ČRo: Ozdravným balíčkem to nekončí. Snižování byrokracie a rušení agend bude pokračovat
12. května 2023, Radiožurnál / rozhovor v médiích
Opoziční strany, odbory, ale třeba i podnikatelé mají vážné výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku, který má snížit rozpočtový deficit. Podaří se vládě uhájit navržená úsporná opatření při projednávání v Poslanecké sněmovně a při nátlaku různých zájmových skupin? Také na to se Jana Klímová zeptala architekta navrhovaných změn, ministra financí Zbyňka Stanjury ve speciálním vydání 20 minut Radiožurnálu.
Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete poslechnout na ČRo Radiožurnál.
Podle odborů je váš balíček destrukce sociálního státu. Stejně jako další zaměstnavatelské svazy si stěžují, že jste s nimi dopředu návrh nekonzultovali. Proč jste to takto udělali?
V tom druhém mají pravdu. Uzavřeli jsme naše několikaměsíční jednání v noci z úterý na středu a ve středu dopoledne na jednání vlády jsme doupřesnili některé detaily. Platilo, že dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Měli jsme rámcovou dohodu, kolik musíme najít minimálně úspor, takže ano, byly částečné dohody dřív, ale vždy s tím, že to bude platit, pokud se domluvíme na celku. Nikdy nemohla jednání skončit tak, že bychom domluvili úspory za 30 miliard, a ostatní ne, a přesto bychom s tím šli na veřejnost.
Takže nepovažujete za chybu, že jste jim to neřekli dříve? Prezidentovi jste totiž zásadní kroky oznámili dříve.
Bylo to ve středu ráno. Ve čtvrtek jsme to oznámili na tiskové konferenci, dneska spolu mluvíme a v pondělí je tripartita, kde bude dostatek prostoru, abychom to s nimi projednali. V okamžiku, kdy hledáte dohodu mezi pěti stranami, nemůžete mít u stolu ještě další dvě strany, například odbory nebo zaměstnavatele. Pak byste jednali v sedmi, a ne v pěti. Nejdříve jsme tedy potřebovali vládní dohodu, tu máme, a teď budeme jednat s našimi sociálními partnery.
Je váš balíček destrukce sociálního státu?
Vůbec ne. Vůbec nevím, kde na to Josef Středula přišel. Když si vezmu výdajovou stranu úspor, tak z celkového balíčku 78 miliard za dva roky je 75 miliard na straně státu, to znamená snížení dotací, snížení provozních výdajů a snížení objemu platů. A jenom 3 miliardy jsou legislativní opatření, která dopadnou na daňové poplatníky.
Jste přesvědčený o tom, že navržená opatření, která mají snížit schodek státního rozpočtu celkově za příští dva roky o 147,5 miliardy korun, budou pro ozdravení financí státu stačit? Jen letos bude schodek státního rozpočtu 300 miliard korun, navíc výdaje na příští rok jen na obranu a platy učitelů znamenají růst výdajů o dalších asi 70 miliard korun. Nebude se muset konsolidační balíček třeba opakovat?
Ne. Abychom si dobře rozuměli, úspora 147,5 miliardy není v součtu za dva roky. 94 miliard je v roce 2024 a 147 za rok 2025. Ukázali jsme, jak poklesne zadlužení veřejného sektoru v příštích letech, takže druhý ozdravný balíček nebude. Co ale nekončí, je snaha rušit agendy, snižovat byrokracii, udělat stát více efektivní. Nemůže to skončit tak, že si řekneme, že provozní výdaje v příštím roce snížíme o 5 %, a pak už nic. Je to nekončící proces.
Na straně státu se mají největší škrty týkat dotací. Za dva roky to má být kolik?
V roce 2024 to má být asi 47 miliard a v roce 2025 54 miliard, tedy všechny, které budou zrušeny v roce 2024, budou zrušeny i v roce 2025, a k tomu ještě něco navíc.
Sám jste uvedl, že se to má týkat národních dotačních titulů zejména pro podnikatele. Jak vysvětlíte, že úspora kolem 20 miliard například v resortu průmyslu a obchodu se má podle vyjádření tohoto ministerstva týkat obnovení poplatků za obnovitelné zdroje, které mají začít platit spotřebitelé v příštím roce? Přitom to není žádné škrtnutí dotací, ale jen opatření na podporu v energetické krizi, které vláda vzala na sebe.
Ano, ale toto přece nepočítáme do snížení dotací. Podle mě došlo k nepochopení ministerstva. Jestli byla otázka, zda končí to, že stát platí všechny poplatky za obnovitelné zdroje k 31. 12. 2023, tak ano. Je to ale rozhodnutí staré několik měsíců.
Klíčovým úkolem je snížit objem, který se vyplácí. Snížit ho minimálně o 14 miliard a pak teprve nastoupí debata, jak se zbytek rozdělí mezi stát a spotřebitele. Jestli bude pokračovat pomoc jako těchto 15 měsíců, tedy, že všechno platí stát, nebo se to nějakým poměrem bude dělit, jako to bylo do září 2022.
Mně ta interpretace přijde až urážlivá. Přece nikdo nemůže myslet vážně, že takto přemýšlíme. To by přece nebylo snížení dotací.
A kde se tedy bude škrtat?
Škrtat se bude ve výši podpory. Objem, který se vyplácí za obnovitelné zdroje musí být nižší. Dlouhodobě víme, že zejména ve fotovoltaice jsou peníze příliš vysoké. Ano, je tam nějaké riziko, pokaždé slyšíme od těch, kteří tyto peníze inkasují – arbitráže, budeme se soudit… Ale to riziko je podle mě únosné. Vláda, já, ale i pan ministr průmyslu jsme připraveni vzít toto riziko na sebe a objem snížit.
Takže poplatky tam započítány jsou, ale bude to v nižším objemu…
Bude to minimálně o 14 miliard méně. A když ušetříme 14 miliard, tak to samozřejmě vezmeme z celkového objemu.
Jinými slovy to zaplatí příjemci dotací, provozovatelé obnovitelných zdrojů…
Dostanou méně. Dotace jdou ze státního rozpočtu, a když škrtneme dotace, tak nejde o to, kdo to zaplatí, ale kdo to nedostane…
Není ale dotace daná zákonem? Měli přece nárok čerpat dotaci po dobu 20 let…
Teď je to třeba změnit. Nechci kritizovat ty, kteří schvalovali zákony před 15 lety. Myslím si ale, že je úplně evidentní, že můžete na číslech prokázat, že investice je dávno zaplacená. A není žádný důvod, abychom to dál podporovali z peněz všech daňových poplatníků. My tu odvahu máme, já si dokonce myslím, že to bude mít širokou politickou podporu, mnohem širší než jenom vládních politických stran.
(Autor: Jana Klímová)