Pane ministře, považujete dosavadní vládní kroky ve světle nynějších cen pohonných hmot za účinné?

Určitě ano. Musíme si říct, že kdybychom k tomu kroku nepřikročili, tak dneska jsou ceny na totemech o 1,80 korun za litr vyšší.

Vidíme dva efekty, které jdou proti sobě. Jednak snížení daní, podle informací, které mám v této chvíli k dispozici, první hodnocení uděláme v druhé polovině příštího týdne, kdy vyhodnotíme prvních 14 červnových dní, se bezesporu promítlo na snížení cen.

Ale bylo to současně v okamžiku, kdy Evropská komise vyhlásila šestý balík sankcí, který výrazně omezuje budoucí dovoz ruské ropy. Reakce světových trhů je taková, že roste cena ropy a to neovlivní žádná vláda v Evropě, ani česká, ani německá, ani polská.

Jde to proti sobě, ale kdyby snížení daní nenastalo, tak ceny jsou dneska o 1,80 korun vyšší.

Říkáte, že to neovlivní žádná vláda v Evropě. Ale ony to ovlivňují, v Německu sáhli k výraznějšímu snížení…

Omlouvám se, mluvil jsem o světové ceně ropy a to neovlivní žádná vláda.

Ano, ale ceny můžete ovlivnit a možná, že výrazněji, protože v Německu sáhli k podstatnějšímu snížení spotřební daně a cena klesla v přepočtu asi o osm korun. Čili neměli jste být v tomto směru také razantnější?

Ne. Víte, proč to tak bylo, že ceny v Německu klesly více? Protože daň byla vyšší. V této chvíli mají Němci, Poláci i Češi stejně vysokou spotřební daň z nafty.

A protože Němci před prvním červnem měli vyšší daň, tak snížení bylo vyšší, ale vycházelo z vyššího základu.

Dneska je hranice stejná, je to minimální daň, jejíž hodnota je povinná v celé EU. Pokud jsme to snížili o 1,50 korun bez daně a víc jsme nemohli, a měli jsme tu daň o 1,50 korun nad minimem a Němci měli tři koruny nad minimem, tak je logické, když dneska máme minimální hranici stejnou, že snížení bylo vyšší.

Musíme srovnávat, jaké možnosti v daňové oblasti vlády měly. A je to pravda, Němci měli vyšší daň a dneska máme stejnou daň.

A úplně stejně na tom byli i Slováci, Maďaři i Rakušané, protože ve všech těchto zemích jsou levnější pohonné hmoty, než jsou momentálně u nás?

Jak v který den, to si musíme říct otevřeně. Ano, v Maďarsku jsou zastropované ceny. Vidíme, jaké problémy to dělá. Fronty u čerpacích stanic, kdy cizinci nebo ti, kteří nemají poznávací maďarskou značku, nemohou tankovat dotovanou cenu.

Čteme o tom, že několik desítek čerpacích stanic se chce soudit s maďarskou vládou, která jim to nekompenzuje. To znamená, že z úředního zásahu se vyrábí firmám ztráty. A to všechno přináší zastropování cen a touto cestou jsme vědomě nešli.

Ministerstvo financí uvádí, že sleduje ceny pohonných hmot, ale už na jaře konstatovalo, že monitoring neodhalil plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Jaký výsledek tedy ty kontroly přinesly?

Nejprve jsme začali kontrolovat marže u čerpacích stanic, těch máme v Česku asi 3000 veřejných a přes 90 % z nich nám na denní bázi reportuje a hlásí ceny.

Od prvního května kontrolujeme ceny i u distributorů pohonných hmot, těch je mnohem méně než 3000, je to jen několik desítek velkých, rozhodujících na trhu, je to asi šest nebo sedm společnosti, tak abychom si byli jisti, jak se vytváří cena reklamy, daňové zatížení ceny, která je na světové burze v Rotterdamu, jakou marži si přidávají jak distributoři, tak čerpací stanice. Sledujeme to v celém řetězci a porovnáváme to s marží, která byla loni.

A už jste něco odhalili?

Odhalili jsme, že ty marže odpovídají. Mluvíme o průměru, nemám údaje o konkrétních čerpacích stanicích, ale za trh jako celek. Tam zásah přinesl první vysoké snížení. V okamžiku, kdy jsme marže začali sledovat, byl výrazný pokles v prvních dnech.

Když jsme v dubnu konstatovali, že jsme nebyli spokojeni s vyšší marží, tak v květnu došlo k poklesu marží. V této chvíli je to obvykle tak, jak to bylo v předchozích letech.

A když říkáte, že monitorujete celý distribuční řetězec, týká se to také rafinérii? Protože podle serveru Novinky.cz marže hlavních dodavatelů, jako jsou Moll a PKN Orlen, za poslední měsíce stouply několikanásobně.

Musíme si říct, jaké jsou legální možnosti. Moll používá pohonné hmoty z rafinerie v Bratislavě, v cizím státě. Myslím, že je logické, že česká vláda nemůže kontrolovat marže v cizím státě.

A zdejší rafinerie kontrolujete?

Ne, nemáme jak, jsou jenom dvě. Víme, že jsou ve vlastnictví PKN Orlen. Jsme s nimi v kontaktu. Mám s managementem domluvenou schůzku na příští týden a budu s ním debatovat.

Je to debata o tom, kdo kupuje jakou ropu, jestli je to ruská levná ropa, která se dodává do Slovnaftu v Bratislavě, a jakou ropu nakupuje PKN.

(Autor: Tomáš Pavlíček)

Rozhovor vyšel na serveru iRozhlas.cz.