Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete poslechnout na ČRo.

Ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že budete kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva. Kdy předpokládáte, že budete mít první výsledky?

Z kraje příštího týdne. Budeme den po dni porovnávat, jaká je marže, a pokud uvidíme, že je nepřiměřená, beze sporu přistoupíme k regulaci. Jedním z nástrojů je stanovení maximální marže.

Co je přiměřená marže u benzínu a nafty?

Nechci to říkat dopředu. Jsou to ale nižší jednotky korun.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání stínové vlády řekl, že se zrušením přimíchávání biosložky do nafty by Česko muselo nakupovat o 690 tisíc tun ropy víc, a tak vlastně zaplatí režimu Vladimira Putina dalších čtrnáct miliard. Brali jste v úvahu i tento aspekt?

Brali. Je to jednoduchá matematická úvaha – ano, když nebudeme přimíchávat biosložku, tak tam logicky nafta bude ve sto procentech. Nicméně ropa neproudí jen z Ruska. To přimíchávání dávno ztratilo svůj smysl a není ani ekonomické, ani ekologické.

Sdružení Česmad Bohemia varovalo, že se zvyšováním ceny pohonných hmot řada menších dopravců vydrží jen do konce měsíce, a kroky vlády označilo za nekvalifikované. Šéf sdružení vyzval vládu k jednání. Budete s dopravci jednat?

Vždycky jsme připravení jednat, nicméně je třeba říct jednu věc, která se neposlouchá úplně příjemně – jsme v ekonomické válce s Ruskem, i když faktická válka probíhá na Ukrajině.

Taková válka má samozřejmě na ekonomickou situaci vliv a není realistické očekávat, že to nebude mít žádné dopady na životní úroveň nebo profit firem. Stát ale prostě nemá na to, aby kompenzoval a udržoval příjmy či zisky všech podniků ve všech odvětvích. Dříve nebo později budeme muset vybrat jen strategická odvětví, abychom zajistili bezproblémové fungování státu.

To je klíčový nástroj vlády a já opakuji, že jsme po předchozím kabinetu zdědili veřejné finance ve špatném stavu.

Finančním problémům samozřejmě čelí také provozovatelé veřejné dopravy. Uvažujete o nějakých kompenzacích směrem ke krajům, městům a obcím?

Podívejte se, na co jsme si zvykli, znovu se ptáte na kompenzace. Otázka ale zní: Z čeho ty kompenzace má stát platit? Dnes schválený návrh státního rozpočtu vytváří dluh 280 miliard. Kvůli Putinovi rostou úrokové míry a nám se tedy prodraží i dluhy stávající. Stát prostě nemá na to, aby všechno kompenzoval – je to jen na dluh a ty dluhy nás doběhnou.

Pak by se mohlo v poměrně krátké době přihodit, že stát nebude mít na výdaje, které bezesporu potřebuje, například na zdravotní péči nebo sociální systém.