ČRo: Nebudeme se starat pouze o ty občany, kteří jsou v režimu dodavatelů poslední instance. Ale o všechny, kteří mohou mít finanční problémy

21. 12. 2021; Radiožurnál
 
„Pomoc je třeba cílit adresně, plošná zvýhodnění nezafungují a je třeba podpořit lidi v energetické soběstačnosti.“ I takhle se nová vláda vyjádřila k tomu, jak chce v Česku řešit dopady energetické krize. Konkrétní opatření, kterými chce pomoci, ale zatím nepředstavila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že konkrétní kroky, jak situaci řešit, předloží ve středu vládě. Ta by je mohla schválit už příští týden.
 
Celý rozhovor si můžete poslechnout na ČRo Radiožurnál.
    
Tehdy ještě dosluhující vládě ANO a ČSSD jste zastavili jeden z návrhů na řešení krize, a to plošné odpuštění DPH na energie na celý příští rok. Připomenu, že současné vládní strany sněmovní většinou neumožnily tento bod na schůzi Poslanecké sněmovny ani projednat. Plošná pomoc podle vás nepomůže těm skutečně ohroženým. Jak tedy chcete určit, kdo mezi ně patří, a jak se vám podaří zacílit pomoc na tuto skupinu?
  
Tak já se ještě vrátím k tomu návrhu zákona. Sama bývalá vláda v tom návrhu zákona připustila, že návrh je proti evropským pravidlům. To znamená, bylo úplně bez šance, aby ten zákon byl platný. A byla to pouze PR akce.
  
A teď k té vaší otázce. Já si myslím, že první dvě otázky, na které si měla bývalá vláda odpovědět, komu chceme pomoci a jak velkou částkou chceme pomoci, tak k tomu měla hledat nástroje. Myslím si, že přesně takto budeme postupovat. To znamená, že nejdříve definujeme domácnosti, které pomoc skutečně potřebují, načež stanovíme zhruba hodnotu té pomoci a pak k tomu najdeme odpovídající nástroje.
  
A to budete řešit všechno od začátku, nebo už máte nějaký konkrétní návrh?
  
Ne, ne, určitě nezačínáme od začátku. V době před naším jmenováním jsme se sešli jednak se zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), pak jsme se sešli také se všemi dodavateli poslední instance. Dále jsme se sešli se zástupci distributorů…
  
Jaké jsou ty obrysy?
  
Myslím, že nejdřív budeme informovat vládu a až poté veřejnost. Je to jediný možný zodpovědný přístup. Nemá cenu dopředu říkat, jaké jsou možnosti. Ještě jsem chtěl dodat, že jsme se sešli také s vedením Úřadu práce, protože se ta pomoc bezesporu bude v nějaké formě vyplácet prostřednictvím sociálních dávek.
  
Máte přehled o tom, kolik odběratelů stále zůstává v režimu dodavatele poslední instance? Na začátku prosince jich podle našich zjištění bylo přes 160 tisíc.
   
To číslo se pomalu snižuje. Jsme v pravidelné komunikaci s dodavateli poslední instance. Tam je problém, že několik desítek tisíc odběratelů nijak nereagovalo na dopis, který jim ze zákona firmy poslaly. A v této chvíli se dohledávají tak, aby každý občan dostal informaci, že je v režimu dodavatelů poslední instance. Ta základní rada je, aby ten režim co nejrychleji opustili. Aby si našli standardního dodavatele, protože pak nebudou mít tak vysoké zálohy. Ale v této chvíli je to několik desítek tisíc občanů, které se nepodařilo kontaktovat.
   
Plánujete nějaké změny v pravomocích Energetického regulačního úřadu? Dá se pro příště podobným krachům předejít?
   
Myslím, že tu debatu musíme rozdělit do dvou věcí. První je ta pomoc – na to se soustředíme v tuto chvíli. A pak bezesporu přijde na stůl debata o energetickém zákonu, o pravomocích ERÚ. O tom, zda nastoupí nějaká míra regulace v tomto odvětví a podobně. To nás všechno čeká. Ale v první fázi se budeme soustředit na to, abychom vyřešili tu potenciálně tíživou sociální situaci těch, kteří nezvládnou vyšší ceny za energii.
  
Obávám se, že období levných energií skončilo a v budoucnosti budou podobně drahé, jako v této chvíli. A musím říct, že ten problém nemusí nastat jenom u občanů, kteří jsou v tom režimu dodavatelů poslední instance. Ale tím, že se ty ceny zvyšují všem a všude, tak se do těch problémů mohou dostat i občané, kteří mají standardní smlouvu. Kterým možná bude končit fixovaná cena a podobně. Takže se nebudeme starat pouze o ty občany, kteří jsou v režimu dodavatelů poslední instance. Ale o všechny, kteří mohou mít finanční problémy.
   
Máte o tom jednat, nechcete ale prozradit více podrobností? Můžete tedy alespoň říct, kdy by taková pomoc mohla v praxi začít fungovat?
   
Předpokládám, že ve středu budeme informovat vládu o prvních návrzích. Myslím si, že vláda by mohla rozhodnout příští středu. To znamená, zkraje příštího roku by ta opatření mohla začít platit.
   
S předsedy dalších stran byste měl jednat v úterý také o navyšování tarifů ve veřejném sektoru. Růst platů učitelů, hasičů, policistů a dalších zaměstnanců schválila ještě minulá vláda. Jak to jde dohromady s rozpočtem, ve kterém chcete šetřit?
   
Jde to složitě dohromady. Protože ne, že by člověk nechtěl přidávat těm lidem, kteří jsou skvělí a mnozí úředníci odvádějí skvělou práci pro stát. Ale musíme vzít také v potaz ekonomickou realitu. Já znám výsledky za prvních jedenáct měsíců. Ministerstvo financí publikovalo výsledky státního rozpočtu k 30. listopadu a tam byl schodek vyšší než 400 miliard. Takže ta jednání nás ještě čekají.
   
Bude možné navyšovat tyto platy v rozpočtovém provizoriu?
   
To určitě ano. Tam žádný problém není. To rozpočtové provizorium se velmi často používalo jako strašák. K takovému politickému nátlaku, aby Sněmovna schválila návrh rozpočtu. Ale podle informací, které mám k dispozici, tam žádný problém není.
   
(Autor: Jiří Chum)
  

« zpět na přehled