Cena elektřiny na burze v Lipsku poprvé přesáhla 700 eur za megawatthodinu. Podle ministra financí je to „šílené číslo, ale číslo, které když tu bude krátkodobě, tak nás nemusí znervózňovat,“ jak uvedl v pořadu Epicentrum.

Stanjura nevěří, že cena zůstane na tak vysoké částce, protože se podle něj nenajdou zákazníci, kteří to budou ochotní platit. Respektive nebudou schopni to platit.

Levná výroba, drahý nákup? Mýtus!

Během rozhovoru pro Blesk Stanjura okomentoval také „mýtus“ o tom, že Češi levně vyrobí elektřinu a následně si ji na burzách draze koupí zpátky. Většina vyrobené elektřiny podle Stanjury u nás zůstává. „90 % co se u nás vyrobí, zůstane v ČR,“ upřesnil. „Není pravda, že to levně vydáme a draze koupíme,“ zdůraznil. „Ekonomové neříkají všechny informace. Musí totiž říci, kolik energie na letošní či příští rok už je prodáno, a to včetně odběratelů v Česku a pak kolik tedy zbývá dokoupit. Hlavně, kdy se to chystají dokoupit. To jsou dvě rozdílné věci. Pokud by takto vysoká cena byla dlouhodobě, tak to je problém a pak by Evropa určitě přistoupila k nějaké společnému řešení. Tím by mohlo být zastropování cen na evropské úrovni.To si myslím, že je řešení, které by bylo na stole a myslím, že Česko by patřilo mezi ty země, které by to řešení podporovali.“

Stanjura se pozastavil nad tím, jaká opatření proti drahým energiím zavádí některé státy. Podle něj musíme myslet na to, že jeden stát krizi sám nevyřeší a že je k tomu zapotřebí více kroků. „Všechna opatření, které vidíme v Evropě, řeší důsledky a ne příčinu a příčinu nejsme schopni vyřešit sami,“ podotknul.

Každé jednotlivé opatření má podle strážce státní kasy svůj klad i zápor. Například u zastropování cen energií je záporem to, že roste spotřeba.

Češi letos dostanou 4 tisíce na energie

Brání pak vládu Petra Fialy (ODS) a zmiňuje, že kabinet se řešením energetické krize intenzivně zabývá a věnuje jí valnou většinu času. A zdůrazňuje také, že je nutné si uvědomit, že cena energií rostla i před invazí – válka pouze růst umocnila a urychlila. Jmenoval pak věci, které za vysokou cenou stojí. Vedle závislosti na ruských zdrojích vidí příčinu také v pokřiveném systému emisních povolenech a v ambiciózním plánu se zbavit fosilních paliv.

Co se týče pomoci Čechům, podle Stanjury by měli letos občané získat čtvrtinu ze slibovaného úsporného tarifu. Tedy zhruba 4 tisíce korun podle toho, zdali budou mít nárok na 15 nebo na 17 tisíc korun. Konkrétní parametry ale pořád zůstavají trochu zahaleny tajemstvím.

Zmínil také, že vedle 66 miliard na energie vláda vynakládá prostředky také u jiných věcí. Pochvaloval si také správně nastavenou valorizaci penzí.

Vláda se ve středu bude zabývat prováděcím nařízením k úspornému tarifu. Už víte, jakou podporu navrhuje ministr průmyslu pro konkrétní spotřebu? V návrhu jsou zatím prázdná políčka.

Zhruba platí, že každá domácnost obdrží podporu mezi 15 a 17 000 podle typu vytápění. Teď se hledá jenom technické a nejméně byrokratické řešení. Suma ale platí a ta pomoc bude v měsíčním režimu.

Kolik tedy domácnosti dostanou už letos?

Jestli říkám 15 až 17 tisíc na měsíční bázi, tak z toho jsou to 3 měsíce, další rok 9. Takže čtvrtinu z té částky.

Jednu čtvrtinu, takže to jsou nějaké zhruba 4 tisíce do každého domu, mu, bytu.

Ano.

Tedy až ty konkrétní parametry budou veřejné, můžu jenom zjistit, jestli dostanu 3700, 00, anebo 4100?

Ano. Ale to nepotvrzuji ty konkrétní částky! Jen to sedí jako příklad. .

Ministr práce Marian Jurečka řekl, že by se nově i splátky hypotéky měly zohledňovat v nákladech na bydlení. Tedy že by víc lidí mělo dosáhnout na a příspěvek na bydlení. Jak by to mělo vypadat podle vás?

Jsem k tomu skeptický. Dokud nemám detailní návrh, těžko se to e komentuje. Ale český stát už hypotéky zvýhodňuje v rámci daně z příjmu. Od roku 2020 je ten limit pro daňový odpočet úroků 150 tisíc, pro ty starší smlouvy dokonce platí 300 tisíc, to není vůbec málo. No a řekněme si otevřeně, i když to není úplně populární, nejsou to ti nejpotřebnější, kteří splácí hypotéky. Vím, že jsou možná v těžké situaci, ale od toho je individuální jednání mezi bankou a klientem.

Ani když za to, že lidem roste úrok a s ním splátky, může Česká národní banka?

Ty úrokové míry se vlastně vrátily do normálu. Kdo si bral třeba v roce 2008, 2009 půjčku, tak úroky byly v průměru kolem 5 procent. Ty dvouprocentní hypotéky byly šťastné období, které se podle mě už nevrátí. Hypotéka je dlouhodobý výdaj a každý, kdo si ji bere, musí zvažovat, že může přijít nějaká krize, že nebude vydělávat tolik, jako dosud.

Tedy až za vámi ministr Jurečka přijde s konkrétním návrhem, uvidíte, ale zatím to vidíte negativně?

Raději říkám skepticky.

Vy s ním možná svedete ještě jednu bitvu. Jste nakloněn konci státní podpory stavebního spoření, ale lidovci jsou zásadně proti.

Tohle celé vzniklo po jednom nevinném novinářském dotazu, jestli bych byl pro, upravit, či zrušit stavební spoření. spoření Popravdě jsem řekl, že už se o tom mluví 15 let. Nepřipravuju to. Máme jiné priority, jako jsou energie a rozpočet. Je to jen jeden ze sporných výdajů státního rozpočtu, protože to není žádné stavební spoření. Je to spoření se státní podporou a experti říkají, že by se ty peníze mohly investovat jinak. Jestli ale k něčemu dojdeme, tak by to mohlo platit od 1. ledna 2024, určitě ne dřív.

A zastropování marží u benzinek? To myslíte vážně, anebo je to spíš výhrůžka?

Čerpací stanice měly překvapivě vysoké marže v červenci a já jsem říkal, že se mi to nezdá. Tak se připravil návrh regulace, který je k debatě. Pokud to trh pochopí správně a vrátí se do normálních mezí, k žádné regulaci nepřistoupíme. My nikoho nenutíme, aby podnikal bez zisku. Jen je tam otázka míry vzhledem k těmto mimořádným okolnostem. Chceme mít jistotu, že jich nikdo nezneužívá.

Takže je to jako v dubnu, kdy jste říkal úplně totéž: marže jsou vysoké, pokud se to nenapraví, budeme regulovat?

A ono se to napravilo, na 2 měsíce.

Co snížení daňové zátěže na pohonné hmoty? Prodloužíte ho i po 30. září?

O tom musí rozhodnout Parlament, ale já očekávám, že bude načten pozměňovací návrh, který to u nafty prodlouží. Ne z důvodu vysokých cen, ale z důvodu konkurenceschopnosti našich dopravců vůči těm evropským, protože sníženou daň mají jak v Německu, tak v Polsku. Myslím, že je to spravedlivé vůči našim firmám, zejména těm menším a těm, které podnikají v pohraničí.

A jak dlouho by to pak ještě platilo?

Já jsem pro trvalé řešení.