Stát už od ledna nebude platit za domácnosti a firmy poplatky za obnovitelné zdroje energie jako letos. Proč se vláda takto rozhodla? Ministerstvo průmyslu varuje, že razantní pokles dotací souvisejících s energiemi by mohl vyústit v růst cen energií.

Vidíme, jak se snižuje cena silové elektřiny. A jaké jsou nabídky na trhu. Předpokládáme pokles ceny elektřiny v letech 2025, 2026, za kterou ji dodavatelé nyní nakupují.

S platbami za obnovitelné zdroje se vracíme do stavu, který byl před loňským říjnem. Už loni jsme rozhodli, že to budeme platit jen patnáct měsíců. Žádné nové, překvapivé rozhodnutí to tedy není. Slabinou tohoto opatření bylo, že dotace jde nejen lidem, kteří to potřebují, ale i těm, kteří to nepotřebují.

Pro ty, pro které cena bude i tak příliš vysoká, přestože se silová cena energie snižuje, je sociální systém, příspěvek na bydlení. Je spravedlivější, když adresně pomáháte tomu, kdo to potřebuje, než když plošně vynakládáte peníze daňových poplatníků.

Neobáváte se tedy, že to od ledna zvedne inflaci?

Nějaký nepatrný inflační plus to má, ale stejně tak to je u zvýšení deficitu rozpočtu. Protože kdybychom přistoupili k tomu, že bychom to platili nadále, tak zaprvé se obávám, že by se z toho stal mandatorní výdaj, že z dočasného jednorázového opatření by se stalo stálé opatření, a pak samozřejmě deficit státního rozpočtu nepřispívá k boji s inflací.

Myslím si, že ten díl odpovědnosti, který má vláda, co se týče boje s inflací, je, aby deficit rozpočtu snižovala.

Schodek rozpočtu se má příští rok oproti letošnímu plánu snížit o 43 miliard na 252 miliard korun. Vy ale přitom hovoříte o snížení strukturálního deficitu o 97 miliard…

Tuto částku, která zahrnuje opatření na příjmové straně, úspory v dotacích, v provozních výdajích či výdajích na platy, bychom mohli odečíst od letošního deficitu, pokud by nebyly automatické valorizace v mnoha systémech.

Jen připomenu: lednový růst důchodů si vyžádá 35 miliard, platba za státní pojištěnce se zvýší o deset miliard, výdaje na obranu stoupnou o 40 miliard. Na navýšení platů učitelů půjde 8,5 až devět miliard a o 25 miliard budou vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu neboli úroky za naše dluhy. Když to sečtete, jste nad částkou 115 miliard. Přesto se nám deficit povede snížit o 43 miliard.

Důležitější než absolutní částka je ale míra zadlužení veřejných financí vůči HDP a náš návrh rozpočtu snižuje tento ukazatel o 1,4 procentního bodu z 3,6 procenta na 2,2 procenta HDP v příštím roce.

Tím by Česko i splnilo jedno z kritérií pro přijetí eura. Učiníte pro to do konce volebního období nějaké kroky?

Vláda to nemá ve svém programovém prohlášení. V tomto volebním období určitě ne.

Neupozaďujete ale například otázku dostupnosti bydlení? Ministerstvo pro místní rozvoj má přijít asi o třetinu svého letošního rozpočtu, o nějakých 7,5 miliardy korun.

Je třeba rozlišit evropské peníze a národní peníze. V českých zdrojích je takřka na sto procentech loňského rozpočtu. U těch evropských je propad daný tím, že jsme pořád ještě na začátku nového programového období, kdy se nové programy teprve rozbíhají.

Vláda slíbila, že na konci volebního období se bude stavět až deset tisíc nájemních bytů ročně navíc. Mluví i o tom, že se má rozšiřovat kapacita školek, na což většina obcí nemá. Ani jedno tedy v ohrožení není?

Není.

Jak ve vládě probíhala debata o škrtání národních dotací?

Od května, kdy jsme se na tom dohodli, ministři ve svých resortech hledali nějakou ideální kombinaci. Některé dotační tituly se ruší úplně, někde se snižuje objem, někde se zvyšuje spoluúčast nebo je to kombinace těchto přístupů.

Na stránkách ministerstva financí v pondělí zveřejníme podrobnou tabulku za všechny resorty, abychom ukázali úsporu ve výši 84 miliard. Nebo můžeme hovořit o 46 miliardách, když odmyslíme úsporu ve státních platbách za přenosovou soustavu a distribuci.

Prostředky na platy snižujete o dvě procenta s výjimkou školství. Co to ale bude znamenat? Podle přílohy k rozpočtu plánujete propustit kolem 23 tisíc státních zaměstnanců.

Každý správce kapitoly má dvě možnosti. Buď zachová stejný počet pracovních pozic za nižší platy, nebo najde úsporu v počtu pracovních pozic a dá svým zaměstnancům vyšší platy. Pro mě je lepší, když máme méně pracovních pozic, ale lépe honorovaných.

Takže teď bude záležet na každém z ministrů či ředitelů organizačních složek státu, jak se k tomu postaví. Není jednotný recept, že by všechny kapitoly postupovaly stejně.

Bavíme se ale spíše o zmrazení platů…

Ne. Myslím, že dojde k redukci agend a že se v jednotlivých resortech budou škrtat stovky pracovních pozic.

Odbory chtějí, aby se lidem ve veřejné sféře platové tarify zvedly. Jak se k tomu stavíte?

Tam se úplně rozcházíme v názorech. Já si myslím, že každý nadřízený má mít větší objem nadtarifních složek, ať už se jedná o osobní hodnocení, nebo odměny. On ví nejlépe, kdo si vyšší plat v daném oddělení, odboru či sekci zaslouží.

Někteří kritici říkají, že vládní konsolidační úsilí je malé. Opozice vám ale vyčítá, že za konsolidací nevidíte její dopady, zejména na domácnosti. Co vy na to?

Konsolidační úsilí z podstaty věci nemůže být populární. Buď zvyšujete příjmy, to znamená, že zvyšujeme některé daně. A to se logicky nelíbí těm, kteří by vyšší daně měli platit. Nebo snižujete výdaje, a to zase kritizují ti, kteří na ty výdaje ze státního rozpočtu byli zvyklí. My jsme použili nějaký mix. A ten jsme volili tak, aby to na žádnou sociální nebo profesní skupinu nedopadlo příliš.

Důležité je, že začínáme u sebe. Těch šedesát miliard úspor tam prostě je. Přestože splňujeme všechny zákonné valorizace a musíme platit vyšší splátky úroků. Umím si představit i rychlejší tempo konsolidace, ale v tuto chvíli pro to není většina ani v jedné komoře parlamentu.

Opozice říká: nezvyšujte příjmy, zvyšujte výdaje a snižujte deficit. To prostě není možné. U takové úlohy by i žáci na základní škole viděli, že nemá řešení.

Jsem přesvědčen, že kdybychom naše řešení odkládali, tak by v budoucnosti mělo mnohem tvrdší dopady. Veřejné finance v dobrém stavu potřebují zejména nízkopříjmové skupiny, které jsou více odkázané na pomoc státního rozpočtu, než středněpříjmové nebo vysokopříjmové skupiny.

Státní rozpočet počítá s konsolidačním balíčkem, který má zvýšit jeho příjmy asi o 35 miliard. Neobáváte se, že se jeho schvalování kvůli opozičním obstrukcím bude táhnout a dostane vás do úzkých?

Neobávám. Předpokládám, že o balíčku budeme hlasovat dříve, než bude první čtení státního rozpočtu ve Sněmovně.

Přes původní slib vláda více zdaní všechny skupiny, zaměstnance, OSVČ i firmy.

V oblasti spotřebních daní i opozice říká, že by postupovala stejně. Co se týká daní ze závislé činnosti, tak ano, jedna skupina daňových poplatníků, a to jsou ti, kteří berou trojnásobek průměrné měsíční mzdy, bude danit ve druhé sazbě. To bezesporu není sociální skupina. Netěší mě to, ale je to politický kompromis pěti stran.

Měl jsem na mysli spíše nový odvod na nemocenské pojištění, vyšší korporátní daň…

Nemocenská se platila 1,1 procentního bodu, pak byla zavedena karenční doba. Její nevýhoda byla, že za první tři dny nemoci nedostanete ani korunu. Výhoda byla, že se přestalo platit 1,1 procentního bodu ze mzdy na pojištění. Pak se nevýhoda odstranila, karenční doba není a platí se nemocenská od prvního dne. Ale výhoda s nulovým odvodem zůstala.

My to nenavyšujeme, jen to teď vracíme, ale zhruba jen na polovinu, na 0,6 procenta, aby systém nemocenského pojištění byl v rovnováze. Považuji to za rozumný krok, aby kromě toho, že máme deficitní systém důchodového pojištění, tak abychom nevyrobili dlouhodobě deficitní systém nemocenského pojištění.

Vláda odhlasovala rekordní nákup 24 amerických bojových letounů F-35 za 150 miliard korun. Co to znamená pro rozpočet na příští rok?

Zaprvé jsme vycházeli z doporučení armády, která minimálně v posledních dvou letech hledala vhodnou alternativu pro naše taktické letectvo. Čtenáři také jistě vědí, že jsme letos s částečnou podporou opozice uzákonili každoroční závazek dvou procent výdajů na obranu vůči hrubému domácímu produktu. Výdaje na letouny čili platformy, jak se tomu říká, budou součástí zákonné povinnosti dávat dvě procenta HDP, takže co se týče celkových výdajů na obranu, se nemění vůbec nic.

Náčelník generálního štábu generál Karel Řehka nás navíc ubezpečil, že se kvůli tomu žádné další potřebné modernizační projekty armády nezastaví.

Nákup tedy bude financován z rozpočtu ministerstva obrany?

Ano. Ta platba není jednorázová, nýbrž je rozložená do jedenácti let, takže se to vždy vejde do těch dvou procent výdajů na obranu v rámci rozpočtu, který bude schvalován každý rok.

Nicméně za stíhačky zaplatíme 150 miliard, byť v takto dlouhém časovém horizontu. To je částka, jakou chcete ušetřit v rámci konsolidace veřejných financí. Musí tudíž armáda dostat zřejmě nejdražší stroje na trhu? A proč si vláda nenechala předložit konkurenční nabídku od Švédů, jejichž gripeny nyní letectvo využívá?

Před rokem jsme rozhodli, že ministryně obrany Jana Černochová má vést jednání s vládou Spojených států v zastoupení České republiky. K tomu připomenu, že i významná část klubu hnutí ANO hlasovala pro výdaje ve výši dvou procent HDP na obranu, přičemž výdaje na tyto moderní platformy jsou toho součástí. Výběr proběhl na základě doporučení armády, to není nějaký výmysl politiků, takže pak nechápu logiku kritiky tohoto našeho kroku.

Navíc životnost projektu má trvat až do roku 2069. I to je potřeba si uvědomit, na jak dlouho jím zajišťujeme naši bezpečnost. A jeden z podstatných argumentů byl i výčet zemí, které tyto platformy využívají v rámci kompatibility NATO.

Stroje konkurenční firmy (gripeny – pozn. red.) používají v rámci Aliance jen tři armády: domovské Švédsko, Česko, které je má pronajaté a nevlastní je, a Maďarsko. Všechny ostatní státy, pokud modernizují, se zejména v posledních letech a v kontextu toho, co se děje na Ukrajině, rozhodují pro ty samé platformy jako F-35. Tím, že budeme mít stejné stroje jako naši spojenci, budeme pevnou součástí NATO.

Nemáte ale obavy z nákladnosti provozu těchto letadel? Má to být okolo pěti mi­liard korun ročně.

Armáda to ale pořád zahrnuje do svých dlouhodobých plánů v rámci výdajů ve výši dvou procent HDP. Pro příští rok to je 160 miliard korun.

Bude příští rok další konsolidační balíček?

Ne. Nepředpokládám žádný velký zákon o další konsolidaci veřejných financí. Ale to neznamená, že se bude šetřit v roce 2024 a v roce 2025 už šetřit nemáme. Musíme být úsporní i v dalších letech.

Stále platí, že schodek letošního rozpočtu udržíte pod 300 miliardami?

Věřím tomu. Předpokládám, že na konci září bude deficit nižší než na konci srpna, kdy dosahoval 194 miliard. Existuje velká šance, že plán dodržíme. Předpokládám, že plánovaný deficit nebude ke konci září naplněn ze 70 procent, přestože bude 75 procent účetního rozpočtového roku za námi.

Stále pracujeme na dodatečných úsporách ještě letos. Šest nebo sedm miliard úspor jsme už našli v rámci rozpočtových opatření. Týká se to provozních výdajů, objemu platů a národních dotací. Pořád cílíme na dodatečné úspory v letošním rozpočtu 15 až 20 miliard.

V rámci změn ve třetím pilíři vláda mluví i o zavedení „povinné“ renty z důchodového spoření, tedy aby člověk jinak nepřišel o státní podporu. Už je jasné, jak to bude vypadat a zda se to bude týkat jen nových smluv?

Je to problém, na který dlouhodobě poukazují odborníci. Jsem si ale jistý, že to může být jen na nové smlouvy. To, že bychom změnili podmínky někomu, kdo má třeba 25 let uzavřenou smlouvu a letos je mu 59 let, si vůbec nedovedu představit.

Debata ovšem bude pokračovat, aby důchodové spoření odpovídalo svému účelu, tedy zajištění na stáří. Vláda by chtěla, aby to byla renta, a musíme promyslet, jak motivovat účastníky, aby to více využívali. Já jsem vždy raději pro motivační nástroj než pro plošné zákazy. Je ale vyloučeno, že by se to týkalo stávajících smluv.

Mohlo by se to týkat nových smluv už od ledna?

To nepředpokládám.

Státní příspěvek nemají od poloviny příštího roku už dostávat lidé v důchodu. Umíte si představit revizi, že by se i toto týkalo jen nových smluv?

Ne. A myslím, že je to od nás logické opatření. Ten produkt se jmenuje spoření na penzi. Když ji někdo už pobírá a současně mu běží spoření, tak to se míjí účelem.

(Autor: Jakub Svoboda)

Rozhovor vyšel na serveru Novinky.cz.