Celou debatu se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na ČT1.

Plošná opatření jsou podle Stanjury obhajitelná v okamžiku neočekávaných událostí, jako bylo vypuknutí pandemie covidu-19 nebo začátek války vedené Ruskem proti Ukrajině. Tedy v případech, kdy stát nemá (ještě) připraveny nástroje na adresnou pomoc. 

„U plošných opatření je vždycky ten problém, že jsou relativně rychlá, jsou ale finančně náročná a veřejné peníze pak inkasují i ti, kteří pomoc nepotřebují. Mnohdy se stane, že ti, kteří pomoc potřebují, při plošném řešení nedostanou tolik, kolik by si zasloužili,“ uvedl Stanjura v OVM.

Za letošní rok podle něj ze státního rozpočtu na podporu energií půjde 110 až 120 miliard korun.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pátek překročila 56 eur (téměř 1400 korun) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne do pátku vzrostla zhruba o 45 procent. Vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí a nejistota ohledně dodávek.

Za obavami stojí ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko a přetrvávající hrozba stávky v australských závodech produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG).

„Každé dění na Blízkém východě, a to určitě není stabilní oblast, má dopad na Evropu nebo na svět jako takový. To, že je během jednoho týdne nějaký výkyv cen, například plynu, je nízko proti tomu, co bylo v roce 2022,“ uvedl Stanjura.