Otázky Václava Moravce: Sankce vůči Rusku

20. 3. 2022; ČT 1
   
Návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, není podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) realistický. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.
  
Celou debatu můžete zhlédnout na webu České televize.
   

 

Václav MORAVEC, moderátor
 
Nedělní poledne 20. března roku 2022 a Česká televize, o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
 
nakupující
 
U ty zeleniny u toho ovoce je to znát, že ty ceny se pohybujou, skáčou, jdou nahoru hodně u masa taky.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Výdaje rostou, platy zamrzají, kdy přijde jaro. Diskuze ministra financí Zbyňka Stanjury, guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a ekonoma Jana Švejnara.
 
zemědělec
 
Loni touhle dobou jsme kupovali například ledek mezi pěti a půl 6000 korunama. Dneska je ta jeho cena 15-16 000.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Náklady rostou, příjmy se rozplývají, kdy přijde záchrana. Další téma první části Otázek.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Obrana a útok, jaký je v tom rozdíl. Diskuze bývalého generálního konzula v Petrohradu Vladimíra Votápka a bývalého hlavního armádního psychiatra Jana Vevery.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky České televize, vstupujete do jedinečného prostoru pro diskuzi. Ruská okupace Ukrajiny, den pětadvacátý. Invaze vojsk Putinova režimu do sousední země si vyžádala přerušení přibližně třetiny ukrajinské ekonomiky. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že ekonomika Ukrajiny letos v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o 10 %. Polsko ústy svého premiéra Mateusze Morawieckého navrhuje, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem. To by však znamenalo zastavení dodávek ruského plynu ropy do Evropy. 25 dní od počátku Putinovi okupace Ukrajiny jsme svědky rozkolísaných světových trhů, oslabení české koruny i rekordní ceny plynu, nafty a benzínu. To jsou nejviditelnější z přímých dopadů Putinovi války na Ukrajině na tuzemskou ekonomiku a na tuzemské domácnosti.
 
Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy
 
My jsme si dělali průzkum firem, řada firem právě ve vztahu k cenám energií, hlavně elektrické energie, zemního plynu, ale i té ropy, která se nepatrně začíná zklidňovat, po ne excelentně účinných opatření vlády, tak si myslím, že je potřeba to brát vážně.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Putinova válka na Ukrajině nepochybně dál zvýší inflaci. Nejen o tom bude řeč s prvními hosty dnešních Otázek, kterými jsou ministr financí, první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Hezké nedělní poledne, vítejte v Otázkách.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Dobrý den.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Mé pozvání přijal guvernér České národní banky, bývalý premiér a bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Hezké nedělní poledne vám přeji.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A vítám i ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Idea, profesora z Kolumbijské univerzity v New Yorku Jana Švejnara. I vám hezké nedělní poledne.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Dobrý den.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane ministře, Polsko chce příští týden na setkání Evropské rady navrhnout úplný zákaz obchodování Evropské unie s Ruskem, jak odolná by vůči takovému kroku byla česká ekonomika?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Já myslím, že to není realistický návrh. Já jsem v pondělí a úterý byl na jednak zasedání euroskupiny, kde nás přizvali a pak jsem byl na Ecofinu. Měli jsme vlastně 2 hlavní témata, sankce vůči Rusku a Bělorusku a taky dopady války na Ukrajině na vývoj evropské ekonomiky a tím samozřejmě i české ekonomiky a nemyslím si, že by taková takový návrh měl měl šanci. V této chvíli.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jinými slovy, nemá podporu České republiky.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne. To jsem neříkal. Já mluvím o tom, že by na tom by se musela shodnout celá celá sedmadvacítka. Pokud si vzpomínám, závěry Evropské rady z Versailles, je to myslím 10 dnů, tak tam se lídři evropští dohodli na postupném odstřižení od ruského plynu, ale pokud mě paměť neklame. Ten rok 2027 jako jako realistický, tak myslím, že to bude velmi komplikovaná debata příští týden, protože je další Evropská rada, tak ale z toho, co jsem slyšel od svých kolegů, ministryň a ministrů financí jiných zemí, tak si myslím, že to nezíská tu podporu. Nicméně.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Českou podporu ten návrh má pane ministře.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Jak řekl pan premiér, dále ze včerejška bude o tom hovořit, jak s členy vlády. Myslím, že i s prezidentem republiky, bezesporu i se sociálními partnery, jsme měli minulý týden jsme měli mimořádnou tripartitu, těžko těžko předjímat, ale chci říct, že máme 4 balíčky sankcí, ony fungují. V této chvíli se připravuje další balíček sankcí. Já jsem prezentoval návrh České republiky, tzn. abychom od toho systému bankovního systému Swiss Swift odstřihli všechny ruské banky, abychom uzavřeli evropské přístavy pro ruské lodě, abychom prohloubili ty sektorové sankce a abychom izolovali Rusko ve všech mezinárodních organizacích, protože v mnoha ještě dodneška působí. To si myslím, že je cesta, která by mohla mít šanci, zaznamenal jsem tam i jiné návrhy od jiných ministrů, že ta debata byla asi 3 hodiny a opravdu byla velmi dobrá a ukazovala jednotný přístup.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A vy počítáte s tím, že příští týden Evropská rada schválí ten pátý balík sankcí, včetně těch českých návrhů nebo návrhů, které Česká republika podporuje.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ono formálně nedělá Evropská rada, ale potom příslušné instituce Evropské unie a Evropské komise. Těžko říct, protože ten program bude velmi náročný, bezesporu bude náš premiér informovat o těch konkrétních požadavcích ukrajinské strany, byl na jednání přímo v Kyjevě, bude pokračovat vojenská pomoc, humanitární pomoc, péče o uprchlíky, to všechno jsou témata, která podle mě budou, budou na pořadu dne, viděli jsme rozhodnutí amerického prezidenta o, jak řekl, masivní vojenské pomoci. Za miliardu dolarů, včetně viděli jsme ten seznam těch konkrétních zbraní, které mají sloužit zejména k protiletadlové a protitankové obraně. To si myslím, že budou hlavní témata Evropské rady, včetně možných dalších sankcí, které dopadají velmi tvrdě Rusko, Bělorusko, ale taky samozřejmě zpětně dopadají na Evropu a ostatní státy, které se k těm sankcím připojily, bez toho by ty sankce vlastně nefungovaly. Představa, že máme sankce, které dopadnou jenom Rusko, nemají žádný vliv na naše občany, na občany evropských zemí, Spojených států, Velké Británie, Austrálie a všech, kteří se k těm sankcím připojí, je prostě mylná.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane guvernére, jak bylo řečeno, Evropská unie od počátku Putinovi invaze na Ukrajinu přijela 4 balíky sankcí, teď se mluví o tom pátém. Za jak efektivní ty sankce považujete.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Jsou velmi efektivní. Samozřejmě neočekávejme, že sankce nám vyhrají situaci na bojišti ze dne na den, to prostě sankce bohužel nezmění poměr sil v letadlech a v tancích, ale z hlediska ruské ekonomiky v podstatě 24. únorem podle mého názoru se svět dramaticky změnil, až se budou psát učebnice o dějinách počátku tohoto století, tak myslím, že toto datum tam určitě bude velmi viditelné. Podle mě Rusko je ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci, a to možná jsem optimista, protože prostě to se nedá přežít v podstatě. Takhle ne, že by fyzicky zmizelo, samozřejmě bude, ale vrátí se ekonomicky, sociálně o 20 let zpět minimálně.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Nezachrání Rusko vztahy s Indií, vztahy s Čínou. Vztahy kupříkladu s Brazílií.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Samozřejmě se o to bude snažit nepochybně. Nicméně pokud bude Evropa s Amerikou jaksi držet ten kurz, tak nikdo z těchto partnerů si nedovolí zásadně podle mě toto nějak jako rozleptat, obcházet, podívejte se, Číňani jsou v zásadě velmi pragmatičtí, to nejsou žádní komunisti, to mají jenom jako label. Prostě jsou to tvrdí kapitalisté, kteří prostě si musí uvědomit, že jejich největší trh je Evropa a USA a ten nebudou chtít ztratit, takže pokud, já tohohle toho strach zásadní nemám, samozřejmě nebude to jednoduché, budou lavírovat, budou se snažit z toho vytěžit maximum, ale já si myslím, že ekonomicky ty sankce Rusko drasticky zničí, poškodí a Putin vstoupí do historie jako člověk, který nejprve Rusko zvedl z nějakého bahna a po tom rozpadu a poté jelcinovské éře a pak ho nechal úplně zničit. Nevím jestli to připomíná nějaké římské dějiny, ale prostě takhle já to vidím, jako určitě v tom, ale bohužel to všechno samozřejmě chvilku trvá, jako to sankce opravdu nezmění, bohužel, tu situaci na bojišti ze dne na den.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Je na místě odstřihnutí všech ruských bank od systému Swift. A co by to znamenalo pro Českou národní banku.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Podívejte, všechny ta všechna ta sankční rozhodnutí jsou primárně politická rozhodnutí, čili jestli jsme schopni dosáhnout takovéhoto konsenzu v Evropě, já s tím nebudu mít žádný problém ba naopak, protože tím se zefektivní samozřejmě míra těch sankcí, de facto je to, ale chápu, že bude kolem toho velká debata, protože když odstřihnete všechny od Swiftu, tak je otázka, jak budeme za ten plyn platit, ne my, ale Němci zejména jo, musíte nějak za ten plyn zaplatit, když nezaplatíte, tak vám asi nedodá ten dodavatel, čili ono je to potom už na úrovni toho extrémního scénáře. To já bych do toho nechci vstupovat.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy osobně byste hlasoval pro odstřižení všech ruských bank od Swiftu.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Já. Víte, to je věc výsostně politická, na to se musí sejít vláda. Možná i parlament do jisté míry, musí se ta pozice prostě vydiskutovat, aby byla totálně jaksi, i s prezidentem, nějak jako legitimní v tomto smyslu, čili to nechtějte po mně, já nejsem v žádné takovéto roli.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jak se bude a propos platit za plyn.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Vláda v tom nemá vláda, má v tomhle shodu, proto jsem mohl i to stanovisko přednést pondělí a úterý v Bruselu, bez toho bych to samozřejmě nedovolil, no tak to jsou všechno ty náklady, které s sebou ty sankce nesou. Jo, to si myslím, že takto prostě je. My se snažíme pravdivě informovat veřejnost, říkat, že to ponese, že poneseme náklady, že kromě té vojenské té skutečné, toho bojiště, s náma Putin vede hybridní válku, dezinformační válku a taky ekonomickou válku, a to všechno s sebou přináší náklady na straně evropských zemí a západu, kam my bezesporu patříme, ale v této chvíli jde o náš naše základní hodnoty, a to, si myslím, že ty,/nesrozumitelné/
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane ministře, ale promiňte, když se vrátíte k té otázce, jak technicky bude vyřešeno, podíváme-li se na ten dosavadní balík sankcí, 4 balíky, které šly postupně za sebou od 24. února, kdy začala Putinova invaze na Ukrajinu, jak technicky bude vyřešeno placení Rusku za dodávky plynu a ropy. Pokud budou všechny ruské banky odstřiženy, protože Sberbank zatím na té celoevropské úrovni kupříkladu nebyla odstřižena od Swiftu.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
No to já fakt nevím, jak se to technicky vyřeší, to opravdu ne, my my vlastně Rusku za plyn neplatíme, že my bereme plyn převážně z Německa, i když je ruský, to je třeba si říct, jo, tzn. právě proto jsou zatím Němci nejvíc zdrženliví k tomu úplnému odstřižení. Já tomu rozumím, chápu jejich důvody, ale myslím si, že v této chvíli, říkal to i pan guvernér, ten politický pohled musí být silnější nebo má být silnější než ten čistě ekonomický.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Uvědomila si Evropa a Spojené státy americké, že mají po těch mnoha letech, kdy se Putinovi ustupovalo, vezmeme-li si kroky západu od roku 2014, že ekonomická politika je jednou ze zásadních politik a že s ním Putin nepočítal. Pane profesore.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Rozhodně, já myslím, že s tím Putin počítal, že se připravil, protože věděl, že nějaká odvetná opatření budou, myslím, že neočekával, jak budou silná. Historie sankcí není příliš pozitivní ve smyslu, že málokdy mají ten kýžený efekt. Ukazuje se, že když ho mají, tak musí být velice tvrdé, velice přesně mířené a opravdu zasáhnout tu ekonomiku kompletně, takže v tom smyslu ten postup Spojených států a Evropy nyní je správný. A pokud je možno ještě dále přitvrdit, tak je to žádoucí. Samozřejmě Rusko je země, kde obyvatelstvo bude trpět a věrchuška nemusí tolik trpět, takže v tom smyslu to nemusí nezbytně odradit Putina v krátkodobém horizontu od toho, aby pokračoval v boji a myslím, že bude, protože nechce ztratit tvář, takže to je otázka, jak najít vlastně východisko z té konfrontace, ale je pravda.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jakou výhodu/nesrozumitelné/ nesou, ale když tady Zbyněk Stanjura jako ministr financí zmínil, že ty sankce, dopadají na obě strany, což je logické, jak odolná je evropská, popřípadě česká ekonomika na tak drtivé sankce vůči Rusku.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Ta Evropa má velký problém se týče ropy a zemního plynu, ano. Zbytek už je spíš sekundární, česká ekonomika jako taková je pod 3 % našich vývozů a dovozů, co se týče ostatního, takže tam opravdu budou zasaženy řekněme, některé podniky, některé odvětví některá odvětví, ale nebudeme tak zasaženi, jak by se mohlo očekávat, čili v tom smyslu si Evropa může dovolit, pakliže může dovolit tvrdší sankce, ale musí brát v potaz to, že kdyby toho plynu a ropy bylo méně, takže to bude mít citelný dopad, zatím myslím, že ta nálada je fantastická, jak tady, tak dále na západ, to je očividné, ale samozřejmě jak budou citelné dopady, tak pak se s tím musí počítat.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy jste zmínil ropu, tzn. benzín, naftu, když se podíváme na data, tak trhy od počátku Putinovi války na Ukrajině panikařily, teď ceny klesají, ceny pohonných hmot u čerpacích stanic vzrostly a tankovalo se i přes 52 Kč za litr nafty, od minulé soboty benzín zlevňuje, cena nafty začala klesat v pondělí, jak vidíte, v úterý ceny klesly dokonce rekordně tedy nejrychleji od února roku 2010. Nicméně ještě před týdnem byla situace opačná. Vláda byla nucena na rostoucí ceny pohonných hmot reagovat. Rozhodla se kupříkladu pro zrušení přimíchávání biosložky a pro zrušení silniční daně pro auta do 12 tun. Pane profesore, je na místě kritika opozice, popřípadě části zaměstnavatelských svazů, že vládní zásahy vůči vysokým cenám pohonných hmot byly nedostatečné.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Podívejte se, tady si musíme říct, do jaké míry jsme ve válečném stavu a do jaké míry ne. Ve válečném stavu i úplně tržní ekonomiky z druhé světové války, Amerika, šla do situace, kdy vláda intervenovala velice silně a v tu chvíli ten cíl je vlastně zmírnit ty výkyvy, jak jste správně poukázal, žijeme v situaci obrovských výkyvů cen, nahoru dolů, nahoru dolů, to samozřejmě působí způsobuje nejistotu, jak pro výrobce, tak pro rodiny, tak spotřebitele atd. takže tam v této situaci pak, pakliže vláda můžou nějaké buffer, tak nějaké prostě omezení. Fajn, protože vlastně se snaží udržet to hospodářství v tržním systému.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A vy byste ta omezení typu snížení daně z přidané hodnoty nebo zastropování, po čem volala opozice a kritizovala, vy byste./nesrozumitelné/
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Já bych řekl, že ještě nejsme v té situaci. Já si myslím, že teďka by bylo spíš žádoucí, myslím tlumit dopady na sociálně slabší skupiny obyvatelstva a ty můžou být početné, kde opravdu ten dopad je. Myslím, že stále ještě jedeme v tržním hospodářství, tak chce to uklidňovat vlastně to očekávání lidí, protože jak vidíte, ta cena vyskočila, ale neudržela se tak vysoko, čili tam možná potom ještě k tomu přidat nějaká doprovodná opatření, co se hodně diskutuje v různých zemích je, pakliže dočasně může dojít k tomu, že někteří výrobci nebo dodavatelé zvýší podstatně svoje marže, takže tam nějak třeba měkčí kontrola je na místě, a to, co se debatujete, to je v pořádku, to je právě, jak jsem říkal, to je otázka, do jaké míry jsme už ve válečném stavu, do jaké míry jsme ještě v mírovém stavu, víceméně funkční tržní ekonomiky.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jeden z těch kroků, vy jste stál jako ministerstvo financí nepředložili ten zákon o zrušení přimíchávání.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
To ani nepředložíme, to dělá životní prostředí, ale to nevadí,.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale jako vláda.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ano, ano. Není.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Teď myslím, jako jako vláda, proto proto, to pro běžné laiky může působit, že se zrušilo okamžitě přimíchávání biosložky, což tak není, kdy jako vláda s tím návrhem zákona přijdete, kdy ho schválíte a kdy skutečně dojde ke zrušení přimíchávání biosložky, protože Andrej Babiš a opozice vás kritizovali, že tím podporujete Putinovu válku na Ukrajině, protože ta biosložka bude nahrazena větším nákupem ropy.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Já zkusím trochu delší odpověď, z těch dvou komodit, ropa a plyn je mnohem větší problém pro Evropu i pro Českou republiku plyn. U ropy jsme mnohem méně závislí. Máme strategické zásoby na více než 3 měsíce. Jsme schopni diverzifikovat a vozit ropu odjinud velmi rychle. Je pravda zase na druhé straně, že údajně Rusko má větší zisky a větší marže na ropě než na plynu, kdežto Evropa neumí rychle nahradit výpadek dodávek ruského plynu. A my o tom musíme přemýšlet, protože 1 věc, že to stopne Evropa, ale taky to může přijít z druhé strany, protože někdo zavře kohoutky a tzn. Putin a musíme být připraveni a debatovat a tady musíme hledat evropské řešení, úplně nejhorší by byla soutěž členských států o to, kdo nakoupil lépe například LNG, kdo bude mít lepší cenu, kdo bude mít lepší dodávku, to by vyvolalo nevraživost a soutěživost mezi zeměmi, mohlo by to vést k narušení jednoty vůči vůči Rusku. Co se týče těch cen pohonných hmot, tak viděli jsme paniku na burzách. Následně byla panika mezi spotřebiteli v mnoha zemích a já myslím, že v tom okamžiku žádná vláda by neměla přispívat k té panice nějakým rychlým řešením.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Tedy snižování daní z přidané hodnoty.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
My jsme to debatovali docela podrobně a rozhodli jsme se, že pokud přijme nějaké opatření, tak trvalého charakteru. Něco, co bude platit, že není dočasné a že je velmi jednoduché dočasně snížit daně, ale tzn. bych dal DPH z 21 na 0, dobře tak teď to snížím, ale kdy to zvednu a skokově zvednu cenu pro spotřebitele zase o 21 %, teď se bavíme o občanech, nebavíme se o firmách. Pro firmy nemá žádný vliv DPH i v té debatě v úterý v Bruselu zaznívalo, já bych řekl, /nesrozumitelné/ a ten ministr patřil spíš do levicové vlády nebo pravicové, takové vzájemné ujišťování, že je to špatná cesta.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale přesto někteří ministři, vaši kolegové, z těch zemí to udělali ať to bylo Polsko, ať to bylo Maďarsko./nesrozumitelné/
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Někteří to udělali/nesrozumitelné/. Maďarsku, zastropovali ceny, mají problém s dodávkami, ale současně kompenzují tu tržní cenu těm těm provozovatelům, v našem případě, kdybychom to udělali, tak doplácíme cenu většinou zahraniční společnostem. Ještě mít dotovaný benzín nebo naftu tankovali tranzitní nákladní doprava a taky občané jiných států, jak vidíme tu přeshraniční turistiku, když naši občané jdou tankovat do Polska nebo do Maďarska. Produkuje to obrovské ztráty, obrovské výpadky. Stálo to./nesrozumitelné/
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy jste si spočítali, kolik by to stálo.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
My jsme si spočítali u spotřební daně, kdybychom šli na ty evropská minima. Znamenalo by to ročně u nafty asi 8 miliard výpadek, u benzínu 6 miliard, takže zhruba 14 miliard v této chvíli, kdy musíme a budeme zvyšovat výdaje na obranu, kdy tady máme velkou uprchlickou vlnou, budeme mít nové výdaje, ať už sociální nebo do školského systému, tak mě přišlo neefektivní v řádu dnů zareagovat v panice jako, já neříkám, že to někteří kolegové nedělali, ale ten trh ukazuje, že v zásadě funguje, uvidíme, jaký bude vývoj.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ta biosložka, abyste zodpověděl tu otázku, kdy se skutečně začne začne přimíchávat, nebo nebude./nesrozumitelné/
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Teď ve středu nebo za týden, protože zase máme nějaké zákonné lhůty, v úterý začíná schůze sněmovny. Tam bychom stejně ten zákon nemohli projednávat, máme nějaké zákonné lhůty, předkládám tento, takže do konce března, abych odpověděl jednoduše, to vláda podle názoru projedná, schválí a pošle do sněmovny. Uvidíme, jak určitá část opozice tomu bude bránit nebo nebude, ale to je druhá druhá věc, takže myslím si, že jsme rozhodli správně, použili jsme něco, já myslím, že v řeči centrálních banky se tomu říká slovní intervence. My jsme se sešli z unie, my s těmi, kteří zastupují čerpací stanice, ať už ty velké hráče nebo malý. Domluvili jsme se na poměrně administrativně jednoduchém úkonu, aby nám denně hlásili průměrné ceny na totemech. A my budeme vyhodnocovat, zda ty marže byly přiměřené nebo nebyly, /nesrozumitelné/situace.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Kdy budou první první výsledky.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
První výsledky budou v úterý. My jsme obdrželi během pátku, hlášení zhruba z 90-95 % čerpacích stanic, ale za období od 15. února do 17. března. Teď to naši specialisté vyhodnocují, já myslím, že v úterý vydáme nějakou tiskovou zprávu, kde budeme informovat. A ono to taky funguje.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Myslíte, že ty marže byly nepřiměřené, když se znovu podíváme na ten pokles./nesrozumitelné/
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Vlastně nevím, uvidíme na základě toho toho zkoumání. Právě proto jsme k tomu přistoupili, abychom neměli jako jednoduchého viníka, abychom prstem ukazovali, tím všichni za všechno mohou ti, kteří provozuju čerpací stanice. Myslím, že je to správný krok, protože když ty informace zveřejníme, tak budou mít všichni jasno, jaká je průměrná marže, kdybych si měl tipnout, tak si myslím, že tam nic mimořádného neuvidíme masově. Možná v nějakém ojedinělém místním měřítku, to se nedá vyloučit, ale myslím si, že tam nebude nic mimořádného. Ten tlak.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Takže nemyslíte si, že to prudké zdražování v Česku bylo dáno tím, že toho zneužívali provozovatelé.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Tady je dlouhodobě problém a já se k tomu usmívám, když rostou ceny na burzách, ať už ropy nebo nebo produktů z ropy, tak naši podnikatelé reagují vlastně bezprostředně. A i když klesají, a to nejen otázka minulých 14 dnů, tak ten návrat jde velmi pomalu a vždycky říkají, no my už jsme nakoupili za tu vyšší cenu. No ale v okamžiku, kdy to dneska vystřelí, tak taky nemají nakoupené zásoby dopředu za tu vyšší nebo tu spotovou cenu. Jsou tam většinou dlouhodobé kontrakty a podobně. Myslím si a chtěl bych ocenit veřejnost, že pokud zachováme klid a rozvahu, nebudeme zbytečně tankovat do zásoby, tak to zvládneme, protože naším klíčovým úkolem je, aby ten systém fungoval, protože jsme v takovém, jako bych řekl aspoň s poloválečném v tom ekonomickém stavu a musíme zabezpečit, aby fungovaly ty standardní vazby, aby každý, kdo potřebuje, aby mohl natankovat a zatím zatím to zvládáme. Ceny spadly, odborníci předpokládají, že by příští týden mohla pokračovat, mohl pokračovat pokles cen, ale nikdo vám dneska neřekne, jaká bude cena za měsíc. Nebo za dva.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Na to jsem se chtěl zeptat guvernéra Jiřího Rusnoka, jaké ceny v tom střednědobém horizontu u pohonných hmot očekává Česká národní banka, jestli ta slovní intervence, když použil ministr financí příměr od vás z bankovní rady, jestli stačila nebo mohla vláda využít jiné nástroje, protože pro vás ty dynamicky rostoucí ceny pohonných hmot, ale když se podíváme i na plyn, v těch uplynulých dnech a týdnech, pro vás důležité kvůli dynamickému růstu inflace, který vás zajímá jako centrální bankéře.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Ano, tak, pane redaktore, jaké budou ceny vám neřeknu, protože to neví nikdo v tuto chvíli. My jsme před válkou si mysleli, že by se měly postupně vracet na nějakou normální úroveň k 80 dolarům za barel ±10, jo, prostě najednou je tady válka s, ve které je angažováno primárně Rusko, které je jedním z největších prostě světových producentů ropy, takže to je podle mě v tuto chvíli absolutně nepředvídatelné. Pokud bude se situace vyvíjet spíše stabilizační směrem, tak bych očekával pokles těch cen postupný, jsou někteří, kteří říkají, že může být velmi rychlý ten pokles, ale to nikdo nevíme, bohužel ta stabilizace zatím vidět není. A může to jít taky naopak, protože můžou nastat zase nějaké krizové prostě napětí. Nějaká nervozita na tom trhu. Pokud jde o.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
O intervence.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
O tu reakci vlády. Myslím, že byla skutečně přiměřená. Já za sebe jsem s jaksi s drzostí svojí sobě vlastní vyjádřil hypotézu, že velkou roli tam sehrály ty marže a prostě je to tak, jak říká pan ministr, my to, abych nebyl, aby se na mě vrhli jenom pumpaři, tak ještě naštvu bankéře. Podívejte se na banky. My, když zvýšíme úrokové sazby, a to třeba razantně, za co nás pan profesor kritizoval.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
K čemuž se ještě dostaneme.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Tak banky zvyšují své úroky na depozitech velice neochotně a velice pomalu, zatímco na úvěrech samozřejmě jsou velmi pružné a jde to relativně velmi rychle, zejména na těch firemních úvěrech, takže ono to je takové chování obchodníků, jo, a samozřejmě já myslím, že ta intervence slovní, v uvozovkách ministerstva, že se na ty marže chce podívat, byla naprosto na místě, protože samozřejmě bohužel při každém stresu na tom trhu je určitá tendence obchodníků využít té paniky, využít té situace a trochu se jakoby zahojit a udělat si nějakou rezervu. Teď všichni v té nejistotě si snaží vytvářet nějaké rezervy, jo, a tady si myslím, že to bylo na místě a že je třeba vzhledem k tomu, že jsme v tom poloválečném stavu, tak tento ne nestandardní režim určitého dohledu té cenotvorby při tak citlivé komoditě, jako je ropa a benzín je zcela na místě. A u těch.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Není nějaký nástroj, který jako bývalý guvernér, teda bývalý premiér a bývalý, za chvilku taky budete bývalý guvernér za pár měsíců, ano, zatím jste bývalý ministr financí a bývalý premiér, tak žádný z nástrojů, který může mít vláda k dispozici a který podle vás nevyužila, vy nevidíte při té kritice opozice.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
V tuto chvíli vzhledem k té situaci, to je jako říkali, pánové musíme reagovat na tu situaci, tady se nedá něco říct apriori. Souhlasím s tím, snížit DPH dramaticky, to je velmi laciná věc. Zdánlivě z hlediska toho provedení, ale je to strašně nákladné a vlastně svým způsobem drahé, protože ten návrat zpátky je neskutečně bolestivý. A můžeš se ptát, mnozí jiní na mnoha jiných trzích, které se objeví třeba v tom stresu, a proč my taky ne příště.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
No, když jednou začnete.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
A takže to si myslím, že na to ještě není čas a u té spotřební daně tam nemám žádný silný názor, taky bych byl velmi opatrný, ještě nejsme za a doufejme, že nebudeme, prosím, vás v momentě, jestli nedej bože, já doufám, že se to nestane, někdo ty kohouty zavře, tak pak už nás možná nebude tolik zajímat ta cena, kolik je to, ale budeme ji reglementovat tu komoditu. Omlouvám se za, nestraším. Nestane se to, věřím tomu, že ne, ale kdyby se to stalo, tak nastoupí ta válečná ekonomika, pak už nejde o cenu, ale o to, kolik vám toho benzínu a nafty přidělí někdo, jo, vy si ho půjdete vyzvednout za nějakou víceméně regulovanou cenou. Takže, ale tam nejsme a doufejme, že nebudeme.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Je na to na to stát připraven na takovou takovou situaci, pokud by, pokud by k tomu došlo, že by byl plyn, popřípadě ropa a pohonné hmoty na příděl.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Je, jsou na to scénáře. Jsou speciální systémy přednostního tankování integrovaného záchranného systému tak, jak to funguje, že každý stát na to připraven, není to nic, co by kterýkoliv stát, demokratický stát zaskočilo, ale já bych se přidal k panu guvernérovi, nejsme tam, naším zájmem je, aby se ta válka zastavila, aby, aby se ruská vojska stáhla z Ukrajiny a pak se vrátíme, ne do úplně normálního, ale úplně jiné debaty o cenách komodit a podobně.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Když se podíváme na plyn a záhy dostane slovo pan prof. Švejnar, tak v těch uplynulých dnech klesala velkoobchodní cena plynu pro evropský trh po těch vysokých vysokých nárůstech, jak to vidíte na grafu. Od začátku minulého týdne klesla zhruba o polovinu. Ukazují to záznamy na virtuální obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující, zatímco 7. března byla cena za megawatthodinu 227 EUR, na konci tohoto týdne klesla na 105 EUR. Pane profesore, Švejnare. Vím, že to je těžké ve střednědobé perspektivě odhadovat, co se bude dít na světových trzích s ropou nebo s plynem, ale je jasné, že ten tlak třeba na OPEC a na uvolňování rezerv tlačí dlouhodobě ty ceny plynu a ropy nebo očekáváte dynamické skoky a nárůsty?
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Tak samozřejmě v situaci, kdy je velmi těžké říct, že 1 prognóza, která se splní, já myslím, že lepší si říct, že jsou různé možné různé scénáře a k nim dát určitou pravděpodobnost, že se splní, jo a já bych řekl, že ten s tou vysokou pravděpodobností je ten, o kterém se bavíme, že více méně to tržní hospodářství teď funguje, potřebuje sem tam tomu, co já říkám, ty měkké, měkký dozor nebo popřípadě intervenci ve chvíli, kdy je potřeba, kdy tam je určité vykolejení nebo vysoká fluktuace, ale jinak bych očekával, že to půjde tou dlouhodobě přirozenou cestou a tam samozřejmě s tou vyšší cenou budou podněty, aby se víc hledalo, víc těžilo, dodávalo na světový trh. A jestliže nebude velice silná konjunktura, velice silný růst ekonomický, který bych momentálně jako nepředpokládal globálně, tak ta poptávka bude umírněná a bude odpovídat tomu tempu růstu, který nebude příliš velký. V tom smyslu bych si myslel, že ta cena nepůjde příliš nahoru, možná může jít dokonce dolů, to se těžko předvídá.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy tedy očekáváte výrazné zpomalení globální ekonomiky, které může vést k dalšímu ve střednědobém horizontu poklesu cen ropy, plynu spotřeby.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Ano, ale s tím taktéž, že by vlastně se zvýšila nabídka, že by země začaly více těžit atd. tam bude to je taky do velké míry politická otázka, jak si povede a země na Středním východě, jaké bude propojený s Čínou atd. ale Írán, přesně tak, čili tam bych řekl, že prostě vyčkejme, sledujeme situaci, mějme připravený připravená opatření, která by byla krizová, tak jak pan ministr zmínil, prostě všechny země to mají, naplnit co nejvíce rezervy atd. mít prostě připravený různý k tomu scénář, ale myslím si, že jako spoluobčané se nemusejí obávat, že by došlo k nějakému extrémnímu vývoji, jako že se sem přesune válka, prostě z Ukrajiny. Já myslím, že je tak nepravděpodobné, že spíš se bavíme o tom scénáři, jak umožnit tržnímu hospodářství, které máme, aby bylo co nejefektivnější a tady bych se zmínil jenom, jestli můžu, o té fluktuaci benzínu, atd. tam vidíme v zemích, kde je velká konkurence, že to fluktuuje opravdu se to drží víceméně u nákladů. Jo, takže tam, kde není dostatečná konkurence, tak tam je to, co pan guvernér naznačoval, že si některé někteří dodavatelé prostě zvýší tu marži a tam ten určitý dozor z hlediska ministerstva financí je úplně namístě, protože jednak to odradí a jednak kdyby k tomu došlo v extrémním jako způsobem, tak potom tam nějaká říkám, měkčí intervence je na místě.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jiří Rusnok chtěl reagovat na ministra financí.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Já jenom jednu poznámku k těm surovinovým trhům, zejména teda energetických komodit. Uvědomme si, že není v dlouhodobém zájmu těch velkých producentů, aby byly ceny těchto komodit extrémně vysoko, protože to povede ve středně a dlouhodobé perspektivě k odklonu od těchto komodit, když budete Saúdskou Arábií, tak není ve vašem zájmu, aby ropa stála 150 USD, protože ty lidi ji přestanou kupovat, budou dělat všechno, aby už našli alternativy, jak z hlediska zdrojů, tak z hlediska substituce toho používání, takže to je, myslím to pozitivum na tom špatném, co zažíváme a není.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jinými slovy v zájmu po silných ekonomik, jako je Saúdská Arábie, jako je Rusko je, aby nedošlo k transformaci západních ekonomik na obnovitelné zdroje, protože by oni přišly o své příjmy.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Určitě ne příliš rychle, prostě to je logické, že a možná, že to má nějaké hlubší konotace i s celým tím vývojem, ale to jsem nechtěl tak daleko jít, aby ale jenom na to upozorňuju. Zažili jsme to tady mnohokrát od od krize v sedmdesátých letech, že je velká schopnost světové ekonomiky adaptace na ty změněné relativní ceny, jo a hraje to velkou roli, takže já nevidím, neobával bych se třeba toho, že bude ropa stát 200 USD a bude to tady s námi, já nevím roky jo, toho bych se třeba za sebe neobával.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Já bych říct, že často zapomínáme, že Evropa netvoří celý ekonomický svět, u těch těch cen ropy, tak jak jsem zaznamenal v minulém týdnu, hraje faktor typu, že se zvyšuje covid v Číně, tudíž se obává, obávají producenti nižšího odběru, nižší mobility. Tohle všechno hraje roli na tu cenu. Souhlasím s tím, že teď v této v těchto dnech probíhá tlak na producenty, aby zvýšili denní produkci ropy, taky probíhají vážné debaty o ukončení embarga na Írán, což by mohlo přinést 2 milionu barelů denně těžby a podobně, protože se musí nalézt rovnováhy mezi těmi, kteří těží a těmi, kteří odebírají a je jasné, že občas je panika, ale říkám, úkolem vlád je, aby té panice čelili, aby tomu nepropadli. My nemůžeme každý týden měnit sazby daně. Podle toho, co se děje, za prvé, máte nějaký legislativní proces a za druhé prostě musíme mít nějakou stabilitu, jestli po něčem volají naši podnikatelé dlouhodobě, tak je po nějaké stabilitě. A mimochodem my těm dopravcům pomáháme jinak například v cash flow, kdy my jim odpustíme zálohy na silniční daně, odpustíme i těm, kteří budou chtít platbu DPH, abychom vylepšili cash flow v tomto měsíci nebo v příštích měsících. Iniciovali jsme jednání s Českou bankovní asociací. Bude v pondělí za účasti dopravců, ministra dopravy.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A vy chystáte ještě další kroky?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne ne ne, ale aby, aby v tomto dialogu České bankovní asociace, aby případně individuálně vyšli vstříc při úpravě splátkových kalendářů, leasingů nebo úvěrů, to nechce plošné. Myslím, že to nepotřebuje plošně řešení nebo nějaké zákonné řešení. Myslím si, že všichni rozumní se domluví, banky komerční banky moc dobře ví, kdo byl dobrý klient, který plnil své závazky. Když individuálně požádá o úpravu úpravu úvěrové smlouvy, já si myslím, že si vyjdou vstříc, protože i pro tu banku je to dobře, když krátkodobě, říkám bez zásahu vlády, bez změny zákona, to si myslím, že bude fungovat a my jako vláda takový dialog jsme zprostředkovali příští týden a já myslím, že je to správně.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ty vysoké ceny pohonných hmot, popřípadě plynu se promítají do nárůstu dalších cen. Podívejme se na to, jak se zdražuje a co všechno zdražuje. Kupříkladu ceny pohonných hmot a olejů v únoru stouply o víc než 31 %, o 30 % pak meziročně zdražilo kupříkladu máslo, o 28 % plyn, o víc než 22 % elektřina, zdražení u mouky, cukru, mléka, rychlejší zdražování citovaných artiklů se promítá do rostoucí inflace v České republice. Tuzemská meziroční inflace v únoru stoupla na 11,1 %, nejvyšší hodnota od června roku 1998, kdy dosáhla 12 % inflace, zrychluje 8 měsíců v řadě. Loni v dubnu překročil index spotřebitelských cen meziročně tříprocentní hranici, přes 4 % se dostal loni v srpnu, na podzim už ceny rostly meziročně o více než 6 procentním bodů. V lednu činila inflace skoro 10 %, v únoru překročila 11 %, meziměsíčně ceny rostly pomaleji. V červenci a v říjnu o jedno procento, letos v lednu o 4,4 %, v únoru o 1,3 %. Pane guvernére, vy jste na počátku tohoto týdne v rozhovoru pro Seznam Zprávy odhadl, že inflace v České republice může vystoupat až k úrovni 13-14 %. Navíc vysoká inflace bude odeznívat déle, než jste předpokládali. A snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Chápu správně, že ta celoroční inflace.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Snižování sazeb.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ano, ale i té inflace.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
To ona se bude snižovat, doufám už letos v druhé polovině roku.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
To opravdu to očekáváte?
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Očekávám, tak samozřejmě nemůžu. Beru nějaký scénář.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Podíváte-li se na zamrzlý konflikt, kdy by tím hlavním scénáře byla rozdělená Ukrajina, protože málokdo asi předpokládá, že Vladimir Putin opustí Ukrajinu. Stáhne svá vojska, ale spíše dojde k dvou k rozdělení Ukrajiny na východní ruskou a na na západní, zamrzlý konflikt. Vy očekáváte opravdu výraznější snižování inflace ve druhé polovině roku jako před válkou/nesrozumitelné/.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Výraznější, to je věc samozřejmě věc relativní. Žádný strom neroste do nebe, jestliže máme takovou inflační nálož, která nás vyžene až někam kolem pololetí k těm 13-14, já nevím, kolika procentům meziročně, tak bych si troufl odhadovat, že se z těchto úrovní začneme a jak rychle, to je otázka postupně snižovat, v té druhé polovině roku zpátky, ale že to bude mnohem pomaleji, mnohem složitěji, než jsme si mysleli před válkou, o tom není pochyb. My jsme až do války měli nějaký vývoj, který byl determinován silným růstem v letech 2014-2020 s velice přepálený trhem práce, přepálený trhem nemovitostí, rychlejším růstem mezd než produktivity. To byla ta domácí složka inflace, na tu jsme my pomalu reagovali už před covidem, došli jsme někam k 2,25 našimi sazbami, byli jsme jedni z mála na světě. Přišel COVID a jeho důsledku všechny ty postcovidové poruchy světové ekonomiky, které vyhnaly nákladovou inflaci, přinesly novou složku nákladové inflace, kterou jsme do té doby taky nevydávali. Začaly růst ceny energií, to nebyla tak ani covidová věc, to bylo hodně způsobeno Green Dealem a dalšími věcmi, ale přišly ty poruchy, nejsou čipy, není to a ono, když něco není, jde to všechno nahoru. To, a to všechno nás vyhnalo do té situace, do které jsme bohužel se dostali a na tu jsme my reagovali v té naší politice tím, že jsme výrazně zvyšovali sazby a 24. února začala válka a máme tady třetí složku, kterou nikdo nemohl předvídat. To je válečná složka inflace, ta má taky samozřejmě primárně ten nákladový charakter, na tu už vůbec je těžko reagovat v měnové politice, protože my sazbami asi nezastavíme válku ani nezprůchodníme plynovody a ropovody, ale musíme to vzít potaz, čili ano, to tady je. Já tam vidím 1 klíčový moment, a to je ten, že bohužel tahleta tento tato nálož inflační takto poskládaná, způsobí posléze. Já si troufám říct, možná až až nějakou recesi nejen v české, ale i evropské ekonomice. Já si nedovedu představit, že by se to odehrálo, jak zatím všichni předpovídají, že mírně se sníží růst. Já se obávám, že se sníží dramaticky, že budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku a bohužel se to promítne zejména do toho roku 23.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vaše nejnovější prognózy jsou, že letos bude nulový růst v České republice.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
To nejsou naše prognózy, my novou prognózu nemáme, to jsou moje soukromé, to jsou Rusnokovi řeči, ale bohužel, tak to jako cítím, jako troufnu si zkušený národohospodář. Představte si, že letos, jestliže bohužel máme takovou tu inflaci, v této zemi klesnou reálné mzdy o pět, možná o 8 %, to jsme nezažili prakticky za 30 let v jednom roce. To je prostě, čili ta poptávka dostane obrovsky na frak. Ona sice byla nasycena, že tady byly velké rezervy, různé ty uměle, quasi trošku uměle vytvořené úspory v dobách covidových, které se nedalo utrácet, ale peníze přicházely, ať už veřejných nebo jiných zdrojů, ale to bude prostě obrovská rána a já si myslím, že se to nemůže neodrazit na tom ekonomickém růstu, když k tomu připočtu ty poruchy, které trvají a některé se obnovují nebo nové startují v důsledku válečného konfliktu, nemá Škodovka svazky kabelové, není, nevím nějak neon není na to, aby se mohly dělat čipy.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Železná ruda bude problém.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Železná ruda se musí místo Krivoj Rog bude Brazílie, než to nasmlouváte než to z té Brazílie dojede do Evropy, jo, čili ne, bohužel to se nemůže neodrazit, to jsou důsledky té války, kterou s tím Putinem vedeme i ekonomické a budeme je cítit s tím, bohužel.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane guvernére, když mluvíte, protože to jsou vážná slova, která teď říkáte a používáte sousloví, inflační nálož.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Ale není to o panice, prosím vás.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Inflační nálož, ano to rozhodně je.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Inflační nálož, snížení reálných mezd v jednom roce až o 8 %, budeme rádi, pokud ekonomický růst bude na konci roku na 0, to jsou 3 prognózy, které jsou poměrně ostré. Kdybych vám řekl, že jste k té inflační náloži teď mohli přispět, a to úrokovými sazbami. Vy už jste se tady obrátil na pana prof. Švejnara a na vaši minulou polemiku. Podívejme se na úrokové sazby, v únoru roku 2020 činila základní sazba 2,25 %, v květnu téhož roku klesla na čtvrt procenta. Od té doby centrální banka sazby zvyšuje, jak vidíte na svých obrazovkách. Loni tak učinila 5×, razantně zvedla základní sazbu loni v září na 1,5 procenta, začátkem února se rozhodla zvýšit základní sazbu až na 4,5 procenta. Vy jste v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že ještě můžete jít k pěti.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Můžeme jít kamkoliv, teoreticky.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
No. Neměli byste snižovat?
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Ne, neměli.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Teď.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Pane redaktore.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Teď. V souvislosti s tou válkou.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Pane redaktore, nedopouštějte se takto silných výroků, protože vás budou vaši kolegové z ekonomie si dělat legraci, prosím, vás úrokovými sazbami jsme rozhodně k žádné inflaci nepřispěli. Ty úrokové sazby nám dávají jedinou věc, že máme komfortnější situaci mnohem, než ji má celá západní Evropa. FED, který přestože je válka ano, dopady v Americe budou mnohem mírnější, vůbec neodstoupil od toho záměru začít zvyšovat sazby, začal a řekl, že možná říkají, bude 6 ×, možná 7× letos zvyšovat sazby, jo, čili v situaci, kdy máte inflaci, jakou máte, samozřejmě, že má svá specifika, není přece normální, abychom měli sazby na nule nebo na jednom procentu, prosím vás, nedělejme z peněz bezcenný bezcenné zboží.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Když inflace je 11.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Peníze nejsou bezcenné zboží. Jo, takže.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Provokuju proto, že Jan Švejnar říkal, že jste byli příliš rychlí.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Já se s Honzou.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Byli příliš rychlý, teď není prostor pro to, aby Česká národní banka, když Jiří Rusnok trvá na tom, že ještě na následujících zasedáních měnových.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Já netrvám. Já říkám, že to není vyloučeno. Já netrvám, že.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
No, říkáte, že půjdete k pěti.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Ne, to pozor.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
V rozhovoru pro Seznam Zprávy.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Můžeme jít. Můžeme jít.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ano.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Pozor.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ale to říkala, to říkala bankovní rada i po minulém zvýšení.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Ano, přesně tak.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
To není žádná nová informace.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale to je, ale to bylo před před válečným konfliktem.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Já vím, ale pořád používají stejná slova.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Ale ten válečný konflikt bohužel situaci nezlepšil.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
To zhoršil.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Je tady prostor. Ano, pane profesore, je je tady prostor pro nějaké manipulace teď s úrokovými sazbami, jestliže guvernér centrální banky mluví o inflační náloži a prognózuje, že ekonomika česká ekonomika bude ráda, když skončí letos na nule.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Podívejte se, já bych to uvedl tak, že co říkám, od začátku minulého roku, že bylo dobré to, co udělala Evropská centrální banka a americký FED, japonská banka atd. kteří řekli, situaci situaci sledujeme a analyzujeme. Vypadá to, že dojde k výkyvu inflačnímu a a že ten výkyv bude dočasný, jestli bude 3 měsíce nebo rok a půl to nebylo jasné, ale proto se musí analyzovat a sledovat a všimněte si, že FED americká banka čekala celý rok až doteďka, než udělala miniaturní zvýšení o čtvrt procenta, jo. Čili tam opravdu došlo k dlouhodobému analýzy, tak dále, Evropská centrální banka dokonce nezvýšila vůbec. Čili v tom smyslu Česká národní banka byla anomální v tom, že začala rychle a razantně agresivně zvyšovat zvyšovat úrokové sazby, když ostatní země, velké ekonomiky nám podobné, vyspělé v tom smyslu, vyčkávaly a vyčkávají ještě do té míry, že ano FED má scénář, že může zvyšovat, ale bude byli velice obezřetný, velice opatrný, bude sledovat situaci právě, jak se bude vyvíjet konjunktura, válečná situace atd. takže v tom smyslu to, co udělala Česká národní banka bylo, že zvýšila náklady výrobcům českým, ať to jsou podnikatelé, to jsou živnostníci, ať to jsou lidé, kteří dělají leasing, ať to jsou lidé, kteří mají hypotéky atd. čili najednou vlastně začala, když to vezmu z toho ekonomická hlediska, handicapovat naše výrobce oproti jejich konkurentům ze Slovenska, z Rakouska, z Německa, z celé eurozóny.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale Česká národní banka nechtěla znehodnocovat měnu.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Počkejte, počkejte. Dokončím větu.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy mě také řeknete, že se mi budou posmívat kolegové z ekonomické redakce.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Přesně tak, a dokončím a tím ale zvýšila i náklady pro pana ministra. Pan ministr, když bude před jednávat české zadlužení, to znamená, když si bude půjčovat, tak si teď bude půjčovat z našich peněz našich poplatníků, že za vysokou úrokovou sazbu, přesně tak jo. Mohl si půjčovat za nulu, v Evropě si ještě může půjčovat za nulu, v eurozóně nebo jako nízko, říká nulu, obrazně, obrazně nulu, jo, abysme abysme to chápali ten rozdíl jako silně, takže v tom smyslu opravdu ten zásah, když se zeptáte výrobců, tak vám řeknou, ano, když se nám zvyšují vstupy, ať je to energie, ať je to financování, úrokové sazby, tak samozřejmě se to budou snažit přesunout dál do cen, čili de facto okamžitý efekt je inflační, jo, ten efekt dlouhodobější, moment, dlouhodobější efekt, který zmiňoval pan guvernér, ten se dostavuje většinou, kdyby byl, ze strany poptávky, tak je to po několika čtvrtletích, čili ten ještě stejně necítíme, cítíme ten okamžitý efekt a je zajímavé, že od té doby, co se zvýšily tak razantně úrokové sazby, se naše inflace, jak to říkal pan ministr, zvýšila podstatně i oproti inflaci v eurozóně, čili v tom smyslu my máme vlastně ten rozdíl, která odmítla poslední několik měsíců, který je ještě větší.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Myslíte, že to razantní zvýšení úrokových sazeb přispělo, což odmítá Jiří Rusnok, přispělo ke zvýšení inflace.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Zaprvé. My nezvyšujeme sazby z nějakého plezíru, jo, to prosím pěkně, aby to tak nevypadalo. Za druhé, když už se zeptáte českých podniků, jaké jsou, jaké jsou jejich problémy, které jim nedovolují zvyšovat výrobu, lépe hospodařit, tak nedostatek financí nebo příliš drahé úvěry, jsou na nějakém úplně posledním místě, je tam ani nenajdete v tom pořadí. Čili není pravda, že bychom tady nějaký způsobem přiškrtili ekonomický růst dramaticky tím, že jsme zvýšili sazby, to prostě nefunguje, notabene proto, mimo jiné, protože pokud jsou to exportní podniky a my jsme malá otevřená exportní ekonomika, tak si prostě půjčují v eurech, když na to přijde.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
A to je drahé, pro malý podnik, velké podniky ano.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Malá podnik, ano. Malý podnik jistě ano, ale mají podniky české nejsou příliš zadlužené. U nás je ta tendence spíše nejet na cizí zdroje, čili to není národohospodářská záležitost, prosím vás pěkně při vší úctě. My nejsme FED ani Evropská centrální banka. My jsme centrální banka malé otevřené ekonomiky s vlastní měnou a prostě my se musíme chovat jinak. Samozřejmě Američani můžou čekat, protože všichni si tam ukládají peníze, že se bojí, kam by je uložili jinam, tak je dávají do Ameriky, do Švýcarska a nemusí takovým způsobem se obávat, aby jejich kurz, například nebyl oslaben nebo něco podobného. To je prostě úplně jiná situace, podobné banky jako my. Maďarská, polská, ale i korejská, novozélandská, teď v Chile, všechny tyto banky, Izrael ne, protože to je specifická situace, zvyšovaly sazby podobně, možná o něco méně než my, některé méně, Chile víc, ostatní méně, ale podobně, čili to je neporovnatelná záležitost. ECB nezvyšuje sazby, všichni to víme mimo jiné proto, že prostě to politicky nelze prosadit, protože zadlužený jih Evropy by začal krachovat, ale ještě to by tak scházelo, takže radši se samozřejmě nechají ty sazby rozbujet, z toho potom máme inflaci v Pobaltí 12-13 %, v Německu největší za 30 let, a to tam nepočítají nájemné, jako počítáme, to imputované náklady vlastnického bydlení. Čili odmítám.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
To razantní zvyšování tedy byl správný krok rázný krok.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Správný krok. Dneska jsme jsme v komfortnější situaci, než jsou naši tito partneři, protože už nemusíme řešit toto, to elementární dostat se na nějakou úroveň, která je mírně restriktivní. Ale řešíme další věci, například kurz, atd.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy jste chtěl reagovat pane ministře.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ano, nejdřív bych chtěl říct, že bych chtěl vrátit komunikaci mezi vládou, ministerstvem financí a Českou národní bankou do nějaké normálního profesního respektu, a když jsme tady měli minulou vládu, minulou ministryni financí, kteří mudrovali nad každým rozhodnutím České národní banky jakoby oni věděli mnohem lépe, co mají dělat, jako by to byla jejich práce, máme nezávislou centrální banku. Oni přesně plní úkoly, které stanoví zákon, musí všichni respektovat. Já to respektuju a nebudu komentovat a kritizovat kroky České národní banky. V té debatě a pro mě je velmi zajímavá. Taky musíme, pane profesore, si myslet aspoň my politici, na ty, kteří mají úspory.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Samozřejmě.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
A prostě vysoká inflace těm, kteří celý život například si spoří na penzi, vlastně ničí hodnotu těch peněz a inflace je fakt největší ekonomické zlo, na tom se podle mě, na tom se podle mě shodneme. Já souhlasím s tím komentářem k Evropské centrální bance jo, protože tam je, nikdo mi nevymluví, že postupují ekonomicky, protože postupují s velkým ohledem na politiku, tak jako euro je politický projekt, tak je taky chováni Evropské centrální banky politické. V této chvíli za únor je průměr Evropské unie 6,2 a podle jejich metodiky u nás 10, ne 11,1, ale máme i země s eurem, které jsou vyšší než my,
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Mají specifické.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
No, ale vždycky máte specifika, jo, to, jak uvidíme, uvidíme, já jsem slyšel 2, 2 velmi dobré prezentace Evropské centrální banky a které přesně popisovaly příčiny, stavy, prognózy a pak zaznělo velmi apelativní a my to bude všechno a pak máte pravdu, monitorovat. Mě to připadá, že je to málo. Uvidíme, jaký bude, jaký bude následující vývoj, takže já si myslím, Česká národní banka plní své zákonné povinnosti, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Politici to komentovat nemají, je samozřejmě i po nás politiky cenné, debata mezi ekonomy, kdy argumenty pro nebo nebo proti, ale tu základní odpovědnost má pan guvernér a jeho jeho tým. Já se nebudu přirovnávat k těm politikům, kteří jako shánějí levné body na kritice kritice chování České národní banky, ale je pravda, že my s podnikateli mluvíme a pan guvernér má pravdu v tom, že největší problém je přehřátý pracovní trh a nedostatek pracovní síly. Bylo to už před válkou, dlouhodobě. Teď se to možná bude zvyšovat, možná ne, uvidíme, jak sám povede aspoň část těch uprchlíků zapojit do pracovního procesu. Máme 370 000 volných pracovních míst a z toho 75 % těch pracovních míst je pro základní nebo nižší vzdělání, jsou 10 000 volných míst v sociálních službách, v zemědělství, podobně. Naším úkolem je postarat se, aby ukrajinské děti mohly chodit do škol, aby jejich maminky, pokud to jenom trochu půjde, aby se mohly zapojit do práce. My jsme k tomu vytvořili podmínky, v podstatě v okamžiku, kdy dostanou mimořádné vízum, jsou jednak pojištěnci státu, platíme za ně, mají přístup ke zdravotní péči, ale jednak mají okamžitý přístup na pracovní trh. V této chvíli zaměstnavatelé hlásí na Úřad práce speciální místa pro tyto uprchlíky a k minulému týdnu už jich bylo 15 000, a to číslo neustále neustále roste, tak, já chci říct, že v debatě o inflaci musíme mít na mysli, jednak tu podnikovou sféru a ti, co mají hypotéky, ale taky ty, co mají úspory.
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Ano, což rozhodně. Já bych tomu jenom dodal, je výborné, že si ministr financí a guvernér rozumí, v zemích, kde to funguje dobře, obě instituce, ačkoliv jsou od sebe nezávisle oddělené, velice spolupracují, takže to je velmi důležité, protože ten výsledek pro občany bude záviset na tom, jestli tito 2 aktéři jsou schopní a připravený nebo ne. Tady se rozdělí země na ty, které porostou a které neporostou, nebo které porostou rychleji a které porostou pomaleji a bude to na vás dvou, jak kde budeme, v kterém kampu budeme. Pak bych ještě dodal, k tomu k té Evropské centrální bance, tam je to důležité si uvědomit, že ten jih Evropy už je jiný než býval. Je Řecko má pořád určité problémy, ale to je méně než jedno procento evropské ekonomiky, to je zaokrouhlovací chyba. Itálie už je úplně jiná. Itálie předělala svůj dluh z krátkodobého na dlouhodobý s nízkým úrokem, takže tam výkyvy nejsou velkým problémem, kdyby Evropská centrální banka zvýšila do nějaké míry úrokovou sazbu, tak to tu Itálii tolik nepostihne, protože si to už předělali, takže v tom smyslu je to opravdu jiné. U nás. Já bych ještě poznamenal, to, jak říkáte o těch podnicích, podívejte se, velké nadnárodní firmy, velké firmy mohou být v eurech, to je v pořádku, střední a menší ne, protože je to strašně drahé jo, působit v eurech a v korunách zároveň, je strašně pro ně složité a drahé, takže tam na to velký velký pozor, no a tady si musíme říct, že banky říkáte, možná jsme ještě méně v tom finančním sektoru vyvinutí, ale banky půjčují malým a středním podnikům, velké banky, všechny banky půjčí malým a středním podnikům, čili oni používají finance. A tady je důležité si říct, že pro ně to zvýšení toho na těch nákladů je podstatné. Ty průzkumy, které zmiňujete, já s nimi pracuje ve výzkumu. Ty se ptají, jestli ty problémy bank, jestli ty podniky mají problém s přístupem ke kapitálu, nemají, ale je drahý, takže tam je odpověď jiná, pozor je dražší. Je to pro ně drahé. A oni vlastně, jak ti, kteří vyvážejí, tak ti, kteří konkurují dovozu, najednou mají mnohem dražší vstupy, než měli, protože v Evropě stále jejich konkurenti mají nulovou nebo velice nízkou úrokovou sazbu a půjčují si a financují projekty levně, včetně Slovenska, Rakouska a Německa. U nás už, poměrně draho.
 
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí
 
Ale jaká je váha těch úrokových nákladů v jejich celkových nákladech. Tam přece mnohem větší roli hrají drahé suroviny. Drahé komponenty, růst mezd./nesrozumitelné/
 
Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
 
Berte, berte, berte přidanou hodnotu, čili HDP, to je práce a kapitál, čili kapitál a práce jsou 2 největší položky. Materiál to je to je něco, co se nedá nedává do přidané hodnoty.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jestli dovolíte, abychom se ještě dostali k dopadu na domácnosti. Pane ministře, počítáte s tím, jestli dojde k recesi nebo k tomu, že ekonomika bude na nule, vám samozřejmě ta vysoká inflace může pomoci s vyššími příjmy ve státním rozpočtu, a propos počítáte s tím, že v polovině roku předložíte aktualizovaný návrh státního rozpočtu i vzhledem k tomu, že už, když jste mluvil o zdravotním systému a běžencích z Ukrajiny, že největší zdravotní pojišťovna v zemi odhadla, že v letošním roce bude mít zvýšené náklady 6 miliard korun na zdravotní péči ukrajinských běženců.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
4,5 miliardy dostane za platby od státu a těch 6 miliard jsou úplně extrémní, ale může to být aj jako v tom celkovém balíku, v celkovém letošní objem. Podle těch zdravotně pojistných plánů je asi 440 miliard, abychom to dali. To je kolem jednoho procenta. To ten systém určitě nepoloží. Nikdo si toho nevšimne. Novelu státního rozpočtu pravděpodobně vláda předloží, ale ne rychle. Myslím si, že máme být uvážliví, dneska je tolik neznámých, že jsem si skoro jistý, kdybychom teď předložili v dubnu novelu, že už v červenci jdeme znovu a v září potřetí a není to, není to potřeba. Dneska končí rozpočtové provizorium, dneska se přehazují účetní systémy, od zítřka jedem podle standardního rozpočtu. Všechny kapitoly mají peníze na 12 měsíců, takže není žádný nedostatek státních zdrojů.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jak slouho tedy budete čekat s tou novelou?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Těžko říct, tak v dubnu bude nová makroekonomická prognóza, kterou pravda dělá ministerstvo financí. Uvidíme, jaké vzniknou dodatečné náklady v sociálním systému, ve školním systému. Uvidíme, zdravotní systém podle mě je to zhruba v rovnováze, tam já žádný velký problém nevidím, uvidíme, nakolik budeme muset posílit náš obranný rozpočet, to všechno bude hrát roli, ale nemám představu, že budeme dramaticky zvyšovat zadlužení zadlužení státu, jsme v nelehké situaci, co se týče veřejných financí. Naším úkolem je, abychom aspoň trochu pomohli tomu proti inflačnímu cílení.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Znamená to, že dříve než červenci nepředložíte novelu státního rozpočtu.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
To já bych řekl, že to je vyloučeno, protože to fakt nejde dělat jako takhle s lehkou, s ostrou tužkou. Já si pamatuju debaty, kdy jsem byl v opozici, kdy přišel COVID a za měsíc, jsme zvyšovali o 200 miliard, o 300 miliard schodek, abychom pak na konci roku řekli, podívejte, jak jsme byli dobří, schodek je o 100 miliard menší, než jsme plánovali. Já myslím, že takhle plánovat nemáme. Chce to tak, jak jsem říkal u těch cen pohonných hmot, chce to chladnou hlavu, dostatek dát, dostatek analýz, říkám, je pravděpodobné, že ta struktura rozpočtu se bude muset změnit, ale nejenom pro letošní rok. My současně chystáme rozpočet pro příští rok, rozpočtový výhled 24, 25, což je vlastně./nesrozumitelné/. Aha, tak se omlouvám.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
O tom budeme mluvit ve druhé hodině Otázek. Zbyněk Stanjura, Jan Švejnar a Jiří Rusnok zůstávají hosty Otázek. Divákům Jedničky říkáme, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, kde Otázky pokračují. Řeč bude i právě o podpoře domácností. A ještě přijměte pozvání na úterní debatu Focus, ve kterém se bude ptát obec studentská, 2 stovky studentů zajímavých hostů, v úterý v 8 večer. Jak zastavit agresora, jak odpovědět na útok, jak se vyrovnat s bezmocí mocných. Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma agrese. Pozvání přijali mimoděk, velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis, historik Alexej Kelin, jaderná Ing. Dana Drábová, armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, novinářka Petra Procházková a ekonom Tomášem Sedláček. Přímý přenos z Pantheonu Národního muzea v Praze, v úterý 22. března po dvacáté hodině na ČT24.

« zpět na přehled