Nesouhlasíte s valorizací základní slevy na poplatníka, přitom je to součástí programového prohlášení vlády. A navíc prý chce někdo otevřít ještě téma zmrazení valorizace slevy na dítě. Co tedy máme očekávat?

Pozor, já pouze upozorňuji kolegy, že vzhledem k našemu konsolidačnímu úsilí v tomto volebním období pro tak zásadní operaci nevidím fiskální prostor. Pokud by valorizaci někdo navrhoval, musí zároveň navrhnout trvalou úsporu minimálně ve stejném rozsahu. Pokud by se daňová sleva na poplatníka zvýšila o 100 korun měsíčně, celkem by to za rok znamenalo o šest miliard korun méně na inkasu daně z příjmu fyzických osob a ze závislé činnosti. Takovou úsporu výdajů by pak bylo třeba někde najít. Pokud jde o valorizaci slevy na dítě, obecně platí, že když jakákoliv z koaličních stran požádá o debatu na jakékoliv téma, tak o té věci debatujeme. To platí po celou dobu existence naší vlády.

KDU-ČSL a Piráti, kteří jsou nejvíce proti zmrazení valorizace, mají nějaký návrh, jak ušlé daně z příjmů kompenzovat úsporami?

Já takové jednání iniciovat nebudu, ten fiskální prostor prostě nevidím. Pokud ale někdo takové téma přinese, tak se o něm budeme bavit. Jen bych ale chtěl, aby kolegové svůj návrh doprovodili těmi úsporami na výdajové straně rozpočtu ve stejné výši.

Ale záměr nevalorizovat tu základní slevu na poplatníka, to pochází od vás, ne?

Ne. Já jen odpovídal na otázku někoho z novinářů, kdy se naplní tento bod programového prohlášení vlády, a řekl jsem, že pro to nevidím fiskální prostor. My na financích nic nechystáme. Není důvod.

Co říkáte návrhu šéfa společnosti Pax Research, sociologa Daniela Prokopa místo valorizace základní slevy na poplatníka zavést daňové bonusy?

O tom je dlouhodobě spor. Daniel Prokop vlastně navrhuje nižší sociální pojištění. To by ještě víc oslabilo sociální systém, který je už nyní deficitní. A je tady legitimní debata, zda nízkopříjmové rodiny s dětmi vůbec platí nějaké daně. Myslím, že ne, že naopak inkasují daňové bonusy dle počtu dětí. Což je správné prorodinné opatření.

V posledních letech velmi silně klesá porodnost. Přitom nedostatek lidí na pracovním trhu a poměr mezi počtem lidí v aktivním věku, kteří financují důchody, a důchodci, se neustále zhoršuje. Vchází tohle nějak do vašich úvah? A co jako resort chcete a můžete dělat pro rodinnou politiku, podporu porodnosti?

Nevěřím, že výše daňových slev nějak zásadně ovlivňuje porodnost. Žádné přesvědčivé statistiky v tomto ohledu neexistují. Nejen v Česku, ale ani v Evropě. Pokud jde o rodinnou politiku, už máme řadu nástrojů a je třeba se podívat i na mezinárodní srovnání. A chystáme nová opatření třeba i v důchodové reformě, kdy nabízíme možnost dobrovolného rozdělení základu pro důchod. Když se pár dohodne, může si své příjmy za rok rozdělit tak, aby manželka i manžel měli stejný výdělek pro budoucí vyměření penze. Také uvažujeme o tom, že by se rodičům pro dobu, kdy jsou na rodičovské dovolené, započítával na důchod průměrný výdělek. To považuji za významný prvek prorodinné politiky. Rodinný vyměřovací základ prolamuje zásadu, která tady platí mnoho let, že se vám ty roky na rodičovské dovolené do budoucí penze vůbec nepočítají.

Letos hodláte snížit deficit veřejných financí z loňských 288,5 miliardy na 252 miliard korun. Co je hlavní podmínkou, aby to vyšlo?

Předpokládáme výrazné zlepšení hospodaření státu pomocí našeho ozdravného balíčku, který pro letošní rok představuje zhruba třetinu konsolidačního úsilí na příjmové straně a dvě třetiny na výdajové straně. Některá fiskální opatření budou až v roce 2025, ale některá se projevují už letos.

Můžete už zhodnotit úspěch balíčku na datech za letošek?

Relevantní data k dobrému odhadu výsledku rozpočtu za letošek dostaneme až s výsledkem za první pololetí. To už bude zaplacena daň z příjmu právnických osob i fyzických osob s odkladem, pak bude možné s větší mírou jistoty odhadovat, jak rozpočet dopadne na konci roku.

Ale někteří ministři už nyní přicházejí s požadavky na zvýšení svých výdajů.

To není nic mimořádného, děje se to každý rok. Ale všichni jsme souhlasili, že se k tomu vláda vrátí, až budeme znát výsledky za první pololetí. A že do té doby seřadíme požadavky podle priorit vlády, nikoliv konkrétního resortu. Když například zjistíme, že vznikl prostor pro zvýšení výdajů o deset miliard, vejdou se do toho priority jedna, dvě a tři. Bude-li to 15 miliard, ještě priorita číslo čtyři.

Jaké jsou vládní priority, to už jistě víte teď, anebo ne?

Změnili jsme způsob projednávání rozpočtu. Jedná o něm vláda jako celek, už neprobíhají dvoustranné schůzky ve složení ministr financí a šéf resortu. Členové vlády musejí obhájit svůj návrh. Musejí přesvědčit vládu, že jejich priorita je pro ekonomiku, pro stát důležitější než priorita kolegyně či kolegy z jiného resortu.

Lidé se diví, proč vláda napírá své úsilí směrem ke snížení rozpočtových deficitů, když oni sami v posledních třech letech kvůli vysoké inflaci zchudli v řádu desítek procent. I tam, kde se přidávalo, to bylo pod inflací. A vidí jako hlavní problém to, že nám neroste HDP?

Hlavním úkolem vlády je odstraňovat překážky, které brání soukromým investicím a rozvoji ekonomiky. A to se snažíme dělat. Na druhé straně – dluhy se musejí platit. Dluh, který se nemusí splatit, neexistuje. Takhle se k tomu přece přistupuje i v jednotlivých rodinách. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostou na 95 miliard v letošním roce a může to jít ještě nahoru. S růstem dluhu rostou i úroky. Současně bychom mohli být hodnoceni jako riziková země, což by vedlo k tomu, že bychom platili ještě vyšší úroky, než platíme dnes. Proto se musíme snažit zadlužení každoročně snižovat, ideálně až k vyrovnaným rozpočtům.

Zmínil jste odstraňování překážek růstu. Firmy dávají na nejpřednější místa překážek pro svou prosperitu byrokracii, jejíž míra je podle nich neúnosná. Děláte s tím něco?

To je úkol pro každého člena vlády. Já sám se opravdu snažím. Rušíme agendy, snižujeme počty pracovních míst. Ale část ušetřených peněz dáváme zpátky do platů. Zastávám princip, že je lepší mít méně zaměstnanců, ale lépe placených, než více hůře placených. A snažím se prosazovat, že když zavedeme novou povinnost, měli bychom dvě dosavadní zrušit. Ale mnohdy je to tak, že úřady, i když jim objektivně vznikne nová povinnost, tvrdí, že ty staré musejí zůstat. Povinností je příliš a je těžké se v nich orientovat. A odebírá to čas nejen podnikatelům, ale i třeba ředitelům škol a podobně. Místo aby se věnovali své hlavní činnosti, musejí neustále něco vyplňovat, někam posílat nějaká hlášení a podobně. Boj proti tomuhle nikdy nekončí a musí se mu věnovat každý člen vlády. Dnes a denně.

Co se udělalo v resortu ministerstva financí?

Rušíme agendy. Někdy legislativně, někdy exekutivně. Nyní je mapujeme. Máme jich několik set a u každé prověřujeme, zda by šla zrušit bez náhrady či aspoň zjednodušit. Potřebujeme jako stát chytře digitalizovat. Většinu dat na to máme, ale systémy nejsou propojené. A dokola se občanů a firem ptáme na ty stejné údaje, a to kdekoho otravuje. Na digitalizaci nešetříme. Výdaje na ni rostou, ale efekt bude až po dokončení té chytré digitalizace. Ale nesmí pokračovat parodie na digitalizaci, kdy nějaký papír naskenujete a pošlete elektronicky. To celý proces jen prodlužuje a digitální byrokracie je stejně nesmyslná jako ta papírová.

Mohou lidé odbourání nějaké agendy přímo pociťovat?

Od ledna 2022 jsme zrušili silniční daň pro osobní automobily. Tím jsme ušetřili pracovní místa ve finanční správě, protože daň se týkala obrovského množství poplatníků, a zároveň jsme ušetřili moře času poplatníkům. Daň se platila pětkrát za rok, což si musel každý podnikatel hlídat, k tomu podávat daňové přiznání.

Co daň z mimořádných zisků – tedy wind fall tax (WFT)? Opakovaně jste hovořil o tom, že letos na jaře hodláte navrhnout, aby se platnost daně zkrátila o rok, tedy že by se naposledy vztahovala na letošní rok.

Nyní doděláváme komplexní informaci pro vládu o tom, jak vypadaly mimořádné výdaje státu na zvládání inflace a vysokých cen energií v letech 2022 a 2023 a částečně letos, protože zastropování cen energií za loňský prosinec se vyúčtovalo až v lednu a v únoru a platilo se až z letošního rozpočtu. Tak, aby vláda věděla, kolik byly mimořádné výdaje. Na konci června bude první daňové přiznání k WFT – zatím vidíme jen daňové zálohy – takže zjistíme rozdíl mezi těmi mimořádnými výdaji a mimořádnými příjmy. Zároveň můžeme odhadnout, kolik bude výnos z WFT v roce 2024. Připomenu, že jsem to vždy chápal tak, že mimořádné příjmy měly sloužit jen k pokrytí mimořádných výdajů. Pokud budou ony mimořádné výdaje státu a příjmy z WFT zhruba v rovnováze, pak není důvod, abychom měli WFT dál. Navíc ta daň se může stát neúčinnou automaticky, protože pokud dotčené firmy nebudou mít zisky o 20 procent vyšší než průměr let 2018 až 2021, nebudou mít co danit. Já ale stojím o to, že pokud se ukáže ona rovnováha, měli bychom tu daň zrušit. Mimořádné příjmy nemají sloužit ke krytí obvyklých výdajů státního rozpočtu, ať už běžných či investičních.

Jak vlastně vypadaly mimořádné výdaje a kolik to bylo?

Celých 15 měsíců stát platil za firmy i občany příspěvek na obnovitelné zdroje, 12 měsíců jsme měli zastropovanou cenu energií, tři měsíce jsme měli úsporný tarif, 14 měsíců jsme měli sníženou sazbu spotřební daně na naftu, čtyři měsíce na benzin. Zvýšili jsme také sociální dávky kvůli nárůstu nákladů na bydlení, podporovali podniky v energeticky náročných odvětvích a tak dále. Pokud jde o celkovou částku, záleží na tom, jak to budeme počítat. Ale ta částka může za ty tři roky výrazně převýšit sto miliard.

Proč vlastně stranou daně z mimořádných zisků zůstaly zbrojní firmy? Jejich zisky také enormně rostly.

V dané době o tom nikdo neuvažoval. WFT znamená zisky, které nevzniknou větší produkcí, zvýšením podílu inovací, podílu na trhu, ale díky vnějším okolnostem. Obranný průmysl sice roste, ale roste tím, že se zvyšuje jeho kapacita a výkon. Což třeba u těch energofirem prostě nebylo. Kvůli tomu, jak ruský prezident Putin začal používat suroviny jako zbraň, jaká byla panika na trzích. Přestože energetické firmy měly stejnou produkci, jejich zisky byly vyšší. Nemůžeme se dívat na to, který obor je zrovna v konjunktuře, a hned si říci: oni mají vyšší zisky, tak na ně uvalíme nějakou speciální daň. To je pohled, který mi blízký není.

(Autor: Ivana Pečinková)

Rozhovor vyšel na Lidovky.cz.