Hezké odpoledne milé kolegyně, milí kolegové,

začnu tím, že poblahopřeji Petrovi k jeho přesvědčivému mandátu a poděkuji všem regionům, které mne nominovaly. Za tu nominaci děkuji a současně se omlouvám všem, kam jsem z časových důvodů nestačil přijet, ale určitě to zvládnu v příštích měsících. Kongres ODS je vhodnou příležitostí na chvíli se zastavit, podívat se zpět, zhodnotit vlastní kroky, rozhodnutí naší vlády, naše legislativní úsilí, změřit výsledky a popsat stav, ve kterém se společnost nachází. A taky nabídnout pohled, plány a vize do budoucnosti.

Když se podíváme zpět, tak já osobně jsem vnímal v roce 2021 2 klíčové volební sliby ODS. Patříme na Západ a dáme do pořádku veřejné finance. A to plníme. Děláme sebevědomou zahraniční politiku, jsme jasně ukotveni ve strukturách NATO a EU. Byli jsme první, kdo poslal vojenskou pomoc na Ukrajinu. Petr Fiala byl součástí první delegace, která navštívila Kyjev, aby podpořila bojující Ukrajinu. V těchto dnech a týdnech čteme o naší iniciativě, jak zabezpečit tolik potřebnou munici. Dobře, až výborně jsme zvládli evropské předsednictví. Vrátili jsme naší zemi respekt demokratického světa.

A ten druhý slib, že dáme veřejné finance do pořádku. Tak přes všechny výzvy, přes všechny úkoly, přes všechny vnější vlivy, o kterých mluvil pan předseda Petr Fiala, snižujeme schodky státního rozpočtu. Ať už v absolutních číslech: 420 miliard za Andreje Babiše, 360 miliard v roce 2022, 288 miliard vloni, 250 miliard letos a to číslo bude nižší a nižší. Anebo v tom, co je mezinárodní srovnání, to znamená v procentech od -5,8 % HDP Babišovy vlády po 2,2 nebo 2,3 % HDP v letošním roce.

Připomenu některé výsledky a nemohu se tu vyhnout Ministerstvu financí. Zvládli jsme v rekordním čase změnit rozpočet na rok 2022 a zvládli jsme loňský rozpočet. Když si vzpomenete, jak to vypadalo v komentářích v dubnu, v květnu, v červnu. Kdo všechno už dopředu věděl, jak vysoký deficit státního rozpočtu bude – 400, 450 miliard (můžete si tam dosadit, co chcete), ale řekl jsem panu premiérovi, že to zvládneme, věřil mi a zvládli jsme to.

Chci připomenout věc, která nebyla úplně jednoduchá. Ve spolupráci s Marianem Jurečkou jsme udělali první fáze a první kroky v důchodové reformě. A obhájili jsme naše kroky před Ústavním soudem. A tam jsme, dámy a pánové, porazili populisty 10:0. Kdo si přečte rozhodnutí Ústavního soudu, tak zjistí, že naše principy (to znamená že zodpovědné hospodaření…), že jsou principy, které podporují ÚS, proto se budeme snažit, abychom to dostali také do naší Ústavy a do našich ústavních zákonů. Zrušili jsme EET, zrušili jsme většinu silniční daně, zvedli jsme limit z 1 milionu na 2 miliony pro povinnou registraci k DPH. Vojta Munzar by vám řekl, kolikrát jsme se o to pokoušeli z opozice a prosadili jsme to, až když jsme byli ve vládě. Změnili jsme parametry kontrolního hlášení, zrušili jsme 22 daňových výjimek. S každou z nich jsme bojovali se zájmovou skupinou, která byla proti. A zavedli jsme dvě sazby DPH. Ale tam jsme neskončili.

Stabilizace veřejných financí musí pokračovat i v příštích letech tak, abychom se ve střednědobém horizontu přiblížili vyrovnanému rozpočtu. 3 % roční dluh je pouze nějaké maastrichtské kritérium, je to mez, není to ideál. Ideál je mít vyrovnaný rozpočet. Věřím, že daňoví poplatníci vidí změny, změněný přístup finanční správy. Že finanční správa jde správným směrem, aby to byla respektovaná instituce, která ve spolupráci s tou naprostou většinou daňových poplatníků spolupracuje a ty, kteří se programově vyhýbají placení daní, nemilosrdně trestá.

Příští neděli oslaví ODS 33 let od svého vzniku. A mohu připomenout některé unikátní věci. Jsme pravděpodobně jediná evropská politická strana, o které platí za těch 33 let, že každý předseda naší strany byl současně premiérem ČR. To je unikát nejen v ČR, ale i v Evropě. A svědčí to o tom, že jsme správně konzervativní a že nově zvolenému předsedovi dáme čas na to, aby ODS přivedl do vlády tak, jak nás naposledy přivedl do vlády Petr Fiala. Ale když se podívám na naše vlády, tak jsme sestavili celkem 6 vlád, z toho 5 vlád dostalo důvěru Sněmovny, a pouze první vláda ODS, ta první vláda Václava Klause, dovládla. Když se podíváme, jak se střídaly vlády, tak se zhruba vždycky po osmi letech změnil politický směr. Levice a populisti svých dvakrát osm let využili naplno, my ne. Vznikly celkem 3 úřednické kabinety a vždy v těch našich osmi letech. Takže klíčový úkol, který máme před sebou (a jsme za polovinou): dovládnout.

Já bych chtěl ocenit roli Petra Fialy jako premiéra. Díky jeho politickému stylu, díky jeho zkušenostem a schopnostem se daří nalézat shodu mezi koaličními partnery. Myslím si, že bez něj a bez těchto schopností bychom byli svědky mnoha hádek na veřejnosti, možná i pádu vlády. To je role premiéra a předsedy ODS.

Ale já díky důvěře vás jako 1. místopředseda ODS a díky důvěře Petra jako ministr financí naší vlády v této kombinaci mohu účinně prosazovat a hájit náš program. Dělám to rád, dělám to s plným nasazením a myslím, že vám to mohou potvrdit nejenom všichni naši ministři nebo všichni vyjednavači z řad ODS, kteří ty 2 roky, 2,5 roku vyjednávají s naší opozicí, ale vím, že mi to potvrdili i naši koaliční partneři. Jestli někdo hájí opravdu do posledního dechu náš program, tak je to 1. místopředseda ODS či ministr financí.

My jako nejsilnější strana v čele s premiérem nemůžeme zkoušet to, co občas dělají naši koaliční partneři, to znamená dělat opozici ve vládě nebo opozici v koalici. Já se snažím u těchto snah našich kolegů být nad věcí. Někdy mě to pobaví, někdy mě to rozčílí, ale zůstaňme nad věcí. Naším největším politickým soupeřem nejsou naši koaliční partneři. Naším největším politickým soupeřem je stávající opozice. Na to musíme myslet každý den a každou hodinu. Známe svou opozici, jsou to populisté a populisté, kteří jsou bez skrupulí, bez hodnot, bez programu, bez ukotvení na Západě, bez rozpočtové odpovědnosti. Takže my musíme v tom druhém poločase naší vlády mnohem méně času věnovat vnitrokoaličním vyjednáváním a mnohem více času vysvětlování našich kroků nejen členům ODS, ale zejména našim voličům. A mnohem více času musíme věnovat politickým soubojům s naší opozicí. Na to se opravdu těším, protože čím méně času budeme věnovat koaličnímu jednání, tím více času můžeme bojovat s opozicí. A v tom názorovém střetu s opozicí určitě vyhrajeme. A nepomůže jim ani kohout Andreje Babiše, ani pávy Aleny Schillerové.

Máme za sebou dva těžké roky. S válkou v Evropě, s vysokou inflací, vysokými cenami energií, s poklesem reálných mezd. Letošní rok je rok obratu. Máme důvod mít dobrou náladu, protože zejména z ekonomiky přicházejí a budou přicházet dobré zprávy. Inflace je na obvyklé hodnotě kolem 2 %, porostou reálné mzdy, poroste ekonomika, zhruba třikrát rychleji, než poroste v průměru eurozóna. Ceny energií klesají, ceny potravin klesají, nezaměstnanost zůstane nejnižší v EU. Nezapomeňme si připomínat, my jsme středně velká evropská země a po více než 30 let svobody a kapitalismu jsme středně bohatá evropská země. Na to bychom zapomínat neměli a měli bychom bojovat s tím (já bych řekl až mindrákem, kteří často šíří naši političtí oponenti), že jsme malá bezvýznamná chudá evropská země. Opak je pravdou.

Naším největším úkolem v příštích dvou letech bude znovu porazit Andreje Babiše v poslaneckých volbách, sestavit vládu s většinou ve Sněmovně, získat pozici premiéra a pozici nejsilnější vládní strany. Vše, co jsem zatím řekl, a tolik potřebné vítězství, stačit nemusí. Měli bychom si každý den připomínat, kdo jsou nebo kdo by měli být naši voliči. A je to celá střední třída. To se nedá změřit příjmem nebo velikostí majetku, ale pocitem. To, že patřím do střední třídy. Na střední třídě je závislý český stát a český rozpočet. Je to střední třída, která díky své iniciativě a aktivitě platí daně, a tím pádem zabezpečuje klíčové systémy jako důchodový systém, systém zdravotní péče a podobně. Až ta střední třída zbohatla a bohatne, tak logicky za své peníze chce dobré služby státu. Měli bychom je poslouchat a měli bychom vědět, co naši voliči či naši potenciální voliči po státu požadují. Kromě těch dvou základních věcí to znamená, abychom i nadále ukazovali, že jsme pevnou součástí Západu, a nadále ukazovali rozpočtovou odpovědnost. Tak podle mne musíme voličům nabídnout více svobody a více kapitalismu.

Potřebujeme menší stát. Potřebujeme méně byrokracie, méně agendy, taky potřebujeme méně ministerstev. Kdybych měl říct příklad, tak já myslím, že můžeme zrušit Ministerstvo pro místní rozvoj nebo vytvořit druhé silné ekonomické ministerstvo spojením Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu. To jsou všechny kroky, které by prospěly k tomu, aby náš stát byl menší, ale přitom silnější. Musíme rušit agendy. A musíme neustále snižovat objem národních dotací. Není to tak, že to někdy skončí. Ten boj svádíme každý týden, každý měsíc na svých úřadech. Pokud náš konsolidační balíček přinesl úsporu ve státním rozpočtu letos takřka 98 miliard a příští rok 150 miliard, tak to fakt není dost. Nestačí to. Je to správný krok správným směrem, byl to těžce dojednaný kompromis, možná nejtěžší v mé politické kariéře, protože jsme tím vyjednáváním strávili reálně stovky hodin. Nicméně našli jsme odvahu, našli jsme kompromis a ty dobré ekonomické zprávy souvisí i s naším dobrým rozhodováním v ekonomické oblasti.

Měli bychom do veřejného prostoru a veřejné debaty vrátit slovo privatizace. Jako by se to z toho prostoru úplně vytratilo. Kromě privatizace nepotřebného nemovitého majetku se bavme o prodeji celých nebo částí dneska státních podniků, například České pošty, Českých drah, vidím Martina Koráda, a takhle bych mohl jmenovat. Bude to jednoduché prosadit? No nebude, ale máme o to usilovat.

A poslední věc, kterou bych chtěl navrhnout: měli bychom úplně změnit přemýšlení o státním rozpočtu. Ta více než dvouletá zkušenost mě k tomu vede. Nemůžeme sestavovat rozpočty jako doposud, to znamená indexem. A celá debata se vede o tom, jestli ta kapitola má o 2 % víc, o 3 % víc, nebo o 2 % méně. Myslím si, že bychom měli přijít s jiným postupem a dát měřitelné cíle. A říct, pokud ten program má udělat toto, například postavit několik stovek nebo tisíců nových bytů, a pokud se to nesplní, tak ten program skončí. A takhle bychom měli postupovat u všech výdajových programů státu. My jsme se vlastně ještě nikdy nevrátili k tomu, aby se stát podíval zpátky a řekl, zda to, co udělal, zda ta legislativní změna, ty peníze daňových poplatníků, zda splnily to, co od toho stát očekával, ale co od toho očekávali občané. A to je velká úloha, protože to je opravdu změna myšlení.

Letos a příští rok nás čekají čtvery volby a všechny máme šanci vyhrát. Ale ty v roce 2025, ty sněmovní, ty vyhrát musíme a máme na to. Věřím tomu a chci se na tom podílet. Nabízím vám své znalosti, své zkušenosti a také svou energii a chuť bojovat za hodnoty a programové principy ODS.

Děkuji za vaši pozornost a věřím, že mi dáte důvěru.