Několikrát jste dnes na ideové konferenci deklaroval, že jste připravený konsolidační balíček detailně vysvětlovat. Proč tedy nechcete říct, jaké konkrétní dotace se budou škrtat v rámci šetření výdajů?

Vím, kolik se bude škrtat jednotlivým rezortům, jaký objem a především jaký typ dotací. Nemám ale seznam všech dotačních titulů, který bych dnes tajil. Každý ministr či ministryně to musí zpracovat. Známo to bude nejpozději v okamžiku, kdy vláda schválí návrh státního rozpočtu na příští rok, tedy nejpozději do konce září. Tam bude jasné, které dotační tituly budou zachovány a v jakém objemu.

Důležité je, že všichni členové vlády souhlasili s úkolem, o kolik mají ve svém rezortu snížit dotace na příští rok.

Zaujal mě mimo jiné škrt dotací ve výši dvou miliard korun na ministerstvu školství. Pochopila jsem správně, že je chcete nahradit unijními dotacemi? Ty ale mívají velmi často konkrétní zacílení, příkladem je, když chtělo ministerstvo použít unijní fondy na chybějící peníze do takzvaného ONIV, tedy na ostatní neinvestiční výdaje, ze kterých se ale platí i náhrady mezd. A to z unijních fondů nelze.

S tím naprosto souhlasím, přece nemůžeme brát evropské dotační tituly na mzdové náklady. Je správně, že je tam zacílení například na digitalizaci nebo jinou oblast. Vy jste ten dotaz postavila správně. Často dublujeme evropské programy národními. To mi přijde zbytečné.

V příštích letech před námi leží příležitost vyčerpat a přinést do České republiky do roku 2027 něco mezi 900 miliardami až 1,2 bilionu korun, odhady se liší. Tam soustřeďme pozornost.

To tedy znamená, že škrtnuté dotace ve školství budou alespoň částečně nahrazeny unijními fondy?

Předpokládám, že s tím přijde pan ministr (Mikuláš) Bek, on s tou částkou souhlasí. Je to člověk, který se v oblasti vysokého školství pohybuje celou profesní kariéru. Bezesporu ví, o čem to je, a bezesporu najde řešení.

Řeší se také dotační tituly na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde by se měly škrtat či zmenšovat objemy dotací na obnovitelné zdroje (OZE). To by ale přece měla být jedna z našich priorit, máme klimatické cíle v rámci celé EU, navíc investice do OZE se v rámci budoucí struktury ekonomiky vyplatí i podle ekonomů.

Evropské programy na investice v OZE prostě existují a budou existovat. Míříme na problematické provozní dotace, zejména prvních generací fotovoltaických elektráren, které se ještě pořád platí.

Tam je ale přece ze zákona daná lhůta dvaceti let.

To se ale může změnit a my jsme na to připraveni v okamžiku, kdy se toto ověří. Ve veřejné debatě to není nový nápad. Pak ale hned slyšíme soudy, arbitráže. Víme to, zvážili jsme rizika a jsme připraveni do toho jít i s tím, že někdo říká: „Dám to k soudu.“

Jsme si jisti, že ty původní investice jsou dávno zaplacené. Věřím, že zrovna tento konkrétní krok – a tady bude potřeba změna legislativy – bude mít podporu nejenom vládních, ale i opozičních stran.

Už jste řekli, že daňová kvóta, tedy daňové zatížení, se v roce 2024 nezmění, v roce 2025 si ale ještě nejste jisti, že tomu tak bude.

Ano, přesně tak.

Zároveň ale doplňujete, že jste s úsporami ještě neskončili. Plánujete revize agend a další kroky, které mají výdaje dále zmenšit. Tím to chcete vylepšit?

Přesně tak, abychom zlevnili úspory a provoz státu, a tím pádem snížili deficit. Tak, abychom si nemuseli jít pro nové příjmy k daňovým poplatníkům.

Úspory a snížení deficitu ale nezmění daňovou kvótu v roce 2025. Proč tedy stále není jisté, zda zůstane stejná, nebo se zvýší?

Protože některá opatření budou ještě nabíhat v průběhu času. Teď opravdu nevím. Včera (v pátek, pozn. red.) jsem například poslal na Legislativní radu vlády náš záměr implementovat dohodu o globální efektivní dani pro právnické osoby. Tu jsme v rámci EU dojednali za našeho předsednictví a měla by přinést až čtyři miliardy do daňové kvóty. Tu ale budou platit firmy, které sídlí jinde, nikoliv naši daňoví poplatníci. Zvýší to nicméně daňové zatížení. Jde o to, jak to budeme počítat, porovnávat. Metodika se ještě musí nachystat.

Už jsme mluvili o tom, že jste slíbili lepší komunikaci. Proč jste při představení konsolidačního balíčku například vůbec nemluvil o změně progresivního zdanění příjmu? Museli se na to zeptat asi po hodině a půl novináři.

Má to časový důvod. Kdybych měl představit každé z těch opatření, kterých je skoro šedesát a každému věnovat minutu, tak je to hodina prezentace, to se podle mě nedá vydržet. Snažil jsem se vypíchnout objemově největší opatření. To prohloubení progrese –⁠ nebo zvýšení solidarity, záleží, jak si to interpretujete –⁠ má přinést dodatečně zhruba 2,7 miliardy. To se týká necelého jednoho procenta zaměstnanců.

Zároveň otevřeně říkám, že všechna opatření na příjmové straně byla pro mě mnohem složitější než ta na výdajové straně. Když si ale srovnáte, co v této oblasti navrhovali někteří naší partneři (STAN navrhl nejnižší sazbu daně 17 procent), tak to finální řešení považuji za dobrý kompromis ve prospěch zaměstnanců.

Celý rozhovor čtěte v Deníku N.

(Autor: Markéta Boubínová)