Změny DPH nakonec příjmy státu ještě sníží, tak proč jsou součástí konsolidačního balíčku? Co je na nich ozdravného?

Není pravda, že nejsou konsolidační nebo ozdravné. Já a má strana dlouhodobě zastáváme názor, že daně mají být nízké a jednoduché. A současný systém je komplikovaný, počet výjimek a položek ve druhé sazbě DPH se neustále zvyšoval. Proto myslím, že je velká změna k lepšímu, že místo tří sazeb máme dvě. Celou dobu jsem říkal, že je podstatnější debata, které položky mají být ve snížené sazbě, a až na druhém místě je debata, jestli má být jedna sazba, nebo dvě a jak mají být vysoké.

Jakou to má souvislost s ozdravením veřejných financí, když je to ve výsledku změna sice v malém, ale v minusu?

Uvidíme, jak se ekonomice bude dařit. Nikdo nevíme, jestli některý produkt nebude mít vyšší sazbu už dneska, to teď nemůžeme říct. Navíc ten dopad je v jednotkách miliard, je skutečně marginální. Myslím si, že je to rozumná cena za zjednodušení celého systému.

Jinak ale příjmy státu zvyšujete. To je ale v rozporu s prohlášením vlády, že nebudete zvedat daňovou zátěž…

Očekáváme nové příjmy státu ve výši 31 miliard. Snížili jsme daně pro roky 2023 a 2024 o 40 miliard takovými opatřeními, jako je zrychlení odpisů, zvýšení limitů paušální daně nebo zrušení části silniční daně. Někde se nám zvýší příjmy, aniž bychom měnili sazby – to jsou například změny v pravidlech pro dohody o provedení práce, to je rozumné, legitimní a spravedlivé. Ten, kdo si vydělal desetitisíce měsíčně, bude platit důchodové pojištění stejně, jako by byl zaměstnaný v hlavním pracovním poměru. Také se snažíme bezpečné daňové zatížení založit na růstu HDP, protože složená daňová kvóta se počítá vůči HDP. Uvidíme, zpětně to přepočítáme, naším zájmem je daňovou kvótu nezvyšovat.

Chystáte také zpřísnění limitů pro takzvané dohodáře. Už máte spočítané, kolik si bude moct člověk vydělat na dohodu o provedení práce, aniž by musel platit sociální pojištění?

Počítá to ministerstvo práce a sociálních věcí. Máme takovou politickou dohodu, myslím si, že limit u jedné dohody by se mohl mírně zvýšit z dnešních deseti na dvanáct tisíc korun měsíčně. Ale měli bychom spíše udělat nějaký parametr, například ten limit provázat s průměrnou mzdou. Teď máme totiž roky stále stejný limit. V případě souběhu více dohod bychom se pak pohybovali okolo 40 procent průměrné mzdy nebo někde kolem hranice minimální mzdy.

Prezident, kterého jste ve středu navštívil, řekl, že máte nachystáno 55 opatření. Existuje tedy jejich konkrétní seznam? Na tiskovce jste ho neukázali…

Já to nepočítal, jen samotný materiál má 94 stran. Říkal jsem, že opatření je několik desítek. Taky jak to počítat – když máte třeba v plánu 22 daňových výjimek, můžete to počítat jako 22 opatření i jako jedno.

Budete podle všeho spěchat, aby vše do konce roku prošlo legislativním kolečkem. Půjde tedy o návrh jednoho zákona, nebo se to rozprostře do více zákonů a novel?

Bude jenom jeden. Všechno z konsolidačního balíčku bude v jednom zákoně, jsou tam věci, na které jsme loni neměli čas, protože těch opatření je hodně. Ale teď bude vše jeden legislativní proces.

Říkáte, že jste na začátku, že balíčkem proces nekončí. Znamená to, že v příštím roce přijde další balíček?

Proces nekončí v tom, že budeme hledat úspory v provozu. To nepotřebuje ani tak další změny zákona, jako spíše dostatečnou razanci a odvahu. A co nekončí, je boj s byrokracií, to je také důležité pro to, aby se lépe žilo. Mnohdy vymýšlíme nové tabulky a výkazy a s daty pak nepracujeme. Určitě ale nebude něco jako "Balíček II". To by znamenalo, že jsme ten první nepřipravili dostatečně dobře.

Podnikatelé často říkají, že jim chybí předvídatelnost. Stihnou se tedy na změny podnikatelé, účetní a daňoví poradci připravit? Jinými slovy – nebude spěch při schvalování v rozporu právě s předvídatelností?

Ne, kdepak. Třeba u zmíněných dohod platí část zaváděných opatření už od 1. dubna – konkrétně povinnost registrací dohod pro firmy, které mají uprchlíky z Ukrajiny. Takže mzdové programy jsou na to podle mě už dobře přizpůsobeny. A tenhle vliv dohod je vlastně předstupeň tomu, abychom měli jednotné inkasní místo. Ukazuje to, kudy půjde další vývoj účetních systémů.

Hodláte zvednout daň z nemovitosti. Argumentujete, že ji máme druhou nejnižší mezi zeměmi OECD. Na jakou příčku se posuneme?

Museli bychom vědět, co udělají země kolem.

Když neudělají nic?

Důležité je srovnání, kolik vyberete vůči HDP. Je třeba říct, že daň z nemovitosti se nebude zvyšovat na dvojnásobek všem. Dvakrát se zvedne v těch obcích, kde je místní koeficient pro výpočet daně dneska na hodnotě jedna. Tam, kde je koeficient vyšší, je sice státní příspěvek taky jedna, ale tam to třeba bude zvýšení jen o padesát procent. A když se podívám na dnešní stav, tak v Česku dnes vybraná daň z nemovitosti činí dvě desetiny procenta HDP ročně. My odhadujeme, že by to stouplo tak o sedmdesát procent, tedy na 0,34 procenta. No a třeba v Polsku mají 1,28 procenta a i v dalších zemích mají podobné hodnoty.

Co z toho navýšení skončí ve státním rozpočtu?

Úplně všechno.

Chystáte i snížení platů státních zaměstnanců o dvě procenta.

Myslím, že se shodneme, že musíme snižovat objem platů. To ale neznamená, že se každému sníží plat. Naopak – když jich bude méně, tak mohou mít i vyšší růst platů, než když jich je tolik. A co se týče objemu platů, nemluvím jen o úřednících, ale o všech státních zaměstnancích.

Týká se to také policistů, hasičů nebo vojáků?

Ano, všech.

Takže se budou snižovat výdaje na platy plošně?

Není to obecný princip, který platí pro každou složku státu. Pro nás je důležité, aby byl celkově splněn cíl těch zmíněných dvou procent. Někde to může být více, někde zase méně. Pokud někde najdeme větší kapacity k rušení, tak počet zrušených míst může být razantnější než jinde.

(Autor: Martin Ťopek)