Celou debatu se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na ČT.

Vláda v uplynulém týdnu začala hovořit o možnosti, že místo jednoho nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany by vznikly v Česku až čtyři jaderné bloky. Ministr financí Zbyněk Stanjura však zdůraznil, že požadavek na předložení závazných nabídek na čtyři bloky neznamená, že by všechny čtyři musely nezbytně vzniknout. Vláda podle něj zatím nabídky chce hlavně proto, aby si mohla rozmyslet, kolik bloků by stát dokázal zaplatit.

„Rozhodli jsme, protože jsme viděli závaznou nabídku na dostavbu jednoho bloku a nezávaznou na tři další, abychom to měli závazné, abychom to měli černé na bílém – abychom mohli rozhodovat, jestli se postaví jeden, dva nebo čtyři bloky,“ řekl Stanjura. „Neznamená to, že budou, ale neznamená to, že nebudou,“ dodal Zbyněk Stanjura.

To ale podle současného ministra financí není zatím možné. „Tendr není uzavřený, všichni jsme vázáni mlčenlivostí. Nemůžeme k tomu nic říct ani za zavřenými dveřmi, ani v přímém přenosu České televizi. Ale v okamžiku, kdy bude jasno a budeme moci předložit varianty opozici, tak jednání určitě proběhne,“ přislíbil Zbyněk Stanjura.

Zbyněk Stanjura připustil, že výstavba jaderných bloků i bez ohledu na cenu stanovenou v původní smlouvě nebude bez rizika. „Nikdo netvrdí, že to není rizikový projekt. Je to vysoce rizikový projekt,“ zhodnotil.

Stanjura však takovou charakteristiku svého návrhu odmítl. „Není to pastička na hnutí ANO. Je to rozumná brzda pro všechny budoucí vlády včetně vlád, ve kterých budou naše politické strany,“ řekl Zbyněk Stanjura. Odmítl, že by například investice do obrany mohly představovat vážnější problém, protože závazek dávat na obranu alespoň dvě procenta HDP nakonec vždy závisí na jeho výši. „Jak se bude dařit ekonomice, tak vysoké budou výdaje na obranu,“ podotkl Stanjura s tím, že ona dvě procenta zahrnují i náklady na nová letadla.

Podotkl, že i kdyby měla dluhová brzda charakter ústavního zákona, stále bude možné ji „vypnout“, jako se to v době covidové pandemie stalo s její současnou podobu, která je jenom běžným zákonem. Jenom k tomu budou potřeba hlasy více zákonodárců. „Může nastat okamžik, kdy se pravidla z dobrých důvodů změní. Ale ústavní většina předpokládá mnohem širší společenskou shodu, že ta situace nastala,“ poznamenal Stanjura.

Nový pokus o ústavní zakotvení bude podle Zbyňka Stanjury záviset na tom, jak dopadnou jednání o podobných pravidlech na evropské úrovni. „Pevně doufám, že se to stihne do evropských voleb. Pak budeme mít stabilizovaný evropský text a pak má smysl napsat k tomu český zákon,“ shrnul Stanjura. Věří, že bude moci návrh předložit vládě na podzim a koncem roku by se mohl dostat do Poslanecké sněmovny, aby začalo první čtení.

Vláda nedávno dostala od své ekonomické rady (NERV) sadu nových návrhů, jak by se mohla ekonomická kondice státu zlepšit. Současného šéfa resortu financí nejvíce zaujaly návrhy na zrychlení povolovacího řízení a také zpružnění pracovního trhu mimo jiné prostřednictvím znovuzavedení výpovědi bez udání důvodu.

Míní, že kdo chce propouštět, si k tomu i dnes najde cestu, i když to formálně bez udání důvodu není. „Často se dělají umělé změny organizační struktury, místa zanikají. Takže bavme se o výši odstupného,“ řekl Stanjura.

Míní, že zjednodušení výpovědí by mohlo být zajímavé i pro zaměstnance. „Často dostanete zajímavou pracovní nabídku, která je časově omezená. Pokud nenastoupíte, tak tu nabídku nemůžete využít,“ poukázal Zbyněk Stanjura.