Zbyněk Stanjura: Snížíme byrokracii, dotace a rozhodneme o dalších jaderných blocích
2. ledna 2024, Radiožurnál / rozhovor v médiích
Vláda má před sebou ještě dva roky vlády. Podaří se jí za tu dobu oživit zamrzlou českou ekonomiku? Ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura věří, že ano. Hlavním tahounem růstu bude vyšší domácí spotřeba, protože díky poklesu inflace lidem po dvou letech propadu porostou reálné příjmy. Co konkrétně také ministr financí v rozhovoru uvádí o krocích a plánech vlády v ekonomice? Kdo by měl čtyři jaderné bloky platit? Co chystá ministr v rozpočtu na volební rok 2025 a jak vidí letošní evropské volby? Poslechněte si pořad ČRo Peníze a vliv Jany Klímové.
Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete poslechnout na ČRo.
Jinak žádné velké změny typu radikálních reforem ministr do konce mandátu vlády nečeká. V politice se jde podle něj evoluční cestou. Jako příklad, co chce kabinet Petra Fialy ještě změnit, pak Zbyněk Stanjura uvádí snížení byrokracie.
„Byrokracie máme příliš. Chceme se proto v příštích měsících zaměřit na redukci agend, abychom identifikovali ty zbytečné a stát zároveň uměl pracovat s daty, která má,“ říká Zbyněk Stanjura.
Nevyloučil také menší úpravy konsolidačního balíčku. Například pokud jde o nový režim pro dohody o provedení práce. Firmy si totiž stěžují, že je příliš byrokratický. „Pokud se ukáže, že ta úprava nešla správným směrem, tak jsme určitě připraveni debatovat o možných změnách,“ připouští Stanjura.
Osobně by také chtěl, aby se letos zavedla spotřební daň na tiché víno s výjimkou produkce od malých výrobců. Naopak by nehýbal novými sazbami DPH ani zařazením zboží a služeb v různých sazbách.
Windfall tax a výstavba jaderných bloků
Nevyloučil změnu v případě takzvané válečné daně z neočekávaných zisků pro banky a energetické firmy – windfall tax. Ta platí pro roky 2023 až 2025. Stát na ní vybral loni celkem zhruba 40 miliard korun. Dalších 20 miliard pak získal na odvodech z mimořádných tržeb výrobců elektřiny a započítat lze podle Stanjury i část mimořádně vysoké dividendy z polostátního kolosu ČEZ.
Všechny tyto mimořádné příjmy měly pokrýt mimořádné výdaje na snížení cen energií v roce 2023. Saldo ale zřejmě bude deficitní, výdaje totiž zřejmě převýší 100 miliard korun.
Stanjura chce proto vyhodnotit reálná čísla, která budou k dispozici na konci prvního čtvrtletí, a pak bude řešit další kroky. „Po vyhodnocení probereme situaci, zda nastanou okolnosti, abychom to (tříletou dobu pro windfall tax) zkrátili. Určitě ten interval nebudeme prodlužovat,“ uvádí Stanjura.
Vláda by měla podle něj také zanedlouho rozhodnout o výstavbě dalších tří velkých jaderných bloků. Na začátku letošního února dostane na stůl hodnocení tří nabídek zájemců v tendru na jeden nový blok v Dukovanech od ČEZ, jejichž součástí bude i nezávazná opce na další tři bloky.
„V okamžiku, kdy dostaneme hodnocení, tak rozhodneme, jak pokračovat. Já se netajím tím, že bych byl osobně pro, abychom rozhodli o výstavbě až čtyř jaderných bloků ještě v tomto volebním období,” říká Zbyněk Stanjura.