Kdo podle vás na konsolidačním balíčku nejvíc získá a kdo nejvíc ztratí?

Nejvíc na něm vydělá Česká republika a občané České republiky. Zdravé veřejné finance jsou nejdůležitější pro nízkopříjmové skupiny. Ty jsou nejvíc závislé na tom, jak jim pomáhá stát. V okamžiku, kdy by stát nebyl v dobré kondici, tak by například nemohl být tak rozsáhlý sociální systém nebo by nemusely být tak vysoké penze, jako jsou dneska. Takže nízkopříjmoví jsou samozřejmě na pomoci státu mnohem více závislí než vysokopříjmoví.

Dá se to tak skutečně říct, že na tom balíčku vydělají všichni občané České republiky?

Ano, protože pokud máme v pořádku veřejné finance, tak je to dobrá zpráva pro všechny občany. To není jako jednoduchá účetní operace, jestli příští rok zaplatím o tisíc korun více nebo méně za nějaké daně nebo nějaké pojištění. Ve střednědobé perspektivě podle mě na tom vydělají všichni. Neříkám, že na tom vydělají v tom, že například budou mít nižší výdaje nebo vyšší příjmy. Ale vydělají na tom tak, že pokud bude finanční situace státu stabilní, tak stát bude dobře fungovat. A to je podle mě dobrá zpráva pro všechny občany.

Dobře, ale pojďme si vzít třeba občany, kteří vlastní firmy nebo mají nějaké nemovitosti. Na ty ten konsolidační balíček nepochybně dopadne negativně. Ti pak mohou říkat, proč jste to nevyřešili jinak, proč zatěžujete nás, proč my máme platit to, že stát má dluhy.

Děkuju, že jste to řekl. Protože na jedné straně se většina lidí shodne na tom, že musíme šetřit. Vychází to dokonce i z průzkumu, který máme. Tam většina lidí říká, že je třeba zvednout daně, ale ne ty, které se týkají mě. Je to docela lidské, přirozené. To znamená, pokud položíte obecnou otázku: Má stát více šetřit? Ano. Má stát ke snižování státního schodku případně zvýšit některé daně? Ano. Má zvýšit daň, která se týká vás? Ne. A to je obecný přístup.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, není to jednoduché rozhodnutí pro mě a ani pro mou politickou stranu. Na druhé straně si musíme říct, že roky 2020, 2021, 2022, částečně rok 2023 přinesly obrovské dotace ze strany daňových poplatníků vůči firmám. A to i z dobrých důvodů. Některé státy třeba v covidových letech dávaly pomoc formou půjčky. Jestli to byly opravdu desítky a desítky miliard této pomoci, tak si myslím, že není nic špatného na tom chtít část té pomoci vrátit zpátky ve formě daní.

Když jste říkal, že na tom vydělají všichni občané České republiky, nemyslíte si, že to naopak může poškodit ekonomickou aktivitu těch firem, když je více zdaníte?

A proč myslíte? Jsou dva procentní body dramatická změna? Nejsou. Netvrdím, že pro mě to bylo jednoduché v tomto konkrétním bodě. Respektive u všech bodů, které se týkají příjmové stránky. To pro mě bylo mnohem těžší než u těch bodů na výdajové straně.

Já jsem řekl na naší ideové konferenci a opakuji to i v rozhovorech. S radostí hájím všechna opatření na výdajové straně rozpočtu a loajálně hájím všechna opatření na příjmové straně rozpočtu. Myslím, že ten rozdíl je jasný, ale budu to hájit jako celek. Jsem přesvědčen, že ty dva procentní body sice nejsou příjemné, ale nepovede to k nižší aktivitě firem. Tím jsem si úplně jistý.

Například zastropování cen energií jsme nakonec vyjednali tak, že jsme pomohli všem firmám bez ohledu na velikost. Vždy v té debatě musíme říct všechno. Ta pomoc tudy šla, říkám, i z dobrých důvodů. V té situaci, v které jsou státní rozpočty, si myslím, že vlastně se i ty firmy mohou podílet na snižování toho schodku.

Zatížíte firmy vyšší daní z příjmů právnických osob, zatížíte je i třeba tou vyšší daní z nemovitosti, což postihne spoustu firem, které vlastní nemovitosti, škrtnete dotace zhruba za 50 miliard, které šly z velké části firmám… Není ten balíček z velké části zaměřen proti byznysu?

Vůbec ne. A to snad není poškození podnikání, že škrtnu dotace. Já se dlouhodobě netajím tím, a vy to víte, že dotace jsou vlastně zlo v ekonomice. My jsme totiž dávno zapomněli, k čemu dotace vznikly. Dotace vznikly, aby se případně vyrovnávaly regionální rozdíly. Tak si sami řekněme, jestli dotace, které se poskytují v České republice, slouží k vyrovnávání regionálních rozdílů mezi bohatými a chudšími regiony, nebo jestli to je regulérní průmysl se vším všudy. Máte poradenské firmy, které píšou žádosti. Pak to kontroluje stát a vyhodnocuje. Pak přijde jedna kontrola, Finanční úřad, NKÚ. Kolik lidí to zaměstnává, abychom vzali peníze daňových poplatníků a někomu výběrovým způsobem ulehčili podnikání tím, že dostane dotaci?

Já jsem proti dotacím dlouhodobě. A byl bych proti i v dobách, kdy by byl přebytkový státní rozpočet, protože si myslím, že to je špatně. Takže to určitě není proti firmám. Možná proti některým firmám, které byly zvyklé dostávat dotaci ze státního rozpočtu, ale to není proti podnikání.

To zní, jako kdybyste chtěli škrtnout veškeré dotace.

Kdyby to bylo na mně, tak ano.

To se přece nestane, ne? Víte už přesně, jaké dotace budete škrtat?

Já vím minimální objem. A pevně věřím, že skutečně v té větě je klíčové slovo minimální. Věřím, že je budeme schopni škrtnout ještě více, protože je to jeden z opravdu velkých zdrojů možných úspor a možného snižování schodku státního rozpočtu. Takže to určitě není proti podnikání. Možná proti některým firmám, které byly zvyklé na to, že si vylepšují dlouhodobě své hospodaření formou získaných státních dotací.

O těch dvou procentních bodech jsem mluvil. Ale proč neříkáme stejně také, že jsme pro roky 2023 a 2024 zrychlili odpisy, které firmám podle našich odhadů ušetří devět miliard daní a výnos ze zvýšené daně má být zhruba jedenáct miliard? Odbory to dokonce odhadují na mnohem větší desítky, my říkáme devět miliard ročně, za ty dva roky osmnáct miliard. A to jsme udělali vědomě proto, abychom podpořili investiční aktivitu firem. To znamená, když někomu dám daňovou úlevu, tak to se bere jako samozřejmé.

Teď jsme z rozpočtových důvodů navrhli, abychom o dva procentní body zvýšili tu daňovou zátěž. Podle našich odhadů je to jedenáct miliard pro veřejné rozpočty. Ale mluví se jenom o těch 22, která získá stát, a nemluví se o těch 18, která získají firmy. Tak já myslím, že je fér říkat všechno. A to je bez započtení toho, kolik stát nakonec bude stát kompenzace za zastropované ceny a ty platí i pro firmy.

Nejdříve jste konsolidační balíček představili veřejnosti, až potom jste jednali třeba se zástupci podnikatelů. Nebylo možné s nimi jednat o těch věcech předem?

Je nás pět u jednacího stolu. Není reálná představa, že do politického jednání pěti politických stran mi tam zasedne ještě šestá strana odbory a sedmá strana zaměstnavatelé. I naši experti a ekonomové, kteří mají nějakou zkušenost s politikou, i když ne třeba aktivní, tak vědí, že jedna věc jsou ideální ekonomické návrhy. Druhou věcí je pak ale to, že pro každý z těchto návrhů musíte najít většinu v obou komorách parlamentu. A to jsou dvě úplně jiné disciplíny.

Ale vy tu většinu teď ještě nemáte a přesto jste ten balíček představil.

Máme 108 hlasů v Poslanecké sněmovně a nevím, kolik hlasů v Senátu, takže máme většinu v obou komorách parlamentu.

Určitě? Na 100 procent to projde přesně v té podobě, v jaké to bylo představeno?

Tak to jsou dvě otázky v jedné. Jestli to projde stoprocentně v této podobě, nevím. Kromě opravdu technických návrhů zákonů, které mají 12 paragrafů, tak si fakt nepamatuju zákon, který by nedostál nějaké částečné změny v průběhu projednávání, takže to se vyloučit nedá. Je možné, že tam bude nějaká technická chyba, legislativní chyba. Možná jsme něco úplně nedomysleli, takže ještě nějaký detail budeme ještě projednávat a budeme to ještě řešit v příštích týdnech.)

(Autor: Jan Novotný)

Rozhovor vyšel na serveru E15.cz.