostatek pracovní síly. Bylo to už před válkou, dlouhodobě. Teď se to možná bude zvyšovat, možná ne, uvidíme, jak sám povede aspoň část těch uprchlíků zapojit do pracovního procesu. Máme 370 000 volných pracovních míst a z toho 75 % těch pracovních míst je pro základní nebo nižší vzdělání, jsou 10 000 volných míst v sociálních službách, v zemědělství a podobně. Naším úkolem je postarat se, aby ukrajinské děti mohly chodit do škol, aby jejich maminky, pokud to jenom trochu půjde, aby se mohly zapojit do práce. My jsme k tomu vytvořili podmínky, v podstatě v okamžiku, kdy dostanou to mimořádné vízum, jsou jednak pojištěnci státu, platíme za ně, mají přístup ke zdravotní péči, ale jednak mají okamžitý přístup na pracovní trh. V této chvíli zaměstnavatelé hlásí na Úřad práce speciální místa pro tyto uprchlíky a k minulému týdnu už jich tam bylo 15 000, a to číslo neustále roste Tak já chci říct, že v debatě o inflaci musíme mít na mysli, jednak tu podnikovou sféru a ti, co mají hypotéky, ale taky ty, co mají úspory.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Ano, což rozhodně. Já bych tomu jenom dodal. Je výborné, že si ministr financí a guvernér rozumí, v zemích, kde to funguje dobře, obě instituce, ačkoliv jsou od sebe nezávisle oddělené, velice spolupracují. Takže to je velmi důležité, protože ten výsledek pro občany bude záviset na tom, jestli tito 2 aktéři jsou schopní a připravení, anebo ne. Tady se rozdělí země na ty, které porostou a které neporostou, nebo které porostou rychleji a které porostou pomaleji a bude to na vás dvou, kde budeme, v kterém kampu budeme. Pak bych ještě dodal, k tomu k té Evropské centrální bance, tam je to důležité si uvědomit, že ten jih Evropy už je jiný, než býval. Řecko má pořád určité problémy, ale to je méně než jedno procento evropské ekonomiky, to je zaokrouhlovací chyba. Itálie už je úplně jiná. Itálie předělala svůj dluh z krátkodobého na dlouhodobý s nízkým úrokem, takže tam výkyvy nejsou velkým problémem, kdyby Evropská centrální banka zvýšila do nějaké míry úrokovou sazbu, tak to tu Itálii tolik nepostihne, protože si to už předělali. Takže v tom smyslu je to opravdu jiné. U nás. Já bych ještě poznamenal, to, jak říkáte o těch podnicích, podívejte se, velké nadnárodní firmy, velké firmy mohou být v eurech, to je v pořádku, střední a menší ne, protože je to strašně drahé, působit v eurech a v korunách zároveň, je strašně pro ně složité a drahé, takže tam na to velký pozor, a tady si musíme říct, že banky říkáte, možná jsme ještě méně v tom finančním sektoru vyvinutí, ale banky půjčují malým a středním podnikům, velké banky, všechny banky půjčí malým a středním podnikům, čili oni používají finance. A tady je důležité si říct, že pro ně to zvýšení toho na těch nákladů je podstatné. Ty průzkumy, které zmiňujete, já s nimi pracuje ve výzkumu. Ty se ptají, jestli ty problémy bank, jestli ty podniky mají problém s přístupem ke kapitálu. Nemají, ale je drahý. Takže tam je odpověď jiná, pozor je dražší. Je to pro ně drahé. A oni vlastně, jak ti, kteří vyvážejí, tak ti, kteří konkurují dovozu, najednou mají mnohem dražší vstupy, než měli, protože v Evropě stále jejich konkurenti mají nulovou nebo velice nízkou úrokovou sazbu a půjčují si a financují projekty levně, včetně Slovenska, Rakouska a Německa. U nás už poměrně draho.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ale jaká je váha těch úrokových nákladů v jejich celkových nákladech. Tam přece mnohem větší roli hrají drahé suroviny. Drahé komponenty, růst mezd.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Berte přidanou hodnotu, čili HDP, to je práce a kapitál, čili kapitál a práce jsou ty 2 největší položky. Materiál to je něco, co se nedá nedává do přidané hodnoty.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jestli dovolíte, abychom se ještě dostali k dopadu na domácnosti. Pane ministře, počítáte s tím, jestli dojde k recesi nebo k tomu, že ekonomika bude na nule, vám samozřejmě ta vysoká inflace může pomoci s vyššími příjmy ve státním rozpočtu, a propos počítáte s tím, že v polovině roku předložíte aktualizovaný návrh státního rozpočtu i vzhledem k tomu, že už, když jste mluvil o zdravotním systému a běžencích z Ukrajiny, že největší zdravotní pojišťovna v zemi odhadla, že v letošním roce bude mít zvýšené náklady 6 miliard korun na zdravotní péči ukrajinských běženců?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
A 4,5 miliardy dostane za platby od státu a těch 6 miliard jsou úplně extrémní, ale může to být jako v tom celkovém balíku, v celkovém letošní objem podle těch zdravotně pojistných plánů je asi 440 miliard, abychom to dali. To je kolem jednoho procenta. To ten systém určitě nepoloží. Nikdo si toho nevšimne. Novelu státního rozpočtu pravděpodobně vláda předloží, ale ne rychle. Myslím si, že máme být uvážliví, dneska je tolik neznámých, že jsem si skoro jistý, kdybychom teď předložili v dubnu novelu, že v červenci jdeme znovu a v září potřetí. A není to potřeba. Dneska končí rozpočtové provizorium, dneska se přehazujou účetní systémy, od zítřka jedem podle standardního rozpočtu. Všechny kapitoly mají peníze na 12 měsíců, takže není žádný nedostatek státních zdrojů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak dlouho tedy budete čekat s tou novelou?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Těžko říct, tak v dubnu bude nová makroekonomická prognóza, kterou pravda dělá ministerstvo financí. Uvidíme, jaké vzniknou dodatečné náklady v sociálním systému, ve školním systému. Uvidíme, zdravotní systém podle mě je to zhruba v rovnováze, tam já žádný velký problém nevidím, uvidíme, nakolik budeme muset posílit náš obranný rozpočet, to všechno bude hrát roli. Ale nemám představu, že budeme dramaticky zvyšovat zadlužení státu. Jsme v nelehké situaci, co se týče veřejných financí. Naším úkolem je, abychom aspoň trochu pomohli tomu proti inflačnímu cílení.

Václav MORAVEC, moderátor:
Znamená to, že dříve než červenci nepředložíte novelu státního rozpočtu?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To já bych řekl, že to je vyloučeno, protože to fakt nejde dělat jako takhle s lehkou, s ostrou tužkou. Já si pamatuju debaty, kdy jsem byl v opozici, kdy přišel covid a za měsíc, jsme zvyšovali o 200 miliard, o 300 miliard schodek, abychom pak na konci roku řekli, podívejte, jak jsme byli dobří, schodek je o 100 miliard menší, než jsme plánovali. Já myslím, že takhle plánovat nemáme. Chce to tak, jak jsem říkal u těch cen pohonných hmot, chce to chladnou hlavu, dostatek dat, dostatek analýz. Říkám, je pravděpodobné, že ta struktura rozpočtu se bude muset změnit, ale nejenom pro letošní rok. My současně chystáme rozpočet pro příští rok, rozpočtový výhled 24, 25, což je vlastně… Aha, tak se omlouvám.

Václav MORAVEC, moderátor:
O tom budeme mluvit ve druhé hodině Otázek. Zbyněk Stanjura, Jan Švejnar a Jiří Rusnok zůstávají hosty Otázek. Divákům Jedničky říkáme, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, kde Otázky pokračují. Řeč bude i právě o podpoře domácností. A ještě přijměte pozvání na úterní debatu Focus, ve kterém se bude ptát obec studentská, 2 stovky studentů zajímavých hostů, v úterý v 8 večer. Jak zastavit agresora, jak odpovědět na útok, jak se vyrovnat s bezmocí mocných. Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma agrese. Pozvání přijali mimo jiné, velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis, historik Alexej Kelin, jaderná Ing. Dana Drábová, armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, novinářka Petra Procházková a ekonom Tomášem Sedláček. Přímý přenos z Pantheonu Národního muzea v Praze, v úterý 22. března po dvacáté hodině na ČT24.

Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem divákům zpravodajské Čtyřiadvacítky. Stále jste v jedinečném prostoru pro diskusi. Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají ministr financí, první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Guvernér České národní banky, bývalý premiér a bývalý ministr financí Jiří Rusnok. A ekonom, profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar. Pánové, ještě jednou, vítejte ve druhé hodině Otázek, ještě jednou dobrý den.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Dobrý den.

Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vám jsem vstoupil do řeči, pane ministře, a týkalo se to přípravy novely zákona o státním rozpočtu. Vy jste tedy řekl, že to bude až ve druhé polovině roku. Počítáte s tím, že ta příprava novely státního rozpočtu bude obsahovat i zvýšené transfery vůči sociálním dávkám, protože jde o snížení energetické chudoby. Když tady pan prof. Švejnar v první části mluvil o tom, že dopad na tu střední a možná nižší ekonomickou třídu bude drtivý. Jiří Rusnok mluvil i o snížení příjmů domácností, respektive nominálních platů.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Reálných.

Václav MORAVEC, moderátor:
Reálných platů, pardon, až o 8 procentních bodů.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Počítám s nimi. Právě proto odmítáme plošná řešení, která jsou jednak nejdražší, jednak pomáhají i těm, kteří tu pomoc nepotřebují. Chceme se zaměřit na cílenou pomoc těm, kteří jsou na tom ekonomicky špatně. To si myslím, že je správná cesta a v tom naše vláda bude pokračovat, takže.

Václav MORAVEC, moderátor:
Se kterými nástroji ještě přijdete pro snížení energetické chudoby, počítáte se zvýšením kupříkladu životního minima a dalšími?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Životní minimum nevím, u toho se jenom počítají dávky. U těch energií opravdu přemýšlíme o nějaký střednědobých konceptech, nejenom o těch krátkodobých, protože, říkám, u těch krátkodobých, viděli jsme to v listopadu, v prosinci. Odpuštěné DPH na dvou měsících. Máme mezi sebou takové, kteří byli schopni zaplatit klidně 150 000 jako zálohu, v listopadu, prosinci. Je to legální? Je to legální. Mají předplacené elektrickou energii nebo plyn na měsíce dopředu bez DPH jako fyzické osoby? Mají. Potřebovali to, když byli schopni dát sto, 150 000 na zálohu? Nepotřebovali. To je prostě ukázka toho, když se udělá chybný krok, takový populistický, který vypadá velmi dobře, pak to musíte někdy, někdy vrátit.

Václav MORAVEC, moderátor:
To je hodně takových případů?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Hodně nevím, ale nejsou úplně ojedinělé. Já to samozřejmě vím do těch, kteří, od těch příjemců těch dodavatelů poslední instance. Je to ale legální. Vždycky je problém straně toho, kdo to umožní. My jsme třeba kritizovali, že někdo.

Václav MORAVEC, moderátor:
To si za ty dva měsíce, co bylo odpuštěno DPH, předplatili cenu energií bez DPH třeba na tři čtyři roky?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No jasně. Taky jste mohl. No já nevím, jakou mají potřebu, jestli topí, anebo jenom ohřívají vodu. Jenom říkám, že tohle prostě nejsou cesty, protože tam jsem chtěl ukázat, že to plošné opatření velmi často pomůže té bohatší části společnosti. A my se musíme zaměřit na tu chudší, musíme udržet sociální smír. Takže o tom vlastně debatujeme pořád, které nástroje zvolit tak, aby to bylo, pokud možno cílené a pokud možno jednodušší než dnes. Dnes nás opozice kritizuje, že jsou složité formuláře na sociální dávky. Souhlasím. My jsme ve funkci 90 dnů. Oni tam byli 8 let. My jsme ty formuláře nestihli změnit. Dávno je mohli za těch 8 let změnit a my je musíme zjednodušit. Stát má plno informaci. A mnohé lidi, kteří doposud nikdy nečerpali žádnou pomoc, to i odrazuje, ta složitost. Současně chci říct, ať se nestydí, že jsou skutečně mimořádné okolnosti a že i ti, kteří byli zvyklí si vždycky vystačit sami, že jim stát je připraven pomoci, pokud jejich náklady na energie přesáhnou těch 30 % jejich příjmů mimo Prahu a 35 %. Není to nic špatného. Není to nic, za co by se měl člověk stydět, jsme poměrně bohatá společnost a jsme připraveni pomoci těm, kteří mají krátkodobé nebo i dlouhodobé problémy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na životní minimum tedy sahat nebudete, abyste ho zvýšili?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne. To já kdybych použil slova pana guvernéra, já to nevylučuji, jenom není uzavřená debata. A my jsme se rozhodli, já myslím, že je to správné, že nejdřív vláda rozhodne a pak oznámíme rozhodnutí, případně důvody. A ne dopředu, že každý ministr bude říkat, já bych to udělal takhle. A druhý takhle. Já vím, že to pro média je docela oblíbené, když každý ministr chce něco jiného, ale já myslím, že máme postupovat ve shodě. Vím, že se o tom přemýšlí na ministerstvu práce a sociální věcí. To má nějaký dopad do systému těch dávek, tak to musíme dobře promyslet i s ohledem nejenom pro letošní rok, ale i pro příští rok.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tedy počítáte s tím, že když budete novelizovat zákon o státním rozpočtu až ve druhé polovině roku, letošní zákon o státním rozpočtu.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To není až, teď jsme schválili, minulý týden jsme schválili rozpočet, tak to není až. To už je už po čtyřech měsících.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pro opozici je to až, protože ta by, ta by očekávala dřívější novelu zákona o státním rozpočtu. Proto se vás ptám, jak budou postupovat práce i na státním rozpočtu na příští rok? Protože jste naznačil, že očekáváte vyšší výdaje na obranu. Chápu správně, že bude dynamizován ten závazek vlády ve vztahu ke dvěma procentům hrubého domácího produktu výdajů na obranu pro letošní i pro příští?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
My jsme vlastně přišli s nápadem. A teď na něm legislativně pracujeme, že zřídíme fond pro vyzbrojování pro ty strategické zakázky, protože je iluzorní představa, že teď si řekneme, že nakoupíme, já nevím, 30 tanků a 100 vozidel bévépéček navíc, kromě toho, co soutěžíme. Ty nejsou na skladě, to jsou dlouhodobé kontrakty, které se nasmlouvávají. A podle mě teď bude obecně mnoho států investovat více do obrany a do obranného průmyslu. Máme závazek 2 % HDP v roce 2025, to nejde udělat lineárně. To prostě nejde, to není jako nějaký jednoduchý výdaj, že prostě jenom zvednete indexem a dáte to ven. Takže vím, že paní ministryně nejenom od 24. února, už předtím se svým týmem vlastně určuje strategické projekty a teď i ty aktuální potřeby. Musím říct, že v těchto týdnech po zahájení té války opravdu funguje výborným způsobem debata států a našich firem obranného průmyslu. Oni pomáhají, pomáhají na Ukrajinu, vyrábějí, co se dá. Takže ta spolupráce je dobrá a bude pokračovat i v příštích letech. Ale už jenom z toho závazku v tom vládním programovém prohlášení vyplývá, že rok co rok se budou zvyšovat výdaje na obranu. Současně jako priorita vlády je vzdělávání, takže je velmi pravděpodobné, že i v této oblasti se budou zvyšovat výdaje. Ale současně platí i ve světle té války, že u mnohých výdajů, na které jsme byli zvyklí, budeme muset zvážit, jestli jsou potřeba, jestli nemohou zůstat nebo nemohou být sníženy, když budeme mít jiné priority.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kde budete rychleji škrtat?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Prosím?

Václav MORAVEC, moderátor:
Kde budete rychleji škrtat?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, to bude stejné jako rozpočet v roce 2022. Až se vláda domluví. Tak vám to oznámíme. Musí pokračovat trend snižování dluhu státního rozpočtu, možná nebude tak rychlý, jak jsme si mysleli před 24. únorem. Ale nemůžeme všechno financovat na dluh, to skutečně je to… výdaje. Já nevylučuju, že říkám, že to tempo bude nižší, než jsme chtěli.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale vy nepředpokládáte, že by deficit státního rozpočtu pro letošní rok přesáhl 300 miliard, protože i přes válečný konflikt budete chtít udržet schodek pod 300 miliardami korun?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dneska fakt nevím, nemám plán, že bychom chtěli. Jak jsem říkal, nejdřív se o ty lidi musíme postarat. Musíme je ubytovat, musíme zajistit vzdělávání a pak se vrátíme k ekonomickým dopadům a ke státnímu rozpočtu. Bezesporu přijdou nějaké evropské peníze, o tom se debatuje. Ale ony nepřijdou rychle, to zas musíme říct, že to bude trvat, že to možná přijde až příští rok. Ale nepředpokládám manévr, že zvýší o 100, 120, 150 miliard. Ne já, ale vláda, schodek státního rozpočtu. Není k tomu zatím důvod. Ony některé ty sumy vypadají veliké, ale je třeba říct, že máme zhruba 2000 miliard výdajů pro letošní rok, 2000. A když mluvíme o jednotkách miliard, tak to nemá žádný dramatický dopad do té celkové bilance. A díky té inflaci je třeba říct, že máme inflační příjmy. Ale zase vzniká taková politická chiméra, že to bude, že ta inflace bude produkovat desítky a desítky nových příjmů z DPH. No to nebude. To budou spíš jednotky miliard než desítky miliard, protože dneska slyším v každém druhém vystoupení opozice – však vy budete mít dodatečné příjmy z DPH, zaplatíte tohle, tohle, tohle. Nebude to tolik.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jaké otřesy očekáváte, pane profesore, na pozadí té Putinovy války na Ukrajině na státní rozpočty, včetně rozpočtu českého?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Já si myslím, že nevíme přesně, kdy ta válka skončí, jak bude dlouhá atd. Čili opět nedá se prostě říct, že tady je jeden scénář. Ale pravděpodobně ano, budou větší výdaje humanitární, ekonomické spojené s tím, které jsou prioritou číslo 1. I kdyby ta vlna přistěhovalců nebo uprchlíků, kteří sem přijdou, byla velká, tak pořád se jedná o méně než jedno procento celkového prostě rozpočtu. Čili v tom smyslu opravdu je to něco, co krátkodobě není tak výrazné. Já bych řekl, že tady, co bude důležité, vrátím zpátky k panu guvernéru Rusnokovi, jak udržet ekonomiku v pozitivním chodu. Že opravdu by bylo špatné, kdybychom šli do recese a ostatní země okolo nás nešly, takže v tom smyslu, já si myslím, že bude důležité mít připravené nástroje kontracyklické, které vláda může používat a Česká národní banka taktéž. Ale vláda především.

Václav MORAVEC, moderátor:
Které nástroje máte na mysli? Asi to budou investice?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Investice přesně tak. Jako v mnoha zemích investiční rozpočet je separátní od běžného rozpočtu, protože tam samozřejmě jsou výdaje na začátku a pak po řadu let nebo desetiletí jsou tam pozitivní výsledky. Takže v tom smyslu, právě to je dobrá kontracyklická politika ve smyslu, že se ta ekonomika rozhýbe, kdyby měla jít do recese, udrží se pracovní příležitosti, nezvýší se příliš nezaměstnanost atd. A přitom jsou to projekty, které mají vysokou návratnost. Vzdělávání je jedno z nich například, lidský kapitál. A to dává smysl.

Václav MORAVEC, moderátor:
A na straně centrální banky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Na straně centrální banky, jak říkám, tam my se lišíme. Já si myslím, že opravdu by bylo dobře.

Václav MORAVEC, moderátor:
Chcete otravovat opět s úrokovými sazbami?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Ne, nebudu, přesně tak. Takže tam, ano, dostat tu inflaci tam, kde je v okolních zemích, což samozřejmě by bylo velice žádoucí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslel jsem, že totiž zmíníte kurz. Kurz české měny, protože Česká republika je zemí se samostatnou měnou a Česká národní banka na základě oslabování koruny zahájila intervence v těch uplynulých dnech. Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu byl kurz koruny 24,60 za euro. Po počátku útoku prudce koruna oslabila na zhruba 26 Kč za euro. Růst kurzu zbrzdila právě Česká národní banka, která 4. března začala intervenovat proti oslabování české měny. Od 8. března pak koruna k euru i dolaru postupně zpevňovala. Je to ten nástroj, který může pomoci tuzemské ekonomice, aby neupadla do recese, že centrální banka bude kupříkladu dlouhodoběji intervenovat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Může a nemusí. Tady si musíme uvědomit, že nejenom v případě České republiky, ale všeobecně, že dochází k velkým fluktuacím, zvláště měn menších zemí, že u nás od 24 do 27, když si vezmete prostě řadu let. A banka to může samozřejmě ovlivnit krátkodobě nebo střednědobě, ale je to něco, co opravdu má vliv. Tam jsou velké vnější faktory, když se zvýší úrokové sazby, tak investoři ze zahraničí nakupují koruny, protože chtějí investovat do těch vyšších úrokových sazeb. Pak tady máte ten efekt války, kdy nás světové trhy vidí dohromady s ostatními východoevropskými zeměmi a nerozlišují, že jsme úplně jiní než ostatní. Takže tady si musíme říct, že ten dopad prostě je takový, že ta banka má určitý efekt, ale že musíme si být vědomi toho, že dojde k fluktuacím a bude docházet k fluktuacím nahoru a dolů, které nejsou úplně pod kontrolou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Česká národní banka začala, pane guvernére, intervenovat 4. března na devizovém trhu proti oslabování koruny, jak jsem o tom mluvil. Ohlášené intervence jsou první po téměř pěti letech. Začátkem dubna 2017 totiž centrální banka ukončila 41 měsíců trvající zásah proti silné koruně. V minulosti směřovaly intervence také k posílení koruny, tak jako nyní proti oslabení české koruny. Tuzemská centrální banka intervenovala koncem února roku 1996 opakovaně. Pak během roku 1997. Když srovnáme těch 41 měsíců intervencí kvůli té silné koruně. A teď se podíváte na délku možných intervencí, jak dlouho budete intervenovat proti koruně oslabující, abyste kurz posílili, jak dlouhá může být ta doba?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
To jsou úplně dvě rozdílné situace. To, co vy zmiňujete, období toho tzv. kurzového závazku, to byla doba, kdy centrální banka reagovala na vlastně trošku už zamrzlou recesi české ekonomiky, kdy jsme měli takovéto dvojité w. Nejprve to, co měl celý svět, 2008, 2010, ale k nám se to díky různým chybám a okolnostem vrátilo znovu, 2012, 2013. A tehdy vlastně banka snížila úrokové sazby na nulu, jestli si pamatujeme, a hledala cestu, jak dál uvolnit tu měnovou politiku pro nastartování, nějaké popíchnutí té ekonomiky nahoru. Vlastně tehdy se kolegové, moji předchůdci rozhodli, že ta cesta už nebude v sazbách, protože by museli jít do záporných sazeb. Na to nebyla zrovna situace asi pro nás vhodná. A použili kurz k tomu, to pětiprocentní oslabení kurzu. A dohodlo se tehdy potom i posléze, že se nějakou dobu to bude držet, než ta ekonomika nastartuje, než se objeví známky nějaké inflace, které budou se blížit tomu našemu cíli. Protože tehdy ta inflace byla někde na nule a často byla i záporná v některých měsících. Dnes jsme v úplně jiné situaci. Dneska jsme začali nebo intervenovali jsme, když bylo potřeba proti nadměrnému oslabení koruny, protože tady bojujeme s inflací. Čili my potřebujeme spíš ty podmínky měnové takzvaně zpřísňovat. A to se dělá buď úrokovými sazbami. To jsme zahájili a nějakým způsobem to běží, ale taky nemůžeme nechat kurz prostě, aby nám to všechno jaksi zboural, protože pokud by kurz dramaticky oslabil, tak je to vlastně, je to kontraindikace tomu, co děláme se sazbami. A není proto žádný fundamentální důvod, aby koruna zásadně oslabila, je to čistě ta nervozita toho trhu v důsledku války, geopolitické situace atd. Takže my jsme řekli, že to nedovolíme, to oslabení, začali jsme intervenovat, to zafungovalo.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte s další intervencí, že to bude na měsíce?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ne, ne, my nemáme žádný cíl. My neříkáme, kolik ta koruna má být, my nemáme žádné období stanovené. My říkáme, že budeme tu korunu bránit, pokud to bude potřeba. Samozřejmě uvidíme, a teď musíme se dál bavit, případně i o těch dalších krocích, jestli chceme třeba i tu korunu dočasně posilovat z důvodů nejenom té stability, ale třeba i z důvodu nějakého, řekněme, aktivnějšího využití kurzu jako protiinflačního nástroje. Ale o tom povedeme určitě debatu, to je věc poměrně složitá. Nevylučuju to, nemohu to vyloučit za sebe určitě, ale nevím, to uvidíme. Nerozhoduju já, rozhoduje sedmičlenná bankovní rada, včetně mě. Rozhodně máme zase komfortní situaci oproti mnoha jiným, že máme kam sáhnout. My prostě ten arsenál.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, ty devizové rezervy, když se podíváme na jejich výši.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Jsem strašně nerad, že došlo na moje slova. Před mnoha lety mě mnozí ekonomové různě popichovali, a jak se říká.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Kritizovali se tomu říká. Kritizovali.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Stavěli před výzvy, na co máte ty devizové rezervy, co to je za hloupost, co s tím budete dělat. Já jsem vždycky říkal, prosím vás, buďme rádi, že je máme. Nikdy nevíme, co nás potká. Svět je plný nejistot, jsme malá, otevřená země s vlastní měnou. No bohužel došlo na moje slova, takže zaplať pánbůh, že je máme. A samozřejmě budeme s nimi pracovat tak, jak bude potřeba. Nebudeme uměle přetlačovat ku trh, nebudeme tady vytvářet umělý kurz koruny, já nevím, 20 za euro. Protože bychom tím položili český průmysl a já nevím co všechno. Nedávalo by to smysl. Ale nedovolíme nesmyslně oslabovat korunu jen proto, že pár investorů znervóznělo z východní Evropy a najednou, protože ten trh náš je prostě malý. Tam opravdu i poměrně malé sázky, v uvozovkách, s tím kurzem hýbou. A na to my budeme reagovat, my budeme dělat toho stabilizátora.

Václav MORAVEC, moderátor:
A neukazuje se, když jste to zmínil? A teď se opět obracím na Jana Švejnara, který už 15 let říká, že by bylo pro Českou republiku ze střednědobé i dlouhodobé perspektivy výhodné vstoupit do eurozóny, že se teď ukazuje, k čemu nám je česká koruna v tak nestabilních časech, jako je válečný konflikt pár set kilometrů od českých hranic? Není chybou, že předchozí politické reprezentace nezavedly euro?

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Podle mě to. To je otázka na za milion jako. Chybou…

Václav MORAVEC, moderátor:
No ne za milion. To je jednoduchá otázka, že česká politická reprezentace.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
To není. K čemu by nám pomohlo, že máme euro? V Estonsku mají taky euro a jakou mají inflaci.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dvanáct.

Václav MORAVEC, moderátor:
No například, že by měli stabilnější kurz.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
No, kurz, k čemu vám je kurz, když vám ceny rostou stejně?

Václav MORAVEC, moderátor:
Že by měli úspory v rezervní měně, a ne v nestabilní české koruně, kdy…

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Česká koruna není žádná nestabilní. Podívejte se, kolik stálo euro před 20 lety a kolik stojí dnes. Ukažte mi tak stabilní měnu?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, není. Přesně tak.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Prostě.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Je tam fluktuace, ale stabilita dlouhodobá.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Samozřejmě.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Je tam určitá fluktuace. Čili já v tom nevidím bezprostřední souvislost, mně to připadá takové umělé spojování. To jako když se říká o tom, že obvykle na jaře se otepluje. Ano, ta korelace funguje perfektně, ale je to jako na zemi žijí lidé. Prostě to je taková pravda.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dneska se oteplilo.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Jestli můžu do toho vstoupit. Já si myslím, že je v nynější situaci výborné, že máme rezervy a že máme poměrně nízké zadlužení vůči HDP. Čili Česká republika je na tom mnohem lépe než většina ekonomik, proto bychom z toho měli vyjít mnohem lépe, ať se stane cokoliv, než jiné země. Čili v tom smyslu je to dobré pro diváky, aby si uvědomili, že opravdu žijí v zemi, která je na tom jak fiskálně, tak monetární lépe. Potom ta druhá věc, která je tady v tomto kontextu, já myslím, důležitá, jak říkáte vůči eurozóně atd. Česká národní banka už na začátku století oznámila, že Česká republika je připravená vstoupit do eurozóny, co se týkalo připravenosti ekonomiky. Čili tady není problém ekonomický, jestli tam můžeme vstoupit, nebo ne. Je to čistě politické rozhodnutí, jestli chceme být v eurozóně, nebo ne, jestli chceme být jako Slováci a Slovinci, kteří už by zpátky ke slovenské koruně nebo tolaru rozhodně nešli. Prostě se vám vysmějí, když se jich ptáte, jestli by to nebylo lepší. A samozřejmě investoři, kteří se dívají na nás a na Slovensko a vidí obdobné podmínky z eurozóny, tak samozřejmě jdou radši na Slovensko, protože nemají žádné kurzovní riziko. Tak to je jasné. Máme obrovské výdaje pro české podniky a lidi, když směňují českou korunu na eura, banky berou poplatky, to jsou obrovské sumy, všichni to víme. A takže samozřejmě určitá stabilita, která přichází s tou velikostí evropské ekonomiky, je žádoucí. Argument proti je vždycky pozor, pozor, tady bychom museli třeba platit dluhy jihoevropských zemí atd. Ale tam je důležité to, co jsem řekl, ta Itálie si vlastně ty dluhy přejednala. A že už nyní to není takový problém, jako to byl. A tudíž tento aspekt má mnohem menší váhu.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Já ještě přidám jeden. Představte si to, co zmínil pan ministr financí, máme taky lidi střadatele. A budeme mít inflaci 12, 13 % jako v Pobaltí a záporné nebo nulové úrokové sazby. Tak to už vůbec nevím, jak bychom to těm lidem vysvětlovali.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nemáme vůbec nic.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Kolik mají lidi teď na běžném účtu úrok?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Na běžném účtu, já netuším, kolik mají, kolem nuly, kolem nuly. Vždyť to nemusejí mít na běžném účtu.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
No ne, dobře, běžně banky dneska nabízejí tři.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jestli mohu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás neotevírá ta situace s válečným konfliktem a nedynamizuje vstup na České republiky do eurozóny?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne. Naopak, já si myslím, že zase nemůžeme za tři týdny změnit dlouhodobé úvahy a dlouhodobé koncepty, to by bylo nezodpovědné. Je třeba říct, bavili jsme se o nějakém závazku České národní banky před několika lety, o tom, jak dneska reaguje na kurz, jak bojuje s inflací. Nic z toho bychom na národní úrovni nemohli dělat. K tomu jsme si vytvořili velký inflační tlak domácími rozhodnutími, domácími politickými rozhodnutími v minulých letech, na které by česká centrální banka nemohla nijak reagovat, kdybychom měli euro. To tak prostě je.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Jaká domácí rozhodnutí?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No tak no, prostě vysoké deficity.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
To je ve všech zemích.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No ale u nás byly extrémně vysoké, 14 % zadlužení vůči HDP za 2 roky je prostě moc rychlé. Ano, suma, ta úroveň je dobrá.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Podívejte, my jsme nezvýšili od roku 14 do teď.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, já mluvím o uplynulých dvou letech, kdy jsme je zvýšili mnohem víc než okolní země, to je prostě fakt.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Podívejte se, kde je Francie, kde je Německo, kde je.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale to ještě neznamená, že když má někdo rozbité okno, že ho rozbiju taky.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Ne, ne.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jo, fakt ne. To je první věc. Druhá věc k tomu častému argumentu, já tomu rozumím. Týká se to zejména exportérů. My chystáme změnu zákona o účetnictví, která od 1. ledna 24 umožní, když se firma rozhodne, plně vést účetnictví v eurech, plně, včetně daní, sociálního, všechno v eurech.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ale daně vám budou platit v korunách?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
V eurech. Všechno v eurech.

Václav MORAVEC, moderátor:
To chystáte od 1. ledna 2024?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale bude to dobrovolné rozhodnutí. Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Ale já myslím, že ti, kteří euro chtějí, se mohou dobrovolně rozhodnout, že to takhle půjde. Ti, kteří mají obavu, se takhle nemohou rozhodnout. A podobně. Exportéři budou využívat.

Václav MORAVEC, moderátor:
To budeme mít dvě ekonomiky?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No nebudeme. Tak máme dneska můžete vést účetnictví, můžete přijímat faktury v eurech, v dolarech, v librách, to není žádné dvě účetnictví. Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniků, pole toho, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který bude pro jeho konkrétní podnikání lepší, aniž bychom vedli těžký politický zápas, černá, bílá, ano, ne. Mně to přijde jako dobré řešení. Máme ho v našem programovém prohlášení vlády. Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase takoví ti fundamentální odpůrci nás za to kritizují, mně to přijde jako dobrý nástroj. Nabídka, vyber si, co pro tvé podnikání je lepší. Bez toho aniž bychom zase vyděsili ty, kteří to euro v podnikání nechtějí. Čím menší, tím k tomu mají rezervovanější vztah.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Je to směr k eurozóně ve smyslu, že už teď podniky euroizují tu ekonomiku v tom, že spolu často obchodují v eurech.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano. A to ten trend ještě posílí.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
A jestliže mohou jít dál, tak vlastně.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, odstraníme jim kurzová rizika, ty náklady, o kterých jste mluvil.

Václav MORAVEC, moderátor:
Budu rád, když budeme v této debatě pokračovat.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Musíme taky plnit kritéria maastrichtská.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ty zrovna neplníme.

Jan ŠVEJNAR, ekonom a profesor Kolumbijské univerzity:
Většina zemí je neplní.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já vím.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky:
Ale ti už tam jsou.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
A my je neplníme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zbyněk Stanjura, Jiří Rusnok a Jan Švejnar byli mými hosty. Pánové, děkuji za tuto zajímavou ekonomickou debatu a těším se na další setkání před kamerami Otázek. Na shledanou.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Díky za pozvání, děkuju. Na shledanou.

štítky: # # # # # # # # # # # # # # #