Z médií

Finanční správa nadužívá zajišťovací příkazy, likviduje poctivé firmy

19. září 2017, Radiožurnál / rozhovor v médiích

Poslanci sněmovního rozpočtového výboru si dnes předvolali vedení Finanční správy. Opozice i část poslanců vládních stran totiž mají podezření, že berní úředníci likvidují podnikatele. Zbyněk Stanjura, šéf poslaneckého klubu ODS a člen rozpočtového výboru, dnes šéfa Finanční správy Martina Janečka vyzval k rezignaci. A důvodem prý nejsou jen nejnovější kauzy, ale dlouhodobý přístup Finanční správy.

 
 
„Finanční správa by měla být prostředníkem mezi státem a občany. Podnikatelé už ale dlouho mají pocit, že pro Finanční správu a pro stát nejsou partnerem. Vždyť pro malého podnikatele může být i částka 50 tisíc likvidační, navíc nemají peníze na to, aby si platili poradce, ekonomy a auditory. Stát je na ty, kdo plní své daňové povinosti, zbytečně přísný,” soudí Zbyněk Stanjura.
 
„Dvě třetiny zajišťovacích příkazů byly napadeny”
 
Opozice kromě toho upozorňuje na podezření, že tvrdý postup výběrčích daní likviduje poctivé podniky. Finanční správa podle nich jde po firmách, které vadí šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Její šéf Martin Janeček přitom tvrdí, že počty zajišťovacích příkazů od roku 2015 klesají. „Stále jich je ale o 1100 více než v roce 2013,” upozorňuje Zbyněk Stanjura.
 
„Nekritizujeme ale vyšší počet zajišťovacích příkazů, nýbrž to, jak často byly zlikvidovány firmy, které platily daně, a pak se ukázalo, že byl postup Finanční správy nezákonný,” dodává.
 
„V roce 2015 a 2016 byly napadeny dokonce dvě třetiny zajišťovacích příkazů a stát přes 30 % soudních sporů prohrál. A to je špatná zpráva o tom, jak stát funguje.”
 
Martin Janeček přitom podle něj celý problém dlouhodobě bagatelizuje. „Finanční správa zajišťovací příkazy ale opravdu nadužívá, u firem, které mají dobrou historii, přitom může používat zcela jiné instrumenty,” je přesvědčen Zbyněk Stanjura.
 

Přepis rozhovoru:

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Poslanci sněmovního rozpočtového výboru si dnes předvolali vedení finanční správy. Opozice i část vládních stran má totiž podezření, že daňoví úředníci ničí firmy a podnikatele. Jak berní úřady pracují? Skutečně likvidují podnikatele? A kontrolují dostatečně, jestli jim neunikají miliardy z takzvaných korunových dluhopisů? Mým dnešním hostem je předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany a člen sněmovního rozpočtového výboru Zbyněk Stanjura. Vítám vás v našem sněmovním studiu.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý den.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Vy jste dneska vyzval k rezignaci šéfa finanční správy Martina Janečka. Proč?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Těch důvodů je několik. Já myslím, že v okamžiku, kdy se Martin Janeček stal šéfem finanční správy, tak finanční správa zvolila pouze represivní přístup. Ona musí vybírat daně, ale současně si myslím, že by měla být prostředníkem mezi státem a občanem a mezi státem a firmou. A já bych mohl vzpomenout kontrolní akci, kterou nazval Kombajn, problémy, které mají malí podnikatelé, kteří se chtějí stát plátci DPH, vlastně finanční správa jim to neumožňuje, nesmyslně vysoké a byrokratické pokuty při administrativním pochybení u kontrolních hlášení, neochota generálního ředitele vyšetřovat a prověřovat korunové dluhopisy. Ještě v březnu tvrdil na rozpočtovém výboru, že nemá co šetřit, aby tento týden oznámil, že je 1 500 kontrol podal, já nevím, přes 20 trestních oznámení, ale…

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Takže zdaleka nejde jenom o ta dvě témata, která prověřovala ta analýza?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ne, já bych řekl, že to je dlouhodobý přístup. A my i v rámci kampaně jezdíme po celé republice a velmi často mluvím s podnikateli a ti mají ten pocit, že ta finanční správa se změnila k horšímu, že pro ni ti podnikatelé už nejsou partner, a to mluvím o těch, kteří dlouhodobě plní své povinnosti vůči státu a při prvním, byť i malém pochybení, ten stát postupuje s naprostou nemilosrdně. A pro malého podnikatele může být i 50 tisíc pokuta likvidační, nemusíme vždycky přemýšlet v těch milionových a desetimilionových částkách. A tam zrovna tito malí podnikatelé nemají peníze na to, aby si platili ekonomy, právníky, auditory, ti vlastně podnikají do vidím do nevidím, vlastně nestíhají zjišťovat nové a nové povinnosti, které na ně stát klade a stát je podle mě zbytečně, zbytečně přísný na ty, kteří dlouhodobě plní své daňové povinnosti.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Nicméně na výboru jste si stanovili analýzu, nebo jste požádali o analýzu k těm dvěma tématům, což jsou zajišťovací příkazy a korunové dluhopisy. Přesvědčil vás ten výsledek, který Martin Janeček dnes prezentoval?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já bych řekl, že na základě té analýzy by pan ministr financí měl vyměnit šéfa finanční správy. U těch korunových dluhopisů, už jsem o tom mluvil před chvílí, ještě v březnu nic a nyní po půl roce vlastně prověřuje úplně všechny. A my jsme chtěli, aby prověřil ty, kde je nějaké podezření oprávněné, to znamená, například nezvykle dlouhá doba splácení, vysoký úrok, jiný než byl tržní v té době…

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Takže to, to plošné prověřování vás teď taky neuspokojuje?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
To v zásadě ne, protože podle mě se tím jenom maskuje to, že by měli jít po těch případech, které jsou nejvíce křiklavé. Tam si myslím, že mohlo dojít k uplatnění konceptu zneužití práva, kdy sice se provedete sérii legálních kroků, ale jediným úmyslem a jediným důvodem pro tyto kroky je, abyste neplatil daně. A ta naprostá změna přístupu svědčí o tom, je to dobře, ale pan ministr Pilný by si měl říct, že to, že Martin Janeček ty kontroly vlastně provádět nechtěl. Ještě v březnu říkal, že vlastně neví, jak by je dělal, dokonce na nás útočil, že ho úkolujeme. Dneska pan ministr poděkoval rozpočtovému výboru jako celku, že jsme vlastně ten problém otevřeli, iniciovali a už teď jsou desítky milionů zpátky ve státní pokladně.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A není to skutečně tak, že jste Finanční správu skrze Martina Janečka tak trochu zaúkolovali právě v otázce korunových dluhopisů?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ano.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Jestli to přece jenom není, finanční správa má být nezávislá.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Nestranná.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Ano, nestranná…

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Nestranná…

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Nemá podléhat politickému tlaku.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ne, politickou odpovědnost za ni má ministr financí. Je součástí exekutivy. Nezávislé v České republice jsou pouze soudy. Má být nestranná. To znamená, že má měřit všem stejně, to určitě ano. My jsme taky neříkali, koho má kontrolovat a jaké mají být výsledky těch kontrol. My jsme jenom řekli, že tady existuje jisté podezření, měli jsme informace vlastně z médií a chtěli jsme podezření prověřit. Nic víc, nic míň. Takže to nebyl konkrétní úkol prověřte toho nebo onoho, dejte sankci, nedejte sankci.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Mimochodem proč jste se tím tématem, když jsme se tedy dostali ke korunovým dluhopisům, nezabývali dříve? To opatření zákon, který to umožnil, platil od roku 2012. Po dvou letech byl zrušen s odkazem na to, že dochází k jeho zneužívání. Proč tedy už v momentě, kdy se vědělo, že dochází ke zneužívání korunových dluhopisů, nebyl onen politický tlak na daňové kontroly?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já mohu vycházet jenom z veřejných informací a tehdejší ředitel finanční správy, který vedl finanční správu v letech 2012, 2013, říkal, že už to tehdy viděl jako velký problém, že on osobně chystal nějaké metodické pokyny a že se k těm kontrolám mělo přistoupit v těch letech. Pak se to odložilo, já nevím proč. V okamžiku, kdy ten problém byl znovu akutní, no tak jsme se ptali finanční správy, jestli to kontroluje a jaké jsou výsledky těch kontrol, zda skutečně dochází k tomu, že někdo účelově vydal korunové dluhopisy a tím vlastně si skrytě si vyplácel dividendy, které jsou zdaněny 15 % a přitom neodváděl daně.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Říká Zbyněk Stanjura, který je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Abych se vrátila k těm zajišťovacím příkazům, které, řekněme, byly tím klíčem jednání dnešního rozpočtového výboru. Martin Janeček tvrdí s odkazem na svoji analýzu, že počty vydaných zajišťovacích příkazů od roku 2015 klesají. To podle vás není pravda, ta čísla, která tam byla uvedena?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Pravda to je, ale musíme si říci, jak? V roce 2013 jich bylo necelých 500, v roce 2015 1 605. To znamená, to je nárůst skoro o 1 550. A skutečně v roce 2016 jich bylo o 40 méně než v roce 2015, 1 561. A jsme opravdu to stejné číslo a je to pořád o 1 100 více než v tom roce 2013.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A když bych tady zkusila postup finanční správy bránit, řekněme, že se finanční správa, jak to i sama prezentovala, zaměřila na karuselové podvody, ve kterých je zapojen řetězec firem, tudíž těch zúčastněných subjektů je mnohem více, takže logicky z toho vyplývá, že i v jedné daňové kauze je potom uplatněno mnohem více zajišťovacích příkazů. Není to třeba něco, co je potřeba zohlednit v těch číslech?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Určitě ano, je to jedno z kritérií, které zohledňujeme. A my taky nekritizujeme jenom ten samotný fakt, že je vyšší počet, ale probíhají soudní spory, z informací, které mám z Komory daňových poradců je jich k dnešnímu dni pravomocně ukončeno 51. A finanční správa, respektive stát jich prohrál 19. To znamená více než 30 %. A to je příliš vysoké číslo a přitom bylo vlastně soudně zrušeno asi 190 těch příkazů, protože máte naprostou pravdu, že u jedné firmy může být více, nebo v jednom případě může být více zajišťovacích příkazů. Takže důvodem pro znepokojení není  to samotné číslo, ale to, jak velmi často jsou zlikvidovány firmy, které daně platily, které skončily v insolvenci, musely propustit zaměstnance a pak se ukázalo, že ten postup finanční správy byl nezákonný. To je velký problém.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Martin Janeček ta čísla uvádí přesně z druhého pohledu. On na druhou stranu říká, že dvě třetiny daňových subjektů, tedy těch kontrolovaných firem a podnikatelů se zajišťovacím příkazům nebránili, že vůbec nepodali odvolání proti těm zajišťovacím příkazům. A na základě toho tvrdí, že zajišťovací příkazy jsou nastaveny správně. Je to pro vás přijatelný argument?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ne, to taky pan ředitel neříká úplně správná čísla. Ano, to platilo v roce 2013 a 2014, zhruba dvě třetiny těch subjektů nevyužily žádný opravný prostředek, ale v roce 2015 a 2016 zhruba dvě třetiny se brání a podávají různá odvolání. To je jakoby první stupeň.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Tady si vám dovolím namítnout, že dvě třetiny těch zajišťovacích příkazů jsou napadeny…

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ano.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Ale skutečně jenom jedna třetina podnikatelů se brání.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ale i kdyby, mně nevadí, jestli se brání jedna třetina, jedna polovina, důležité je ten výsledek. A jestliže v tom výsledku stát prohraje přes 30 % soudních sporů, tak je to velmi špatná zpráva pro to, jak ten stát funguje. Protože, pokud tam budou nějaké náhrady škody, tak je nebude platit finanční správa, ale budeme je platit my všichni daňoví poplatníci.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Což mimochodem tam těch čísel v celé té analýze je skutečně velká řada, jejich interpretace je poměrně složitá. A je možná z různých úhlů pohledu. Mě zarazilo, že jak vy, tak finanční správa se velmi lišíte v prezentaci toho, jak úspěšná je finanční správa před soudy. Vy jste dnes na své tiskové konferenci řekl, že firmy zvítězily nad finanční správou v 37 % soudních sporů…

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ukončených soudních sporů.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Ukončených soudních sporů. Martin Janeček ve své analýze tvrdí, že jde o 25 % případů a o několik stránek dál tvrdí, že jde o necelých 10 % případů. Jak to tedy je, které číslo platí?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Vidíte sama, že generální ředitel sám uvádí dvě čísla. Ale i kdyby to bylo 10 % nebo 25, tak to číslo je příliš vysoké. Já jsem taky uvedl na té tiskové konferenci, ale i na jednání výboru, že vycházím pouze z otevřených zdrojů, že netvrdím, že ta statistika je úplná, ale měl jsem seznam rozsudků a…

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Takže vaše číslo je spíše odhad, řekněme.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ne, není odhad. Je to to, co jsme dohledali od roku 2014, 51 ukončených soudních sporů, máme přesně i u kterých soudů to probíhalo, máme i názvy těch firem, které se bránily a máme pravomocné rozhodnutí, že finanční správa postupovala nezákonně. Ale argument, i kdybych dal za pravdu panu řediteli, že to není 37 %, ale pouze 25 %, tak jestli řekneme, že ve 25 % soudních sporů se ukáže, že finanční správa postupovala nezákonně, tak já bych takhle klidný a bohorovný nebyl.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A on byl na dnešním jednání rozpočtového výboru?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že ano, že to hodně bagatelizoval, kouzlil s těmi čísly, protože ano, pokud víme, že v této chvíli probíhá zhruba 1 500 odvolání, tak těžko můžeme odhadovat, jak dopadnou, kdo nakonec bude mít pravdu. Současně chci říct, a říkal jsem to i na tom výboru, že ten institut zajišťovacích příkazů patří do české legislativy. My se bavíme o interpretaci a o případech, kdy se mají použít. A velmi zajímavé bylo vystoupení zástupce Komory daňových poradců, který mluvil za ty, kteří dlouhodobě platí daně, dostanou se do sporu, to se může stát každému, s finanční správou o nějakou daň a ještě než je ten spor rozhodnut, už finanční správa použije vlastně ten zajišťovací příkaz, obstavuje majetek a tam hrozí likvidace firmy. Aniž by bylo dopředu rozhodnuto, zda tu daň doplatit má nebo nemá. A to je velký problém.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu ale daňoví úředníci říkají, že kdyby čekali na toto rozhodnutí, tak všechny peníze z firem zmizí a ty už nebudou mít z čeho vyměřenou daň zaplatit. To pro vás není relevantní argument?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
To platí u některých firem, ale já chci hájit ty, kteří tady dlouhodobě podnikají, nemění majetkovou strukturu, nevyvádějí majetek mimo republiku nebo na jiné osoby, mají zaměstnance, odvádějí daně. Pak tu jsou ty jiné, ti podvodníci, to jsou ty prázdné slupky a tam ten postup je správný. My jenom kritizujeme to, že finanční správa to nadužívá a že u těch firem, u kterých má dobrou historii, že platí, že ta firma, která je zaběhaná, a kde vede spor o výši daní, může používat úplně jiné instrumenty.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, bavili jste se také o tom, tak velká škoda už státu na základě těchto soudních sporů, které se vedou okolo zajišťovacích příkazů, vznikla. Jestli musel stát něco platit firmám, které byly poškozeny?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ne, nebavili jsme se, nemám o tom informace. A to je taky jiný druh řízení. To znamená, pokud soudy rozhodnou, že nějaký zajišťovací příkaz byl nezákonný, tak podle mě ta firma pak už se může, nebo nemusí domáhat nějakého odškodnění. Nemám informace o tom, kolik takových sporů běží a zda už jsou pravomocně rozhodnuty. Ale, že to riziko existuje, to tam zaznělo z úst, bych řekl, odborné veřejnosti.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A sám Martin Janeček tam třeba na jednání výboru navrhoval nějaká opatření, jak by mohly být zajišťovací příkazy upraveny, aby vyhověl kritice opozice, ale mimochodem ta kritika zaznívá i od vládní sociální demokracie, není to jenom opozice.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já bych to tady vůbec nerozlišoval, jestli koalice nebo opozice. Tady jde přece o to, aby podnikatelé měli jistotu, že finanční správa je skutečně nestranná a že nezneužívá svoji moc. Takže to není otázka koalice, opozice. Ta opatření, které navrhl pan generální ředitel, jsou v zásadě správná, ale přišlo mi opravdu úsměvné, že říká: „Náš Nejvyšší správní soud se letos zeptal Evropského soudního dvora, jak má postupovat, zda postupujeme správně.“ Takže nemají jistotu, jestli postupují správně a přitom už ty tři roky to takhle dělají. Tak já jsem říkal, jestli to není trochu pozdě. Co ty případy, které už jsou za sebou. A nejsem jediný poslanec, kterému píšou desítky podnikatelů, který mají podobnou zkušenost s finančními úřady a já jsem se ale snažil a pořád se snažím mluvit obecně a nekomentovat příběh jedné firmy, protože člověk, pokud nemá všechny informace, tak není schopen je přesně posoudit, ale tak jediné měřítko skutečně může být procento prohraných soudních sporů.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Říká šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura, který zůstává hostem dnešní Dvacítky. Když jsme tady tedy probrali vaši kritiku činnosti finanční správy, myslíte si, nebo nakolik by podle vás pomohla samotná personální výměna v čele toho úřadu, kdyby Martin Janeček odešel a byl nahrazen někým jiným? Jde mi o to, nakolik je to hluboký problém anebo, nakolik je to problém daný manažerským řízením daného úředníka podle vás?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že pan generální ředitel selhal ve své funkci a měl by odejít. A my jsme navrhli nějaký politický krok, nejenom kritiku. My si myslíme, že i v jiných případech jsou vysocí státní úředníci, předtím, než jsou jmenovaní vládou, chodí do Poslanecké sněmovny, například ředitel Vojenského zpravodajství, tak my chceme po volbách navrhnout změnu zákona, aby ten, kdo je nominován do této funkce, aby ta nominace byla projednána v rozpočtovém výboru a aby tam bylo něco na způsob veřejného slyšení, aby i ten kandidát, kterého vládě navrhuje ministr financí, se přišel představit a aby tam představil hlavně svoji kompetenci, zkušenosti, jak tu finanční správu bude řídit. To je velmi důležité, protože si myslím, že rozpočtový výbor by měl postupovat především odborně, a pak si myslím, že pokud by takový kandidát například získal podporu rozpočtového výboru, tak by to byl i silnější mandát. Takže vidím tam osobní selhání stávajícího ředitele, ale klonil bych se, kromě toho samotného aktu jakoby výměny, abychom změnili ta pravidla, aby tak vysoký státní úředník, aby chodil na slyšení do sněmovny ještě předtím, než je jmenován do funkce.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Ale samotná pravidla fungování finanční správy, daňového řádu, není potřeba podle vás zásadně měnit? Jde spíš o jejich používání.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Určitě je potřeba změna. My říkáme, když kritizují, že zejména u kontrolních hlášení za drobné administrativní pochybení jsou příliš vysoké pokuty, tak si myslím, že tam je cesta, že je přece velký rozdíl, pokud máte stejnou pokutu za to, že pošlete například kontrolní hlášení pozdě pro firmu, která má miliardový obrat a která má obrat milion ročně. Tam si umím představit například, že pro ty menší firmy by ty pokuty byly menší, ale mluvím o administrativním pochybení, nemluvím o tom, když někdo úmyslně neplatí daně. Tam to musí padat úplně stejně malý nebo velký. A pak je to samozřejmě o té metodice. O tom, aby finanční správa vlastně postupovala stejně ve všech krajích, aby se neměnilo jako v případě těch korunových dluhopisů úplně názor, kontrolovat, nekontrolovat. A já vím, jak je to složité, říkám, zejména pro ty malé a drobné podnikatele, živnostníky, kteří nemají ty silné ekonomické odbory, správně plnit všechny daňové povinnosti. Podle všech měřítek a studií, které dělají zahraniční instituce, patříme až do druhé stovky zemí, co se týče počtu hodin, které musí každý podnikatel ročně strávit tím, že plní své daňové povinnosti. Takže zjednodušit daňový systém, to je určitě cesta k tomu, aby to bylo příjemnější pro ty podnikatele, ale nakonec i ten stát víc vybere, když ta daňová soustava bude jednoduchá, daně budou nízké.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A co třeba lhůty pro rozhodování? Řada podnikatelů si stěžuje, že jsou neúměrně dlouhé lhůty na rozhodnutí o odvolání, tudíž se nemohou obrátit na soud, dokud nemají rozhodnutí finančního úřadu.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Naprosto s tím souhlasím. Já jsem už před chvílí říkal, že i pokuta v řádu 10 tisíc může být pro malé likvidační. Stát vlastně žádné lhůty nemá. Když si vezmeme kontrolní hlášení, tak ano, někdo třeba to první poslal pozdě, ale kontrola přišla za 10 měsíců. Takže on měl pět pracovních dnů, aby splnil své povinnosti a stát měl 10 měsíců na to, aby řekl: „Pozor, tady byl problém!“ Pak vám to pošle datovou schránkou, taky velmi často si musíme říct, že u těch malých podnikatelů…

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A to je něco, co byste měnili, kdybyste mohli, měli k tomu sílu?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ty lhůty určitě by měly být delší pro reakci podnikatele. Zase mluvím o těch malých. Velmi často mají externí účetní, anebo jednu účetní. Pokud si účetní vezme zaslouženou dovolenou 10 dní v kuse, tak vlastně, pokud máte lhůtu pět dnů, tak to nemá za tu firmu kdo zpracovat a odeslat. Takže myslím si, že kdyby tam bylo normálních 15 nebo 30 dnů, tak se nic nestane.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A mimochodem, jak by vybírala po volbách daně Občanská demokratická strana? Vy máte v programu návrhy nebo sliby nebo body, řekněme, rušení elektronické…

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Body.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Rušení elektronické evidence tržeb, rušení kontrolních hlášení, ale co byste třeba zavedli pro to, aby se zlepšil výběr daní, protože to je nepochybně také vaším cílem – dobrý výběr daní.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Bezesporu ano. To nejsou ta nejdůležitější opatření, která jste citovala. Nejdůležitější opatření, které navrhujeme, je snížení přímých daní zaměstnancům.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Já se ptám na výběr daní.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ale to s tím přece souvisí. Musíme taky si říct, kolik které daně se vybere. V zásadě ta představa, že vybírají daně finanční úřady, není úplně přesná, protože daně posílají a vyplňují hlášení daňoví poplatníci. Pro zaměstnance je dělá zaměstnavatel, pro podnikatele on sám, pokud všichni vlastníci nemovitostí každý rok platí daň z nemovitosti, pokud si něco koupíte, platíte daň z nabytí nemovitosti. Takže spíš ti úředníci to kontrolují, ten výběr daní. My navrhujeme, zejména pro malé podnikatele, my tomu říkáme podnikatelská licence. Týkalo by se to podnikatelů, kteří mají obrat do jednoho milionu korun, to znamená, nejsou plátci DPH, takže by vlastně zaplatili něco jako licenční poplatek na rok dopředu, a pak by mohli v klidu, bez kontrol z finančního úřadu podnikat.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
To ale asi není oblast, kde by utíkalo nejvíce peněz na daních, nebo kde by nejvíce peněz potencionálně bylo nevybraných. To je zejména v oblasti daně z přidané hodnoty.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ne, podle rétoriky vlády, podle těch nástrojů jako EET, tak se soustředila na ty nejmenší plátce. A my si říkáme, že pro ty nejmenší plátce je toto jednoduché opatření mnohem účinnější. Pro ně je to jednodušší, není tak drahé, není tak byrokraticky náročné a může přinést státu více peněz. Co se týče boje s úniky DPH, tak dneska jsme o tom také mluvili. Máme ten karusel, kdy je nějaký řetězec, kde je nějaká podvodná firma, a stát vlastně neumí chytit tu podvodnou firmu a hledá a přenáší tu povinnost na někoho jiného. To jsou taky spory ohledně těch zajišťovacích příkazů. My si myslíme, že stát to má lépe analyzovat, přiznání k DPH a nevyplácet například nadměrné odpočty tam, kde to není obvyklé. Podnikatel, který platí roky a ví, pokud každý měsíc má platbu třeba 30 tisíc, pak si něco nakoupí a má najednou dostat 50 tisíc, tak ví, že finanční správa mu je zastaví a přijde na kontrolu. Takže u těch malých to jde a u těch velkých to úplně nejde.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Zkrátka systémy elektronických evidencí, elektronických kontrol, ať už v podobě kontrolních hlášení anebo EET, byste definitivně rušili a nenahrazovali ničím podobným?

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ne, EET chceme nahradit tou podnikatelskou licencí, to si myslíme, že je správný krok. U těch kontrolních hlášení, a my jsme to i navrhovali, jsme říkali, že to má smysl jenom od nějaké výše obratu. To určitě ano. Pokud máte obrat milion korun, tak je z toho DPH 20 %, je 210 tisíc. To určitě nejste zapojen v žádném řetězci podvodného lákání DPH ze státu.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
To byla poslední odpověď dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu s předsedou poslanecké klubu Občanské demokratické strany a členem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Zbyňkem Stanjurou. Díky, že jste byl naším hostem.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Já jsem Marie Bastlová a loučím se s vámi od mikrofonu. Díky, že jste poslouchali.

štítky: # # # # #