Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na TN.cz.

S odkazem na slova premiéra Petra Fialy (ODS) o dohánění německých mezd u českých pracovníků Stanjura prohlásil, že je třeba být ambiciózní. „Myslím, že je dobře, že se poměříme s našimi úspěšnými sousedy, takže já to budu brát jako motivační a pozitivní cíl. Můžete se zeptat diváků, kdo z nich by to chtěl a kdo z nich by to nechtěl. Já myslím, že většina občanů České republiky vám odpoví: ‚Ano, to bychom chtěli‘,“ reagoval Zbyněk Stanjura.

Dodal, že pokud bude mít politická reprezentace malé cíle, tak nikdy nedosáhne velkých výsledků. Určitá míra populismu podle něj nevadí. „Vzor mnoha pravicových politiků Ronald Reagan, říkal, že aby pravicová politika byla úspěšná, že musí být trochu populistická. Já myslím, že se máme dívat na ty pravicové politiky, kteří byli úspěšní ve své politické kariéře, kteří vyhrávali kampaně. A odpověď se dozvíme na přelomu září a října,“ prohlásil Zbyněk Stanjura.

​Na Fialovu hlavu se snesla kritika. Ostrými slovy nešetřil třeba místopředseda ANO a exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Karla Havlíčka, nevím, jestli vůbec spal nebo nespal, nemá cenu ho komentovat. Oni jsou mimořádně sprostí v těch osobních útocích. A pak jsou hrozně útlocitní, když se jich ptáme na nějakou konkrétní věc: ‚Pozor, pozor, to jsou osobní útoky!‘ Dnes a denně posloucháme tyto sprosté osobní útoky, ale dobře, jestli to funguje na jejich voliče, to já nemůžu vyloučit, ale myslím si, že to je mimo rámec slušného chování,“ zpražil opoziční politiky z ANO ministr financí Zbyněk Stanjura.

​Negativní kampaň ale jako součást předvolebního boje Stanjura nezatracuje. V té souvislosti přišla řeč i na termín Antibabiš. „Tak Antibabiš je spojení, které vymyslel Andrej Babiš. Musíme říct, že kampaň hnutí ANO v krajských volbách, která byla protivládní, ve slovníku Andreje Babiše Antifiala, fungovala. Takže já jsem přesvědčený, že v součásti úspěšné kampaně musí být i ta negativní linka – jestli tomu můžu říkat negativní linka – nebo upozorňování na rizika, co se stane, co se může stát, když vyhrají naši političtí konkurenti. Ale samotné to k tomu vítězství samozřejmě nestačí," uvedl Zbyněk Stanjura.

Na druhou stranu ale dodává, že pozitivní část kampaně musí být větší, že nelze stavět pouze na negativním vyobrazení politických protivníků.

Přepis rozhovoru:

Dobrý den. Milí diváci, vítejte u pořadu Napřímo. Naším dnešním hostem je ministr financí za ODS pan Zbyněk Stanjura, dobrý den. Dobrý den. Pane ministře, na úvod, já se vás zeptám na téma, které teď velice rozvířilo českou mediální scénu, a to je výrok premiéra Petra Fialy, který řekl, že pokud ho voliči zvolí na další čtyři roky, tak budou mít platy jako v Německu. Jak vy tenhle výrok vnímáte?

Tak já myslím, že máme mít ambiciózní plány, ambiciózní cíle. Myslím, že je dobře, že se poměřujeme s našimi úspěšnými sousedy, takže já to beru jako motivační a pozitivní cíl. Můžete se zeptat svých diváků, kdo z nich by to chtěl a kdo z nich by to nechtěl? Já myslím, že většina občanů České republiky vám odpoví, ano, to bych chtěl.

Něco jiného je, že by to chtěli, ale podle ekonomů je ten plán nerealistický.

Jak kterých ekonomů? Taky se musíme podívat, co někteří z těch ekonomů říkali před rokem, před dvěma, před třemi. Já si pamatuju výroky některých, kteří říkali, že benzín bude sta 60 Kč a stojí 33 Kč, kteří říkali, že zmrzneme bez ruského plynu a nezmrzli jsme. Občas je dobré se zastavit, podívat se zpátky co ten konkrétní člověk říkal před rokem a zda se jeho předpovědi naplnily nebo nenaplnily. Někteří mají tendenci varovat před černými scénáři. Naším úkolem jako politiků je, aby ty černé scénáře nenastaly. Jasně, že ten plán není jednoduchý, ale pokud budeme mít malé cíle, nebudeme mít tak velké zlepšení, jako bychom mohli mít v okamžiku, kdy budeme mít velké cíle.

Jedna věc jsou nějaké vize do budoucnosti, možná vzdálené budoucnosti. Tomu rozumím, ale chci se zeptat, jestli vy jako ministr financí mi teď tady odpovědně můžete říci, že je realistické, abychom měli, když teď je aktuálně průměrná mzda v České republice asi 45 000 Kč za čtyři roky. Nebo vlastně v tom příštím volebním období platy jako v Německu, kde je průměrná mzda 101 000 Kč.

Takhle to přece nebylo postavené, je taky záležitost, co za ty peníze koupíte. To myslím, že je důležité. Tomu se říká parita kupní síly, tam to číslo je mnohem vyšší, ale máme ještě velký skluz a máme udělat všechno pro to, abychom ten rozdíl zmenšovali, abychom se tam dostali co nejrychleji a co nejblíže. Já jsem to pochopil tak, že Petr Fiala chce silný mandát, aby mohl ty věci, které jsou k tomu potřeba dělat. A že si o ten mandát bude říkat celou dobu až do voleb příští rok, někdy v září nebo v říjnu, podle toho, kdy budou volby, je úplně jasné.

Rozumím tomu, že…

Ale my jsme takový skeptici, že jsme vždycky schopni říct u čehokoliv, to dopředu nemá cenu, to nezvládneme, to nebude. Já si myslím, že se máme trochu víc věřit, udělat pro to všechno. Nemusí se to povést, ale musíme mít jistotu, že jsme udělali všechno pro to, aby se ten cíl povedlo splnit.

Rozumím tomu, že si premiér Fiala říká o silný mandát, na druhou stranu voliči ODS vždycky velice dbali právě na ta ekonomická témata, vaši předsedové tradičně byli silní v těch ekonomických otázkách, takže je otázka, jestli vlastně tohle tvrzení je nemůže přesvědčit o tom, že ODS třeba je trošku více populistická, což naopak kritizují třeba u hnutí ANO.

Vzor mnoha pravicových politiků Ronald Reagan říkal, že aby pravicová politika byla úspěšná, musí být trochu populistická. Já myslím, že se máme dívat na ty pravicové politiky, kteří byli úspěšní ve své politické kariéře, kteří vyhrávali kampaně a odpověď na vaši otázku se dozvíme na přelomu září a října. Buď přesvědčíme naše voliče a uspějeme ve volbách nebo ne. A pak můžeme říkat, jestli nějaký výrok, nějaké rozhodnutí, nějaká špatná taktika přispěla k tomu, že jsme ty volby nevyhráli. Uvidíme, budeme to vědět za těch zhruba 10 měsíců.

ODS teď evidentně mění marketingovou strategii, Petr Fiala je více takový emotivní, vstoupil na TikTok. Vlastně. S tím možná souvisí i tenhle výrok, když vy říkáte, že musíte být trošku populističtí, tak, jak se mění ODS.

No, já si myslím, že základní hodnoty a principy ODS se nemění, ale logicky, jak se mění společnost, jak se mění politika, jak se mění vnímání politiky, tak se tomu politická strana prostě přizpůsobit musí, anebo špatně dopadne, takže určitě se snažíme mít moderní formy komunikace. Petr Fiala se podle mě nemění, já ho znám dlouho, možná teď bude v těch příštích dnech, já bych si to přál, více Petrem Fialou. Tak to skutečně je, protože podle mě nejcennější u politika je, aby se voličům ukázal takový, jaký je, aby si nic nehrál. Pozor, v televizi musíš dávat levou ruku takhle a pravou ruku takhle. A tohle neříkej úplně přesně, řekni to opatrně, protože jak by to někdo hodnotil. Myslím, že politik má být hlavně autentický, takže když Petr Fiala bude autentický, tak podle mě uspěje.

A může být i populistický, tedy.

Já jsem říkal trochu populistický, já jsem neřekl úplně populistický, ale reálně, když se podíváte na úspěšné kampaně v zemi kolem nás, v demokratických zemích tak velmi často rozhodují ty volby, emoce a u těch emocí toho trochu populismu nikdy neuškodí. Suchým výčtem faktů bych teď citoval všechny výdaje státního rozpočtu. Vysypal tady 30 čísel. Tak je to sice pravda, jsou to fakta, ale na tom se ty volby podle mě vyhrát opravdu nedají.

Vy jste s Petrem Fialou mluvil o jeho výroku?

Ne, já jsem měl včera program v Olomouckém kraji, musel jsem řešit se starosty důsledky povodní, pak jsem měl další pracovní program v Moravskoslezském kraji. Od rána jsem měl jednu schůzku za druhou. Teď jsem tady, takže zatím ne, ale ani nevím, proč bych si ohledně tohoto výroku s ním sjednával nějaké speciální jednání.

A víte o tom, že by tenhle výrok konzultoval třeba s ekonomickými poradci?

Nevím jak za Petra Fialu, ale on mluví sám za sebe. Představa, že máme poradce, co nám poradí, co máme říkat jiným politikům… U nás to takhle nefunguje, takže nevím, myslím si, že ne, ale nevím.

Na druhou stranu právě o Petru Fialovi se ví, že není úplně expertem na ty ekonomické oblasti, takže nebylo by lepší vlastně tyhle ty výroky třeba konzultovat.

My jsme politici, nejsme experti na jednotlivé oblasti, mohli bychom říkat, jaká byla původní profese toho či kterého politika, ale jsme politici. Potom, když máme tu výkonnou moc, máme kolem sebe experty, kteří nám naše politické nápady přepíšou do legislativy, případně nás upozorní nějaká rizika, ale členové vlády nejsou nejlepší ve svých oborech. To je úplně jiná disciplína, ale jsou to politici a jejich úkolem je prosadit to, co chtějí jejich voliči, jejich voličské skupiny. To je práce politiků, to je práce premiéra, myslím, že takhle to má být.

Tenhle výrok už vlastně vzbudil velký ohlas i u opozice, konkrétně například Karel Havlíček, oni mluví jako o zcestném, o tomhle výroku a mluví o tom, že Petr Fiala nejspíš zešílel a na sociálních sítích se objevují takové narážky ve smyslu, že možná takovéhle platy budou mít politici nebo sám premiér, protože tím naráží na tu situaci, kdy vy se teď budete zvedat platy téměř 7 %, což samozřejmě vzhledem k tomu, že ty platy jsou poměrně vysoké, znamená značný nárůst. Jak tyhle kritiky vnímáte?

Je to vlastně směšné, jestli si někdo myslí, že ten výrok byl kvůli platu politiků. Je na to docela hezké české přísloví: Podle sebe soudím tebe. Asi někdo říká, já bych to tak udělal, abych na tom místě myslel hlavně na svůj plat. Tak to mluví hodně o tom, kdo tyhle ty věty říká. Karel Havlíček. Nevím, jestli vůbec spal nebo nespal. Nemá cenu ho komentovat. Oni jsou mimořádně sprostí v těch osobních útocích a pak jsou hrozně útlocitní, když se jich zeptáme na nějakou konkrétní věc. Dobře, jestli to funguje na jejich voliče, to já nemůžu vyloučit, ale myslím si, že to je mimo rámec slušného chování.

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny. Začnete být také drsnější ve svých výparech vůči hnutí ANO?

Jak kdo, jak jsem říkal, politik má být autentický. Tak komu je to vlastní? Ať takový je, komu to vlastní není, tak ať je takový, co je pro ně přirozené. Nedá se říct všem kandidátům, teď buďte drsní a říkejte to a to. Já myslím, že se máme držet programových věcí, ukazovat, že naše recepty jsou lepší než recepty opozice. Ale na druhé straně, když nějakou ránu utržíme, tak já říkám, že ji máme vracet.

Na druhou stranu, když jsme právě u těch platů politiků, je úplně šťastné téma to řešit teď, když za rok nás čekají volby do Poslanecké sněmovny?

Není, samozřejmě to není šťastné téma. Taky jsme si ho nevybrali. Kdyby Ústavní soud nerozhodl o platech soudců a je to v jednom zákoně, tak jsem si úplně jistý, že nikdo nenavrhuje změnu a ten zákon by platil příští rok, stejně jako platil letos nebo jak platil loni. To znamená, není to šťastné. To jsme si ale nevybrali. To bychom byli blázni, kdybychom to chtěli udělat.

Každopádně opozice navrhuje, aby došlo ke zmražení platu. Andrej Babiš mluví o zmražení na pět let. Dokonce jsme tady měli místopředsedkyni za hnutí STAN paní Kovářovou, která mluvila o tom, že si umí představit zmražení těch platů na rok.

Problém každého zmražení je, že to zní dobře: teď to zmrazíme a pak to rozmrazím. Co se stane za ten rok nebo za těch pět let? Pak to skočí o 30 % a budeme v té samé situaci. No, to není možné. Oni si to chtějí zvýšit o 30 %. My jsme před lety, a to jsme byli v opozici, takže jsme to úplně nerozhodovali, nastavili nějaký automat, který říkal: Pokud v průměru roste mzda v české ekonomice o 4 %, porostou platy politikům taky o 4 %, pokud klesne o 3 %, klesne o 3 %. To je podle správný automat, bohužel do té doby různé politické reprezentace do toho automatu zasahovaly.

Včetně vás.

Říkám různé, včetně naší politické reprezentace. My jsme ale šetřili pro všechny, to je třeba říct, že jsme snížili platy všem stejně, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu nebo jsou navázáni na státní rozpočet, ale soudci si vysoudili, že jim se to udělat prostě nesmí, a proto ten zákon vlastně řešíme.

Ono to vypadá hrozně jednoduše a každému říkám: Představte si třeba u vás v redakci, že budete sami rozhodovat o svých platech. Na první dobrou to zní velmi dobře. Ve skutečnosti není nic příjemného, já bych byl radši, kdyby nám platy určoval někdo jiný než my sami. Nenašli jsme jinou instituci, která by to dělala, takže nemám z toho radost, ale nějak se s tím vypořádat musíme. Hrozí, že některým, kteří jsou navázáni na státní rozpočet, by nebylo jak určit výši platů od 1. ledna příští rok.

Vy jste mluvil o tom, že byl nastavený ten automat. Bylo to tedy do jisté míry také populistické rozhodnutí, které se vám teď trochu negativně vrací?

Bylo by populistické do něho zasahovat. Myslím si, že je oprávněné to přibrzdit nebo snížit, pokud se ekonomice nedaří. To jsme takový rok měli, proto jsme to udělali, když jsme přijali konsolidační balíček, tak jsme chtěli taky přibrzdit ten růst platů. Já myslím, že naprosto logicky a pochopitelně jsme zčásti toho balíčku narazili u Ústavního soudu, to tak je.

Další velké téma, které se teď bude řešit ve Sněmovně, zítra je rozpočet, návrh rozpočtu na příští rok a vy tam máte výtky nejen ze strany Národní rozpočtové rady, ale už i vlastně poradců prezidenta.

Na to jsou ty samé výtky.

Ano, ale konkrétně David Marek teď mluví o tom, že zatím nedoporučuje návrh rozpočtu podepsat, což může být problém.

No, problém to být může, ale abych to popsal, protože v těch miliardách, v těch nulách se málokdo vyzná. Představme si, že si rodina naplánuje, že bude mít příští rok příjem 20 000. A teď hrozí, že půl procenta je ohrožených. To znamená, že v nejhorším případě se stane, že místo 20 000 obdrží 19 900, půl procenta, to je na straně příjmů. Ten druhý problém, který se debatuje na straně výdajů – máte výdaje 22 000 a hrozí vám v černém scénáři, že zaplatíte o dvě stovky víc, 22 200.

Když si tolik přidáte…

To je to samé, 0,5 % nebo 1 %, to je věc, se kterou si každá instituce včetně státního rozpočtu v průběhu roku umí poradit. My ten návrh rozpočtu odevzdáváme na konci září podle zákona a je to do konce příštího roku, to znamená, 15 měsíců před tím obdobím. A vždycky říkám, zkusme si ve své rodině, ve své firmě, ve své instituci na konci září odhadnout, jaké budou naše příjmy třeba v roce 2025 a jaké budou naše výdaje a pak se na to podívejme za těch 15 měsíců. A jestli já nezlepšuju ty hlasy. Rizika to jsou ale 0,5 % na straně příjmů 100 Kč, z 20 000 nebo 1 % maximálně 1 % na straně výdajů dvě stovky z 22 000. Myslím, že každý vám odpoví, že takový případ by rodina zvládla a stejně tak to zvládne státní rozpočet. Co je důležité, dokázali jsme to opakovaně a dokážeme to v lednu, kdy oznámíme výsledek hospodaření státu za rok 2024. Vždy jsme ten plánovaný schodek deficitu dodrželi nebo byl mírně lepší.

Možná ale tedy poradce prezidenta David Marek má jiný pohled, když mluví o tom, že zatím ten návrh rozpočtu ne nedoporučí k podpisu. Plánujete se s ním setkat? Už jste si to nějak vyjasňovali.

Tak myslíte s panem.

S panem Markem nebo se prostě ekonomickými poradci pana prezidenta nebo s panem prezidentem.

Já jsem se s prezidentem setkal ještě předtím, než vláda schválila návrh rozpočtu a mimochodem o těchto položkách jsme debatovali na tom jednání, já jsem je vysvětloval už v tom září, není žádný problém, samozřejmě, pokud pan prezident se chce potkat s ministrem, tak samozřejmě bych na takové jednání šel a vysvětloval třeba podrobněji kroky, nicméně v této chvíli myslím, že je důležité počkat na výslednou podobu rozpočtu, protože zítra bude druhé čtení, zítra budou padat pozměňující návrhy a teprve někdy v prosinci bude třetí čtení a pak bude mít konečné znění rozpočtu.

Je ve hře i rozpočtové provizorium?

No, z mého pohledu ne, ale nebudu spekulovat. Zatím máme dostatek času, abychom návrh státního rozpočtu schválili do konce kalendářního roku, takže to zatím nepředpokládám, nicméně nic dramatického by se nestalo. Je třeba říct, nemusíme se strašit rozpočtovým provizoriím, provizoriem, že by byl konec světa, nebyl jako, myslím si, těch pár týdnů, že by si toho nikdo ani nevšiml, kdyby se o tom nemluvilo veřejně, nebylo by to žádné drama.

Berete vy ty výtky Národní rozpočtové rady vážně?

Beru, na druhé straně podle zákona u rozpočtové odpovědnosti Národní rozpočtová rada má Výbor pro rozpočtové prognózy a ten označil prognózu, na základě které jsme sestavili rozpočet, jako realistickou a stejně tak všechny příjmy státního rozpočtu označil jako realistické. Na to ti kritici zapomínají. A já to beru vážně, jenom říkám, musíme tomu dát tu míru 0,5 % – 1 %, ale nezlehčují to, jsou to rizika, já je přiznávám.

Ty příjmy.

Na to jsou navázané konkrétní výdaje, tak když budou nižší, tak to tak složité není. Pokud se ukáže v jiné kapitole, že budeme muset zvýšit výdaje, tak v jiných kapitolách škrtneme do 1 %. To zvládneme.

Kterou z těch výtek vy považujete za nejzávažnější? Kde myslíte, že je to největší riziko?

Já tam vidím i jiná rizika v tom rozpočtu, o kterých se nemluví. Je to opravdu plán a odhad. Jestli máte 2 100 miliard na straně příjmů a debatujeme o 10 miliardách, to je půl procenta. Nebo skoro 2 300 miliard výdajů a bavíme se o 20 miliardách, tak musíme vědět, že všechny ostatní položky jsou také kvalifikované odhady. Makroekonomické prognózy nejsou přesné a nikdo z nás neví, jak se bude vyvíjet česká ekonomika a příjmy či výdaje státního rozpočtu. Od toho je však ministerstvo financí a vláda, aby například formou rozpočtových opatření zajistily dodržení plánovaného schodku.

Ano, pokud vím, počítali jste s růstem české ekonomiky o 2,7 %, ale Evropská komise tuto prognózu snížila na 2,4 %. Co by to reálně znamenalo?

Nic zásadního. Ten rozdíl je tak malý, že nemá cenu si tím lámat hlavu.

Takže tam nebudou chybět desítky miliard korun?

Ne, určitě ne. Je to tak malé číslo, že na základě něj nelze dělat velká prohlášení. Pamatujeme si debaty o tom, že jsme se dva roky nevrátili na úroveň ekonomiky před covidem, ale poté Český statistický úřad čísla přepočítal a zjistilo se, že jsme se vrátili už před dvěma lety. Celou dobu jsme si vyčítali, že jsme jediní v Evropě, kdo na tuto úroveň nedosáhl, přitom jsme tam reálně byli. Rozdíl byl 0,1–0,2 % HDP, což nemění podstatu věci.

Jak vážně berete výtky vašeho předchůdce Miroslava Kalouska, který vás silně kritizuje kvůli tomuto návrhu a mluví o tom, že lžete v tom návrhu?

Ne, nelžu. Má to jednoduchý komentář – lidská paměť je pro konkrétního člověka dobře fungující zařízení. Já jsem nezapomněl na rozpočty, které sestavoval Miroslav Kalousek, ale nemám důvod ty jeho přístupy veřejně komentovat nebo se s ním dohadovat. Nechci. Mohu jen říci s úsměvem: zapomněl, zapomněl. To se někdy prostě stává.

Miroslav Kalousek zároveň dlouhodobě naznačuje, že je prostor pro vznik nové strany, která by oslovila nespokojené voliče vládní koalice. Jak to vidíte?

Trochu bych žertoval – Miroslav Kalousek byl předseda KDU-ČSL, odešel, založil TOP 09, tam byl také předsedou, a teď odešel z TOP 09. Možná založí novou stranu, to má asi ve zvyku. Ale že bychom ztratili voliče, se nepotvrdilo ani v krajských volbách.

Ale výsledky krajských voleb ukázaly, že mnozí vaši voliči nepřišli k volbám. Jak to chcete změnit?

V krajských volbách jsme na přání našich regionů neměli centrální linku kampaně. Já měl jiný názor, ale respektoval jsem regiony, které kandidovaly. Z analýz vyplývá, že mnozí naši voliči nepřišli k volbám. Naším úkolem je, aby se to neopakovalo v příštím roce u sněmovních voleb.

Čím je chcete oslovit?

Dobrou nabídkou pro příští čtyři roky.

Nechcete být konkrétní?

Dnes určitě ne. Není rozumné odhalovat strategii politickým konkurentům. Klíčové je dostat k volbám všechny, kteří nás volili minule, a přidat nové voliče, včetně mladých, kteří budou volit poprvé. To je 400 tisíc potenciálních voličů, což je obrovské množství.

Když mluvíte o té politické konkurenci a právě o mladých voličích, tak ty se snaží oslovit také motoristé. Ti budou mít teď v prosinci nějaký nový sjezd. Tam se chtějí představit jako vaše konkurence. Mluví o tom, že ODS, už nyní pravicová strana, že oni jsou jakoby nová ODS, lepší ODS, tak vnímáte jako, jako vaši konkurenci nebo i nějaké ohrožení? Protože i podle posledního průzkumu Medianu by se motoristé dostali do Poslanecké sněmovny.

A podle jiného průzkumu zase ne. Posledních 10–12 let slýchám, že nás nahradí různé subjekty – Svobodní, projekt pana Robejška – ale nestalo se tak. My uděláme všechno pro to, abychom v těch volbách byli úspěšní pozitivní nabídkou našim potenciálním voličům. Uvidíme, jestli Motoristé získají 5 %, nebo ne. Volby rozhodnou.

A bude ve vaší kampani téma Antibabiš, tzv. tedy kritika Andreje Babiše a hnutí ANO?

„Antibabiš“ je spojení, které vymyslel Andrej Babiš. Jestli je to zkratka za „Andrej Babiš – Antibabiš“, nevím. Musíme říct, že kampaň hnutí ANO, která byla v krajských volbách protivládní a ve slovníku Andreje Babiše označovaná jako „Antifiala“, fungovala. Proto jsem přesvědčený, že součástí úspěšné kampaně musí být i negativní linka – ať už tomu budeme říkat negativní linka, nebo upozorňování na rizika toho, co se stane, když vyhrají naši političtí konkurenti.

Samozřejmě to samo o sobě k vítězství nestačí. Myslím si, že pozitivní část kampaně musí být větší, ale součástí každé úspěšné kampaně v demokratických zemích je i ta negativní linka. Mnozí možná sledovali nedávnou americkou kampaň – tam si oba tábory také nic nedarovaly. Nebylo to tak, že by republikáni měli jen pozitivní program a demokraté také jen pozitivní program. Obě strany hodně upozorňovaly své voliče na to, co se stane, když vyhraje ta druhá. Republikáni říkali, co se stane, když vyhrají demokraté, a demokraté zase varovali před vítězstvím Donalda Trumpa. Je to běžné.

Nevím, proč by to nemělo fungovat v České republice, když to funguje ve všech demokratických zemích.

Mimochodem, když jste zmínil Donalda Trumpa – nevím, jak vy, ale řada členů ODS ho veřejně podpořila v té volbě. Teď se ale ukazuje, že pro Evropu tam mohou být některé věci, které nebudou tak pozitivní. Například mluví o zavedení cel, což by se mohlo dotknout především německých automobilek. My jsme na německý automobilový průmysl navázáni, takže by nás to mohlo oslabit. Co si o tom myslíte?

Mohlo. Myslím si, že klíčové jsou obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Zároveň mám za to, že zatím selháváme v konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, včetně české, ve srovnání s americkou ekonomikou. Měli bychom se podívat, co dělají lépe než my. A odpovím rovnou: nemají tolik regulací a předpisů, více věří podnikatelskému prostředí. Myslím, že to je správná cesta, kterou bychom měli následovat. K hodnocení voleb v jiných státech: Myslím, že členové vlády by se vůbec neměli vyjadřovat k tomu, koho před volbami favorizují. Nakonec vás pracovní povinnosti mohou přivést k jednacímu stolu s někým, kdo vám politicky není tak blízký. Je ale normální, že členové pravicových stran více podporují pravicové strany v zahraničí, a naopak levicoví politici podporují levicové strany. Vládní představitelé by však měli být obzvlášť zdrženliví, zejména v předvolebním období, a zdržet se výroků o tom, koho by volili. Kdybych žil v USA? No, kdybych tam žil, tak bych někoho volil. Ale protože tam nežiji, nechávám to na lidech, kteří mají volební právo v té dané zemi.

Další věc, která se nás může dotknout, je, že Donald Trump dlouhodobě tlačí na to, aby členské státy NATO více přispívaly do společného rozpočtu. Povinně to měly být 2 % HDP, ale nyní už se mluví o tom, že by mohl požadovat 3 %. Jak by se nás to dotklo?

Za prvé, jde o spojenecký závazek, který mnohé evropské země stále neplní. My letos ty 2 % HDP, po dlouhé době, splníme. Musíme si však položit otázku, zda takové výdaje na obranu potřebujeme. Odpověď bohužel zní: ano, potřebujeme. Vidíme ambiciózní Rusko, které prosazuje své zájmy vojenskou silou – něco, co by nás před 10 lety ani nenapadlo, že se může stát v Evropě. Je v našem zájmu, abychom obranné výdaje zvyšovali. Jde o to zajistit odstrašení našich potenciálních nebo skutečných nepřátel a také o zajištění naší vlastní bezpečnosti.

Z čeho budeme zvyšovat ty výdaje?

Na úkor jiných výdajů. Máte dvě možnosti: buď zvýšíte deficity, což bych nedoporučoval, nebo stanovíte priority. Pokud bude obrana velmi vysoko jako priorita, což doporučuji, tak jak v letošním rozpočtu, tak v návrhu rozpočtu pro příští rok, některé jiné projekty budou muset počkat.

Například?

Například národní dotace, mé oblíbené téma. Tam máme stále rezervy, že bychom nemuseli vyplácet národní dotace a peníze bychom mohli využít jinak, například na obranu nebo systém vzdělávání. To už je skoro jedno, záleží na prioritách konkrétní vlády. V návrhu rozpočtu jsme ty priority stanovili jasně, je to rekordně investiční rozpočet, což znamená investice do budoucnosti. Podpořili jsme výdaje na vzdělání, včetně vysokých škol, inovací, vědy a výzkumu. Obranné výdaje 2 %. Bohužel jsme museli zahrnout i odstraňování velkých škod po povodních, což původně priorita nebyla. Díky našemu sociálnímu systému zahrnuje návrh rozpočtu i opatření, která nám umožní udržet sociální smír v České republice i příští rok.

Když už jsme u toho příštího roku a těch voleb do Poslanecké sněmovny, už máte představu, kdo by za vás měl být lídrem v Praze. ANO si představuje a Karla Havlíčka, respektive Andrej Babiš by ho tam rád viděl?

Zatím jsme tak daleko ještě nebyli. Myslím si, že nejprve určíme těch 14 lídrů, kteří budou mít největší odpovědnost za volební výsledek, a pak přidělíme jednotlivé volební kraje. Takže zatím jsme ve fázi debat.

A vy budete lídrem v Moravskoslezském kraji?

No, to uvidíme, to si člověk takhle nemůže sám o sobě prohlásit. Mám o to zájem, ale budu podroben jako každý nějaký demokratickým primárkám jednak v rámci ODS a pak i v rámci spolu.

Když se bavíme o koalici SPOLU, jak probíhá debata o místech na kandidátkách? Před čtyřmi lety to bylo více rovnostářské, pokud to mohu tak říci. Teď, samozřejmě, ODS vnímá průzkumy nějakým způsobem. Co to bude tedy znamenat?

Nebyla to rovnostářská situace, pokud si dobře pamatuju, poměry byly 55, 25, 20. V procentech to rozhodně nebylo 33, 33, 33. A ty poměry teď budou ještě horší. Jsme na začátku jednání. Podle mě jsou důležitější pozice lídrů – lidé, kteří jsou schopni dosáhnout výborného volebního výsledku, bez ohledu na to, z které strany pocházejí. Musíme poskládat většinu ve všech 14 volebních krajích, to je první krok. Ty poměry jsou zajímavé, ale na kandidátních listinách je více než 340 pozic.

Jenom poznámka: tehdy se nám mnozí komentátoři smáli, že jsme tomu věnovali velkou pozornost před volbami před čtyřmi lety, říkali: „Pojďte se podívat, ten PirStan funguje skvěle jako přirozené spojení, a tady je to umělý slepenec a teď se dohadují o těch místech. A jak to dopadlo po třech letech? Díky tomu, že jsme tomu věnovali patřičnou pozornost, všechny tři strany byly v zásadě spokojeny – ne na 100 %, ale v zásadě ano. A PirStan se rozpadl den po volbách, protože zjistili, že voliči to rozdali úplně jinak, než si vedení těch dvou stran domluvilo. My jsme tomu věnovali více pozornosti, a dopadlo to mnohem přesněji, než si tři strany přály, než v případě kolegů z Pirátské strany a STANu.

Když jsme u těch Pirátů, ti mají teď nového předsedu a Zdeňka Hřiba, ten už není tak radikální, pokud jde o vás a možnou spolupráci do budoucna, umíte si tedy představit další koalici s Piráty? A už jste o tom mluvili, třeba se Zdeňkem Hřibem.

Nemluvili. Představit si to umím. My jsme byli tři roky s nimi v koalici. To, že se urazili jak malé děti a utekli je jedna věc….

Označili vás za kmotry.

To je směšné a nemá cenu na to reagovat. Pokud bychom si chtěli veřejně vyměňovat nelichotivé výrazy, asi bychom našli spoustu příležitostí. Občas se jen pousměju, když slyším v těchto dnech ve Sněmovně, jak někteří mluví, jako by s námi tři roky vůbec neseděli. Tvrdí, že všechny úspěchy vlády prosadili oni – se svými čtyřmi hlasy v rámci 108členné koalice – a že za všechno, co se nepovedlo, mohou ti ostatní. Je to úsměvné a věřím, že je to přejde. Politika je zodpovědná činnost. A pokud už jste s někým jednou vládli, ano, umím si představit, že bychom spolupracovali znovu. Ne že bych po tom volal nebo to preferoval, ale možnost to je.

Tak já vám děkuji za rozhovor.

Děkuji za pozvání.