Otázky Václava Moravce: Neplánujeme zvyšovat daně firmám, přidáme peníze na obranu

24. 4. 2020; ČT 24
  
Kabinet Petra Fialy (ODS) neplánuje v souvislosti se zdražováním a válečným konfliktem na Ukrajině zvyšovat daně firmám. Uvažoval by o tom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kdyby se ukázalo, že na válce někdo bohatne. Signály o tom zatím nemá. Stanjura to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Úpravy chystá vláda podle ministra na výdajové, nikoli příjmové stránce rozpočtu. Kabinet plánuje navýšit rozpočet resortu obrany, jak požadovala ministryně Jana Černochová (ODS).
 
Pro vypočítání nové výše deficitu, jak o něj chce požádat při novelizaci státního rozpočtu Sněmovnu o prázdninách, zatím Stanjura nemá dostatek podkladů. Analyzovat chce výsledky hospodaření státu na konci května, tak aby změnu zákona vláda projednala v červnu.
 
V současnosti odhaduje resort financí celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Pro letošek je schválen rozpočet se schodkem 280 miliard. Již dříve Stanjura uvedl, že vzhledem k současné situaci neví, zda se podaří udržet letošní deficit rozpočtu pod 300 miliardami korun.
 
Obrana dostane více peněz
 
Vláda podle Stanjury v brzké době schválí zvýšení rozpočtu resortu obrany o jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. O peníze zažádala ministryně obrany. Resort je chce využít především na pořízení nákladních vozů Tatra pro vojenské účely.
 
Počátkem dubna Stanjura uvedl, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině bude třeba urychlit nárůst výdajů na obranu, aby Česko dvou procent HDP dosáhlo dřív než v roce 2025. „Letos by mohlo jít až 14 miliard korun navíc do rozpočtu obrany,“ uvedl tehdy. Vláda počátkem dubna schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.

Celý rozhovor můžete zhlédnout na webu České televize.
  
Václav MORAVEC, moderátor
Neděle 24. dubna roku 2022 Česká televize a pravé poledne. Jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
 
Jan LIPAVSKÝ, ministr zahraničí /Piráti/
Musíme postupovat ve shodě, protože jinak se začneme vzájemně přeplácet, blokovat, nebudeme si posílat plyn.
 
Václav MORAVEC, moderátor
V jednotě je síla, zlomí Evropskou unii hromada trubek, kterými proudí plyn. Hostem Otázek předseda vlády Slovenské republiky Eduard Heger.
 
komentář
Bylo by pěkné, kdyby umožnili civilistům odejít z oblasti Azovstal nebo i opustit město, ale nedovolili to 50 dní.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Konec utrpení v nedohlednu, kdo zastaví agresi Putinova režimu. Diskuzi ministra financí Zbyňka Stanjury, místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové a předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera.
 
komentář
Existoval takový mýtus, že vlastně, proč bychom se zajímali o to, odkud ty peníze jsou, ale v současné době se ukazuje, že i ty majetky potom financují takové věci, jako je válka na Ukrajině.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Hledá se ruský majetek, značka: vhodný k zmrazení, jak pokračuje české tažení proti oligarchickým penězům. Diskuze ministra pro legislativu Michala Šalamouna a exministra spravedlnosti Roberta Pelikána.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Vítejte, hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky České televize. Vstupujete do jedinečného prostoru pro diskuzi. Putinova okupace Ukrajiny, den šedesátý. Nejtěžší boje se vedou o východ Ukrajiny, především o Doněckou oblast. Ukrajinským ozbrojeným silám se daří odrážet četné ruské útoky v Donbasu. Silný odpor způsobuje podle britské rozvědky ruským silám značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke schůzce, na které by ukončili válku, na začátku příštího týdne se do diplomatických vyjednávání v Kyjevě a v Moskvě zapojí i generální tajemník OSN Antonio Guterres. V úterý se v Moskvě setkání uskuteční s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Evropská komise mezitím chystá šestý balík sankcí proti Putinově režimu. Po tvrdších sankcích volají především členové zahraničního výboru Evropského parlamentu. Část z nich vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu do Evropy.
 
David MCALLISTER, předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu, 20. 4. 2022
Poskytují však velké množství výjimek, což zpochybňuje jejich účinnost, A skutečně, všechny dosud přijaté sankce neodradily ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině. A válka bohužel pokračuje.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Připomeňme, že Evropská unie zatím přijala 5 sankčních balíků, energetické embargo, které čím dál častěji skloňují evropští politici, však nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla Evropské unie. Proti se ale z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Prvními hosty Otázek jsou místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Vítejte, hezkou neděli přeji.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Za dalším exkluzivním hostem míříme do Bratislavy. Poprvé je hostem Otázek slovenský premiér Eduard Heger, vítejte.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Děkuji pěkně, dobrý den přeji.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Mé pozvání přijal i ministr financí České republiky, první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Hezké nedělní poledne.
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
Dobrý den z Ostravy.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Hostem Otázek je také předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, bývalý diplomat Pavel Fischer. I Vám přeji hezkou neděli.
 
Pavel FISCHER, předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost /nez./
Dobrý den.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von Der Leyenové má šestý balík sankcí zasáhnout banku Sberbank a dotknout se i dovozu ruské ropy. Paní místopředsedkyně, víte či tušíte, jak silný bude ten šestý balík a kdy bude přijat.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
A řeknu vám, co se teď děje v té věci. Já vím, že chcete slyšet přibližně ten výsledek. Já vám řeknu proces. My vždycky a nejdřív, než rozhodneme o novém balíku sankcí, tak si zjišťujeme ochotu všech 27 států pro takový balík zvednout ruku, takže toto teď probíhá, jednáme, státy na to mají samozřejmě různé pozice, zejména na na tu ropu a na Sberbank ani ne, protože to se myslím dost čekalo a.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Tam je jednomyslná shoda.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
My chceme pokračovat samozřejmě v tlaku na bankovní systém a na omezování možností financování té války i použitím bankovního sektoru, ale u té ropy, a to asi není překvapení. Tam probíhá větší debata.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Dovedete odhadnout, kdy ten šestý balík jako Evropská komise ohlásíte?
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Já to čekám tento týden, ale je to závislé na tom, abychom se dostali v tom jednání se státy, na co nejlepší výsledek a pro komisi, co nejlepší výsledek jsou, co nejtvrdší sankce, protože nemá smysl, jednak nemá smysl, abychom navrhli něco, co nezíská podporu. Tím bychom prolomili tu jednotu, kterou tak nutně potřebujeme, ale na druhé straně všichni musí vidět, že pokud my na jedné straně se snažíme zdevastovat ruskou ekonomiku, derusifikovat Evropu taky, protože procesy probíhají na evropském území a zároveň vlastně zaizolovat Vladimíra Putina ekonomicky a technologicky a zároveň posíláme denně 400 000 000 EUR za plyn a za ropu, tak je to samozřejmě proces, který nemůže být tak efektivní, jak bychom si přáli, proto ze strany komise bude vždycky tlak na co nejsilnější sankce.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Mluvíte-li o těch, co nejsilnějších sankcích, v tom šestém balíku bude tím nejviditelnějším krokem právě Sberbank a sankce vůči Sberbank a jisté omezení dodávek ropy. To budou ty nejviditelnější nebo jsou nějaké podobně viditelné. A už jsou dojednány, respektive mají podporu napříč členskými státy unie.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Kromě těchto dvou proudů nebo dvou cílů, si myslím, že tam přibudou další osoby a entity, protože my potřebujeme zmražovat a potřebujeme konfiskovat. A ty konfiskace možná se k tomu dostaneme, to je trošku problematická věc, protože tam ty osoby musí být trestně stíhané, aby se jim dalo konfiskovat. Každopádně tyto 2 věci. Já očekávám, zároveň jsem byla upozorněna, ať to radši neslibuju, protože ta jednání s členskými státy pokračují.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Slovenský premiér Eduard Heger se v pátek přimlouval ke stupňování sankcí vůči Rusku. Jaká je, pane premiére, vaše představa šestého balíku sankcí proti Putinově režimu, když jste teď poslouchal slova místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Myslím, že to vystihla velmi dobře a skutečně, teď je to ve fázi diskuzí, ty diskuze jsou skutečně náročné, protože si můžeme říci, že jde do tuhého, a pro nás jako pro Slovensko, je to velmi těžké, protože závislost Slovenska na ruském plynu a ropě je velmi vysoká, ale na druhé straně máme tady velmi důležité pochopení právě té brutality války na Ukrajině. My všichni si přejeme, aby válka na Ukrajině skončila, aby skončila vítězstvím Ukrajiny, a proto ten náš postoj je jednoznačný, proto jednoznačně říkáme, že potřebujeme zpřísnit sankce, protože chceme zastavit Vladimira Putina. Chceme zastavit jeho ruské vojska. Chceme, aby se stáhl zpět do Ruska a nechal Ukrajinu na pokoji, takže proto je tam silný postoj. Na druhé straně tak, jak jsem řekl, vstupovat do této fáze je velmi obtížné a my děláme na slovenské straně všechno pro to, abysme mohli do těchto sankcí co nejdříve vstoupit, ale je to těžký proces.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Z toho dosavadního vyjednávání. Myslíte, že se podaří dojednat a že v tom balíku bude právě i sankce vůči energetickému sektoru, respektive omezení dodávek ropy, popřípadě plynu do Evropy.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Uvidíme, jaký bude postup a i ta síla, ale tady chci říci, že ta nejdůležitější priorita, která se nám daří zachovávat v evropské radě, je jednota. Proto někdy myslím, že stojí za to investovat intenzivněji právě do těch jednání, abysme udrželi tu jednotu. Víme, že Vladimir Putin chce rozbít naši jednotu v rámci Evropské unie, protože to by mu vyhovovalo nejvíc, toto nesmíme dopustit, o to víc je potřeba zintenzivnit právě ta jednání, což se v konečném důsledku právě tedy děje, takže tak už bylo uvedeno, ta jednání intenzivně probíhají, potřebujeme mít na ně klid a nastavit ten balík tak, aby ještě tvrději dopadl na Vladimira Putina a na Rusko, aby Ukrajina mohla co nejrychleji získat vítězství v této válce a svobodu, o kterou tak draze bojuje.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Nedrolí se ale evropská jednota, když se právě podíváte na ty energetické sankce, protože Německo a nejen ono, ale i Rakousko, stejně tak Maďarsko, dává jasně najevo, že energetické sankce mohou rozložit Evropu a jsou, kupříkladu Němci, Maďaři a Rakušané velmi opatrní. Tzn. že se právě ty energetické sankce v šestém balíků vůbec nemusejí objevit.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Tak, už jste říkali, ten tlak právě na to drolení, anebo na to na to rozbití jednoty tu samozřejmě je. O to důležitější je je, abysme to nedopustili, a proto je důležité jednota, proto je důležitá intenzivní komunikace a a zároveň solidarita vzájemná, my to zvládneme pouze, pokud budeme jednotní a spolu si pomůžeme v těchto těžkých časech, tedy, na jedné straně ta jednota tu od začátku byla, ale právě těmto tlakům, ať už na to, abysme se rozsypali, anebo na to, abysme byli ještě jednotnější. Já osobně jasně hovořím, musíme být ještě jednotnější. Musíme být k sobě ještě solidárnější. Musíme si pomoc i v těchto nejtěžších časech nebo ano, země, které se ozývají, ty tlačí bota nejvíce, přirozeně, protože ta závislost je velmi vysoká, a já jen s politováním mohu říci, že Slovensko za posledních 15 let udělalo strašně málo, pramálo na to, abysme se odpoutali od ruského plynu a ropy. Je mi to velmi líto, teď musíme těžce dobíhat zameškané a vidíme, že rychlé a krátké řešení neexistují. A právě proto ten tlak na tu solidaritu a jednotu tady musí být, abysme se nerozpadli, abysme, aby ta jednota byla udržená a posilněná, takže toto je jednoznačně můj hlas. A říkám to jako země, která je vysoko závislá na ruské ropě a plynu, ale spoléhám se právě na pomoc partnerů, jejichž závislost je nižší a že nám v tom pomohou, abysme společně mohli dosáhnout tento cíl.
 
Václav MORAVEC, moderátor
My se ještě k plynu a závislosti Slovenska na ruském plynu dostaneme. Otázka do Ostravy na českého ministra financí Zbyňka Stanjuru. Jaká je představa české vlády o šestém balíku sankcí a je nutné podle vás dál sankce stupňovat, jak tvrdí slovenský premiér Eduard Heger?
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
á si myslím, že máme stejný postup, jako má slovenská vláda, který před chvílí prezentoval premiér Slovenské republiky, klíčové je udržet jednotu, nebylo vůbec jednoduchá a triviální shodnout se na těch pěti balíčcích sankcí a myslím si, že je třeba debatovat a shodnout se na tom šestém, případně na dalších a ta dohoda je cennější než to, jestli je to úplně přesně podle představ států, které chtějí co nejtvrdší sankce a k nim dlouhodobě v době patří, jak Slovenská republika, tak samozřejmě Česká republika. Obecně platí, že středoevropské a východoevropské státy díky své zkušenosti se Sovětským svazem, s okupací a podobně, zastávají co nejtvrdší postupy, co se týče sankcí, ale Vladimir Putin kromě toho, že vede agresivní válku na Ukrajině, tak vede i hybridní a dezinformační válku s Evropou, vede i ekonomickou válku s našimi zeměmi, používá energetické zdroje jako zbraň v tomto souboji a my se nesmíme nechat rozdělit. My taky patříme k těm zemím, které mají příliš vysokou závislost na ruské ropě, zejména na ruském plynu, a to neznamená, že nebudeme mezi těmi, kteří požadují to, co nejtvrdší sankce, ale současně platí, co říkal pan premiér, my potřebujeme evropskou solidaritu, zejména co se týče dodávek plynu, s těmi zeměmi nebo od těch zemí, které tak závislé na ruském plynu nejsou jako my. A myslím si, že se to dojednat dá, že ten postup zatím, který funguje, je, je účinný. A vy jste na začátku říkal, že je šedesátý den války, bohužel šedesátý den války, ale vzpomeňme si na některé komentáře první, druhý, třetí den války, které nedávaly Ukrajině žádnou šanci, aby se dlouhodobě bránila ruské agresi a díky pomoci nás a našich spojenců, to ukrajinský národ, ukrajinská armáda prostě vydržela už 60 dnů, ten nerovný boj s ruskou agresí a součástí tohoto dosavadního úspěchu, pokud můžeme mluvit o úspěchu to, že Rusko zatím neobsadilo a doufám, že nikdy obsadí Ukrajinu. Je to, že ty sankce fungují a že Vladimir Putin a ruský režim vsadil před rozpoutáním války na to, že evropské země nebudou jednotné a že ty sankce budou spíše kosmetické, ale současně platí, že pokud ty sankce mají být účinné a jsou účinné, tak taky dopadají na ekonomiky těch zemí, které sankce uvalují a taky dopadají na občany těchto zemí a i toho chce ruská propaganda využívat.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Otázka do Bratislavy. Vy považujete, pane premiére, sankce vůči Rusku těch 5 balíků za, řekněme, úspěšné, když se podíváme na ty kritické hlasy z Evropského parlamentu, a vy zároveň jste v pátek při setkání s vaším polským protějškem mluvil právě o stupňování. Myslíte, že to stupňování přiměje Vladimira Putina a Putinův režim zastavit agresivní politiku vůči Ukrajině a okupaci východu Ukrajiny, když těch 5 balíků Putina nepřimělo ke změně jeho politiky?
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
A myslím si, že ty sankce určitě mají velký smysl. Řekl nám to nakonec i sám Volodymyr Zelenskyj a Denis Šmyhal, když jsem byl na jednání v Kyjevě a velmi oceňují, že ty sankce jsou citelné a Rusy bolí a bolí i Vladimira Putina. Samozřejmě proto hovoříme, že musíme to stupňovat, protože vidíme, že se na tuto válku velmi dobře připravil, a to o to víc ukazuje tu tu brutalitu jeho lží, kterými přesvědčoval celý svět, že na Ukrajinu nezaútočí a nejen, že zaútočil brutálním způsobem, zabíjí nevinné lidi, civilisty, ženy, děti, a tak dál, ale je na to dobře připraveny, čili, ale my musíme tento tlak stupňovat, určitě v tom musíme pokračovat, ale je třeba si uvědomit, že jsou takové 2 linie, ve kterých my musíme Ukrajině pomáhat. Jedna je právě kvůli tomu, že máme tady i tu ekonomickou válku, když řeknu, to jsou ty sankce, ale druhé je i ta ten ten vojenský boj, který vede Ukrajina a tam výrazně potřebujeme nadále, celý demokratický svět pomáhat Ukrajině, protože vidíme, že to má smysl. Ukrajinci jsou nesmírně odhodlaní, skutečně jejich hrdinství je v novodobé historii Evropy poválečné, je je je bezprecedentní, protože viděli jsme, že Sovětský svaz a nebo i Rusko v té novodobé historii se mu líbí vejít do jiných zemí, které mu nepatří, ale odpor, který ukázali, hrdinství, které ukázali Ukrajinci a Ukrajinky je bezprecedentní, je vzorový, a proto jim potřebujeme pomoc, aby si udrželi svou svobodu i za nás, bojují i za naše hodnoty, za demokracii a svobodu a víme my na Slovensku, víme, že bysme byli druhý na ráně, to je úplně jasné. Vždyť Vladimír Putin to jasně řekl, ve své eseji, že Slovensko a vůbec tyto země považuje, že byla velká chyba, že vstoupily do NATO a měly by být nepřímo pod jeho vlivem, takže my si to velmi dobře a citelně uvědomujeme, jako přímý soused, a proto voláme takovým hlasem silným, aby pomoc Ukrajině byla, protože je to pro jejich dobro, ale je to pro dobro stability celé Evropské unie, všech zemí, i těch, které jsou dále a možná si to až tak přímo neuvědomují.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A vy počítáte.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Takže je potřeba jim pomáhat.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A vy počítáte. A vy počítáte.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Vojensky, ale i ekonomicky.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Vy počítáte. A vy. Ano.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
A těmi sankcemi.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Vy počítáte s tím, že, že šestý, sedmý balík sankcí a stupňování sankcí, přiměje Putina zasednout k jednacímu stolu a stáhnout ruská vojska z východu Ukrajiny, s tím opravdu počítáte.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
No, musíme v to věřit, protože, když bysme zůstali pasivní nebo defenzívní, no tak co bysme vlastně komunikovali. Ukrajině bysme komunikovali, že jsme vlastně zlomili hůl a zůstali jsme bokem a nechali jsme je v tom sami. Takže to v žádném případě nepřichází v úvahu, to spojenectví a pomoc Ukrajině je právě v tom, že jsme po jejich boku a každý bojuje svým způsobem, my tím, že zpřísňujeme ty sankce a hledáme ten průnik, vidíte, jaké je to bolestivé. Ano, je to bolestivé nebo už i jdeme, řeknu, tak na kost, v těch sankcí, ale právě proto je důležitá ta solidarita, vzájemná pomoc, nebo když každý bude bojovat jen za sebe a nebo bude se snaží udělat ro řešení jen za sebe, tak to nezvládneme. My potřebujeme ještě tu jednotu a solidaritu zhutňovat, zesilovat, v rámci Evropské unie. Což nakonec je i velmi dobré i pro dobro a pro budoucnost Evropské unie, Evropská unie se musí stát globálním lídrům a my tu máme dnes přímo k tomu situace, ve kterých čelíme tím nejtěžším otázkám, které bysme si možná dlouhá léta ani neuměli položit a dnes si je musíme nejenže položit, ale i zodpovídat v průběhu pár týdnů, posiluje to Evropskou unii, čili já to vidím jako jako pozitivní kroky, ale říkám, bez solidarity a jednoty to nepůjde, tam je to gró dneska.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Vy, jako Slovensko jste výrazně závislí na ruském plynu. Evropská komise ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby Evropská unie od letošního listopadu plnila své plynové zásobníky. Naplnila je z 80 % od listopadu roku 2023, potom před každou zimu až na 90 %. Mapa Otázek teď ukazuje nejvýznamnější plynovody vedoucí do Evropy a jaká je závislost jednotlivých evropských zemí na ruském plynu. Největší část plynu z Ruska plyne čtyřmi hlavními proudy podmořským potrubím Nord stream. Trans sibiřský plynovodem Jamal, sítí plynovodů vedoucích přes Ukrajinu a novějším černomořský Türkstream. Závislost členských států na ruských zdrojích je různá, například v České republice se blíží ke sta procentům, podobně jako Česká republika je právě na tom už zmiňované Slovensko. Rakousko, Maďarsko, ale také Finsko. V Německu, v Polsku, Švédsku se ruský plyn podílí na spotřebě plynu přibližně 50-75 procenty. Pane premiére, podaří se slovenské zásobníky plynu alespoň naplnit na těch zmíněných 80 %.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
No musí, říkám, my musíme teď udělat maximum, maximum proto i komunikujeme se všemi našimi partnery, o tom, abychom je jednak uměli naplnit, ale my musíme najít trvale alternativní řešení, protože víme, že zásobníky sloužily jen na vyrovnávání dodávek v té nejvyšší sezóně, čili to nějaký řešení, ze kterého umíte žít léta. Ne, to je skutečně otázka měsíců a na kompenzování a doplnění pravidelných odběrů v sezóně, takže proto velmi intenzivně jednáme s Polskem, do budovává se interkonektor, tedy propojení plynové na Slovensko mezi Polskem a Slovenskem a v červenci bysme chtěli spustit testovací režim a samozřejmé intenzivně komunikujeme, jako bysme uměli potom zkapalněný plyn vlastně táhnout z přístavů, polských přístavů na Slovensko, ale tady budeme výrazně potřebovat pomoc i České republiky, ale i Německa, Maďarska, zemí okolo nás, protože my jsme uprostřed, doposud Slovensko bylo zodpovědným partnerům v tranzite plynu všem zemím na západ od nás a toto jednoznačně říkám i za evropským stolem, že budeme potřebovat, jak se ten tok obrátí, budeme potřebovat stejně tak zodpovědný a spolehlivý přístup těch zemí, které budou tranzitovat plyn k nám. Slovensko musí mít vždy dostatek plynu, tak jako ostatní členské státy. Proto tak silně zdůrazňuji tu jednotu a solidaritu, protože jedině tak dokážeme pokořit a porazit Vladimira Putina.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Putinův režim trvá na platbách za ruský plyn u zemí, které nepovažuje za přátelské, což je celá Evropská unie, v rublech. Evropa tento požadavek označuje za vydírání a zatím s výjimkou Maďarska, Rusku odmítá vyhovět, vyhoví Slovensko.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Ne. My jsme jednoznačně jsme proto iniciovali společný postup, protože opět si uvědomujeme, jednota je nejsilnější zbraň, kterou máme proti Vladimiru Putinovi a jednoznačně jsme řekli, platby musí být v eurech, tak to bylo dohodnuté, na tom trváme, nesmíme se nechat vydírat. To je to, co celou dobu říkám, Evropa je silný silný kontinent, jsme jsme špičkou světa. My musíme mít ofenzívní řeč ne defenzívní. My nesmíme stále ustupovat. Už musíme přestat jednat s Vladimirem Putinem v rukavičkách, protože to jsme dělali poslední 20 let a kam to dospělo, dospělo to tam, že dnes zabíjí nevinné lidi na Ukrajině a má choutky i na další země Evropy. A to je nepřípustné.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A vaše koalice se kvůli tomu nebude drolit, když se podíváme na slova vašeho ministra hospodářství Sulíka, který naznačil, že by Slovensko, než aby se nechalo odstřihnout od ruského plynu, že by šlo maďarskou cestou a že byste platili v rublech.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Ne, nebude, my jsme si to hned vzápětí vydiskutovali a jsme v tomto jednotní.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Otázka do Ostravy na Zbyňka Stanjuru, pomůže a je Česká republika připravena na možná okamžité vypnutí dodávek ruského plynu do České republiky, byť Česká republika kupuje přes Německo a dodává se ruský plyn přes Německo na rozdíl od Slovenska, které je přímo závislé a pomůže Slovensku Česko, jak o tom mluvil slovenský premiér Eduard Heger.
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
Musíme si pomáhat, bez tohoto prostě nepůjde. Pokud budeme soutěží, bude soutěžit mezi sebou jako členské státy o dodávky, o cenu a podobně, tak to vlastně bude vítězství Putina. Tzn. myslím, že ten problém máme podobný, zejména ty státy, které nemají přístup k moři, nemohou budovat LNG terminály, týká se to Rakouska, Slovenska a České republiky, přesto trváme na tom, že ty sankce mají být co nejtvrdší a co nejrychlejší a tady musí ty členské státy prokázat solidaritu, protože to je jeden z hlavních úkolů Evropské unie, aby ukázala, že v krizové době si umíme navzájem pomoci a ti, kteří mají momentální výhodu v jednom sektoru, pomohou těm ostatním a naopak, zase se to může v některých jiných komoditách v některém jiném období ta pomoc vzájemná otočit, takže ano, my jsme určitě připraveni přispět k evropskému řešení.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Otázka na Věru Jourovou. Evropská komise má ten plán v případě, že by se Putinův režim rozhodl vypnout dodávky plynu právě kvůli tomu, že až s výjimkou Maďarska, nejsou ochotné členské státy Evropské unie platit v rublech, tak připravený krizový scénář máte.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Je to samozřejmě nutné mít krizový scénář, protože a musíme počítat se všemi, byť šílenými variantami, žijeme vlastně v šílené době, vidíme odpornou válku, kterou jsme vůbec nečekali, že ještě někdy uvidíme. Všechny nás to sjednotilo, teď vidíme sílu společné Evropy, jak o tom mluvil pan pan premiér Heger. A ta síla se nesmí nahlodat tím, že nebudeme připraveni na to nejhorší. A toto by byla ta situace, tzn. že my máme tzv. kontingenční plán, který by řešil ten okamžitý výpadek a počítáme zejména s pomocí Spojených států, ale i některých dalších dodavatelů, s kterými máme dohodnuté smlouvy o dodávkách, o rychlý dodávkách.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A vy s ním s ním počítáte s tím okamžitým výpadkem, že v následujících týdnech k němu může dojít, protože Putinův režim bude trvat na platbách v rublech a Evropa neustoupí nebo myslíte, že kupříkladu vedle Maďarska, cukne Německo a další země.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Víte, že se říká, že při doufej v to nejlepší, ale připravuj se na to nejhorší, a to si myslím, že je a způsob, který bychom teď měli zodpovědně přijmout, tzn. připravovat se i na tyto krajní varianty a jednat, jednat, jednat, protože, jak už jsme slyšeli i od pánů a premiéra a ministra, je to teď na společné dohodě a mimochodem zajištění energetické bezpečnosti je i na společné dobrovolné dohodě států, jestli půjdou do společných nákupů, které by zase ukázaly tu sílu toho společného postupu i sílu v tom smyslu, že bychom byli schopni tlačit dolů ceny, tak přesně to, co teď potřebujeme, takže.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A tam ta dohoda všech členských zemí je.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Zatím jednáme o tom, kdo se dobrovolně připojí k tomu společnému nákupu.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Kolik, kolik zemí už se připojilo.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Momentálně to nevím.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Dodávky zbraní pro Ukrajinu pokračují, na Ukrajinu zamířil americký ministr zahraničí Anthony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin, kteří se v Kyjevě setkají s ukrajinským prezidentem Zelenským, který si od této návštěvy slibuje příslib dalších zbraní.
 
Volodymyr ZELENSKYJ, prezident Ukrajiny
Jsem vděčný všem našim partnerům, kteří nás konečně vyslyšeli, kteří nám poskytli přesně to, o co jsme žádali. Protože víme jistě, že s těmito zbraněmi budeme schopni zachránit životy tisíců lidí a budeme schopni ukázat okupantům, že se blíží den, kdy budou nuceni opustit Ukrajinu.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Evropská unie podle Michela dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy EUR, to je v přepočtu 36 miliard korun, o kolik pomoci přislíbil jednotlivé země. Podívejme se tady jsou data polského institutu pro světovou ekonomiku. Americká vláda přislíbila vojenskou pomoc ve výši čtyř miliard 800 000 000 USD. Druhé Estonsko přislíbilo do konce března bezmála 240 000 000 USD, to je necelé jedno procento estonského hrubého domácího produktu a v relativním vyjádření mnohem víc než jakýkoliv ze závazků ostatních hlavních dárců Ukrajině. Dalšími největšími dárci vojenské pomoci, Velká Británie, Itálie, Švédsko, Německo, Česko podobně jako Polsko a Slovensko přislíbilo vojenskou pomoc ve výši kolem 50 000 000 USD. Jeden z větších sousedů Ukrajiny Polsko se objevuje dále na seznamu, které zemi přislíbilo malou relativně malou vojenskou pomoc a místo toho se zaměřuje na finanční pomoc ve výši 900 000 000 USD. To dělá z Polska druhého největšího celkového dárce Ukrajině po Spojených státech. Otázka opět na slovenského premiéra Eduarda Hegera, Slovensko darovalo Ukrajině například systém protivzdušné obrany S300. Pane premiére, přiblížilo se rozhodnutí, kdy Slovensko dodá Ukrajině, stíhačky MiG 29.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Tady chci v první řadě říci, že my velmi intenzivně komunikujeme s ukrajinskou stranou a jakékoliv požadavky, které jsou u nás na stole okamžitě odbavujeme, takový požadavek jsme o nich zatím nedostali, ale máme požadavky o dodaní houfnic Zuzana, o kterých se velmi intenzivně jedná a věřím že to bude brzy na stole, a rovněž opravu jejich techniky. To je také ve finální fázi, toto je to, co jim poskytneme, jak bude otázka na na MIGy, samozřejmě, já tady říkám jednu jednoznačnou věc, bez ruských techniků, které na Slovensku nechceme, tyto stroje jsou dlouhodobě neudržitelné, a proto intenzivně jednáme my s našimi partnery v okolí, jak zabezpečit ochranu našeho vzdušného prostoru, než přijdou stíhačky F16, které máme objednané a měly by přijít koncem příštího roku, takže jednoznačně Ukrajině je třeba pomoc všemi možnými způsoby, opět každá země, která pomůže, pomáhá, tak jako to bylo slyšet i z úst rezidenta Zelenského, pomáhá vítězství, bližšímu vítězství Ukrajiny, to potřebujeme, uvědomme si, bojují za nás, za naše hodnoty, víme, že další země by byly na řadě, tento boj potřebujeme s nimi zvítězit co nejrychleji a v tom potřebují maximálně pomoc i vojenskou.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Když mluvíte o zajištění slovenského vzdušného prostoru, země NATO posilují východní křídlo bloku, to se týká i bojových skupin na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku. Teď vidíme posilování východního křídla, když tedy zatím Slovensko nedostalo, a propos, vy počítáte s tím, že od Ukrajiny dostanete požadavek na dodání MIGů, protože ukrajinští piloti v jednom z videoklipů žádají právě o dodání i letadel, počítáte s tím, že se na vás obrátí prezident Volodymyr Zelenskyj a o MIGy vás požádá?
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Vůbec by mě to nepřekvapilo. Jsme na to připravení, ale zase, nebudeme předbíhat okolnostem, je to na nich, oni si musí říct, oni nejlíp znají svou situaci, co nyní potřebují, víme, že nyní potřebují právě tu techniku obranného charakteru, ale aby i osvobodili, neboť, jak jsem byl v Kyjevě, tak velmi intenzivně mluvil o tom, že potřebují a právě ty těžké zbraně, aby mohli osvobodit svoje přístavy, nyní vedou těžké boje pozemní, takže je to určitě hlavně o pozemní technice, samozřejmé velmi rádi pomůžeme, jak to bude možné. Proto se bavíme o těch houfnicích, proto se bavíme o opravě té techniky, kterou jim chceme poskytnout.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A jednáte s Českou republikou o zajištění vzdušného prostoru, jestliže jste připraven na dodávky MIGů, které zatím chrání vzdušný prostor Slovenské republiky, aby to byla Česká republika, která vám pomůže ochránit vzdušný prostor?
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Musím i tady vyzdvihnout, že jednání vůbec v rámci EU a v rámci NATO o pomoci, vzájemné pomoci a i z tohoto pohledu našeho vzdušného prostoru, jsou velmi konstruktivní, země jsou nápomocné. Hledáme to nejlepší řešení. Já bych teď nechtěl nijak víc konkretizovat, protože ta jednání probíhají. Mohu jen poděkovat všem partnerům a okolním zemím, že jsou velmi konstruktivní a že skutečně společně hledáme to řešení, není to o tom, kdo bude mít jaké prvenství, je to o tom, abysme si vzájemně pomáhali a našli řešení, které nám pomohou a ta atmosféra ten duch diskuzí je pomoc a solidarita, jednota. Jsem za to velmi vděčný, takto to má být.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Na pozadí války na Ukrajině zažívá Slovensko zásadní napětí na domácí politické scéně, speciální prokuratura a policie v týdnu obvinily bývalého slovenského premiéra dnes lídra nejsilnější opoziční strany SMER Roberta Fica a exministra vnitra Roberta Kaliňáka z několika trestných činů, včetně zneužití pravomocí a založení a podpory zločinecké skupiny. Podle Roberta Fica jde o likvidaci opozice.
 
Robert FICO, bývalý slovenský premiér, předseda strany, 23. 4. 2022 /SMER/
Potom přijde na řadu předseda další politické strany, a to jsem já, protože bez servítky popisuje, jací gauneři sedí v této vládě, jakou americkou paničku máme ve funkci prezidentky Slovenské republiky. Otevřeně hovořím o tom, jak se o nic starají, jako udělali ze Slovenska chudobnou americkou gubernii, zatáhli Slovensko do války a vůbec tahají tuto zemi do neštěstí.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Zástupci SMERu se už obrátili na Evropský parlament a Evropskou komisi, že jsou na Slovensku pošlapávány principy právního státu. A jde o politické stíhání, připouštíte, pane premiére, že vaše vláda může mít zásadní reputační problém kvůli Ficově stíhání?
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Vůbec ne. Podívejte se, nyní jste slyšeli slova trojnásobného premiéra, tak to se vyjadřuje trojnásobný premiér. Takto, toto je důstojné vyjadřování. Vždyť to je to je to je hanba Slovenska, že se může takto trojnásobný premiér vyjadřovat o vládě, opaní prezidentce a a podobně. Vždyť si vemte ta slova, která zazněla. Ruský agent by to neřekl lépe. To je, toto je bohužel, je je to velmi smutné. Je mi to velmi líto, ale my na Slovensku jsme slíbili voličům roku 1020 před volbami, že chceme, aby Slovensko se dostalo na mapu jako spravedlivá země, kde spravedlnost bude mít prosto vyšetřit každého bez toho, jaké má politické tričko, to byl dlouhé roky problém na Slovensku. Vždyť si vzpomeňme na ty časy, kdy se tady opakovalo z úst i ministra vnitra Roberta Kaliňáka, skutek se nestal, nesčetněkrát zametali kauzy pod koberec. My jsme udělali jednu jedinou věc. Uvolnili jsme orgánům činným v trestním řízení ruce, aby vyšetřovali bez výjimky./nesrozumitelné/
 
Václav MORAVEC, moderátor
Ale, ale, ale bývalý slovenský prezident.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
To že nyní./nesrozumitelné/
 
Václav MORAVEC, moderátor
Ale bývalý slovenský prezident, že vám vstupuji do řeči, byl obžalován. Vy nemyslíte, že může být Ficova argumentace pravdivá, že tak jako on využíval a zneužíval policii, tak totéž činí současná vládní koalice a jde o to zlikvidovat nejsilnější opoziční stranu na Slovensku?
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Absolutně to odmítám. Absolutně to odmítám, v žádném případě my nepoužíváme orgány činné v trestním řízení na politický boj, právě naopak. My jsme jim dali úplnou svobodu, aby vyšetřovaly každého bez rozdílu, bez toho, jaké má politické tričko a toto se i děje, a to, že dnes vyšetřují kauzy Roberta Fica, tak to musí umět zodpovědět on, on musí vědět, co má na svědomí/nesrozumitelné/. Já to nemám jak vědět, já to nevyšetřuji. A ani do toho nevidím, ani to neřídím, absolutně to odmítám. To to byly jejich praktiky. Ano, na Slovensku máme přísloví - podle sebe soudím tebe, tedy jestli Robert Fico a víme o tom, že zneužíval orgány činné v trestním řízení, tak si myslí toto i o mě i o dalších. Je to úplný nesmysl. My necháváme policii jednat, a já jen říkám, věřím tomu, že mají tato podezření podložené důkazy. A přeju jim, aby spolehlivě, spravedlivě vyšetřili každé překročení zákona.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Opoziční SMER a to je poslední otázka do Bratislavy, jak jsme slyšeli rétoriku Roberta Fica, tak využívání anti amerických nálad ve slovenské společnosti, menší ochoty Slováků podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní o proti České republice. Nakolik může destabilizovat vaši vládu?
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Víte, toto je ta tragédie, toto je ta tragédie, že politické špičky se staví na čelo dezinfo scény, lžou a zavádějí občany, snaží se pozdvihnout právě ten proruský narativ, přičemž vidíme, jak se chová ruská armáda na Ukrajině. Vidíme to na vlastní oči, vždyť my jsme přímý soused. Vidíme to vraždění nevinných lidí, vidíme znásilňování mladých děvčat. Vždyť to je, to se každému úplně obrací nitro, to svědomí vám nedovolí a ještě něčemu takovému fandit. A Robert Fico spolu s dalšími se staví na špičku toho, aby tady živili tento ruský narativ. Je to úplně, je to úplně zvrácené, co předvádějí, ukazuje to jasně, že tomuto člověku není nic svaté a samozřejmě my velmi jasně budeme komunikovat proti tomu. Nedovolíme, aby Slovensko bylo podvedené, protože tu jde o závažnou závažnou hrozbu i Slovenska. Já jsem velmi vděčný, po tom jak Rusko slouhé měsíce lhalo, že na Ukrajině nezaútočí, sám Robert Fico dva dny nebo tři dny před tím zorganizoval protest proti naší vládě, kde jasně opěvovali, že Rusko nezaútočí, 2 dny na to anebo tři dny na to, už neměli co říct, protože Rusko zaútočilo brutálním způsobem na Ukrajinu. Spadla mu čelist, neměl na to co říct, a teď v tu dobu prozřelo mnoho lidí na Slovensku, skutečně prozřelo mnoho lidí, uvědomili si, že ano, současná ruská garnitura je brutální, zabíjí a má choutky i na další země, jakou je Slovensko a další země na východním křídle, čili jsem rád, že tento ruský narativ se výrazně potlačil a je smutné, když bývalé politické špičky se ho snaží znovu oživit, je to velmi smutné.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji, že hostem Otázek, exkluzivním hostem Otázek byl slovenský premiér Eduard Heger. Přeji vám hezký zbytek dne do Bratislavy a těším se na setkání v Otázkách.
 
Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/
Děkuji velmi pěkně za pozvání a přeji ještě pěkný den.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Kvůli porušování principů právního státu se slovenská opoziční strana SMER obrátila, jak jsem zmiňoval, na předsedkyni Evropské komise i na členy a členky komise, tady jsou sobotní slova Roberta Fica.
 
Robert FICO, bývalý slovenský premiér, předseda strany, 23. 4. 2022 /SMER/
Je to výzva, která na 1,5 strany přesně popisuje, co se na Slovensku v těchto okamžicích děje a začíná to vyvolávat vážné pohoršení, protože, oni si uvědomují, že jestliže to, co je tady napsáno, je pravda, tak mají jeden velký vřed a tím vředem není Maďarsko. Tím vředem v právním státě není ani Polsko, není to ani Malta, tím vředem, největším, jaký kdy v Evropské unii kdy vznikl, v historii, je dnes Slovensko s těmito gaunery, kteří stojí v čele této vlády.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Tak o vládě mluví slovenský, bývalý slovenský premiér, dnes předseda nejsilnější opoziční strany Robert Fico. Co mu jako místopředsedkyně Evropské komise odpovíte, Věro Jourová?
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Já jsem ten dopis dostala o půlnoci, tak jsem si ho se zájmem přečetla, protože jsem něco takového čekala. Myslím si, že už tam byly nějaké výzvy předtím, jestli mu dovolíte osobní reakci na to, co říkal pan Fico o prezidentce Čaputové. Nazvat jí americkou paničkou, to je podle mého názoru úplně za čárou všeho myslitelného, co se v politice může, může dít a já vím, že Zuzana Čaputová je nesmírně slušná dáma, která která uznává hodnoty, které bychom si všichni asi přáli, aby teď dostaly průchod, protože potřebujeme být slušní, potřebujeme být solidární, silní. A tohle je podle mě urážka, která nemá vůbec úroveň.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Není to ale součást Ficovy propracované politiky, protože antiamerické narativy, na ně slovenská společnost výrazně slyší, proto nazývá slovenskou prezidentku americkou paničkou.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Nepochybně, my máme data o tom, že na Slovensku jsou ty antiamerické nálady, které jsou teď ještě přiživovány konspiračními teoriemi a dezinformacemi, silnější než v Čechách, vůbec, že na Slovensku dezinformace mají větší vliv na lidi a je to možná i tím, že si to jako svůj nástroj vzala část politické scény, ale vy jste se ptal.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A co odpovíte SMERu.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Podobné výzvy byly z Rumunska, z Katalánska a nedávno z Bulharska, vždycky, když dochází ke konkrétním trestním kauzám, které se dotýkají politiků, tak je komise vyzývána, aby konala. My nemůžeme konat v případě, že jde o individuální kauzy. My nemáme možnost se podívat do důkazní situace. My nemáme možnost s prominutím kádrovat prokurátory, policisty, kteří ty kauzy řeší ani takovou možnost mít nemáme, podle mého názoru, ale budeme tu situaci sledovat, protože je zřejmé, že pokud je tam takhle velká kauza, ve které figurují politicky jaksi aktivní hráči a je použito trestní právo, tak vždycky je to pro komisi důvod pro to, aby tu situaci sledovala. My.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Zatím tedy silné prohlášení jako ve vztahu k Polsku či k Maďarsku dávat nebudete, ale situaci budete sledovat.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
V Polsku a Maďarsku je to jiná situace, protože v Polsku udělali justiční reformu. My jsme reagovali na zákony. V Maďarsku reagujeme na to, že se nevyšetřují systémově kauzy, které poškozují evropské peníze, to jsou úplně jiné příběhy, kde komise tu kompetenci má, ale já bych a vždycky vždycky v těchto situacích, kdy jsme vyzýváni, abychom zasahovali v těch individuálních trestních kauzách, tak říkáme, je potřeba, aby se veřejnost dozvěděla co nejvíce může o té důkazní situaci, o tom, co má prokurátor a policie proti těm osobám, co může sdělit, protože samozřejmě nemůže dát k dispozici spis a je důležité, aby ten proces neměl žádné vady, které by vlastně i až potvrzovaly ty pochybnosti nebo ta nařčení, která jsme slyšeli od pana Fica.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme a vrátíme se k rozhovoru se slovenským premiérem Eduardem Hegerem a podíváme se na dodávky zbraní na Ukrajinu, Česká republika patří mezi největší dárce a znovu se podíváme na onu statistiku Kielského institutu, velmi pozorně poslouchal Pavel Fischer, když se podíváte, pane předsedo, na ty dodávky České republiky na Ukrajinu považujete je za za dostatečné?
 
Pavel FISCHER, předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost /nez./
Já je považuji za nedostatečné, protože když se podíváme na mapu a vracím se k tomu tématu, které tady bylo před chvílí, tzn. energie. Tak zjistíme, že některé země nedodávají zbraně, je to jejich suverénní rozhodnutí, ale také nejsou ochotny jednat o energiích a o embargu na ruské energie, jako je plyn nebo ropa.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Mluvíte o Maďarsku.
 
Pavel FISCHER, předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost /nez./
Anebo se snaží ta jednání oddalovat. A může to být Maďarsko, ale je jich celá řada dalších. A já si myslím, že tady je potřeba, a to je role také národních vlád členských států, aby vysvětlovaly občanům, že když teď nebudeme konat, máme po topné sezóně například, co se týče energií, když nebudeme rychlí v tom, koordinovaní, tak se můžeme objevit třeba na podzim s problémem energií, který bude trvat a navíc s válkou, která se rozhoří do takové intenzity, že nás to bude bolet ještě víc než teď, proto se domnívám, že je potřeba skutečně vysvětlovat, koordinovat a my v rámci parlamentu to děláme velmi intenzivně. A snažíme se dávat mandát naším národním vládám, aby nejenom řešily co nejrychleji otázku energie společně, protože v jednotě je síla, jak jsme před chvílí slyšeli, ale také, aby se nerozpakovaly dodávat i velmi silné kalibry zbraní na Ukrajinu. Seznam z pátku právě od ukrajinských kolegů přímo z ministerstva obrany tady mám u sebe. Já tam vidím obrovskou naléhavost, kterou nevyřeší Česká republika. My musíme skutečně přesvědčit Německo, Francii, ta už se rozhoupala. Rozhodla teďka o dodávce velmi dobrých kanonů Caesar z Francie, ale třeba Španělsko, Itálii a další.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Ale zdá se, že Německo nepřesvědčíte, protože naopak tento týden německý kancléř Scholz řekl jasně, že Německo utlumuje dodávky zbraní, protože samo už má málo.
 
Pavel FISCHER, předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost /nez./
To nemusí Německo samo dodávat, ono může dodávat například peníze, za které si ty zbraně budou nakupovat. Já mám za to, že kancléř Scholz tak trochu uhnul z toho problému, ale on se mu vrátí nazpátek, protože má plný parlament. Lidé jsou nespokojeni s tím, jak Německo pracuje pomalu, a to i v rámci vládní koalice. My v parlamentech se snažíme právě s Německem s evropským parlamentem a s dalšími udržovat velmi silnou koordinaci, abychom pomohli tomu rozhodnutí, protože není jednoduché, ani pro Německo ani pro nás.
 
Václav MORAVEC, moderátor
My jsme slyšeli a obracím se na Zbyňka Stanjuru do Ostravy, od slovenského premiéra v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi, že je připraven na dodávku MiG 29 na Ukrajinu a že počítá s tím, že dříve či později přijde tato nabídka, kolik Česká republika už dodala zbraní na Ukrajinu. Počítáte s tím, že i Česká republika bude dál navyšovat objemy dodávek zbraní pro ukrajinskou armádu, protože se ukazuje, že právě zásobování zbraněmi ze západu daří ukrajinské armádě držet onu linii v Donbaské oblasti.
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
V tom grafu, co jste ukazoval, byly data k 27. březnu, já mám aktuální data, protože v této chvíli mohu říct, Česká republika darovala Ukrajině zbraně, vojenskou techniku, vojenský materiál za více než 2 miliardy korun. Za druhé chci připomenout velmi úspěšnou sbírku, kterou dělá ukrajinská ambasáda, na kterou přispělo už asi 120 000 dárců z České republiky, ať už občané nebo firmy. Tam se vybralo více než miliarda korun a skoro 1 miliarda byla použita opět na vojenskou pomoc a vojensky materiál a vojenskou techniku, takže dohromady to budou zhruba už 3 miliardy korun. Chceme připomenout, že jsme byli jedni z prvních, že jo. O prvním daru jsme rozhodli ještě v lednu letošního roku a bezesporu v tom budeme pokračovat. A platí to, co jsme slyšeli. A zejména poté, co se náš premiér vrátil z jednání z Kyjeva, a tak máme velmi přesné požadavky toho, co potřebuje ukrajinská armáda, pružně reagujeme v rámci možností, které máme, ať už je to stát nebo v této chvíli mohou ocenit velmi úzkou spolupráci s českými firmami z obranného průmyslu, které se na té podpoře Ukrajiny, vojenskou techniku a vojenským materiálem také významným způsobem podílejí.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Počítáte s tím, že navýšíte rozpočet, protože se na vás aktuálně obrátila ministryně obrany Jana Černochová z ODS, která se vrací z návštěvy Spojených států amerických, tak požádala o pomoc ministerstvo financí ve výši zhruba jedné a půl miliardy korun, aby česká armáda mohla dozbrojit, respektive nakoupit některou techniku kupříkladu jde o nákladní vozy Tatra pro vojenské účely, schválíte jako ministr financí tuto pomoc.
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
Tak schválí to vláda, to je to je důležité. My už jsme na začátku doma rozhodli, že budeme rychleji zvyšovat výdaje na obranu, než jsme si mysleli a i pro letošní rok jsme řekli, že by to mohlo být až 15 miliard, a to je vlastně první tranše. Paní ministryně se svým týmem prověřuje, co lze investovat ještě letos, a to je první tranše, takže bezesporu připravíme rozpočtové opatření. Vláda to určitě schválí, protože už jsme vlastně o tom navýšení rozpočtu rozhodli. My máme ve svém programovém prohlášení, že nejpozději v roce 2025 chceme mít 2 % výdaje na na obranu, ale když sleduji vývoj posledních týdnů a tu brutální agresivní válku Ruska na Ukrajině, tak já předpokládám, že k tomu cíli se dostaneme rychleji než v roce 2025, ale současně platí, protože ta poptávka po těch sofistikovaných zbraňových systémech bude veliká. Já bych řekl, že na celém světě, takže musíme ty peníze poslat v okamžiku, kdy jsme si jisti, že je ten daný rok investujeme, a to je tento případ, takže to vláda bezesporu v brzké době schválí.
 
Václav MORAVEC, moderátor
A jde o desetinu z těch zatím připravovaných 15 miliard, protože jde o miliardu a půl, vy počítáte s tím, že ministerstvo obrany z toho, co jako ministr financí máte požadavky, že se podaří v tom letošním roce navíc utratit 15 miliard korun.
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
A v této chvíli to prostě nevíme. My jsme řekli dopředu, že nebudeme dělat politické gesto, že tam pošleme nějaké peníze, abychom pak na konci roku zjistili, že nám ty peníze tam zůstaly takzvaně viset, takže uvidíme, my současně pracujeme na vzniku vojenského fondu, kde bychom pravidelně posílali peníze na strategické programy, vyzbrojování a modernizaci české armády a oba dva procesy budou ruku v ruce, takže uvidíme, kolik bude potřeba, nechceme tam dopředu poslat peníze jenom proto, abychom měli PR, nějakou tiskovku, nějaký nadpis, ale skutečně v okamžiku, kdy víme, že ty peníze jsme schopni investovat, tak je tam prostě, tak je tam prostě dáme a chci říct, že i v této tranši je velký velké zastoupení českých firem a českého průmyslu.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Ještě na otázka, která právě souvisí s tím rychlejším naplněním závazků z programového prohlášení vlády, dvou procent hrubého domácího produktu jako výdajů na obranu, když to nebude v roce 2025, kdy myslíte, že by k tomu mohlo dojít?
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
Tak 2024 nebo 2025, rychleji to určitě nepůjde, ale bude záležet i na tom, jak se nám podaří s našimi spojenci vyjednat dodávky sofistikovaných zbraňových systémů.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Pavel Fischer, je dobře, že vláda urychlí, řekněme, ten svůj závazek, o kterém Zbyněk Stanjura mluvil.
 
Pavel FISCHER, předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost /nez./
Já chci ocenit vládu, protože dělá dobrou práci, vidíme, jak obrovské zpoždění jsme získali těmi odklady nákupu důležitých zbraňových systémů. Ceny poletí nahoru teďka a máme často nedostatečné zásoby. Tady už můžeme nakupovat velmi rychle. Co se týče těch dvou procent HDP na obranu. To je vlastně pro nás jenom orientační číslo. Je potřeba připustit, že dneska některé členské státy NATO už jsou na třech procentech nebo k nim směřují. Zkrátka nejsme v klidných dobách a myslím si, že hrát s čísly, která jsme si stanovili před 10 lety, je hra, která nemusí fungovat v době, kdy narážíme do reality, tak dramatického válečného konfliktu. /nesrozumitelné/
 
Václav MORAVEC, moderátor
Vy byste i přes ty zásadní dluhy státního rozpočtu a i letos bude státní rozpočet v deficitu, šel na 2 % hrubého domácího produktu.
 
Pavel FISCHER, předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost /nez./
To nemůžeme udělat okamžitě. Tady jenom vidíme, že to brzy nebude možná stačit. Celá řada členských států dnes už jde výš než 2 %, protože vidí, že to je zkrátka nezbytné.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Vrátíme-li se k mapě Evropy a k plynu, abychom ještě dokončili to, o čem byla řeč i se slovenským premiérem Eduardem Hegerem. Zmiňoval jsem, že Evropská komise ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby Evropská unie od letošního listopadu plnila své plynové zásobníky s 80 % od listopadu 2023. Potom před každou zimou z 90 %, znovu se podívejme, jak směřují dodávky ruského plynu do Evropy. Otázka do Ostravy na Zbyňka Stanjuru, podaří se naplnit tuzemské zásobníky, pane ministře, do konce letošního roku, respektive pro tu topnou sezónu na 80 %.
 
Zbyněk STANJURA, vicepremiér, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
Podaří, já jsem přesvědčený, že ano, ale je třeba říct, že naše zásobníky mají zhruba 40 % roční spotřeby v České republice, takže i kdyby byly naplněny ze sta procent, tak máme 40 % roční spotřeby a my musíme zajistit neříkám, že 100 %, protože nejlepší cesta je jsou úspory, ale musíme zabezpečit minimálně plyn pro domácnosti, to to zabezpečí ty plné zásobníky, protože plné zásobníky znamenají, že jsme schopni plně zásobovat všechny domácnosti, které topí plynem, a ale současně pracujeme na těch evropských řešeních, jednáme jednak s evropskými partnery, ale i se zeměmi mimo Evropskou unii tak, abychom byli schopni dlouhodobě zabezpečit dodávky plynu a současně snížit nebo úplně zrušit závislost na dodávkách ruského plynu.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Paní eurokomisařko, podaří se podle vás naplnit to, o čem jste se dohodli v komisi, a to, co teď projednává Evropský parlament a nejsou to i snižující se dodávky ruského plynu do Evropy, které nenaplní ten závazek, mít z 80 % naplněné evropské zásobníky do letošní zimy.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
My jsme slyšeli od dvou zástupců státu, že se to nesmí stát, že to je závazek, který učinily státy, učinily je ústy svých premiérů a prezidentů. A v březnu tohoto roku a podle našich propočtů a té perspektivy, jak vidíme ty možné náhrady dodávek, tak je to je to reálné. Komise teď připravuje detailní plán na to, jak se odříznout od a ruského plynu do roku 2030 s tím, že by to mělo být co nejdříve.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Dokonce premiéři mluvili o roce 2027. A vy nebudete ambicióznější v tom plánu, že byste rok 2030 snížili oficiálně jako komise na rok 2027.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Tam je taková finta, že totiž ten cíl je zatím 2030, možná tam bude nějaký rychlejší scénář, ale státy mohou postupovat rychleji jednotlivě, tzn. nečeká se na nejpomalejšího velblouda, nemusí čekat na to, až se to podaří všem, ale mohou jít napřed, což už teď signalizují státy, které nejsou tak závislé na ruském plynu, víme, které to jsou. Dovolíte ještě reagovat na zbraně.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Určitě.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
A ono to, já dneska, když se podívám trošku z odhledu nebo z větší vzdálenosti na to, jak reagují členské státy na tuhle šílenou válku a na to, jak pomáhat Ukrajině. Já tam vidím 3 kategorie věcí. 1 kategorie je nepřipustíme, neuděláme to, tzn. nechceme se, nechceme tu válku stáhnout na naše území. Nechceme si nechat sankcemi zdevastovat hospodářství, národní hospodářství a tady se to vždycky poměřuje per stát, pak jsou tam a takové věci, kde jsou všichni jako jeden muž, za co nejsilnější podporu, a to je dodávat humanitární pomoc, dodávat pomoc ukrajinským zemědělcům, protože se musíme vyhnout problémům s potravinami, postarat se o uprchlíky, vyšetřovat válečné zločiny a připravovat plán obnovy Ukrajiny. To jsou věci, kde já vůbec nevidím žádné konflikty, kde skutečně jsou všichni za. No a pak jsou ty různé názory u těch ekonomických sankcích, o tom už jsme mluvili, co se týče zbraní. Já tam vidím takový ten moment, čí je to válka. A a tady my ze střední a východní Evropy samozřejmě cítíme úplně jasně, že to je naše válka, protože Putin nás chce zpátky.
 
Václav MORAVEC, moderátor
No necítí, necítí to Maďarsko. Slyšeli jsme Roberta Fica, že Hegerova vláda zatáhla Slovensko do do této války. Myslíte, že to východní Evropa cítí jednotně?
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Já si myslím, že ten ta obava z toho, že by se mohlo opět válčit o toto území, je velice vysoká, ať už si lidé, ať už lidé fandí Americe nebo Rusku, řekla bych, že ten ta obava je velice silná v obou těch táborech. Já jsem moc ráda, že moje šéfka Ursula von Der Leyenová řekla tu větu: toto je i náš boj, což znamenalo, že se odblokovala ta 1,5 miliardy a miliardy na zbraně z toho balíku peněz, který jsme si mysleli, že nikdy nepoužijeme, z toho z toho evropského mírového programu, paradoxně nazvaný mírový.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Mírový.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Ale on to zas takový paradox není, protože pokud chceme udržet mír, tak musíme pomoct Ukrajincům bojovat.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Ještě jedna věc, která souvisí právě a budeme o tom mluvit ve druhé části Otázek, rostoucí ceny potravin, možná potravinová krize a destabilizace, sociální konflikty, které souvisí i s tou migrační krizí, jak velký problém je to podle vás pro Evropu a je to to, před čím varuje Mezinárodní měnový fond, že právě sociální konflikty v důsledku války na Ukrajině mohou vést i k rozpadu Evropy.
 
Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise
Je tam takové nepříjemné trojhvězdí, ceny energií, stoupající inflace a samozřejmě ceny potravin. Já tady chci jasně říct, že lidé v Evropě nebudou trpět potravinovou nouzí. My jsme potravinově bezpečná bezpečný kontinent. Máme větší vývoz, než co dovážíme, jsme schopni se s tou krizí vyrovnat. Zároveň ale vidíme, že ukrajinská válka má vliv na ceny a musíme s tím pracovat a tady to možná budou spíš otázky na pana Stanjuru, jakou cestou se Česká republika vydá, protože tady nebudou žádné generální pokyny ze strany komise a samozřejmě to může mít vliv na zásobování Afriky a případnou další následnou migrační krizi do Evropy, takže ta potravinová krize má velice blízko k bezpečnostním ohrožením a pracujeme s těmi nejhoršími možnými scénáři, ve smyslu vyvarovat se jich.
 
Václav MORAVEC, moderátor
Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, Pavel Fischer, předseda bezpečnostního výboru Senátu a Zbyněk Stanjura, ministr financí České republiky zůstávají hosty Otázek. Loučíme se s diváky Jedničky, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, protože v této trojici pokračujeme hned po stručných zprávách na ČT 24. Zbyněk Stanjura, Věra Jourová i Pavel Fischer zůstávají našimi hosty. Řeč bude také o zabavování majetku ruských oligarchů v Česku, proč je to tak těžké. Také našimi hosty budou ministr pro legislativu Michal Šalomoun. A exministr spravedlnosti Robert Pelikán, ještě než se definitivně rozloučíme, pozvánka na další díl Fokusu, který vysíláme v úterý v 8 večer na zpravodajské Čyřiadvacítce. Jaká jsou pravidla boje, jaká jsou pravidla lidskosti a proč pro agresora žádná neplatí. Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Pravidla boje. Pozvání přijali mimo jiné vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, politický analytik Jolyon Neagele, publicista Jefim Fištejn, bývalý vojenský kaplan Pavel Ruml nebo sociolog Daniel Prokop. Přímý přenos z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V úterý 26. dubna po dvacáté hodině na ČT24.

« zpět na přehled