V roce 2023 by se HDP mohl zvýšit o 0,1 %. Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.

„Dubnová predikce ministerstva přinesla hned několik dobrých zpráv pro českou ekonomiku. Jednak zlepšila odhad vývoje hrubého domácího produktu, který by se letos měl udržet v černých číslech. Po covidové pandemii se tak v další krizi znovu potvrzuje odolnost české ekonomiky. Pozitivní zprávou pro občany je také výhled inflace, která by měla začít rychle klesat a ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. Už v příštím roce se pak inflace vrátí blízko k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky. V neposlední řadě snižujeme odhad nezaměstnanosti, která letos navzdory proběhlé technické recesi nepřesáhne tři procenta a nadále tak zůstane v historickém i mezinárodním srovnání velmi nízká,“ komentuje novou predikci ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně rovněž působí posilování koruny.

Meziroční inflace by se v průběhu 1. poloviny letošního roku měla rychlým tempem snižovat, ve 2. pololetí by pak měla dosahovat vysokých jednociferných hodnot. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 % a v roce 2024 klesnout na 2,4 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,0 %, v příštím roce by však již mohla klesnout v průměru na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.

Veřejné finance hospodařily v roce 2022 se schodkem meziročně nižším o 1,5 p. b., přestože se potýkaly s důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Deficit 3,6 % HDP zahrnuje nejen humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami, ale i efekty opatření, která během epidemie covid-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhad výsledku hospodaření za rok 2023 ve výši −3,5 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí a rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti.

S odezněním vysokých a volatilních cen energií a 10% růstem nominálního HDP pravděpodobně poklesne zadlužení veřejných financí ze 44,1 % HDP v roce 2022 na 43,5 % HDP ke konci roku 2023. „Neméně pozitivní zprávou nové predikce ministerstva je také očekávaný letošní pokles veřejného zadlužení,“ dodává Zbyněk Stanjura.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích (mj. i v souvislosti s dalším vývojem epidemie covid-19 v Číně), stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Novým rizikem jsou problémy některých amerických a evropských bank, obzvláště pokud by důvěra ve stabilitu bankovního sektoru byla dále narušena. Rizikem je také vývoj inflace a inflačních očekávání, zásadní ovšem bude i složení a intenzita fiskální konsolidace.

Příliv uprchlíků z Ukrajiny zmírňuje nerovnováhy na trhu práce a oslabuje tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je rovněž cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

Dubnovou makroekonomickou predikci České republiky projedná dne 18. dubna 2023 Výbor pro rozpočtové prognózy.

Podrobná data naleznete na webu Ministerstva financí.