Studio N: S ANO nemá ODS společného nic, další čtyři roky Babiše by byly horor

15. 7. 2021; Deník N
  
První místopředseda ODS Zbyněk Stanjura byl hostem prvního dílu předvolebních speciálů Studia N. Během prázdnin a prvních zářijových týdnů se v nich vystřídají zástupci všech stran a hnutí, které mají reálnou šanci usednout po parlamentních volbách ve Sněmovně a přijmou pozvání Deníku N.
    
Druhý muž ODS Zbyněk Stanjura je unaven z otázky na možnou spolupráci s Babišovým hnutím. "ODS nemá s ANO společného nic. ANO je levicové populistické hnutí, které přivedlo k moci komunisty."  

Celý rozhovor si můžete poslechnout nebo přečíst na serveru denikn.cz.
  
Budou se říjnové parlamentní volby podle vás něčím zásadním lišit od všech předcházejících?

U každých voleb se dočteme a mnozí politici říkají, že to jsou přelomové, zlomové body a podobně. Já si myslím, že budou podobné jako ty předchozí. Máme tady vládu Andreje Babiše a sociálních demokratů osm let a je nejvyšší čas je vystřídat.

Takže normální střídání u moci? Často se mluví o rozcestí, které určí směřování České republiky na dlouhou dobu dopředu.
Určitě jsme na rozcestí a myslím si, že jste trefil to hlavní. To znamená, jestli potvrdíme, že patříme na Západ, nebo budeme koketovat s Východem, což se děje v posledních letech jak ze strany prezidenta republiky, tak vlády, která v tomhle směru prezidentovi příliš uhýbá.
 
Teď si trochu protiřečíte, jestli jste volby v první odpovědi označil za běžné střídání u moci a ve druhé mluvíte o zásadním rozhodnutí o zahraničněpolitické orientaci.
Já jsem z toho nechtěl udělat fatální otázku o bytí a nebytí České republiky. Myslím si, že volby dopadnou dobře. To znamená, že k tomu střídání u moci dojde, a tím pádem bude potvrzena naše jednoznačná orientace na Západ.
 
Než přejdeme k volebním tématům, ještě bych se zeptal na některá aktuální témata. Prvním je novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta prošla Sněmovnou, navrhla ji ODS. Zavádí strhávání pokut za některé přestupky ze sociálních dávek lidem, kteří je pobírají. Počítali jste s kritikou, kterou tato novela vyvolala?
Počítali. Je to velmi ostrá kritika, ale z velmi úzkého spektra občanské společnosti nebo politického spektra v rámci ČR a všichni ti kritici se vyhýbají jednoduché otázce, kterou jim klademe my, a nejenom my: Mají v ČR existovat občané s výsadním právem dělat si, co chtějí, a neplatit pokuty? Myslíme si, že ne. Ta novela není nijak drastická.
 
Já bych možná jen namátkou citoval ředitele programu sociální integrace organizace Člověk v tísni. Jan Černý řekl, že to má rozměr kolektivního trestu, protože dopadne i na členy domácnosti člověka, který spáchal nějaký přestupek a bude takto potrestán. Pokuty navíc podle něj převyšují příjmy, které rodiny z dávek mají. Vy s tím nesouhlasíte?
Ne. Jak se může stát, že pokuty převyšují příjem rodiny? Kolik těch pokut musí být, aby převyšovaly příjmy rodiny?
 
Ty příjmy nejsou nijak vysoké, takže to může být pokuta v řádech jednotek tisíců korun.
Rodina nemá příjem v řádech jednotek tisíců korun, to určitě není pravda. A za druhé – vytvořit pokuty v řádu jednotek tisíc korun také není úplně jednoduchá věc. To se jen tak někomu nepovede. Netýká se to pokut například z dopravních přestupků nebo z parkování, abychom si toho byli vědomi. To se může stát každému, těchto pokut se to vůbec netýká.
 
Jde o pokuty například za porušování veřejného pořádku.
Přesně tak.
 
To jsou ale také často věci, které mohou být poměrně bagatelní a dějí se velmi často.
Pokud se dějí, pachatel má zaplatit tu pokutu. Stát se to může. Ale tady se jedná o lidi, kteří ve skutečnosti terorizují celý dům, kteří se smějí těm, již platí pokuty. Já si myslím, že to je malý krok k tomu, aby za své nezákonné jednání alespoň něco zaplatili.
 
Podle kritiků může zákon připravit sociálně slabé osoby a rodiny, které mají nějakého problematického člena, o střechu nad hlavou a vyrobí násobně více takto problematických jedinců. Vy se toho neobáváte?
Ne, neobávám. Do roka od účinnosti toho zákona se můžeme potkat a vyhodnotit, jaké byly jeho dopady. Já si myslím, že starostové a starostky ve veřejném prostoru prožívají největší důvěry. Myslím si, že s tím budou nakládat uvážlivě, že moc dobře vědí, kdo je kdo, komu se to stane občas a kdo je ten chronický narušovatel veřejného pořádku, a podle toho budou postupovat. Takže já se toho vůbec neobávám.
 
Otázkou zůstává, co bude s lidmi, na které toto ustanovení dopadne. Nejste takový idealista, že věříte tomu, že ten zákon od první minuty svého působení všechny motivuje k tomu, aby nepáchali přestupky, nebo ano?
To určitě ne, ale když někdy třeba o část těch dávek přijdou, dají si pozor a přestupky nebudou páchat, a tím se uleví jak té rodině, tak jejímu okolí. Nesmí to být nikdy pod životní minimum, to je třeba říct, to je i v tomto zákoně uvedeno. Takže nemůže se stát, že zůstanou na nule.
 
STŘÍŽE ODVOLÁME
 
Posunu se k dalšímu aktuálnímu tématu, které se týká nového nejvyššího státního zástupce. Do této funkce jmenovala vláda dosavadního náměstka Igora Stříže. Vy jste k tomu na Twitteru napsal: "Po volbách ho odvoláme."
Ano.
 
Důvod je, že před listopadem byl vojenským prokurátorem. On byl ale od roku 2011 náměstkem Pavla Zemana a tehdy jej jmenoval ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Když tedy píšete, že jeho jmenování je "hanebná personální politika vlády Andreje Babiše a Jana Hamáčka", nebyla to v roce 2011 úplně stejně hanebná personální politika ODS?
Měl jsem už tehdy spor s Jiřím Pospíšilem, protože na rozdíl od mnoha politiků jsem na vojně ještě bohužel byl za minulého režimu a vojenských prokurátorů jsme se báli nejenom my, kteří jsme byli povinně na základní vojenské službě, ale i lampasáci. To byla taková komunistická šlechta, která navrhovala zavírat lidi za drobnosti. Včera jsem se dozvěděl, že vojenský prokurátor mohl dokonce navrhnout i trest smrti. Pan Stříž byl velmi aktivní, agilní.
 
Mně jde spíš o tu dvojí tvář ODS, která ho v roce 2011 jmenovala.
Už tehdy jsem vyjádřil nespokojenost, že člověk s takovou minulostí má zastávat takovou funkci v rámci demokratické republiky. Myslím si, že v tom máme docela jasno, že antikomunismus je jeden z kořenů ODS. Bohužel bývalí komunisté se v posledních letech vracejí do vysokých státních funkcí a je to věc, se kterou se smířit nechceme.
 
Pojďme teď k volebním tématům. Na jaře se zdálo, že obě opoziční koalice, to znamená vy i koalice Pirátů se Starosty, našly recept na Babišovu neporazitelnost. Teď se ale hnutí ANO vyhouplo na první místo. Čím to je?
Není to důležité. Důležité je, co bude 8. a 9. října, a já jsem přesvědčen, že my skončíme první, a tím skončí Babišova neporazitelnost.
 
Já se ale ptám na trend, který se otočil, a už z několika průzkumů vyplývá, že hnutí ANO pád zastavilo a míří opět nahoru.
Já si myslím, že důvod je jasný. Vypadá to, že problémy s covidem jsou menší, než byly. Lidskou přirozeností je zapomenout na to nepříjemné. Jedno z největších selhání Babišovy vlády bylo, jak fungovala v době covidu-19. Krátkodobě se jim preference stabilizovaly, možmírně zvedly, ale nebude jim to stačit.
 
Je možné, že se volby trefí přesně do okamžiku, kdy vzpomínky na ty nejhorší hrůzy koronaviru budou bezpečně věcí minulosti…
To by bylo dobře.
 
… ale hlavní síla ekonomických problémů ještě neudeří. Obáváte se, že by osud takto mohl Andreji Babišovi pomoci?
Máme to ve vlastních rukách, abychom přesvědčili dostatek občanů, aby nezapomněli. Ale hlavně abychom jim nabídli lepší alternativu, lepší program. Ale ještě důležitější je, abychom přesvědčili dostatečné množství voličů, že ten program je dobrý, že máme šanci vyhrát volby a že máme šanci změnit poměry v Česku, například dát do pořádku veřejné finance.
 
Vláda zareagovala poměrně viditelně na katastrofu na jižní Moravě, i když ne bez zádrhelů. Ministryně Dostálová se například musela omluvit za formulaci, podle které se z dotace majitelům zbořených domů měly odečíst dary ze sbírek. Pomohla podle vás ANO i ta rychlá a viditelná reakce na tornádo?
Já bych to nechtěl politizovat. Myslím, že je správně, že vláda v takovém okamžiku koná, dokonce si myslím, že je správně, když tam premiér a ministři jedou. Že ta pomoc je pak rozpačitá, že zase vítězí úřední šiml a nedůvěra v občany, to mi přijde neuvěřitelné. Vláda trestá ty, kteří jsou pojištění. Já rozumím tomu, že by například mohli dostat menší půjčku, ale pokud se vláda rozhodla, že těm, kteří přijdou o dům, dá dotaci, měli by dostat všichni stejnou. A ten pokus nebyla nepřesná formulace, to byl drzý pokus, jak znárodnit tu víc než miliardu, kterou občané vyjádřili solidaritu a poslali peníze na pomoc lidem na jižní Moravu. To bylo opravdu něco neuvěřitelného. Už jsem ale vzdal nějaké výzvy k rezignaci, protože ti ministři mají hroší kůži a nikdo z nich nerezignuje.
 
STÁT MUSÍ MÍT MNOHEM MÉNĚ ÚŘEDNÍKŮ
 
Dejme tomu, že by volby skutečně znamenaly konec hnutí ANO ve vládě. Co budou v ten moment tři největší problémy Česka, s nimiž se bude muset nová vláda okamžitě potýkat?
Veřejné finance, školství a modernizace státní správy. Já bych řekl ještě čtvrtý, který je možná nejdůležitější – vrátit důvěru lidí ve stát, která je mimořádně nízká. Je nalomená kvůli covidu-19 a nesmyslným opatřením, kdy vláda prohrává u soudu jedno opatření za druhým, to znamená, že postupuje nezákonně.
 
Zmínil jste na prvním místě finance. V těch bude určitě velký deficit. Vy chcete do konce volebního období snížit schodek na 1,5 % HDP, letos to podle ministryně Schillerové bude 8,8 %. Jak toho chcete dosáhnout?
Procento HDP je zhruba 59 miliard. Tak je to zhruba devadesát miliard za čtyři roky. Letos je plán 500. Problém není na příjmové straně rozpočtu. Problém je na straně výdajů. První, na co se podíváme, jsou neinvestiční dotace podnikatelům, zejména těm velkým. Letos je to v rozpočtu 105 miliard. Pokud chceme efektivní moderní stát, musí mít mnohem méně úředníků, a tedy i předpisů, formulářů, žádostí. To je cesta, jak získat 100 až 120 miliard ročně. Pokud otevřeme dobrý prostor pro podnikání tím, že bude míň byrokracie, a růst HDP by byl zhruba čtyři procenta ročně, vygeneruje přibližně 80 miliard daňových příjmů. Za čtyři roky to je 320 miliard plus. Takže pokud snížíme běžné výdaje a k tomu dáme prostor pro podnikání, myslím si, že je cesta dostat se k těm 100 miliardám ročního deficitu.
 
Myslíte si, že je možné se dostat z problémů, které způsobila pandemie koronaviru, bez zvýšení daní?
Problémy rozpočtu nezpůsobila pandemie, pouze je prohloubila. Musíme si říct, jestli zvyšování daní vede k cíli. Já jsem přesvědčený, že ne. Protože v tom okamžiku zbude méně peněz pro podnikatele, zaměstnavatele na to, aby zvyšovali platy, investovali.
 
Deficit rozpočtu způsobilo také zrušení superhrubé mzdy, které jste schválili spolu s ANO. Nepřipravili jste si v případě, že se ujmete vlády, zbytečně těžkou situaci, jak tyto peníze získávat zpět?
Studoval jsem programy největších kritiků tohoto kroku. ČSSD byla ostře proti, Piráti byli proti, STAN byli proti. Tak se podívejte do jejich programů. Kdo z nich říká, že sestaví vládu a ty daně zvýší? Nikdo. To znamená, že oni uznali, že ten krok je správně, a nechtějí lidem zvýšit daně. Já jsem za to rád, protože nemusíme znovu bojovat. A ukázalo se, že ten krok byl správný, a já jsem přesvědčen, že každá vláda s těmi penězi hospodaří hůře, než když je necháme přímo zaměstnancům.
 
V MAĎARSKU NEŽIJI, NECHCI SOUDIT
 
Já jsem si ve vašem programu také přečetl, že se chcete vrátit k tradici havlovské diplomacie s důrazem na demokracii, lidská práva a občanskou společnost. Proč se tady řada velmi viditelných představitelů staví za maďarského premiéra Viktora Orbána, který je pošlapává?
Tu větu jsme do našeho společného programu prosadili my, ODS. Autorem té věty je Alexandr Vondra.
 
Který se teď postavil za nový maďarský zákon namířený proti homosexuálům…
Ne, on řekl, že by pro takový zákon nehlasoval, ale že si nemyslí, že to má řešit Brusel. To jsou dvě různé věci.
 
Fakticky je to podpora Viktora Orbána, ať už má jakoukoliv formu.
Ne, já myslím, že Alexandr Vondra to se svým životním příběhem může napsat. A stát za tím, že on chce a doporučuje své politické straně a své koalici, aby pokračovala v duchu havlovské diplomacie. On se na ní také podílel. Ať už před listopadem 89, nebo po něm.
 
To je osobní historie, která je určitě úctyhodná, ale je třeba ji naplňovat konkrétními činy dnes. A to se neděje.
Ne, to není žádná pravda. Proto my podporujeme opozici v Bělorusku a zahraniční pomoc disidentům v nedemokratických zemích. Protože si pamatujeme, jak cenné to bylo pro české a slovenské disidenty, když dostali nějakou podporu, ať morální, nebo jinou, ze Západu.
 
A proč ji tedy neposkytujete odpůrcům režimu Viktora Orbána, který podle řady organizací, které zkoumají kvalitu demokracie, už také není demokratický?
Já nejsem ten pravý, kdo by měl hájit Viktora Orbána, ale jsem přesvědčen, že Maďarsko je demokratická země. A připadá mi mimořádně odvážné, s našimi problémy v České republice, s premiérem, kterého máme, s tím, že premiér vlastní třetinu médií, abychom ukazovali prstem na jiné a mistrovali je, jak mají přijímat své zákony. Mně se zákon také nelíbí, já bych pro něj také nehlasoval. Ale nemyslím si, že by to měla řešit EU. Protože se bojím, že to je precedens, že příště se může stát, že v Česku přijmeme nějaký zákon, třeba ústavní většinou, a někdo řekne "nám se to nelíbí", a bude sem posílat delegace a označí nás za nedemokratickou zemi.
 
Ale pokud by Česko přijalo zákon, který by odporoval principům občanských svobod, demokracie, lidských práv a podobně, přece by bylo žádoucí, aby existovala nějaká instance, která by dokázala zemi přimět k tomu, aby ten zákon změnila. To přece není nic, co bychom neměli chtít.
Ne, my musíme chtít něco jiného, aby se to u nás nikdy nestalo. To je přece klíčové.
 
Takže když se to stane v jiné zemi, máme to přejít bez povšimnutí?
Já nevím, já tam nežiji, nechci dělat silné soudy. Musel bych tam skutečně dlouhodobě pobývat, abych byl schopen nějakým způsobem reagovat. Myslím si, pokud je to demokratická země, Viktor Orbán nakonec některé volby prohraje a dojde ke střídání. A uvidíme, co bude dělat nová politická reprezentace, jaké nastolí změny v legislativě.
Mně to připadá trošku pokrytecké. Mně vadí například závislost, kterou si některé západní státy pěstují s Ruskem. Ano, nemají zkušenost jako Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, pobaltské země. Takže z obchodních a ekonomických důvodů přehlížejí, co se v Rusku děje. Určitě je v Rusku mnohem horší situace než v Maďarsku.
 
A není právě role zemí, které tu zkušenost mají, aby na to upozorňovaly a každému omezení svobod, demokracie, se bránily daleko víc než země, které něco takového nezažily? To se neděje. Na maďarské problémy upozorňují západní země.
On to má spíš charakter kulturních válek než problémů demokracie.
 
Těch zákonů, které Maďarsko přijalo a které jsou problémové, je celá řada. Vy jste mluvil například o koncentraci mediální moci v rukou Andreje Babiše. V Maďarsku je tento problém ještě daleko vážnější.
Máte ten pocit?
 
To není pocit, to je fakt. V Maďarsku neexistují veřejnoprávní média jako u nás, tam je státní televize pod kontrolou vlády.
Já tomu rozumím, také opozice brání veřejnoprávní média zuby nehty a nevšiml jsem si, že by to někdo ocenil. Bere se to jako samozřejmost. Raději mluvíme o médiích v Maďarsku, než abychom mluvili o médiích v ČR.
 
V otázce Maďarska je Západ zcela jednotný. Sedmnáct zemí ten poslední maďarský zákon odsoudilo. Česko a další postkomunistické země se k tomu odmítly přidat. Jak může vaše heslo, že patříme na Západ, znít důvěryhodně, když i z vaší strany zaznívají hlasy, které odmítají to, co je na Západě samozřejmost?
Pamatujete si, jak ze Západu kritizovali náš lustrační zákon? Já si to pamatuju. Evropský parlament je mnohem levicovější než český. To je realita. Tam je nebezpečí levicové ideologie, komunismu odjakživa bagatelizováno, to se prostě přehlíží. Rusko je seriózní partner, je potřeba s ním jednat a ty východoevropské země je v jejich pojetí třeba neustále vychovávat k lepšímu. Naštěstí u nás extrémní strany nemají zdaleka tak vysokou podporu jako v těch zemích, o kterých mluvíme, které posílají ty nóty. Jak je to možné?
 
Teď nevím, o jakých zemích mluvíte?
Třeba o Francii. Tam extremistické strany mají mnohem větší podporu než v jakékoliv zemi bývalého východního bloku. O tom se nemluví.
 
Nejsem si úplně jistý, jestli se to dá srovnávat, jsou to různé volební systémy, různé strany.
Ale podpora, jak říkáte, krajní pravice, je přece silnější v západoevropských zemích než středoevropských a východoevropských. A o tom se nemluví. Tak si představme, že bychom iniciovali nějaké usnesení, nějakou rezoluci Evropského parlakteří mentu o tom, že ty země mají špatnou demokracii, že díky demokracii tam získávají na popularitě strany krajní pravice. To by asi neprošlo.
 
Jedna věc je, pokud nějaká strana získává na popularitě. Druhá věc je, pokud její zástupci usednou ve vládě nebo mají vliv na vládu, což je v našem případě fakt. Tomio Okamura je členem vedení Sněmovny. Můžete jmenovat nějakou západoevropskou zemi, kde je někdo jako on ve významné ústavní funkci?
Nemůžu, neznám ten přehled, takže to opravdu nemůžu. Ale proč to říkáte nám? My jsme ho nevolili.
 
ZVLÁDNEME EXCESY PIRÁTŮ
 
Jaký výsledek voleb budete hodnotit jako úspěch ODS?
První místo.
 
V případě jakéhokoliv jiného výsledku ve vedení ODS skončíte?
Pravděpodobně ano. Takto jsem nepřemýšlel, protože máme volební kongres po volbách, což je správné. Za nejdůležitější úspěch budu považovat první místo, ale pokud budeme druzí o jednu setinu, je to něco jiného, než když budeme druzí o pět procent.
 
Když se v duchu přenesete do roku 2025 a představíte si, že uplynulé čtyři roky byl premiérem opět Andrej Babiš. Co se za tu dobu v ČR změnilo?
To není představa, to je horor. O tom jsem fakt nepřemýšlel. Trendy, které jsou, by byly jen horší. Střet zájmů, podřizování zájmů státu jedné firmě. Ale já myslím, že to nenastane.
 
Aby to nenastalo, je nutné splnění dvou podmínek. Za prvé musejí obě opoziční koalice získat většinu ve Sněmovně a za druhé musejí dokázat spolupracovat. Která z těchto podmínek je těžší?
Já myslím, že ta první.
 
Myslíte si, že s Piráty dokážete spolupracovat bez větších problémů?
Problémy budou, určitě. Ať se na mě kolegové z Pirátské strany nezlobí, ale já říkám, že jediný, kdo může zvládnout jejich excesy, jsme my. A proto říkám i těm, kteří nechtějí volit Andreje Babiše a mají obavu z nápadů Pirátské strany, aby volili nás, že my je zvládneme.
 
ANO NÁS NEZNÁ, NEDÁ SE VŠECHNO KOUPIT
 
Opoziční koalice byly odpovědí na poptávku protibabišovsky naladěné části veřejnosti na sjednocování opozice proti němu. Nebyla by logickým dalším krokem jasná deklarace obou koalic už teď před volbami, že počítají se společnou vládou a není žádná alternativa k ní?
My to říkáme už sedm let. Sedm a půl roku. Já už jsem z té otázky unavený. Pořád slyším – my si myslíme, že ta ODS to udělá s tím Babišem. Oni sice říkají, že ne, ale ano, určitě to udělají. Píšou to pořád ti samí komentátoři. Před čtyřmi lety jsem na to odpovídal asi tak třikrát denně. Pak jsme dokázali, že jsme to neudělali. Mohli jsme udělat. A dokonce dvojkoalici s Andrejem Babišem. Udělali jsme to? Neudělali. Osm let v opozici bychom úplně popřeli. Takže ta otázka je v podstatě urážlivá, když se mě někdo ptá, jestli to uděláme. Neuděláme.
 
Může se ale stát, že tyto dvě koalice většinu ve Sněmovně nezískají.
No, tak je vymalováno. Pak tyto dvě koalice budou v opozici.
 
Necháte Česko napospas vládě Andreje Babiše s SPD, komunisty a kdovíkým, kdo se ještě vynoří, jako třeba teď naposledy Robert Šlachta?
Uděláme všechno pro to, aby ta situace nenastala. To je náš klíčový úkol.
 
Tomu rozumím, ale nastat může.
Pokud nastane, jako každá politická strana o tom budeme muset přemýšlet. Nejenom my, ale všichni, budou v tom okamžiku v Poslanecké sněmovně.
 
Ale tradiční zodpovědná politická strana o takovýchto věcech musí přemýšlet dopředu. Nemůže se nechat takovou situací, která je naprosto reálná, vyvést z míry.
Nás by to z míry nevyvedlo. Jenom říkám, že uděláme všechno pro to, aby to nenastalo, a ono to nenastane.
 
ANO velmi strategicky dělá všechno pro to, aby želízko v ohni spolupráce s ODS úplně nevyhaslo. Určitě sledujete pana Vondráka, hejtmana vašeho domovského Moravskoslezského kraje.
To se musím smát. Bývalý komunista se stal pravicovým politikem.
 
On se velmi horlivě přimlouvá za středopravou vládu s ODS. Babiš také velmi nápadně útočí na Piráty, a to rétorikou, která není úplně cizí ani ODS – ultralevice, neomarxismus, zelené šílenství. Není to signál, že skutečně velmi stojí o spolupráci s ODS a vyšlapává si k ní cestičku, možná nějakou, o které ani nemusíte jako první místopředseda vědět?
O cestičce, o které nevím, nemůžu nic říct. Ale oni nás prostě neznají. Nedá se všechno koupit. Rozdíl mezi populistickou stranou a tradiční přece je, že ta tradiční má nějaké hodnoty, program, ideje. A voliči vědí, co od té strany mohou čekat, a nestojí to, nepadá s žádným místopředsedou nebo předsedou. Když si populistická strana myslí, že tradiční strana se bude chovat jako ona, prostě se hluboce mýlí.
 
Ani ta společná hlasování na tom nic nemění? Zrušení superhrubé mzdy, dávky hmotné nouze. Můžu doplnit třeba novelu exekučního řádu. Nemá toho ODS věcně víc společného s ANO než s Piráty?
ODS nemá s ANO společného nic. To, že občas podpoří náš návrh… já nevím, jestli se probudili a zjistili, že by to veřejnost ocenila, nebo nás tím vábí do koalice. Pro mě je důležité, že pro to hlasovali. Prosadili jsme snížení daní. Za rok nikdo nebude vědět s kým, ale osmdesát miliard daňovým poplatníkům zůstane. To je pro mě důležité. ANO je levicové populistické hnutí, které přivedlo k moci komunisty. A navíc myslím, že příběh sociální demokracie je hezký příběh o tom, jak dopadá koaliční partner Andreje Babiše.
 
Pro jakého opeřence budete hlasovat v anketě o českého národního ptáka, kterou také slibujete ve volebním programu?
Ještě nevím, nejsem expert. Mně na zahradě létají puštíci. Jsou to takové milé sovy, tak já bych volil puštíka. Ale nevím, jestli to už náhodou není v nějakém jiném státě. Myslím si, že to je docela zábavný bod, a pokud se nám povede takovou anketu s ornitologickou společností zorganizovat a zapojit základní školy, bylo by to fajn.

« zpět na přehled