Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na ČT24.

„Náš návrh rozpočtu je realistický, takto to ohodnotili nezávislí experti. Realistický znamená, že to odpovídá všem dnes známým skutečnostem,“ tvrdí Stanjura. Dodal, že by považoval za vynikající výsledek, kdyby se v návrhu podávaném tři měsíce před začátkem kalendářního roku trefil na 99 procent, což „v těch velkých číslech může být rozdíl až čtyřicet miliard“.

Opozice vytýká ministrovi dopady změn, které mohou ještě výsledný rozpočet ovlivnit. To ale Stanjura odmítá. Ujistil, že rozpočet je sestavený tak, že jsou v něm již veškeré dopady zapracované.

Stanjura také popsal, kde stát hledá úspory. „Šetří na celkovém objemu platů, které jsme snížili o dva procentní body s výjimkou resortu školství. Snižujeme počet státních zaměstnanců o více než jedenáct tisíc, úspora je zhruba devět miliard ročně. Na provozních výdajích je úspora zhruba pět miliard ročně. Máme jednu výjimku, kdy parlament uzákonil dvě procenta HDP na obranné výdaje,“ uvedl Zbyněk Stanjura.

Ministr doplnil, že stát škrtá i na dotacích. Například v případě plošné pomoci kvůli vysokým cenám energií počítá v příštím roce se systémem adresné pomoci, který Stanjurovi připadá spravedlivější. Je také spokojený s tím, jak se jednotlivé resorty vypořádaly se škrty ve svých rozpočtech.

Stanjura zopakoval, že vláda s dalším konsolidačním balíčkem už nepřijde. „V ozdravném balíčku měníme celkem 63 zákonů, účinnost bude 1. ledna roku 2024, to znamená – potřebujeme alespoň dva roky, abychom vyhodnotili dopad těchto legislativních změn, zda přinesl to, co jsme odhadovali, a pak se k debatě můžeme vrátit. Myslím si, že tak velká změna daňového systému, kdy rušíme 22 daňových výjimek, se nedá opakovat každý rok,“ konstatoval šéf státní kasy Zbyněk Stanjura.