Otázky Václava Moravce: Komu má stát pomáhat?

26. 6. 2022; ČT24
  
Bez peněz. Komu má stát pomáhat? Diskuse ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury, místopředsedy SPD Radima Fialy a ekonoma Jana Libicha.
  
  
Václav MORAVEC, moderátor
 
Neděle 26. června roku 2022, pravé poledne a Česká televize. O jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
 
komentář
 
Jsme plánovali výdaje ve výši 18,5 milionu korun. Ty jsme museli navýšit, co se týče elektrické energie o 12 000 000 Kč, což je opravdu velké zdražení.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Proč je v České republice draho? Diskuze ministra financí, prvního místopředsedy občanských demokratů Zbyňka Stanjury, místopředsedy SPD, poslance Radima Fialy a ekonoma Jana Libicha.
 
Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
 
Minulá vláda naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Proč jsme tolik závislí na Rusku. Další téma první části Otázek.
 
Vladimir PUTIN, prezident Ruské federace
 
Co je pro nás nejdůležitější? Být nezávislí, soběstační, suverénní a zajistit, že se můžeme rozvíjet pro budoucnost.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Proč se Rusko nevzdá. Hosty diskuze, historik a publicista Alex Kelin a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky, vstupujete do jedinečného prostoru pro diskuzi. Pomáhá vláda dost nebo naopak málo. To je, oč tu běží. Premiér Petr Fiala se ve středu v projevu k národu snažil přesvědčit veřejnost, že jeho kabinet dělá maximum pro zvládání drahých cen energií či potravin. Citujme: "Stát je tady od toho, aby v takto mimořádné krizové situaci nabídl pomocnou ruku", konec citátu. V té souvislosti premiér Petr Fiala připomněl nejnovější opatření proti drahým energiím. Vláda mimo jiné zavede úsporný tarif.
 
Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
 
Tento tarif pomůže domácnostem, jak s platbami za elektřinu, tak za plyn, konkrétní ušetřená částka se bude odvíjet od toho, jaký mají jednotliví odběratelé tarif nebo od toho, kolik spotřebovávají plynu. Toto opatření bude automatické, nebude třeba o něj někde žádat, stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do své kalkulace do své fakturace zákazníkům.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Přesnou podobu úsporného tarifu vláda představí v dalších týdnech. Premiér Petr Fiala ujistil, že obavy lidí vnímá a že na druhou polovinu roku je stát připraven pomoci. Slíbil, že pokud by v zimě došlo na kritický scénář, bude vláda schopna zajistit plyn do všech tuzemských domácností. Prvními hosty Otázek jsou, ministr financí, poslanec a první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura, přeji hezké nedělní poledne, děkuji, že jste hostem Otázek.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Dobrý den.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Mé pozvání přijal i předseda poslaneckého klubu SPD, jinak místopředseda sněmovního hospodářského výboru a první místopředseda SPD Radim Fiala, vítejte, hezký dobrý den.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Dobrý den.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A pohled odborný ten zajistí ekonom z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a v La Trobe univerzity v Melbourne, Jan Libich, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Děkuju, dobré odpoledne.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Začnu u vás. Pane ministře, jak se vyrovnáte s reakcemi na ten úsporný tarif, že plošné dotování cen nemusí přispět k úsporám, ale naopak může tu spotřebu zvedat?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Tak já myslím, že to není pravda. Nicméně uvidíme, jaké bude chování spotřebitelů. Ten princip je založen na tom, že určitá část dodávek bude dotovaná, když to řekneme přesně, tzn. je na každém z nás, jestli si něco uspořím, tak ta dotovaná část bude tvořit větší procento mé spotřeby. My víme podle jednotlivých tarifů, jaká je průměrná spotřeba domácností podle toho, zda jenom svítí, zda k tomu i vaří nebo i topí, stejně tak u plynu. A je to vlastně motivační, protože nejlépe, jak se zbavovat závislosti a nejlépe, jak bojovat s vysokými cenami energie je, snížit spotřebu, to je motivační prvek, nikomu to nenařizujeme, nikoho nebude přesvědčovat.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale tu námitku, kterou zmiňuje kupříkladu člen Národní ekonomické rady vlády, sociolog Daniel Prokop, který na svém twitterovém účtu ve čtvrtek psal o tom, že jde o plošné dotování cen energií, které nemusí přispět tak k úsporám, jak je ten tarif konstruován.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Úplně plošné není, protože některé tarify dotovat nebudeme, ale má to charakter plošnosti. Bych lhal, kdybych říkal, že to je jinak. Nicméně v okamžiku, kdy chcete pomoci, tak kromě té samotné částky, musíte zvažovat ten systém, aby byl jednoduchý, aby nebyl byrokraticky náročný, aby stát pořád něco neprověřoval. To jsou dodatečné náklady, které vlastně tu pomoc snižují. My jsme se nakonec rozhodli, že to má být automatizované, bude několik kroků, určitě se k tomu dostaneme, ten úsporný tarif je pouze jedním z těch nástrojů, kterým pomůžeme zvládat vysoké ceny energií, nejenom domácnostem, ale i podnikatelům. A ta jednoduchost nakonec zvítězila.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ten návrh zákona, který jste ve středu na vládě schválili, je před námi, protože ještě došlo k nějakým změnám, posíláte ho do Poslanecké sněmovny s tím, že po dobu toho konkrétního tarifu bychom jako veřejnost měli znát do několika týdnů. Na straně 11 té důvodové zprávy je rozdělení jednotlivých skupin zákazníků a nárok na státní rozpočet podle variant výše slevy, tedy toho úsporného tarifu. Umíte nějak jako ministr financí jednoduše veřejnosti vysvětlit, jaké domácnosti budou mít jakou úsporu v tom průměru, protože se mluví o 15 tisících korunách úspory, respektive kompenzace ze strany státu, ale pokud bychom si ten tarif měli představit, bude mít pochopil jsem správně, někdo vyšší nárok na tu slevu, pokud vaří, topí, svítí a souvisí to s tou spotřebou.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne, je to úsporný tarif, ta ta výše bude rozdílná podle toho, zda topíte elektřinou nebo plynem, že když topíte plynem, tak to stejně je to je to dražší, než když topit elektřinou. Takže tam ta tam ta kompenzace je vyšší. Na druhé straně u elektřiny platíte za obnovitelné zdroje, to se neprojeví v tom tarifu, ale i tam se vlastně projeví to, že to chceme vynulovat, což pro domácnosti, které platí daně za jednu spotřeba megawatt hodinu je 600 Kč. Tzn. ta průměrná spotřeba je 2,4 megawathodiny u průměrné domácnosti, které netopí tou elektřinou, tak tam je to nějakých 1 500 Kč, které musíme připočítat. Takže to podle těch parametrů, které zvolíme, ta pomoc domácnosti bude mezi 11 a 15 000 v průměru. Podle toho, zda topíte elektřinou nebo plynem, ale procentuálně to bude stejně. Snažili jsme se nastavit spravedlivé podmínky, aby ta pomoc nezávisela na tom, které médium, kterou kterou energii používáte na vytápění své domácnosti.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Možná námitka, že ten tarif se jeví býti nepřehledným i v souvislosti s nároky na státní rozpočet, protože v té důvodové zprávě, jako několik variant nároků na státní rozpočet, od těch 53 miliard až přes nějakých 64 miliard a ta varianta nejmenší 16 miliard. Vy už víte, jaké budou skutečné nároky, protože, zároveň říkáte to B, bude to až za několik týdnů, podle energetické situace a podle situace na trhu, jaký bude dopad na státní rozpočet.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
66 miliard korun budou stát všechna opatření, z toho zhruba 1/4 v letošním roce a 3/4 v příštím roce, tak to se dá poměrně poměrně jednoduše rozdělit. První, co nás zajímala celá příští topná sezóna, to je od 1. října do 30. září, tzn. to je pomoc na 12 měsíců. U těch plateb za obnovitelné zdroje, protože pro příští rok můžeme tu sazbu nasadit jednu na celý rok, tak ta pomoc bude o 3 měsíce delší. Tzn. nulová platba za obnovitelné zdroje bude 15 měsíců, 3 měsíce letos a 12 měsíců příští rok, kdybych to měl kvantifikovat, letos za ty za platbu za obnovitelné zdroje odběratelé ušetří zhruba 4,6 miliardy. To je ta čtvrtina, příští rok asi 4,3 nebo 4,6, příští rok to bude 18,3 miliardy, do kupy zhruba 23 miliard platby za obnovitelné zdroje.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
dopad na, dopad. Ano.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ten úsporný tarif bude 27 miliard, když to sečteme, je 50, 2 miliardy je kompenzace nepřímých nákladů pro energetická náročná odvětví, jako je ocelářství, chemie a podobně. To jsou ta odvětví, která jsou notifikovaná, ta pomoc je možná v rámci celé Evropské unie, pak taky myslíme na ty bytové domy, kde jsou vlastně domovní kotelny, protože tam tam se nedodává ani elektřina ani plyn, tam je to zhruba ta pomoc 3,6 miliardy. Pro ty, kteří odebírají teplot je ta pomoc zhruba 10 miliard, takže když to sečtete, je to 66 miliard za období od 1. října do 30. 9. 2023 plus ty další 3 měsíce, říjen, listopad, prosinec nulová platba za obnovitelné zdroje v roce 2023.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
My se ještě v té naší hodinu a půl trvající diskuzi dostaneme i ke státnímu rozpočtu, dopadům drahých energií.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
A ty zdroje, může k tomu říct. Dobře.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
To si řekneme, jenom jenom mi řekněte to, že chápu-li to správně, tak v letošním státním rozpočtu musíte počítat přibližně s 22 miliardami korun mimořádně.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ne.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne, 66, děleno čtyřma, to je asi, to je asi 16.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
16.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
16 a něco. 1/4, protože je to jedna čtvrtina roku v letošním roce.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane předsedo, Fialo, vy počítáte s tím, že jako SPD, protože ten návrh zákona v pátek vláda zveřejnila v knihovně připravované legislativy, míří teď do Poslanecké sněmovny, má být projednáván ve stavu legislativní nouze. Vy počítáte s tím, že podpoříte tento návrh?
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ano, já můžu říct za hnutí SPD, že my podpoříme cokoliv, co bude snižovat inflaci, co co pomůže lidem, firmám k tomu, aby, aby to nějakým způsobem ekonomicky, hospodářsky přežili. A můžeme říct, že, že tento návrh rozhodně tu inflaci minimálně přibrzdí, když nezastaví, přibrzdí, pomůže pomůže těm lidem to nějakým způsobem překonat, ale na druhou stranu, my proto budeme hlasovat pro to, že vláda vlastně i jinou pomoc, důslednější nepřináší, a to z toho důvodu, že my jsme přesvědčeni, že to bude stačit na určitou dobu, prostě, jakmile dojde.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vláda počítá s tím, že to bude celá topná sezóna, tzn. od 1. října letošního roku do konce září roku příštího.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ano. To je to je určitá doba a až skončí tato doba, tak prostě bude muset vláda vytáhnout další peníze a prostě pomáhat těm těm občanům znovu, ale my si myslíme, že bylo lepší, kdyby vláda prostě odstranila příčiny té inflace. Kdyby kdyby prostě se věnovala věcem, které, které zruší to to nabobtnávání těch těch cen prostě energií a podobně. Já vím, že se to velmi jednoduše říká, ale já musím zopakovat to, co my považujeme za nesmyslné, kdy my vyrábíme poměrně levně energii v České republice z jaderných elektráren, například a posíláme je na burzu do Lipska, kde v podstatě se tvoří cena energie. A pak si to kupujeme, kupujeme zpátky za 10, dvacetinásobně vyšší ceny, takže my, tohle je úsporný tarif, my navrhujeme sociální tarif, tzn. ještě jednu větev, když vyrobíte energii například v jaderné elektrárně, tak zase posílá na burzu do Lipska, kde se stanovuje její cena a pak si ji kupujeme zpátky. A my navrhujeme sociální tarif, to je další větev, která by šla přímo bez jakékoliv burzy, by šla s nějakým malým ziskem, by šla přímo českým občanům a českým firmám, protože protože to je podle mě jediná možnost, jak, jak nedotovat spekulanty, nedotovat prostě další další země Evropské unie, když vyrobíme levně energii, tak prostě bychom ji měli spotřebovávat my. Měli bysme chránit chránit české hospodářství a české občany. Ještě jednu větu, jednu větu k tomu dodám. Obávám se, že vstupujeme prostě do do složitého období do do velké do velké krize a že to některá vláda v budoucnu prostě bude muset udělat, protože to nebude jednoduché období pro nikoho.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ještě úvodní pohled docenta Jana Libicha.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Já bych reagoval na pana pana předsedu. Vy jste zmínil, že tohleto opatření sníží nějakým způsobem oslabí tu inflaci.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Přibrzdí.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Přibrzdí a to bych teda si s tím dovolil polemizovat, protože je to vlastně fiskální expanze, takže inflaci to to spíš podnítí. Jde o to, že tady jsou máme tzv. trade off, máme tady musíme volit mezi dvěma dvěma zly. Jedním z nich je inflace a jedním z nich jsou vysoké ceny energií, takže pokud chceme lidem pomoct, tak bohužel budeme muset strpět tady tenhle ten nepřímý dopad.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Říkáte strpět, když se podíváme na tu veřejnou diskuzi v České republice o efektivitě vládní pomoci nebo neefektivitě, jak tvrdí opozice, která říká, že vláda nebojuje příliš efektivně s tou vysokou inflací a jejích opatření jsou nedostatečná. Podíváme-li se na přehled, tak vláda krom úsporného tarifu, tak zruší pro firmy a domácnosti poplatek za obnovitelné zdroje, jak o tom mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura. Opatření má platit od října po celý příští rok. Dále rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily 1 000 000 Kč hrubého, mají od srpna dostat jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě, a to do věku 18 let. Od června se na 4 měsíce o 1,5 koruny na litr snížila spotřební daň z benzínu a nafty, vyšší je příspěvek na bydlení, životní a existenční minimum, vláda také zrušila povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a částečně také osvobodila, respektive snížila silniční daň. Podle posledních informací ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, a k tomu se dostaneme záhy, zvýšit od července životní minimum z dnešních 4 250 Kč na 4 620 Kč. Vnímáte ta opatření jako dostatečná a efektivní, v souvislosti s tou přibližně 16 procentním inflací.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Zase musíme rozlišit, jestli ta opatření se snaží snížit ty negativní dopady na lidi a pomoct jim, anebo jestli se snaží bojovat s inflací, jako takovou, protože pokud uděláme něco jako třeba dáme lidem příspěvek, tak tím snížíme ty dopady té inflace, ale tu samotnou inflaci tím ještě zvýšíme, protože vlastně v tom oběhu bude více peněz, které bude honit menší množství služeb a výrobků. A co se týká těch opatření, vy jste jich jmenoval hodně.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A jejich efektivity.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
A jejich efektivitě, tak samozřejmě. Myslím, že si všichni uvědomujeme, že, že mnoho lidí je na tom špatně a rozhodně bychom to neměli nějakým způsobem zlehčovat. Měli bychom těmhle těm lidem pomáhat. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že ta plošná opatření opravdu budou inflační, takže vlastně svým způsobem zhorší tu situaci a zhorší, vlastně svážou ruce té té České národní bance, která s tou inflací se snaží bojovat.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A existují nějaké propočty nebo tušíte, o kolik by ta opatření, když Zbyněk Stanjura mluvil o 30 a 70 miliardách, které budou napumpovány do boje proti drahým energiím.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Myslíte ta opatření, která se každý den neustále mění a už jsem to se přiznám, přestal sledovat ty detaily. Samozřejmě máme koncepty fiskální multiplikátory, kdy vy můžete zjistit o kolik, když když zvýšíte o korunu výdaje, o kolik se vám to promítne prostě do zvýšení HDP, a to zase zpětně můžete vlastně zjistit, jak to ovlivní inflaci. Já bych možná diváky nezatahoval do takovýhle detailů, nicméně asi asi bych se vyjádřil k té plošnosti těch opatření. Samozřejmě každý něco rád dostane, ale ale myslím si, že tak, jak je to teďka nastaveno, mnoho těch opatření byť je to proto, protože chceme zjednodušit tu administrativu, ale jsou příliš plošná a budou mít inflační účinky účinky a tím pádem vlastně znesnadní České národní bance tu, tu pozici.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A teď mluvíte o svého druhu plošnosti toho tarifu.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Třeba ten pěti tisícový příspěvek nebo nebo ten tarif, možná bych taky, i když je to nepopulární, ale já nejsem tady, abych vyhrál volby a nemusím tady vést nějakou permanentní kampaň. A možná řekl nepopulární, že v okamžiku, když když si vezmeme třeba těch 5 let před covidem, tak v té době prostě rostly, ekonomika byla v rozpuku a výstup ekonomiky nám rostl, HDP nám rostlo 2,5 - 6 % a reálné mzdy nám rostly asi 4 % ročně v průměru, a to i přestože produktivita práce rostla jenom jedno procento, nebo 2, tzn. že my jsme byli v situaci, kdy vlastně 5 let jsme si užívali, vlastně naše mzdy rostly víc, než by bylo dáno jako tou tím naším zvýšením produktivity práce, a to si samozřejmě nikdo nestěžoval. Ty peníze se měly, ať už ty domácnosti, ty peníze měly ušetřit, stejně tak jako ten stát je měl víc ušetřit. Měli jsme sice přebytky rozpočtu, ale v miniaturní výši, měli jsme mít mnohem větší přebytky, abychom spořili právě na ty horší časy, když přijdou. Takže a aniž bych snižoval ten ten dopad na na spoustu lidí teďka negativní, co se týká inflace, tak si musíme uvědomit, že tam je nějaký ekonomický cyklus a někdy je prostě lépe a v té době musíme spořit trochu na ty horší časy, někdy je hůř.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jinými slovy ta populistická politika odhalila nepřipravenost České republiky a vytváření nějakých železných rezerv na válečné časy, jestliže Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu mluví o tom, že ten úsporný tarif je válečným opatřením svého druhu.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Určitě, ale neřekl bych, že to byla jenom Česká republika, víceméně veškeré vlády na světě jedou tady tímhle tím populistickým módem, takže bohužel, prostě je tam nepřipravenost a dlouhodobá zadluženost, ke které se dostaneme, tak ta ta bohužel roste všude a ten trend je velmi znepokojující do budoucna.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane docente, jedna věc ještě v té úvodní části, protože ministr financí a vláda čelí kritice, že kupříkladu nejde cestou snížení daně z přidané hodnoty nebo odpuštění daně z přidané hodnoty na energii, když se podíváme na mapu Evropy, tak uvidíme, že kvůli drahým energiím evropské státy přistupují k různým formám podpory. Už to vidíme, kromě sociálních dávek část zemí snižuje daně z energií, platby za energetické daně snížily například v Rakousku, ve Francii, v Německu nebo také v Irsku, snížením DPH situaci řeší v Belgii, v Chorvatsku na Kypru nebo také v Itálii či Polsku a ve Španělsku. Česká vláda snížila na 4 měsíce spotřební daň. Uvažuje i o dalších krocích, ale je to snižování daní efektivní, když se podíváme na tu spotřební daň u cen, u cen pohonných hmot kupříkladu, tak došlo ke snížení spotřební daně, ale zároveň platíme 47,50 jsem dnes tankoval za litr, za litr dieselu.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Že ten samozřejmě ten důvod, proč platíme u těch stanic víc, než bychom si třeba mysleli, je částečně ta tržní struktura oligopolní, kde je prostě několik velkých hráčů, které mají docela velkou tržní sílu. A takže mohou ovlivnit tu cenu a není tam úplně jako konkurenční prostředí, a ale nicméně všechny ty dotazy směřují na takovéto to hašení těch krátkodobých požárů, jako snížíme daně na pár měsíců a tak, já myslím, že je důležité.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Přijdeme s úsporným tarifem.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Úsporný tarif. Myslím, že je důležité jako odstoupit trošičku dozadu a vnímat za prvé ty ty dlouhodobější příčiny všech těch věcí, které se dějí a vidět i všechna ta opatření v nějakém tom kontextu toho, kam směřujeme, k té dlouhodobé situace, protože jinak to bude jenom vlastně plejáda nějakých nekonzistentních krátkodobých opatřeních. Vlastně představte si, já vám zkusím dát nějaký příklad, když vemte si, že byste měl, věděl, že za rok musíte zaplatit třeba 1 000 000 Kč jako domácnost, ale ale my se tady budeme dohadovat, jestli do té doby budeme úplně ignorovat to, že tam prostě číhá tady tohle to, tady ta velká částka, kterou budeme muset zaplatit, ale vy byste každý měsíc se dohadoval o tom, jestli jestli vyjdete z rozpočtu, jestli třeba jste o stovku prostě v plusu nebo v minusu. To takhle to není a bohužel ten stát má tady tenhle ten 1 000 000, který bude platit, ne sice za rok, ale bude ho platit za, v řádech třeba 10 - 20 - 30 let. V důsledku stárnoucí populace, tzn. bude mnohem víc a plateb na důchody, bude mnohem víc plateb na zdravotnictví. A vím, že si to současná vláda u uvědomuje, že se zavázala k některým krokům a myslím, že bychom neměli teďka veškerou pozornost směřovat k těmhle těm krátkodobým opatřením, které vlastně nás svádějí k těm opravdu velkým věcem, velkým reformám, které už jsou 10, 20 let odkládány.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
My se k nim také dostaneme. Pane ministře, několik otázek teď na vás, když jsem ukazoval to možné snížení daní.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ano.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Máme tady snížení spotřební daně u pohonných hmot na 4 měsíce. Počítáte s tím, že budete toto opatření prodlužovat s největší pravděpodobností?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Povedeme o tom debatu. U té nafty jsme to snížili zejména z konkurenčních důvodů pro naše dopravce, protože ona je tam je to harmonizovaná daň částečně a je tam minimální evropská úroveň. A pokud v našich sousedních zemí, což jsou ti přímí konkurenti našich dopravců, je ta daň na evropském minimum, tak pokud my ji máme vyšší, tak vlastně jim vytváříme už na začátku konkurenční nevýhodu, já to vidím v Moravskoslezském kraji. Pokud dopravci z Polska mají prostě o ty 2 Kč nižší spotřební daň, na na té ceně na té nabídce se to samozřejmě projeví, tak to byl hlavní, hlavní důvod. A u té nafty skutečně přemýšlíme, že jestli by to nemělo být trvale právě z důvodu konkurenceschopnosti a srovnání podmínek kolem našich sousedů. Nám je.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy tedy i po potom konci září uvažujete o tom, že by snížení DPH na naftu bylo trvalé, tedy spotřební daň.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Pak už by muselo být trvalé. Já jsem spíš příznivcem trvalých řešení, než těch přechodných, když se podíváme na ta opatření DPH. Já jsem proti, protože to sice vypadá dobře na první na první dobrou, ale za prvé, nemáte jistotu, že se snížení DPH promítne do ceny. Já tady mám květnovou inflaci jednotlivých zemí, když si vezmu Polsko, které velmi často je nám dáváno za vzor, že vynulovalo lidem DPH na potraviny a velmi snížili DPH na pohonné hmoty, rozdíl je 2,4 % a ty ceny jsou dneska vlastně skoro srovnatelné v těch komoditách a v okamžiku, kdy se ta DPH zase zvedne zpátky, tak to o těch 21 % půjde nahoru nebo o tu danou danou částku. Pak máte meziměsíční velký výkyv, což bylo mimochodem v lednu, když to, navíc nezákonné vynulování DPH rozhodnutím ministryně financí, skončilo. Druhá věc v té debatě, to opatření není protiinflační, ten úsporný tarif, já s tím souhlasím, my se vlastně podílíme, budeme platit část nákladů za někoho jiného a my vlastně.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Je to sociální.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Na každé, já souhlasím, jenom říkám, že skutečně není protiinflační, to já to nekritizuju, jenom konstatuju. Chci říct.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane ministře, promiňte, ale když se, když se tedy podíváme a na to narážel Jan Libich a korigujete tady pohled pana předsedy pana předsedy Fialy, vy už jste zmínil ty částky, my si je můžeme znovu připomenout.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ano. Ano.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Že jde o 27 miliard v rámci úsporného tarifu pro domácnosti, 23 miliard poplatek za obnovitelné zdroje, 10 miliard vyhrazení na podporu domácnostem napojených na centrální vytápění. O teplárnách ještě budeme mluvit.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ano.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Máte odhady, kolik všechna ta vládní opatření proti drahotě budou stát, respektive, jak se promítnou do té inflace, o kolik zvýší inflaci.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
No tak, ale úkolem vlády není jenom krotit inflaci. To je hlavní úkol české centrální banky, České národní banky. A my bych, pokud možno vláda nemá dělat jako kroky, které jdou proti její snaze, my tím základním, co my máme dělat, máme dělat rozumnou rozpočtovou politiku. Já jenom připomenu, že jsme mezi.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
O kolik ta opatření zvýší inflaci podle vašich propočtů.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Těžko říct, na to já nedokážu takhle, ty modely jsou složité. Já se vlastně ptám i svých odborníků, protože mám tam odborníky, kteří dělají ty makroekonomické prognózy, vlastně úplně se nedá vysvětlit, proč v Polsku je to je jenom v uvozovkách o ty 2,4 procentního bodu za cenu velkých rozpočtových nákladů, ta inflace, to to skutečně, to skutečně skutečně nevím, ale chtěl jsem říct, my jsme mezi lednem a březnem seškrtali asi 80 miliard výdajů státu, jak se nám to dneska hodí, že jsme ten krok udělali, protože jinak bychom v té debatě o letošním rozpočtu byli o těch 100 miliard na vyšší úrovni. Dělala se stejně nebo jiná opatření, nebo jiná vláda, ale vycházela by o 100 miliard vyššího základu, já vím, že to číslo vypadá hodně vysoké, ale musíme si říct, že vlastně na každé vládě hledáme balanc mezi sociálním smírem na jedné straně. A a fiskální odpovědností a rozumnou rozpočtovou politikou na druhé straně, podle mě v této době nemůže převážit jenom jeden, tzn. že nebudeme řešit sociální dopady. Jenom se budeme soustředit na snižování rozpočtových schodků, bohužel díky té válce, myslím si, že to snižování rozpočtových schodků nebude tak rychlé, jak jsme si ještě v lednu mysleli, ale současně platí, že pod tíhou dnešních zpráv a včerejších a příštího týdne, nemůžeme rezignovat na to, že musíme snižovat své své výdaje. Jsou jiné výdaje, kde stát může opravdu ušetřit, nedává tolik peněz do ekonomiky. Ta jednání nejsou vůbec jednoduchá. Ještě nás mnohá, mnohá čekají, ale abychom, chtěl jsem říct jednu věc, letos máme zhruba 1900 miliard výdajů. Ta pomoc, o které se bavíme, a teď nebudu mluvit ty ostatní, které už byli, jako zákonná valorizace důchodů a podobně. Je 66, tak je to asi 12 dnů výdaje státu. Jenom jsem souhlasil s tím, že to nebudu označovat za protiinflační opatření, toto skutečně není, a to ani neříkáme, je to opatření, které má utlumit ty sociální dopady a pomoci veřejnosti zvládnout ty vysoké, vysoké ceny.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Souhlasím, já jenom k tomu škrtání, kdy Zbyněk Staňura říkal, jak je dobře, že seškrtali, tak s tím nemůžu souhlasit, protože část těch peněz se vzalo například z plateb za státní pojištěnce. Bylo to 14 miliard a tam se obáváme toho, že by prostě mohlo dojít k snížení dostupnosti zdravotní péče.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
To samé jste říkali v lednu, když jsme s tím přišli.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ano.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Už máme data skoro za půl roku. Nic takového se nestalo. Systém zdravotního pojištění je v přebytku po prvních pěti měsících.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ano.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven jsou vyšší, než byly 1. ledna, takže oprávněnost toho opatření je potvrzená už.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ne, zdravotní pojišťovny říkaly, že v letošním roce to bude ještě v pořádku, ale v případě, že dojde tady k tomu snížení, tak se obávají, že na konci letošního roku a v příštích letech už budou mít problémy s tím platit výkony.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ale nic takového se nestane. Jsme včera bylo druhé čtení nebo předevčírem, kde je navržena platba za státní pojištěnce, není 1 767 Kč za za pojištěnce a měsíc, ale 1 900 Kč.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ano, ale pořád ještě nejsme na té úrovni, na které jsme byli, než jste začali škrtat.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ale to je úplně vymyšlené číslo.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Abychom se do dostali ještě k těm těm cenám energií. Vy jste, pane ministře, tedy řekl, že počítáte s trvalým snížením sazby spotřební daně u nafty.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne. Já jsem řekl to zvažujeme. Jsem neřekl, že s ním počítáme.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Kdy budete vědět, jestli s tím počítáte nikoliv zvažujete.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Tak končí to 30. září, kdybychom to chtěli v nějakém zrychleném legislativním procesu, protože to musí schválit parlament, tak do konce srpna musí vláda rozhodnout, jestli to opatření prolombuje, navrhne, aby bylo, aby bylo trvalé a anebo nebo to skončí 1. října, to rozhodnutí musí padnout.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A pro malospotřebitele u benzínu, tzn. tam počítáte s tím, že toto opatření nebudete prodlužovat.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
V této chvíli nepočítáme, že bychom, že bychom ho prodlužovali. Ono samozřejmě sledujeme ty světové ceny ropy a ropných produktů. Nikdo z nás neví, co bude za rok. My jsme, my jsme naplánovali tu pomoc na jednu topnou sezónu. Dneska říkat, že to musí být na 2 nebo 3, je prostě věštění z křišťálové koule. Nikdo neví, jaké budou, jaké budou ceny, jestli dojde k zastavení ruského plynu nebo nedojde, co, co víme určitě.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale, od konce od konce září tedy počítáte s tím, že by
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Tak ten zákon.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Že by se vracela sazba vracela.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ten zákon je na 4 měsíce a a proto jsme, zvažovali jsme, jak dlouho. Řekli jsme, že to bude 4 měsíce, my u toho kontrolujeme marže jak distributorů, tak čerpacích stanic, abychom měli jistotu, že těch korun 80 se promítá do koncových cen. Zatím to tak je.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Promítá se to, kdy dnes člověk platí téměř 48 korun.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Protože v okamžiku, kdy byl například přijat šestý sankční balíček, kdy bylo rozhodnutí Evropské unie, odstřihnout se od ruské ropy do konce letošního roku, tak cena ropy šla nahoru, šla cena ropných produktů nahoru a skutečně to, skutečně kontrolujeme nejenom nejenom distributory a čerpací stanice, ale taky jsme měli jednání na vládní úrovni s těmi oligopoly, tzn. s těmi, kteří mají ty rafinérie.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
My kritizujeme to, že ta pomoc, jenom pardon, my kritizujeme to, že ta pomoc je malá, protože to, jestli, jestli snížíme spotřební daň o korunu 50, tak to prostě ten řidič ani ani nepocítí, ani neví, že, že prostě vláda něco udělala.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Jaký máme schodek státního rozpočtu.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Já vím, ale podívejte se do Německa, podívejte se do Španělska a do dalších zemí, kde prostě snížili ty daně o 9 Kč, když tankujete v Polsku, tak tak prostě ty ceny jsou jiné. V Německu například dali lidem i to, že za 9 EUR mají, mají lístek na městskou hromadnou dopravu, na dopravu po celém Německu, aby nemuseli využívat ty auta. Je potřeba se podívat na to, že ti lidé se potřebují dostat do práce a k tomu by měla ta pomoc směřovat.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Já se omlouvám, ale musíme si to vyhodnotit. Němci to snížili o 9 Kč a jsou na té samé hodnotě jako my, to znamená, jsou taky na tom evropské průměru.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ale taky mají jiné příjmy.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne, měli, říkám, že to je stanovené, níž nebude, takže dneska máme stejnou spotřební daň na naftu v Německu i v Česku a stejný efekt zvýšení ropy a ropných produktů je v Německu, kdy ta cena je dneska v Německu stejná, jak před tím manévrem německé vlády, tím daňovým.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy byste šel.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Co se týče, co se týče té jízdenky za 9 EUR, tak jsem četl hodnocení německých expertů. Lidi neustále jezdí těmi auty do zaměstnání, co se zvýšilo, tak na výlety využívání veřejné dopravy a zase to s sebou nese jiné jiné problémy typu, že jsou přeplněné vlaky, nejsou nejsou kapacity, takže vždycky to opatření musíme vyhodnotit v kontextu. Každá země k tomu přistupuje stejně, ale klíčová otázka je. My jsme v takové situaci, že si třeba nemůžeme dovolit takovou pomoc, jakou my bychom si představovali, díky schodkům, které jsme zdědili. Ještě v roce 2019, když jsme schvalovali rozpočet na rok 2020, tak jsme ve sněmovně vedli velký politický souboj a navržený deficit byl 40 miliard. A teď je to 400, za 2 roky o řád, tzn. kdybych spočetl všechny nápady opozice, ať už vaší nebo hnutí ANO, tak jsme tak někde na schodku 600 miliard ročně a z každých 10 miliard nového schodku budeme platit zhruba 500 000 000 ročně úroky.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jane, je tady, když máte, nechci říct rozsoudit, tento politický spor, tak ale je tady nějaké opatření, které by bylo efektivnější, vláda ho nevyužívá, protože logicky jsou opozicí předkládány vládě ta opatření, která viz. činí Polsko, výrazné snížení daně z přidané hodnoty u potravin. Ministr financí tady argumentuje, že se to neprojevilo zas v těch cenách potravin o tolik, o kolik byla snížena daň a zároveň to dělá zásadní díry do státního rozpočtu.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Opatření jsou a asi bych apeloval na to, aby, abychom vycházeli z nějaké jako ekonomické teorie a praxe z dat, ze statistik, protože ta diskuze tady byla opravdu taková jako ve smyslu, řekl bych, relativně povrchní. Když jste třeba zmínil to Polsko a divil jste se nad tím, že ten, že ta ty změny v tom DPH neměly ten vliv, tak to je něco, co učíme jako studenty prvního ročníku.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Jsem se nedivil, jsem to konstatoval. Ne, já jsem se nedivil, já to říkám naší opozici, že to ten vliv nemá, který oni tvrdí občanům. Fakt jsem se nedivil, jenom jsem konstatoval na základě zkušenosti už empirické z Polska, že to tak nefunguje, jak oni tvrdí.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Protože to je koncept daňové incidence, kdy kdy jde o to, jak elastické jsou ty ty křivky a v okamžiku, kdy třeba ten ten ta nabídka je neelastická a může to přenést na, takže tam nedochází, většinu té ceny ponese právě ten ten zákaz ten zákazník.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Vy, kdybyste byl ministrem financí, vy byste nešel k těm plošným krokům výrazného snižování daní z přidané hodnoty, spotřebních daní a podobně? Kdybyste za to nesl politickou zodpovědnost.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Touhle cestou bych nešel. Určitě bych se podíval na to, kdo v té společnosti potřebuje nejvíce pomoct a těm těm lidem by bylo třeba opravdu jako hodně pomoct. Myslím si, že většina ekonomů, byť se to nezdá, tak hodně z nich mají sociální cítění, takže tam tam si myslím, že by většina z nich to viděla tímhle směrem, stejně jako redistribuce fiskální politiky, která je u nás relativně malá. Vemte si třeba daně, daně z příjmů, my jsme jedna z z mála vyspělých zemí, kdy máme pořád téměř rovnou daň, sice máme to druhé pásmo pro lidi, kteří mají téměř dvou milionový plat měsíční, takže to to nemůžeme počítat.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Roční.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Roční, takže jo, daňová progrese je něco, co je téměř.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
To je to, kudy byste teď šel v těchto časech.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Určitě v těchto časech, já může se pan, pan premiér zavázal, že nebude zvyšovat daně, ale myslím si, že.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ministr financí.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Já vím, ale bohužel to to to nepůjde jinak, budeme muset zvýšit daně dlouhodobě, protože opravdu ta díra v rozpočtu je velká. Ale ten prostor pro to zvyšování třeba postupně tam opravdu je, ale zaměřil bych se na to, že ty ty vrstvy té společnosti, které opravdu jsou na tom špatně, tak ty ty tu pomoc potřebují. A tu bychom měli věnovat. A ještě.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Abychom dokončili, pardon, jenom, abychom dokončili tu část, která se týká těch drahých energií a zásahů do té aktuální krátkodobé situace. Jedna z věcí, když říkáte, že ekonomové jsou většinou sociálně citliví, což se veřejnosti nemusí jevit. Tak co ty možné zásahy, které se týkají právě cenotvorby, vstupování do cen, kontroly nebo nějakého zastropování, protože ministr financí Zbyněk Stanjura i od svých vládních kolegů, nejnověji od ministra zemědělství Nekuly čelí tomu, aby bylo kontrolováno, aby byly kontrolovány ceny potravin, výše marží, případně, aby ministerstvo financí do té do té věci zasáhlo.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Tohle to jsou věci, které dlouhodobě nefungují, pokud se chcete podívat na to, jak třeba ty cenové stropy, jak jaké mají nežádoucí účinky, tak si běžte podívat třeba na trh toho nájemního bydlení někde v Indii, kde, kde opravdu prostě je to zastropováno na tak nízké úrovni, která byla třeba před 50 lety, ani to není o inflaci navýšeno, tzn. vy se sice, jako bydlení levné, ale nikdo vlastně na něj nedosáhne, protože vlastně nikdo nemá, nikdo nemá tendenci, nevyplatí se to lidem, to to nájemní bydlení nabízet, takže tyhlety zastropování to nefunguje, se týká.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Kontrol.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Když jste zmínil. Kontrol. A taky ne, je tam právě jedna otázka ohledně třeba té soběstačnosti, co se týká potravin i energetické, vlastně tam a tam se střetávají 2 takové koncepty. My jsme posledních třeba 30 - 40 let jsme šli tou cestou tzv. komparativní výhody, že vlastně každá země se bude nějak specializovat na to, v čem je dobrá a budeme prostě globálně mezi sebou obchodovat a což je super, je to vlastně levnější, než kdybyste si měl všechno vyrobit sami. A fungovalo to velmi dlouho, ale pak zase druhý koncert, takzvané diverzifikace rizika, chcete rozložit riziko, pokud se něco stane, nechci neočekávaného, nechcete mít vlastně všechna ta vajíčka v tom v tom jednom košíku. A teďka vidíme, že třeba, co se týká té energetické soběstačnosti, nebo i třeba v potravinářství, že jsme možná příliš dbali na tu komparativní výhodu, protože to bylo levnější a že jsme nemysleli na to, že se může něco stát. Ale když, když se zamyslíte nad tím, jak to má, to není jenom na úrovni vlády, ale každý jednotlivec, když se může rozhodnout, tak většina lidí si koupí to tričko z Číny, protože je trochu levnější a nekoupí si to třeba dražší.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Z České republiky.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Kvalitnější z České republiky, které mu vydrží déle. Jo, takže v okamžiku, kdy takhle fungujou lidé a uvažujou takhle víceméně krátkozrace bez nějakých těch dlouhodobějších dopadů, tak samozřejmě potom se to přenese i na tu úroveň vlády, jak se říká, každý má takovou vládu, jakou si zaslouží. A takže já bych asi nevinil vždycky jenom tu vládní garnituru, ale mám tendenci se podívat na nás, na sebe, jak my jako lidé fungujeme. A tam je jako často zakopán pes.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Můžu. Já s tím vlastně souhlasím, ale u té energetické soběstačnosti je to hrozně složité, že ano, ve výrobě elektrické energie jsme soběstační, ale tady netěžíme žádný plyn. A představa, že my se takhle zamkneme a budeme si dělat elektrickou energii jenom pro sebe, což je, nese to ty výhody bezesporu a současně těm ostatním, kterým nepošleme nic řekneme, buďte tak hodní, pošlete nám plyn, protože my plyn nemáme. Prostě není realistická. Nejsme schopni ani vyrobit.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Tím reagujete na tu kritiku Radima Fialy, abysme kupříkladu neobchodovali s energií na burze.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne, musí se to balancovat a nemyslím si, že by ministři měli rozhodovat o obchodní strategii konkrétní firmy, i když tam má třeba stát většinu, nemyslím si, že byl měl o obchodní strategii rozhodovat, že ta věc je hodná zřetele, že o ní máme debatovat a mít nějaký mix, to je naprosto v pořádku, ale musím se dívat minimálně v tom evropském kontextu, že potřebujeme spolupráci našich partnerů, našich sousedů například, abychom tak sháníme LNG plyn, ale nemáme přístavy. My nemůžeme vy budovat LNG terminál, protože jsme vnitro vnitrostátní země, nemáme přístup k moři a k tomu potřebuje se domluvit s našimi partnery, takže musíme to v tom širším ohledu, včetně včetně energií, víte jak bylo složité, aby vlastně se jádro mohlo dál rozvíjet, jak to byla složitá debata a mnoho let. A teď jsme v situaci, že máme ty možnosti, je to na nás, jestli to zvládneme, jestli postavíme nové bloky, kolik budeme vyrábět elektrické energie, ale v rámci debaty s partnery se nám to povedlo prosadit. To samé nás čeká u snižování závislosti na ruském plynu. Prostě neuděláte takhle, nebude to nebude to ani rychlé, ani levné. To je to, o čem jste mluvil, že prostě nemůžeme preferovat momentálně nejlevnější dodávku a bezpečnost něco stojí, ať už energetická nebo potravinová.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane ministře.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
A musíme zvažovat, jaké jsou možnosti, kde máme spojence a kde máme být velmi opatrní, že to jsou nestabilní režimy, autokratické režimy, diktátorské režimy. Možná tam dneska mají levnější produkt, ale ti ty produkty používají jako zbraň, přece Putin používá dodávky energií jako zbraň dlouhodobě, nejen v posledních měsících. V roce 2008, 2009 taky zavřel kohouty a řešili řešilo se nedostatek plynu v Evropě.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pan ministře, budete a vyhovíte návrhu Zdeňka Nekuly, ministra zemědělství, kontroly cen, potravin, marží potravin?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Já jsem tady vlastně ve shodě, já myslím, že to nepřinese žádný efekt, možná by to byla jako dobrá PR zpráva, že to budeme kontrolovat. Ale zase v tom řetězci jsou 3, výrobci, potravináři, obchodníci. Všichni za mnou chodí a všichni říkají, ti ostatní 2 mohou za to, že ty ceny jsou tak vysoké. A my jsme ti, kteří jsme jako nejrozumnější.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Promiňte, ale ty kontroly podobné v tom řetězci, to je u pohonných hmot.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ale je to u pohonných hmot.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
U pohonných hmot.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Máte zhruba 6 distributorů, kteří mají naprostou většinu trhu a zhruba 3000 čerpacích stanic.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jako ministr financí tedy nevyhovíte Zdeňku Nekulovi.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
No, já nemám jak, nemám ani zákony, podklad na to, abychom to kontrolovali, museli bychom si vybrat 3, 4, 5, 6 potravin, kterých jsou stovky a tisíce položek. Teď bychom to za nemalých administrativních nákladů, nevím, jak by nám to hlásili na nějaké denní bázi, jestli každý malý obchodník, nebo bychom řekli podle obratu nebo podle velikosti, ale hlavně by to nevedlo k snížení cen. To si, řekněme úplně jako otevřeně.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Já musím zareagovat.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Otevřeně, takže já souhlasím s tím, že ta administrativní opatření vlastně způsobují poruchy na trhu, vedou k nedostatku nakonec a nakonec prodlužují tu inflaci a nechávají ji vysokou déle, než by to bylo bez těchhle těch zásahů vlád.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Co se týče potravin, tak já nemůžu souhlasit, ani se Zbyňkem Stanjurou, ani tady s panem s Janem Libichem, z toho důvodu, že v těch potravinách neexistuje volný trh, tam není volný trh. Ta ta celá ta věc je tak přeregulovaná a zregulovaná dotacema. Dotacema na všechno, na export, západníma zemědělcema, potravinářema a podobně, že tady opravdu rozhodují nadnárodní nadnárodní řetězce, kteří které kteří diktují, co se tady bude prodávat, tím, co se tady bude prodávat, jasně říkají, kde kde se to vyrobí, jestli se to bude vyrábět tady nebo tam a mají jen jeden jediný zájem, a to je zisk. A já si myslím, že a já to chápu z obchodního hlediska, ale pro nás to zrovna férové není, protože.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Kdybyste byl ministrem financí, vy jste místopředsedou sněmovního hospodářského výboru. Jak byste to tedy řešení?
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
No v každém případě bych se snažil, aby ta, pokud se bavíme o potravinách.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Byste snížil na 0 DPH nebo byste snížil.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Ne, ne, pokud se týče potravin, už Francie a některé další státy přijaly zákon, ve kterém říkají, že na potraviny bude nějaká maximální marže. Já nevím, kolik 25, 30 %, dneska, když půjdete do do supermarketu, tak si koupíte potravinu, která, která je mimo zemí Evropské unie a má marži 1000 %, 2000 % a podobně. A prostě pro ty nadnárodní řetězce je lepší, ekonomicky lepší a výhodnější, dovážet potraviny brambory z Egypta, hovězí z Jižní Ameriky, ale za cenu toho, že to nebude kontrolováno, že to nebude prostě vyráběno, tak, jak jsme na to zvyklí tady. Ale bude to za nižší cenu, ale to my přece nechceme. My chceme, aby to zemědělství fungovalo i tady, aby fungovali naši zemědělci, naši potravináři, abysme, abysme tady měli kvalitní produkty a za za normální ceny.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
Dobře, ale v tom případě si to trochu protiřečí, protože na jednu stranu říkáte, že ten sektor je přeregulován, ale jediný způsob, jak toho dosáhnout, je právě to, že budeme poskytovat dotace, abychom vlastně za to srovnali to s tou s tou zahraniční konkurencí.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Oni mají vyšší dotace než naši zemědělci a potravináři, jo a v tom případě ekonomika nefunguje tak, jak ji znáte vy, tak jak ji známe z knih, prostě tam funguje to, kdo kdo dá víc, tak ten ten platí, kdo platí, tak má vyšší zisk. Ten jede.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Abychom se posunuli ještě, ano.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Můžu, rozhoduje spotřebitel každý den. Vy jste o tom mluvil. Každý, který chodí nakupovat, rozhoduje, jestli si koupí domácí produkt a podpoří lokálního dodavatele, možná za vyšší cenu, to tak prostě je.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
To tady neplatí, protože ten lokální dodavatel na tom pultě není, protože ho vytlačí ta brambora z Egypta nebo to hovězí z Jižní Ameriky, protože je prostě levnější.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane ministře, pro vás ještě poslední otázka. Teplárny se ozvaly, že zatím v souvislosti s tím úsporným tarifem a tím opatření, které je před námi na stole, že nemyslíte na teplárenství. Jozef Síkela ministr průmyslu a obchodu argumentuje, že vláda připravuje i systém podpory pro teplárenství, tady je.
 
Jozef SÍKELA, ministr průmyslu a obchodu /STAN/
 
Máme předběžně připraveno pro transformaci teplárenství zhruba 10 miliard korun. My v tuto chvíli jednáme s Evropskou komisí o notifikaci podpory transformace teplárenství s tím, že pokud se nám podaří dosáhnout souhlasu, nebude se jednat o nedovolenou podporu, tak bychom vlastně dali k dispozici podporu na transformaci teplárenství přímo teplárnám výměnou za to, že oni vlastně tuto podporu přenesou na své zákazníky. Pokud se nám nepodaří tu notifikaci vyjednat, tak půjdeme dvěma cestami, budeme hledat jinou podporu, která půjde do teplárenství a zároveň podpoříme klienty, kteří jsou vlastně odběrateli tepla od tepláren.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Říká v rozhovoru pro Českou televizi Jozef Síkela. Pane ministře, kdy bude jasno, zda 10 miliard korun vláda do teplárenství pošle, zda ta notifikace dopadne dobře.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Jasno už je, my jsme rozhodli, že tam těch 10 miliard pošleme, ne do teplárenství, ale pro ty domácnosti.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Takže to nebudou dostávat teplárenské společnosti.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Jsou 2 možnosti, buď se nám podaří notifikovat, a to samé se daří notifikovat? skoro 3 roky, to není nová věc. Není to úplně jednoduché. Pokud se nám to nepovede, tak se použije stejný princip, jakou u toho úsporného tarifu elektrické energie a plynu. Jenom se to bude počítat z gigajoulu dodaného tepla.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A to je ta pravděpodobnější varianta, podle vás jako podle ministra financí.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Těžko odhadovat, to vyjednává ministerstvo průmyslu a obchodu, aniž bych se chtěl vymlouvat. Pro mě je důležité, že to bude 10 miliard a že to u těch domácností skončí a jestli bude cesta jedna a druhá nebo kombinace, což může taky být, že bude kombinace obou cest. Myslím si, že pro toho klienta je důležité, aby, aby tu slevu dostal nebo, aby se ta cena nezvyšovala o tolik, o kolik by se zvyšovala bez té bez té pomoci.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Stihne se to, když stále to ještě není připraveno?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Tak tohle je legislativní podklad, na základě toho budeme vydávat nařízení vlády. My jsme už vydali nařízení vlády platby za obnovitelné zdroje v roce 2022, do tří týdnů dostal pan ministr průmyslu úkol, aby připravil nařízení pro 2023, takže pouze to bude mít vyřešené. Jakmile tohle projde sněmovnou, Senátem a podepíše prezident, tak můžeme se soustředit na ten úsporný tarif, zhruba těch 27 miliard, takže se to stihne určitě, proto jsme zvolili, ale i z těch důvodů topné sezóny, ten začátek je 1. 10. to určitě stihneme.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Prof. Jan Libich tady zmínil státní rozpočet, přípravu státního rozpočtu, a to, že si Česká republika a ministři financí neudělali rezervy na ty horší časy, které teď nastaly. Když se podíváme na plnění státního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura zde přítomný, se na konci května nechal slyšet, že novelu státního rozpočtu na letošní rok dodá v červenci. Když se díváme na příjmy státního rozpočtu ve srovnání s loňskem, vidíte na svých obrazovkách na DPH stát za prvních 5 měsíců vybral o 24 miliard korun navíc, na pojistném o 15 miliard, na spotřebních daních o 9 miliard korun. A srovnání, jak stát oproti loňsku hospodaří, v lednu byl státní rozpočet ještě v plusu skoro čtyř miliard korun. Naopak loni bylo hospodaření státu už v lednu v deficitu přes 31 miliard. Březnové hospodaření státu bylo letos v minusu 59 miliard, loni 125 miliard a na konci května byl letošní státní rozpočet v minusu 189 miliard, loňský pro srovnání 255 miliard. Platí červenec, že předložíte novelu zákona o státním rozpočtu. Pane ministře.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Platí. My jsme s tím nespěchali, protože jsme chtěli mít víc dat, víc informací, abychom to nedělali úplně naslepo. To srovnání těch příjmů s loňským rokem je určitě zajímavé, ale mnohem důležitější pro mě je srovnání příjmů s tím, jak jsme ten rozpočet schválili. A tam zatím žádné dodatečné příjmy nejsou. My jsme nešli tou cestou, že podsekne příjmy a pak máme nižší deficit. Snažili jsme se ty příjmy v té novele, kterou jsme udělali nebo v tom novém státním rozpočtu, udělat realisticky, když se podíváte na plnění za prvních 5 měsíců, tak vlastně žádná daň daň není na 5/12. My očekáváme do konce roku zhruba +15 miliard, včetně pojistného proti schválenému rozpočtu, ne proti loňsku.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Na příjmové stránce.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Na příjmové stránce 15 miliard, včetně sociálního pojištění, včetně, včetně DPH. Pak tam jsou výpadky to, co jsme udělali, jestliže zrušíme silniční daň, je to -4 miliardy. 4 miliardy je to snížení spotřební daně na 4 měsíce, je to zhruba tempo miliarda měsíčně, takže +15 miliard očekáváme příjmy proti schválenému rozpočtu.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A Otázky se snažily ve spolupráci s ekonomy, když se podíváme na tu výdajovou stránku, kde jsou zvýšené výdaje, propočítat, jak by mohl dopadnout novelizovaný státní hospodaření ve schodku, protože byste chtěl být pod 300 miliardami v letošním roce. Podle našich propočtů ten deficit se může zvýšit, kvůli všem těm výdajům navíc a 15 miliardám příjmů navíc za celý rok. Mezi 330 miliardami deficitu až 350 miliardami korun deficitu navíc. Jsou to realistická čísla i podle vašich propočtů, že ten novelizovaný rozpočet se bude pohybovat někde kolem hranice 350 miliard schodku letos.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ne, já myslím, že to je moc vysoko, že takové zvýšení schodku o 80 miliard vláda nepřipustí. Pevně v to doufám.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
A pohybujete se tedy na té nižší naší hranici propočítané 330 miliard?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
No, já nebudu říkat dopředu, jaké jsou mé představy, protože zase chci i tu novelu projednat na vládě jako celku ve sboru. Ale já si myslím, že, jak jsem říkal, každých 10 miliard schodku je 500 000 000 platbu na úrocích ve všech následujících letech vlastně, když to tak řeknu, takže já se budu snažit, aby ten schodek byl co nejnižší, aby i to 330, co bylo to číslo, které vy jste zmínil, aby ten deficit byl nižší než těch 330 miliard.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale je to číslo, které je realistické v těch propočtech.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Tak, když si řekneme, máme druhou valorizaci důchodů, to je 8 miliard, když vezmu výdaje, které už jsou, které musíme jenom započítat, ty jsou ze zákona. Rozhodli jsme o tom pětitisícovém příspěvku, to je dalších dalších 8 miliard, 2× 4 miliardy jsem říkal, je výpadek silniční daň a spotřební daň, tak to už máte 24 a 15, to už máte 39 miliard. Pak je správné podruhé zvýšíme životní a existenční minimum. To je přesně v tom duchu, jak jste říkal, pane profesore, tzn. soustředit se na ty nejvíce zranitelné, když zvýším ta minima, tak ty sociální dávky se zvyšují.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
To je to, co budete to, co budete schvalovat ve středu na vládě.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ano, to je nařízení vlády.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ano, že zvýšíte životní a existenční minimum z těch dnešních 4250 na 4000.?
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Uvidíme, jak dopadne ta debata, určitě zvýšíme, já tady nechci říkat konkrétní čísla. Nás ta debata teprve čeká. Dělali jsme to k 1. dubnu, teď to bude k 1. 7. jednou kvartálně. Vláda může reagovat na zvyšující se náklady pro ty nejvíce zranitelné a tady zase platí, že vlastně střední třída si taky přeji, abychom se o ně starali, v tom není protimluv, že ti, kteří jsou na tom lépe, by třeba vládě vyčítali, že nemá se starat o ty nejvíce zranitelné, to je úplně v souladu s tím, co střední třída chce, abychom se o ty nejvíce zranitelné postarali a tohle, tohle je jedna z cest, jak reagovat na tu vysokou inflaci i ve výši těch dávek, z toho se pak počítá příspěvek na bydlení, přídavky na děti a všechny, asi 6 nebo 7 sociálních dávek.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane profesore Libichu, je to důležité, jestli ten schodek bude ve výši 350 miliard nebo 330 miliard, i kvůli ratingu a podobně, protože realistické propočty ekonomů říkají, že bude velmi těžké se dostat pod 330 miliard schodku v tom letošním novelizované státním rozpočtu.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
A důležité to není ani trochu, protože samozřejmě záleží, co v tom je, vemte si, že kdyby ten schodek byl a díky tomu, že investujeme velmi do infrastruktury, která prostě přinese ovoce v budoucnosti, tak to má úplně jiný dopad i na na ratingové agentury atd., než než to, pokud jsou prostě všechno, takové ty krátkodobé výdaje, které se vlastně projí v tom každém roce. To je 1 důvod, proč, proč to nehraje roli. Druhý důvod, proč nehraje ten aktuální schodek v nějakém tom, kterém roce roli je, že my opravdu se musíme dívat na ten dlouhodobý obrázek. Ten příklad, co se vám dal, že za rok platit 1 000 000, ale my se tady vlastně ten ten rozpočet pro letošní rok je vlastně, ta ta stovka, o kterou my se tady dohadujeme, jestli jsme překročili rozpočet nebo ne. My se musíme bavit o tom o té dlouhodobé vizi. My máme.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ale on ji Zbyněk Staňura říká, ten válečný konflikt, a to, co se děje v ekonomice, oddaluje fiskální konsolidaci, se kterou tato vláda přišla a měla ji v programovém prohlášení, že ta fiskální konsolidace nebude tak razantní, kvůli všem.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
To je v pořádku, ale vy můžete dělat fiskální konsolidaci takovou, která vás nestojí hned hned něco teďka v tomhle tom roce, ale uděláte reformu penzí, která třeba naběhne za rok nebo za 2, ale prostě je jasné, jakým způsobem dlouhodobě se to bude vést. Důvod, proč my musíme udělat reformu penzí a zdravotnictví je právě to stárnutí populace, když před nevím, třeba před 60 lety, tyhlety systémy byly zaváděny, penzijní, zdravotní, tak ve většině zemí, tak jste měli třeba 6, 7 a seniorů důchodců nepracujících na, teda pracujících na jednoho nepracujícího důchodce. Už v současnosti ve většině zemí to jsou třeba 3 - 2,5 a směřujeme k tomu, že budeme mít brzy třeba jednoho a půl pracujícího na jednoho důchodce, to znamená množství, objem těch důchodů, které budou muset být vyplaceny a samozřejmě to souvisí i zdravotnictví, kde většinou zdravotnictví využívají hlavně ti hlavně senioři, tak tak ten objem obrovsky naroste. Tohle to už víme. Já jsem vlastně v roce 2013, 14 jsem získal grant od Nadačního fondu Neuron pro pro podporu vědy a výzkumu a velmi jsem na to už upozorňoval na to, že musíme dělat reformu. Mimochodem, mám takovou perličku, když jsem vlastně v roce 2013 byl na Science Café v Praze a mluvil jsem o těchhle těch dlouhodobých výzvách a hrozbách. A mimochodem jedna z nich zazněla, že že i inflace bude na bude růst, pokud se s tímhle tím nic neuděláme. Tak tak přišel na tu přednášku Andrej Babiš, který vlastně tehdy sháněl, byl na začátku své kariéry politické a sháněl lidi do týmu. A potom jsme se bavili a on tehdy, si to velmi dobře pamatuju, že souhlasil, že rozhodně musíme udělat reformu důchodů, protože prostě je to neudržitelné. Pro mě bylo potom zajímavé sledovat, jak ta politika potom ty lidi mění, když když potom přijdete.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
S žádnou důchodovou reformou Andrej Babiš nepřišel.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
A Žádná důchodová reforma. A pořád jsem se těšil. Nějak se to nestalo, tak doufám, že se to samé nestane tady, takže já bych tu diskuzi opravdu vracel od toho jako, jestli budeme mít o 10 nebo 20 miliard vyšší schodek rozpočtu teď nebo nebo ne, ale jaké dlouhodobé koncepční kroky chceme udělat s těmihle dlouhodobými hrozbami, které, které tady s tím milionem, který budeme muset v budoucnu zaplatit.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Jestli na to můžu zareagovat. Já myslím, že skoro už nic nemusíme zkoumat, vy jste to popsal dobře, roky se ví, co s tím, tady jde jenom o to nejdůležitější a taky nejtěžší, najít politickou odvahu to udělat a politickou většinu. A to se zatím nedařilo, to si přiznejme. Já myslím, že nemá cenu dělat další komisi a zkoumat, myslím, že všechna data máme, je několik způsobů řešení. Nejtěžší je najít tu většinu. My jsme před lety udělali drobný manévr s druhým pilířem, v tom systému jsou to drobné, když to řeknu, jako v tom objemu. A kolik kolik kolik kolem toho bylo politického křiku, kolik bylo řečí, že celý systém jde do krachu, všichni budou bez penzí. Prostě ta tady. Ta.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Ten druhý pilíř byl nakonec zrušen.
 
Jan LIBICH, ekonom, Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě, La Trobe univerzita v Melbourne
 
To byl krok správným směrem, ale bohužel to bylo špatně z komunikováno.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Špatně odkomunikovaný.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Souhlasím. Ano.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Ale tak si představme, že by byl úspěšný, tak jako o to horší by bylo to zrušení, jo, protože já se k tomu nechci vracet. Jenom říkám, že mám dostatek podkladů. Odborníci nám to všechno za ty poslední roky spočítali, ty demografické odhady na x let dopředu jsou přece taky jasné. Víme, kolik lidí se narodilo, kolik lidí půjde za 65 let do penze, tam v tom není nic nic překvapivého, ale najít tu většinu, protože zase politická realita, že vlastně je velmi populistické bránit stávající systém, na důchody bude vždy, slyšíme jako tu větu velmi často. To se nemůže stát, že by stát neměl na důchody, tak nebude to vůbec jednoduché.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Pane předsedo, Fialo, pro vás ten nejvyšší možný schodek novely státního rozpočtu na 330 miliardách, byť Zbyněk Staňura říká, že by ještě chtěl být pod číslem nižším. Je to pro vás jako pro opozici přijatelné, až se bude probírat v Poslanecké sněmovně novela zákona o státním rozpočtu?
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
My jsme my jsme o tom dlouze hovořili, ale pro nás není důležité, jestli schodek bude 280 nebo 330 miliard. Ale já bych si přál, aby, aby dlouhodobě nebo v nějakém středním výhledu přišla vláda s tím, že se ty schodky budou snižovat a že bude mít představu, kdy se dostaneme do nějakých černých čísel, protože já si myslím, že to je taková hra, jak tady řekl pan profesor, že jestli bude 280 nebo 330, záleží na co se ty finanční prostředky použijí, ale pro nás je důležitý a já si myslím, že to bude důležité, aby se udělala fiskální konsolidace, aby se udělala celková revize státního rozpočtu, minimálně na výdajové straně. A abysme se prostě dostali během nějaké relativně, teď řeknu krátké doby, a tím mám na mysli třeba 5, 6 let, abysme se s těmi deficity významně pohli směrem směrem k nule, protože pokud ne, tak to bude pro pro všechny české těžké, ale zvlášť, já bych ještě přišel k jedné věci, a to je dluhová služba. Jestliže.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Jenom se omlouvám, tím otvíráte další téma, které si necháme na druhou hodinu Otázek.
 
Radim FIALA, místopředseda hnutí, předseda poslaneckého klubu, předseda hospodářského výboru PS PČR /SPD/
 
Dobře.
 
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
 
Já se těším na podporu těch opatření, které budou k snižování toho deficitu, protože zatím opozice, jde přesně jiným směrem, když něco uspoříme, tak to jsou asociální škrty. Když dáme nějaké nové výdaje, tak jsou malé výdaje, takže v té politické praxi jsme pod tlakem přesně opačným. Je tomu rozumím, to nemusíte ukazovat, přesně opačným, abychom zvyšovali ty deficity, ne, abychom je snižovali, ale každá podpora, i od opozice směrem ke snižování deficitu, je z mojí strany vítána.
 
Václav MORAVEC, moderátor
 
Obsluha státního dluhu, dluhová služba, kolik platí stát na úrocích ve zvyšujících se úrokových sazbách. Také bude řeč o tom, zda v budoucnu bude muset vláda sáhnout ke zvýšení daní, jak o tom mluvil, Jan Libich, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, říkám divákům Jedničky. Ti, kteří jsou na Čtyřiadvacítce, věříme, že zůstanete v naší diskuzi, jejímiž hosty jsou ministr financí Zbyněk Staňura, místopředseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala a ekonom Jan Libich. Otázky pokračují v této diskuzi na zpravodajské Čtyřiadvacítce. A co vás čeká dál. Drahá válka, to je další téma druhé části Otázek, o stavu Ruska a stavu ruské duše budeme mluvit s historikem publicistou Alexiem Kelinem a bývalým generálním konzulem v Petrohradu Vladimírem Votápkem. A ceny potravin, respektive naše potravinová soběstačnost bude tématem Fokusu, který vysíláme v úterý po dvacáté hodině na Čtyřiadvacítce a věříme, že si nás zapnete.

« zpět na přehled