Děkuji za slovo. Tak část té debaty už proběhla v interpelaci číslo dva, ale mně ta odpověď pana ministra skutečně nestačí. Já bych očekával člověka, který je ve funkci od 21. června, po pěti dnech urazit více než 20 (tisíc) učitelů, to je opravu husarský kousek. To nebyla řečnická otázka. Já jsem si to přečetl. Ne že bych sledoval váš facebook, to ne, ale byl jsem na to upozorněn, tak jsem si to přečetl. To bylo prostě… Já souhlasím s tím, že jste nenapsal, že jsou textově negramotní. Já vím, co vás rozčílilo. To, že s vámi nesouhlasí. Místo, abyste… Já jsem si přečetl tu petici. Místo abyste věcně argumentoval, například protiargumenty, tak jste je prostě urazil. Co si to vlastně dovolili? Určitě to nečetli. Jako by všichni poslanci, všichni ministři… Já se vás chci zeptat, pane ministře: čtete všechny materiály do vlády, všechny podrobně? I ty bez rozpravy? Ano, nebo ne? A odpovězte prosím pravdivě. Protože pokud tvrdí, že ano, některý ministr, tak neříká pravdu, protože to se nedá stihnout. Takže to je jedno, jestli věřil svému kolegovi, který tím byl pověřen, nebo ne. Myslel jsem si, že neplatí, že Štech není jako jiný Štěch. Ale jeden, já vím, nechte mi tu slovní hříčku hrát, pane ministře, jeden Štěch nám posílal živnostníky do fabrik a druhý Štech říká, že kdo se mnou nesouhlasí, je textově negramotný. Přitom já s tím textem petice souhlasím. Budu argumentovat… My jsme tak ale argumentovali od prvního čtení konzistentně. Říkali jsme, že to je jenom byrokratická obluda, karikatura kariérního řádu, jenom nadpis, žádný obsah.

 

Pane ministře, vy máte mnohem důležitější úkol než urážet učitele a ztrácet čas kariérním řádem. Sehnat podstatné navýšení prostředků pro kapitolu Ministerstva školství pro příští rok a dát ředitelům mnohem větší peníze na odměňování učitelů. Souhlasíte se mnou?

 

Děkuji, pane poslanče. I přes vaše ohnivé vyjádření vám chci sdělit, že není pravda, že jsem nesouhlasil, nebo že mě rozčílilo, že někdo nesouhlasí. Ty motivy a ty důvody byly v podstatě dva. Ten první jsem objasnil. Jak je možné, že po dlouhých debatách, vysvětlováních, příspěvcích učitelů se objeví na poslední chvíli věci, které byly vysvětleny a na kterých měla být shoda? Dobře, prosím, mám se přizpůsobit i situaci, kdy se ty argumenty mění. Ale v té petici, to co mě vadilo, byly právě nepravdivé záležitosti. Byly to záležitosti typu vstoupí-li nebo je-li někdo již v druhém roce ve škole, spadne v tarifní třídě o stupeň níž. Přitom je jasné, že to první, to, kam byl zařazen, běží podle zákoníku práce a že nic takového se nestane. Že to je prostředek na navyšování platů učitelů, který je byrokratický a krkolomný. Není. To navyšování tarifních platů jde úplně odjinud a ty prostředky na kariérní řád, na ty jednotlivé stupně, ty jsou přece navíc. To je bonusové. Pořád všichni volali, zejména pravicové vlády, po tom, že nelze paušálně, plošně lít peníze a je třeba diferencovat kvalitu. Já vám netvrdím, že je to naprosto dokonalé, že tam nejsou problémy, že není třeba to vyladit, ale je to první pokus a nástroj o to, aby tam došlo vlastně k jakési diferenciaci.

 

Další. Hodnocení začínajícího učitele bude administrativně náročné. Po dlouhých debatách jsme zařídili to, že je to zcela v gesci ředitelů škol, že jsou to věci, které se stejně dělají. Například plán pedagogického rozvoje školy je něco, s čím přichází každý kandidát do výběrového řízení na ředitele. Že se má vypracovat nějaký plán rozvoje začínajícího učitele, bylo odloženo definitivní vypracování o rok. Hodnocení toho učitele bylo posunuto z jedenkrát ročně na jedenkrát za dva roky.

 

A pokud jde o to, co přinese ten začínající učitel, abych zůstal u tohoto stupně, této fáze, je na výběru toho začínajícího učitele a ředitele školy, co si vybere z toho takzvaného portfolia. Slovo portfolio děsí. Ale víte, co to může být? Může to být například přiložená kopie a záznam z hospitace ředitele nebo zkušeného učitele školy v jeho hodině. Může to být například doklad toho, jakým způsobem absolvoval nebo kde absolvoval třeba nějaké vzdělávání, může jít třeba do kurzu kritického myšlení, který poskytují odborné asociace, a on přinese osvědčení, protože na to dostane peníze. To je pokryto rozpočtově a ta částka, která je částkou 15 600 v průměru na začínajícího učitele, je něco, co mu umožní, aby se k tomu dostal. Dneska na to nejsou peníze. Ale to nesouvisí s razantním navyšováním tarifních platů a nadtarifních složek učitelů. A byla to tato vláda, a schválně říkám vláda jako celek, která schválila poprvé výrazný, po dlouhých letech, skokový nárůst tarifních platů.

 

Nemíchejme ty dvě věci dohromady. Kariérní řád je pouze nadstavba.

 

A mohl bych tak pokračovat dalšími a dalšími nepřesnostmi. Nebudu si raději zahrávat se slovy, nepřesnostmi, které jsou uvedeny v té petici. Tak jestli, když už hovoříme o tom, že jsem vystoupil emotivně, nevím proč, dobře, neberete moji omluvu, tak já vám jenom říkám, že je to reakce především na tato zkreslení ve vazbě na to, že jsme to předtím probrali a že na tom byl souhlas těch reprezentativních orgánů učitelů a ředitelů. Děkuji.

 

Pan ministr nejdřív řekl, že důvodem jeho ostrého vyjádření nebylo to, že by ho rozčílili ti, kteří s tím nesouhlasí. A teď řekl, že ho rozčílilo, že nesouhlasí pozdě. Takhle jste to, pane ministře, řekl. Takže vás to skutečně rozčílilo. A vy prostě nemáte pravdu! Programové prohlášení vaší vlády – zavedeme efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich hodnocení. Říkáte, že se to bude týkat peněz – ano, nebo ne? Teď říkáte, že ne, v programovém prohlášení, že ano. V té petici se nepíše, že učitelé spadnou o jeden tarifní stupeň, ale že budou zařazeni do prvního stupně v rámci kariérního řádu. To je úplně něco jiného. Tak vy sám protestujete proti něčemu, co v té petici není – a to je velmi jednoduché, napadat něco, co v té petici není. Já jsem neříkal, že mně nestačí… Mě jste neurazil, já nejsem učitel. Ale já si myslím, že omluva nestačí. A jak chcete komunikovat s učiteli, když jste 20 nebo 21 tisíc učitelů urazil první týden ve funkci? Jak si to představujete? Já myslím, že byste měl zvážit rezignaci. Co vy na to?

 

 

Krásný. Tohle mně připomíná francouzský parlament. Konečně to má trošku grády a rozměry. Když jsem žil ve Francii, tak jsem přesně takhle viděl jednání Poslanecké sněmovny, v britském je to ještě horší.

 

Podívejte se. Já jsem se omluvil učitelům, ne vám. Nyní jsem v Poslanecké sněmovně a přiznávám chybu. Kdyby všichni přiznali chybu vždycky tak okamžitě jako já, tak by to možná vypadalo lépe.

 

Pokud jde o tu motivaci – já jsem psycholog, pardon. Ona není jenom motivace v tom smyslu, že to je to, co přijde v tom kariérním řádu. V tom kariérním řádu je ta bonusová nadstavbová složka. A pořád říkáme, a já to znovu opakuji, základní masivní zvýšení tarifních platů je conditio sine qua non. To je ta podmínka pro to, abychom mohli uvažovat, že kariérní řád začne být účinný a že můžou pak motivačně fungovat nějaké dva tři tisíce. To je přesně ono. Oni nám říkají ne, tak to seberte, vždyť je to nesmysl, tak dejte ty dva tři tisíce a šoupněte to do navýšení platů. Kolik by to asi dělalo? A znamenalo by to úvahy o tom – no tak vlastně teď něco dostali, tak ještě tarify zvyšovat? Prostě já si myslím, že v tom programovém prohlášení je to dobře a je to také v souladu s tím, co jsem řekl já. Děkuji.