Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na ČT24.

„Vedeme o tom vážnou debatu,“ řekl Zbyněk Stanjura s tím, že naopak vláda nevede debatu o zavedení sektorové daně. Nyní zvažovaná daň by podle něj měla být z neočekávaného zisku.

„V případě, že se k tomu rozhodneme, tak to budou mimořádné příjmy, které by ale měly sloužit mimořádným výdajům,“ podotkl s tím, že by tyto příjmy nesloužily k tomu, aby „zalepily díru v rozpočtu,“ ale platily by se z toho například kompenzace za ceny energií.

Mohlo by se to podle něj týkat bankovního či energetického sektoru. „Správná otázka zní, má společnost větší zisky, protože má více zákazníků, lepší služby, nebo například proto, že dneska je například základní repo sazba v ČNB sedm procent,“ podotkl Zbyněk Stanjura. Dodal, že vláda nyní promýšlí technické detaily takové daně.

Zbyněk Stanjura rovněž zmínil, že tempo snižování zadlužování bude pomalejší, než si myslel ještě v lednu letošního roku. Základní cíl programového prohlášení vlády, aby byl deficit nižší než tři procenta HDP, však podle něj i nadále platí. „Pokud se k tomu máme dostat, musíme průběžně deficit snižovat každý rok,“ podotkl.

Tomu by podle něj mohlo pomoci výrazně omezit dotační tituly, „které jsou ze své podstaty nespravedlivé, velmi často čerpají velké firmy na ty malé.“ Zmínil také, že je potřeba snižovat počet úředníků, kteří pracují ve veřejné sféře.

„Musíme být velmi zdrženliví, co se týče zvyšování platů. Nejlepší recept je snižovat počet míst a pak při stávajícím objemu budou mít ti lidé vyšší mzdy,“ uvedl a dodal, že se rovněž musí digitalizovat a rušit agendy úředníků. „Je to spousta předpisů. My o lidech víme všechno – a stát s tím pak neumí pracovat. Letos to vidíme – proč některá opatření necílíme, protože nemáme data,“ uvedl.

Podotkl, že stejně jako jsou vlivem inflace vyšší příjmy do státní pokladny, jsou i vyšší výdaje. „Zároveň to generuje nové výdaje – důchody, příspěvek na bydlení, životní existenční minimum – na ty dávky dosáhne více lidí, to jsou opět jednotky miliard,“ vysvětlil a dodal, že letos bude oproti loňskému roku vyplaceno na penzích o šedesát miliard více, a to kvůli inflaci a valorizaci.

Ministr Stanjura také uvedl, že vláda musí balancovat mezi sociálním smírem, fiskální disciplínou a investiční aktivitou státu. Zdůraznil, že stát také neškrtl jedinou investici. „Chceme, aby stát byl investičně aktivní.“

V souvislosti s kritikou vlády a její komunikací zmínil, že vždycky by mohla být lepší. Rozhodnutí vlády jsou podle něj ale jasná a jednomyslná.„Například s novelou rozpočtu jsme počkali na okamžik, kdy jsme měli více dat, nepropadali jsme panice,“ podotkl. „To, že je nervozita, je logické, protože je tolik neznámých, nejen v české, ale i v evropské ekonomice. Rozumím tomu, ale děláme maximum toho, co můžeme,“ zdůraznil.

Přepis rozhovoru:

Michal KUBAL, moderátor:
Vysoké ceny energií a vládní reakce v podobě tzv. úsporného tarifu. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely dostanou domácnosti pomoc až 17,5 tisíce korun místo původně avizovaných 16 000. Dotace ze státního rozpočtu získají dodavatelé energií. Ti pak o tento příspěvek sníží domácnostem platby.

Jozef SÍKELA, ministr průmyslu a obchodu /nestr. za STAN/:
27 miliard korun půjde na tzv. úsporný tarif, to znamená na podporu domácnostem, které používají buď elektřinu anebo elektřinu a plyn, protože elektřinu používá každý. Další 3,5 miliardy korun půjde na pomoc domácnostem, které vytápí své domy centrálním kotlem v rámci toho obytného domu. A dalších 10 miliard, a to už jsme na 40,5 miliardách, půjde domácnostem, které jsou zásobovány centrálním zásobováním tepla, to znamená tím vzdáleným vyhříváním. A k tomu ještě přijde odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které zaplatí stát. Na to jsme vyčlenili částku 21 miliard.

Michal KUBAL, moderátor:
Zbyněk Stanjura, ministr financí, muž, který o miliardách je zvyklý v poslední době mluvit opravdu velmi často. Dobrý večer.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Je tohle už ta definitivní verze toho, co jsme teď slyšeli, toho balíčku, úsporném tarifu?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Určitě je to stejná verze, jako jsme oznámili zhruba před třemi nebo čtyřmi týdny, když vláda rozhodla o tom celkovém objemu pomoci. Je to na samé hranici toho, co si naše veřejné rozpočty mohou dovolit. A to rozdělení mezi ty jednotlivé typy pomoci a ty jednotlivé nástroje platí tak, jak to zopakoval pan ministr průmyslu a obchodu.

Michal KUBAL, moderátor:
Ty nejasnosti, možná i chaos, vznikly kvůli tomu, že jde vlastně o dva rozpočty? Že ta částka bude rozdělena do dvou částí?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já teda tomu nerozumím, ani chaos, ani nejasnosti. Říkali jsme od začátku, že ta pomoc je od 1. 10. letošního roku do 30. září příštího roku, takže logicky to je přes 2 rozpočty. Logicky každý z nás platí měsíčně zálohy, ne ročně. Každý z nás dostává měsíčně výplatu nebo důchod měsíčně. Takže je logické, že 3 měsíce budou pomoc v roce 2022, no a 25 % z celkové částky, to je zhruba 16,8 miliardy, tuto částku obsahuje novela státního rozpočtu, která míří do Poslanecké sněmovny. A těch ostatních 9 měsíců bude v roce 2023, a logicky to bude v rozpočtu roku 2023, to je necelých 50 miliard. Takže dohromady je to zhruba těch 66 miliard korun.

Michal KUBAL, moderátor:
Mluvil jsem o chaosu protože včera špičky ministerstva průmyslu a obchodu, každý říkal něco jiného, něco říkal náměstek, který říkal, že to půjde pouze, řekněme na účet na elektřinu, poté vystoupil ministr, který říkal, že se to bude týkat i lidí, kteří topí plynem.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano.

Michal KUBAL, moderátor:
Není tohle způsob, proč vláda vlastně se trošku střílí do vlastní nohy?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že ne. Já teda jsem neslyšel náměstka ministra, pan ministr zopakoval přesně to, co vláda rozhodla před třemi týdny. Ten proces je vlastně jednoduchý, ministerstvo průmyslu teď připraví nařízení vlády, až ho připraví, tak ho dostanou ostatní ministerstva k připomínkování, a poté o něm bude rozhodovat vláda. Ten materiál ještě nevznikl, a už jsem zato četl mnoho komentářů, i novinářů, jak to bude nebo nebude. To jsou spekulace. Já myslím, že nemá cenu ty spekulace nějakým způsobem vyvracet, protože ta čísla jsou jasná, 25 % pomoci letos, 16,8 miliardy, 75 % pomoci příští rok, necelých 50 miliard. A ty 4 typy pomoci vyjmenoval pan ministr průmyslu a obchodu, na tom se nic nezměnilo.

Michal KUBAL, moderátor:
Těch 66 miliard dohromady je pro vás maximum, nebo si dovedete představit, že by se ta pomoc, pokud by se situace vyvíjela hodně špatně, ještě navyšovala?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Říkali jsme, v okamžiku, kdy jsme to oznamovali na tiskové konferenci po jednání vlády, že v této chvíli to vidíme jako maximum možného. Ovšem, kdyby došlo k nějakým obrovským změnám, těch nejistot je hodně před námi, tak samozřejmě v takovém případě by se vláda k tomu musela vrátit, a platí to, co jsme říkali, že nikoho nenecháme padnout do chudoby tak, aby si nemohl dovolit zatopit v zimě, to určitě ne.

Michal KUBAL, moderátor:
To je ta hranice?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To je ta hranice.

Michal KUBAL, moderátor:
Na to jsem se chtěl zeptat, co znamená „nenecháme padnout“.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To znamená, že se nemůže stát, aby někdo neměl na účty za topení.

Michal KUBAL, moderátor:
To znamená v kombinaci, protože mnoho lidí říká, že doteď nevíme, jaké ty celkové účty budou, že to mohou být statisíce korun, že tohle je vlastně jenom malá kapka v tom celém?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, statisíce korun to nebudou. Nevím, co by museli vytápět, aby potřebovali statisíce korun, budeme brát průměrnou domácnost. Já si myslím, že na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu jsou případy podle velikosti bytů, podle způsobu vytápění, kolik je průměrná spotřeba. Vycházíme z té průměrné spotřeby, máme statistiky, vycházíme z toho, jaká by mohla být ta pomoc ze strany státu. Ta čísla jsou veřejně dostupná, takže ty vychází ze stávajících informací a z toho, jak dneska vypadá situace na trhu.

Michal KUBAL, moderátor:
Vy na jedné straně čelíte klasické kritice, že nedáváte dost, na druhé straně, že možná utrácíte peníze zbytečně.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, ano.

Michal KUBAL, moderátor:
Jak těžko hledáte ten kompromis v tom?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ještě máme jeden pohled a všechny tři musíme balancovat mezi sebou, abychom ani na jeden nezapomněli, abychom ani jeden nevyzvedli. Sociální smír, to je to, jestli dáváme hodně, nebo málo. Fiskální disciplína, jestli rozdáváme hodně, jestli deficity rozpočtu jsou velké, přiměřené nebo malé. A třetí věc, investiční aktivita státu. Přestože šetříme od začátku roku, tak v investicích jsme neškrtli jedinou korunu a snažíme se, aby stát byl investičně aktivní. Naším plánem je, aby to bylo 10 % výdajů státního rozpočtu, aby poprvé kapitálové výdaje překročily 200 miliard v letošním roce.

Michal KUBAL, moderátor:
Daří se vám podle vás vysvětlovat, že skutečně dáváte maximum toho, co si stát v současné době může dovolit?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Vždycky můžete být v tom vysvětlování lepší a vždycky může být lepší komunikace. Je takový věčný souboj. Nikdy bych se neodvážil tvrdit, že jsme v tom dokonalí, nebo že v tom neděláme chyby. Snažíme se vysvětlit, že rostou, tak jak rostou úroky u půjček, hypoték, tak i rostou úroky z toho, co platí stát. Taky v té novele dáváme 5 miliard na platby za úroky, zvýšených 5 miliard, ještě loni a v osmi letech stát dával zhruba 40 miliard ročně. Letos to bude 50, a je možné, že za 3 roky to bude 80 miliard ročně. Jenom za úroky ze starých dluhů. A jestli si řekneme, že tato pomoc, která je fakt úplně na limitu, je 66 miliard ročně, tak je to vlastně částka, kterou budeme třeba za dva roky už platit jenom za úroky těch starých dluhů.

Michal KUBAL, moderátor:
Vy jste před chvílí vytyčil ty 3 body, mezi kterými se pohybujeme, dostaneme se postupně ke všem třem z nich. Pojďme teď za Zuzanou Kubátovou, šéfreportérkou Seznamu Zprávy. Dobrý večer.

Zuzana KUBÁTOVÁ, šéfreportérka Seznam Zprávy:
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Už v půlce července jste psala, cituji: „… o zmatené komunikaci, o tak důležitém kroku, jakým je pomoc domácnostem s energiemi.“ Zlepšilo se to teď?

Zuzana KUBÁTOVÁ, šéfreportérka Seznam Zprávy:
Já bych řekla, že se to v posledních dnech výrazně zhoršilo. Ta komunikace, která jde od různých politiků nebo úředníků, není pro lidi prostě srozumitelná. Výsledkem je ta velmi negativní reakce, kterou vidíme určitě přehnanou na sociálních sítích. Ale když s těmi lidmi mluvíte, tak i ti, kteří nemají potřebu psát sprosťárny na sociální sítě, tak tu situaci velmi kritizují. Takže já bych řekla, že dobrá komunikace je taková, které lidi rozumí, špatná komunikace je taková, která budí nějaké vášně. Takže není to určitě dobrá komunikace.

Michal KUBAL, moderátor:
Co by podle vás vláda mohla udělat hned, jednoduše, efektivně?

Zuzana KUBÁTOVÁ, šéfreportérka Seznam Zprávy:
Já si myslím, že hned, jednoduše, efektivně, se v téhle situaci opravdu nedá udělat nic. Máme vysokou inflaci, vypadá to, že energie budou ještě zdražovat v příštích měsících, že ten hlavní nápor teprve přijde, všichni obchodníci s energiemi říkají, že čekají tu hlavní ránu. Ten hlavní dopad na spotřebitele na podzim, a ještě víc potom na přelomu roku, respektive na začátku příštího roku. Protože to, co zatím vidíme, to se, zatím se nic moc strašného neděje, protože spousta spotřebitelů pořád ještě je krytá tím, že jim dobíhají fixace smluv, které jsou sjednané v lepších časech. Dokonce i lidi, kteří byli zděšeni tím, jaké dostali nabídky, po tom, co spadla Bohemia Energy a co loni v říjnu spadli do toho proklínaného systému DPI, tak vlastně na tom jsou relativně dobře proti tomu, jak ty ceny vypadají na příští měsíce. Takže hlavní náraz přijde a jednoduchého se v téhle chvíli skutečně nedá dělat nic. Je potřeba si uvědomit, že ten úsporný tarif, kterým chce vláda trochu zmírnit tu situaci, nemůže být jediný nástroj, protože pro spoustu domácností to prostě nebude stačit. A je potřeba, aby se pracovalo ještě s druhým systémem, a to je sociální síť. Je potřeba zdůrazňovat lidem, že pořád ještě tady budou sociální dávky, příspěvky a příplatky na bydlení, a že je těch možností, jak si mohou pomoci více, ale zároveň je třeba vysvětlovat, že prostě ta doba bude špatná, a že je potřeba se připravit na to, že bude potřeba velmi výrazným způsobem šetřit jak energie, tak peníze.

Michal KUBAL, moderátor:
Vy se české ekonomice věnujete řadu let, různé krize, dozvuky devadesátých let, finanční krize, covid, v čem je ten dnešek jiný? Je to řekněme, tím souběhem těch různých faktorů, nejistotou?

Zuzana KUBÁTOVÁ, šéfreportérka Seznam Zprávy:
Určitě je to kombinace dvou nešťastných vlivů. My jsme si možná v průběhu té covidové pandemie ani neuvědomovali, jak moc ovlivnila ekonomiku, nejenom u nás, ale ekonomiku globální, a že to byl náraz nebo šok, z kterého se budou ty trhy řadu měsíců vzpamatovávat. A do toho vlastně přišla nejprve nepochybně záměrná manipulace s cenou plynu. Do toho přišly dopady evropského Green Dealu, jehož všechny parametry nejsou úplně ideálně nastaveny. Do toho samozřejmě přišla potom válka, a ještě výraznější zdražování energií, a to všechno je provázené obrovskou panikou na těch trzích. Takže je tady řada vlivů, které se bohužel spojily, a vytvářejí skutečně velice nepříjemný mix, který řešit rozhodně se nedá, jak jste původně říkal, jednoduchými kroky.

Michal KUBAL, moderátor:
A podle vás počíná si vláda dostatečně rozhodně tváří v tvář téhle možná dokonalé bouři?

Zuzana KUBÁTOVÁ, šéfreportérka Seznam Zprávy:
Já bych řekla, že vláda působí velmi zmateně. Objevují se nástroje, které je vidět, že na jejich účinnosti nemají jasno ani jednotlivé politické strany, které jsou spojené v pětikoalici vládní, teď mám na mysli třeba ten pětitisícový příspěvek na dítě, který je víceméně plošný. Vláda od počátku říkala, že bude řešit sociální problémy cílenými kroky, cílenými podporami. Úsporný tarif, který se teď chystá, o kterém se tolik diskutuje, bude také víceméně plošný, protože pomůže, tu slevu na energie vlastně dostanou i lidi, kteří ji nebudou ještě akutně potřebovat, protože jsou kryti těmi fixacemi, o kterých jsem mluvila. To znamená, vláda na jednu stranu říká, že chystá cílené podpory, cílenou pomoc, na druhou stranu připravuje ty kroky, které zatím dělá, tak jsou víceméně plošné. To všechno samozřejmě svědčí o tom, že ta strategie ve vládě se tvoří za pochodu, že není připravena, a že se na ni ty jednotlivé strany dívají každá trochu jinak. To všechno, ten pocit, že vlastně nevíme, kam vláda má jít, tak samozřejmě zvyšuje tu nejistotu a velice výrazným způsobem zvyšuje frustraci ve společnosti.

Michal KUBAL, moderátor:
Říká Zuzana Kubátová. Díky za váš čas.

Zuzana KUBÁTOVÁ, šéfreportérka Seznam Zprávy:
Hezký večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane ministře, znáte tu cestu, kterou chcete jít?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, ne tak. Na jedné straně jsme slyšeli, že není žádné jednoduché rychlé řešení, ale na druhé straně vlastně výčitka vládě, že nemá rozhodné, jednoduché a rychlé řešení. Tak jako platí jedno nebo druhé, těžko může platit obojí souběžně.

Michal KUBAL, moderátor:
A v tom směru jste rozhodnutí, kterým chcete jít?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že jsme rozhodnuti od samého počátku. Možná to vadí některým novinářům, že nejdříve diskutujeme uvnitř, a pak oznámíme výsledek, a snažíme se ho potom vysvětlovat lépe nebo hůře. To je samozřejmě problém, který je na naší straně.

Michal KUBAL, moderátor:
Je pravda, že na ten energetický tarif nebo těch Kč 5 000 tomu úplně neodpovídají, tomu scénáři, který jste teď popsal.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Říkám, lépe nebo hůře. Nicméně rozhodně vlády jsou jednomyslná, nehledejme v tom nějaké spory mezi jednotlivými vládními stranami. Myslím si, že například i s novelou rozpočtu jsme počkali na okamžik, kdy jsme měli více dat. Nepropadali jsme panice, nedělali jsme novelu hned v březnu, protože jsme věděli, že musíme udělat. Měli jsme plnění vlastně za 6,5 měsíce rozpočtu, a věděli jsme, jaké jsou trendy, a podle toho jsme také rozhodovali, už jsme mnohem lépe mohli odhadnout náklady na zvládání uprchlické krize a podobně. To, že je nervozita, to je logické, je tolik neznámých. Nejenom v České republice a v evropské ekonomice. Já tomu na jedné straně rozumím. Na druhé straně si myslím, že ty kroky, které děláme, jsou maximum toho, co můžeme. Ten problém vznikl vlastně v covidu, kdy stát zakazoval podnikat. Tehdy vzniklo slovo kompenzace a dneska mnozí volají po kompenzaci, když stát nezakazuje podnikat. Ano, změnily se podmínky, na mnohé dopadá velmi tvrdě rostoucí cena energií. Myslím, že jasně zaznělo, a je to velice správný postřeh, že Rusko už před válkou manipulovalo s cenami plynu a používá plyn ne jako ekonomickou komoditu, ale jako zbraň pro své politické priority. Těch… je hodně, a my také musíme investovat do energetické bezpečnosti. Vláda v tom dělá podstatné kroky, minulé dvě vlády se na to vlastně úplně vykašlaly, i na otázku energetické bezpečnosti. Ale i covid ukázal jednu věc, jak je vlastně krátkozraké, když vždycky preferujte cenu, myslím přesun velké části výroby z Evropy do Číny. V okamžiku, kdy je nějaký problém, tak se ukazuje, dneska se mluví o tom, že jsou narušeny dodavatelské řetězce, to je jednostranná preference na cenu, na nízkou cenu, a málo se myslelo v Evropě, nejenom v České republice na bezpečnost, a na odolnost ekonomiky, a to se teď prostě mění.

Michal KUBAL, moderátor:
Vy jste mluvil o řekněme nervozitě a dalších věcech, sám jste zmiňoval covid, z jedné krize se zdá, že přišla hned ta další. Mnoho lidí se znovu ocitá v tom, co kdysi Václav Havel nazval v roce 1998 „blbou náladou“. Co děláte pro to, abyste lidem vysvětlili, že skutečně ta krize, která je tady teď, tak není záležitostí České republiky, není záležitostí, řekněme západních představitelů. Je to krize, ve které se západní svět nějakým způsobem ocitl, a teď se s ní musí vypořádat?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Snažíme se o tom otevřeně mluvit, nemalovat věci narůžovo, říkat pravdu, tak jak je. Na druhé straně mohu říci, že ještě před třemi měsíci jsme si nebyli jisti, jestli seženeme dostatek plynu na zimu, na tu zimu 2022-2023.

Michal KUBAL, moderátor:
A teď už jste si jistí?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Teď už jsem si jistý určitě, že to zvládneme.

Michal KUBAL, moderátor:
Protože se stále diskutuje o tom, jestli vlastně ty zásobníky patří RWE nebo České republice, jestli nakonec ten plyn neskončí v Německu, jestli opravdu budete…

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Neskončí. My jsme přijali zákony, že vlastně stát může regulovat využití těch zásobníků a toho plynu, který je v těch zásobnících. To je stejné ve všech evropských zemích, v tom není Česká republika nijak výjimečná. Naopak, mimořádně rychlým tempem je plníme, už máme přes 80 % těch zásobníků. Zvítězili jsme v soutěži a pronajali jsme si kapacitu LNG terminálu v Nizozemsku, který bude zprovozněn ještě letos na podzim, protože to je ten plovoucí, to nejsou ty stacionární. Jednáme s našimi sousedy i o podílu na těch stacionárních, které se budu budovat, ať už je to Polsko, Německo nebo opět Nizozemsko. Vyhráli jsme v aukcích, že máme i zajištěné trasy z toho Nizozemska do České republiky, nakoupíme ten plyn. Takže pro příští zimu máme dostatek. Ale současně platí, že nejlevnější plyn je ten, který uspoříme, to je nejlepší odpověď i Putinovu Rusku, když za první pololetí se závislost Evropské unie na tom ruském plynu snížila o polovinu, kdy loni, v prvním poletí, tvořily dodávky ruského plynu do Evropské unie 40 % celkové spotřeby, letos už jenom 20 %. Takže je to dobrá cesta. V zájmu nás všech je, aby byla mírná zima, a to si myslím, že si musí přát všechny evropské vlády, včetně české.

Michal KUBAL, moderátor:
Pojďme k dalšímu aspektu, který je spojený s dneškem, růst cen, inflace, pro vás to znamená, pokud bych měl ocitovat vaší předchůdkyni, že jste vybrali na 90 miliard navíc, a budu pokračovat v té citaci, nepomáháte lidem.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To se těžko komentuje. To je tak nepravdivé tvrzení, že já vlastně nevím, co bych na to řekl. Denní výdaje státního rozpočtu jsou zhruba 5,5 miliardy, zhruba. Kam ty peníze jdou? No jdou lidem. Letos budou proti loňskému roku vyplacené penze zhruba o 60 miliard vyšší. Nemám z toho radost, to je kvůli té vysoké inflaci, to znamená kromě té zákonné valorizace přišly ještě dvě mimořádné, jedna k 1. červnu, a druhá teď, k 1. září. Takže na druhé straně to, že je vysoká inflace, ano, generuje to o něco vyšší příjmy, ale současně to generuje nové výdaje. Mluvil jsem o těch důchodech, stejně tak jsme zvedli příspěvek na bydlení, to znamená, zvedli jsme životní a existenční minimum. To znamená na ty dávky dosáhne více lidí, to jsou opět jednotky miliard. Mluvil jsem o tom, že zaplatíme na úrocích asi o 5 miliard víc, na ten úsporný tarif, ono se říká úsporný tarif, to je jeden z těch nástrojů. Pomoc energiemi skoro 17 miliard v letošním roce a 50 miliard příští rok, nakoupili jsme plyn, poprvé v dějinách má Česká republika vlastní plyn. 8,5 miliardy, museli jsme také…

Michal KUBAL, moderátor:
Dobře, co zůstalo z těch 90. Zůstalo něco navíc?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No nezůstalo, všechno je na dluh. Přece…

Michal KUBAL, moderátor:
Samozřejmě, že to je na dluh, protože ten schodek rozpočtu je 300 miliard.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Kdybychom byli v situaci, že něco zůstane jakoby ještě v plusu, tak samozřejmě by to nebylo rozumné.

Michal KUBAL, moderátor:
Bavme se o snížení dluhu třeba. Všechny ty peníze vybrané, v uvozovkách „navíc“, jste vrátili v těch programech, které jste jmenoval?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, je to tak. Přesně tak.

Michal KUBAL, moderátor:
Jaká je obecně filozofie v tomto? To, co se vybere navíc, v uvozovkách „navíc“, ale oproti plánu, to, co se vybere navíc oproti plánu, tak vrátit lidem anebo nebo to použít na ten další bod, o kterém jste mluvil, to znamená rozpočtová zodpovědnost, snížení schodku?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, vrátit lidem a ještě víc, protože ten schodek se prohloubil o 50 miliard v té novele. To znamená, není to tak, že jsme si vzali příjmy, které jsou vyšší díky inflaci, o to jsme zvýšili výdaje. Ještě jsme ty výdaje zvedli o dalších 50 miliard, protože ten deficit o 50 miliard vyšší a je to tím, že jsme investice neomezili, zůstaly stejné, a mysleli jsme i na ten sociální smír, proto jsou ty výdaje vyšší než ty zvýšené příjmy o těch 50 miliard. Takže taková hloupá poznámka, že nepomáháme lidem, tak kam by se ty peníze asi tak poděly? Ano, kdybychom měli původní deficit 280 miliard, vybrali bychom o 90 miliard více na daních, a nový deficit by byl 190, tak ano, těch 90 miliard bychom použili na snížení schodku, ale opak je pravdou.

Michal KUBAL, moderátor:
Dostaneme se ještě, řekněme, ke střevům toho, o čem mluvíte. Z druhé strany přichází kritika od vašich vládních předchůdců, Mirek Topolánek, Miroslav Kalousek mluví o tom, že je za minutu 12 měnit trajektorii veřejných financí, souhlasíte s nimi?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Říkali jsme to ve volbách. Nic se na tom nezměnilo. Jediné, co se změnilo je, že Putin vtrhl na Ukrajinu, a bohužel musím říct, že to tempo snižování zadlužování bude pomalejší, než já jsem si ještě myslel v lednu letošního roku.

Michal KUBAL, moderátor:
Oni hovoří o tom, že je nutné snižovat strukturální deficit tempem 0,75 % HDP za rok, teď je to zhruba 0,2, to znamená zhruba třetina toho, co říkají oni, vidíte další prostor pro to, jak zvýšit to tempo?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Vidím, doufám, že to uvidíme všichni, až 30. září dostane Poslanecká sněmovna návrh rozpočtu na příští rok a rozpočtové výdaje na rok 2024 a 2025. Ten základní cíl, který máme v programovém prohlášení vlády, aby v roce 2025 byl deficit nižší než 3 % HDP, prostě platí. To znamená, pokud se k němu máme dostat, tak musíme ten deficit průběžně snižovat každý rok.

Michal KUBAL, moderátor:
Asi znáte to desatero, které Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek navrhli.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano.

Michal KUBAL, moderátor:
Některé z těch bodů se shodují s tou cestou, kterou se chcete vydat i vy. Určitě.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, určitě, já navrhuji, pokud možno zrušit, a když ne zrušit, tak výrazně omezit národní dotační tituly, které jsou ze samé podstaty nespravedlivé, velmi často čerpají velké firmy na ty malé a střední. Určitě si myslím, že musíme snižovat počet zaměstnanců, kteří pracují ve veřejné sféře. Musíme být velmi zdrženliví, co se týče zvyšování platů. Respektive já si myslím, že nejlepší recept je snižovat počet pracovních míst a pak při stávajícím objemu ti lidé budou mít vyšší mzdy nebo vyšší platy, než mají dneska. To jsou všechno věci, se kterými souhlasím a které budu aktivně prosazovat.

Michal KUBAL, moderátor:
Strukturální deficit je zhruba 220 miliard korun. Pro vás ideál je nula?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, to si myslím, ano, to je tak na teoretickou debatu, 0 nebude, neznám takový stát, který by měl strukturální deficit 0. Dejme tomu, že to je ideál, ke kterému se směřuje v praktické politice, ale záleží, ve které fázi hospodářského cyklu jste, jestli jste v konjunktuře nebo v nějaké stagnaci, těžko….

Michal KUBAL, moderátor:
Na konci volebního období byste chtěl mít kolik?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Tak, jak jsem říkal, aby ten deficit byl pod 3 %, to je pod 220 miliard určitě.

Michal KUBAL, moderátor:
Jak se k tomu dostat? 90 % tvoří mandatorní, kvazi mandatorní výdaje, které stát prostě musí platit, na investicích nechcete šetřit?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já jsem říkal, tak snižovat počet zaměstnanců. To znamená digitalizovat, rušit agenty, protože ti úředníci vlastně vykonávají jenom to, co jim nařizují ty zákony. Myslím, že jich máme zbytečně mnoho těch zákonů, zbytečně mnoho předpisů. My o těch lidech víme všechno a pak stát s těmi daty neumí pracovat. Letos to vidíme, protože proč některá opatření necílíme konkrétněji? Protože nemáme data, a ta samotná kontrola by byla vlastně dražší než ta úspora. Kdybych uspořil a některou množinu těch příjemců z toho systému dostal. Takže máme všechna data, jenom je nemáme pohromadě, a neumí s nimi stát pracovat. Každý z nás podepisuje každý rok evidenční list důchodového zabezpečení, takže víme, kolik se vydělá. Ale neumíme to propojit se vším ostatním, a pak nejsme schopni určit, kdo je domácnost, kdo má odběrné místo, jaké byly příjmy domácnosti, jaké byly příjmy konkrétní rodiny. Tohle všechno se musí zlepšit, na té digitalizaci pracujeme a pak ten stát bude prostě jednodušší, menší a tím pádem i levnější.

Michal KUBAL, moderátor:
Dají se na tom ušetřit desítky, stovky miliard?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Stovky asi ne, ale desítky ano.

Michal KUBAL, moderátor:
Pojďme teď za Janou Matesovou, ekonomkou. Dobrý večer.

Jana MATESOVÁ, ekonomka:
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Co se dá teď dělat v téhle krizi? Deficity, inflace, energetická krize, má stát šetřit, snižovat deficity nebo pomáhat?

Jana MATESOVÁ, ekonomka:
V tomto roce bude asi těžké, nebo je těžké šetřit, protože prostě nepředvídatelné krize, vy jste už sám říkal, téměř dokonalá bouře, možná úplně dokonalá bouře, se snesla skoro neočekávaně. Nebo nedalo se očekávat, že agrese Putina proti Ukrajině bude tak dlouhá a tak tvrdá, tak ničivá, jaká je. Nicméně do dalších let ten plánovaný další deficit pro další 3 roky, které vláda má v tom tříletém výhledu, tedy i pro ty další dva, je myslím neakceptovatelný. Tam je skutečně potřeba udělat strukturální změny. Já mimochodem, když jste mluvili o tom desateru bývalého premiéra, bývalého ministra financí, Topolánka a Kalouska, já myslím, že každý jeden z těch bodů si zaslouží velmi důkladnou diskusi, včetně toho posledního. A ten poslední je vracet část příjmů, které vlastně státnímu rozpočtu ubrala daňová reforma z konce roku 2020. A ono je dneska těžké plakat nad, nechci plakat nad rozlitým mlékem, ale myslím, že to je příklad, který si musíme připomínat. Nejen proto, že snad je třeba něco z toho zvrátit. Ale taky proto, aby se stejná fundamentalistická, ideologická chyba neopakovala v současné vládě, a já vidím k tomu tendence. Ideologická chyba, že prostě superhrubá mzda je nějaký umělý koncept, umělá konstrukce. Nic takového neplatí. Není žádná definice pro základ daně fyzických osob, nikde na světě, v každé zemi je to jinak definované. Velmi komplikovaně. Tady v té konstrukci té superhrubé mzdy nebylo ani nic nelogického. Nicméně její zrušení nám způsobilo vlastně polovinu toho strukturálního deficitu, který máme teď, a teď vidím podobné střílení, takové ideologické střílení se do vlastní nohy. V té diskusi o, skoro mi to nejde přes jazyk, strukturální dani, protože to, o čem se diskutuje, sektorové dani, není žádná sektorová daň. Sektorové daně, ano, zavádějí sem tam v historii levicové vlády, vlády, když nějaký sektor, když to banalizuji, nemají rády. Tady nejde o žádnou sektorovou daň. Jednak proto, že nemusí zasáhnout celé sektory. Úplně všechny části sektoru, což si myslím, že by tak mělo být, protože i v energetice jsou části toho řetězce od produkce ke spotřebiteli, které nemají enormní marže, které nenavýšily zisky, prostě proto, že je tam velká konkurence. Čili má se to týkat těch, kteří zneužívají tu vzniklou situaci, aniž by se o to zasloužili. A za druhé, se to nemusí týkat jenom energetiky nebo já nevím, mluví se o bankovnictví, kde tedy ten nárůst zisku je neakceptovatelný, to jsou peníze, které mají být vráceny částečně klientům, ale nejsou. Včera Raiffeisenbank, a nechci jmenovat jednu, protože to je jistě i případ jiných, deklarovala nárůst zisku o 78,5 procenta od minulého roku. Tak může jít i o jiné sektory, i v jiných sektorech, třeba v potravinářském řetězci od výroby po spotřebitele vidíme části, vidíme některé části toho řetězce, kterým spadl zisk do klína. Té dani se v angličtině říká daň ze zisku spadlého z nebe. Daň z ničím zaslouženého zisku, neříkejme tomu, mimořádná, nazývejme to pravým jménem a určitě tomu neříkejme sektorová, protože pak do toho vnášíme ideovou diskusi, ideologickou diskusi. Ta to není. Já myslím, že ta Win fall tax, ta daň ze zisku spadlého z nebes, toho nezaslouženého zisku je na místě v tuto dobu. Ona má prostě říct dodavatelům, podívejte, vy teď máte velmi vysoké zisky a navýšili se vám proti minulosti, a buď je nevytvářejte, čili vraťte spotřebitelům část v cenách, nezvyšujte je tolik, anebo vám je stát sebere. Samozřejmě nemůže sebrat 100 % protože by to demotivovalo, respektive by to dodavatele motivovalo k tomu, aby snižovali produkci, vytvářeli nedostatek, ale myslím, že 25 nebo 30 % sazba je příliš nízká. Národní rozpočtová rada pracovala v těch návrzích s dvěma sazbami 40–60 %. Já si myslím, že i 60 % by bylo na místě a zase cílem není naplnit rozpočet. Cílem je dosáhnout toho, aby ti, kdo mají momentálně přístupnější nezaslouženým ziskům, aby je nevytvářeli, aby část vrátili spotřebitelům.

Michal KUBAL, moderátor:
Jana Matesová nám podrobnou analýzou teď otevřela to, co jsem před chvílí nazval, řekněme, střevy, na které se teď s panem ministrem podíváme. Děkuji za váš čas. Hezký večer.

Jana MATESOVÁ, ekonomka:
Děkuji, děkuji za pozvání. Na shledanou.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane ministře, daně. Daně z příjmů fyzických osob, vidíte prostor pro zvyšování?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, nevidím, ne.

Michal KUBAL, moderátor:
Mluví o tom váš jeden z koaličních partnerů KDU-ČSL. Dokonce součást koalice SPOLU.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Každý může mít nějaký nápad, to bych nikomu nebral právo na to říct svůj názor. Já si myslím si, že ne. Podle mě to není 110 miliard toho strukturálního schodku, ale 80. Představme situaci, máme sedmnáctiprocentní inflaci, máme tak vysoké ceny energie a zaměstnanci mají o těch 80 miliard korun méně, a my je nějak přerozdělujeme, nic jiného by se s tím nestalo. Nebyl by ten schodek třeba 330, ale 250. Možná by ty kompenzace za vysoké ceny energie nebyly 66, v tom případě třeba 100 nebo 110.

Michal KUBAL, moderátor:
Na druhou stranu hodně ekonomů říká, že to mělo i pro inflační efekt. Tolik peněz, které se dostaly do ekonomiky.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To hodně ekonomů říká. Je na tom kus pravdy. Na druhé straně nejvíc, nejvíc jako proinflačně působily vlastně kompenzace, které byly oprávněné za covidu, kdy se vlastně platilo za výroky, které se nevyrobily, za služby, které se neodvedly. Platily se mzdy za práci, která nemohla být odvedená, protože byly lockdowny.

Michal KUBAL, moderátor:
Těch 80 miliard počítáte s tím, protože asi neproškrtáte natolik, abyste ušetřili tolik, kolik byste chtěli nakonec, abyste se dostali, řekněme, v té v tom v tom výsledku. Chcete tady tu příjmovou stránku zvýšit těmi daněmi, o kterých mluvila před chvílí Jana Matesová?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Vedeme o tom vážnou debatu. Myslím si, že to bylo popsáno velmi přesně. Nevedeme debatu o zavedení sektorové daně. Mně se líbí ten překlad, jako spíš neočekáváný než nezasloužený zisk, co to je zasloužený zisk, ten byl neočekávaný. A v případě se k tomu rozhodneme, takto budou mimořádné příjmy, které by měly sloužit ale k mimořádným výdajům. Ne k tomu, aby zalepily díru v rozpočtu. Například si umím představit, kdybychom takovou daň zavedli, že se z toho budou platit ty kompenzace vysokých cen energie. V příštím rozpočtu v roce 2023. To si představit umím. Nemělo by to sloužit k tomu, že zavedu takový typ daně k tomu, abych z toho platil běžné výdaje, které byly, dejme tomu, v roce 2021, 2022 a podobně.

Michal KUBAL, moderátor:
Bankovní domy varují před tím, co se stalo Maďarsku, kde k něčemu podobnému sáhli a ony potom přestaly dávat úvěry. Přestaly vlastně pouštět peníze do ekonomiky, a maďarská vláda musela ustoupit. Snížit tu daň. Neobáváte se podobného scénáře, protože varování už teď zaznívá?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:

Je logické, že ti, o kterých se přemýšlí, že mohou být více zdanění, že jsou proti a že varují. Na tom není nic překvapivého. Byl bych překvapený, kdyby zrovna banky nebo energické společnosti říkaly, je, to je skvělý nápad. My budeme velmi rádi, když bude platit vyšší daně, to by bylo překvapivé. Já myslím, že to budeme posuzovat. To v té debatě bereme v potaz, ale zrovna tento týden je ta výsledková sezóna, kdy se oznamují výsledky. A správná otázka zní. Má konkrétní společnost vyšší zisk, řádově vyšší zisk, protože má víc zákazníků, lepší služby, lepší produkty nebo například proto, že dneska je základní dvoutýdenní repo sazba v české bance 7 %? Naše komerční banky s malým k tam ukládají peníze. Klientům na svých spořicích účtech dávají mnohem menší úroky, a tím vytvářejí ty zisky, které rostou o desítky procent. To je přece správná otázka, o tomto debatu povedeme i s Českou bankovní asociací. Já si myslím, že je třeba si ty informace a postoje vyměňovat a vnímat argumenty obou stran.

Michal KUBAL, moderátor:
Týkalo by se to tedy bankovního sektoru, energetických firem nebo části energetického sektoru. Ještě nějaká další?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Takhle běží úvahy, myslím si, že ten materiál, který zpracovala národní rozpočtová rada, respektive pan předseda Mojmír Hampl se svým týmem, že byl vlastně nějak i publikováno nebo nějak veřejně. To je materiál, který jsme vzali jako základ v NERVu, mají ho k debatě ministři. A teď promýšlíme detaily, technické. Rozhodnuto ještě není.

Michal KUBAL, moderátor:
Kdy vy chcete mít jasno?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Do konce prázdnin.

Michal KUBAL, moderátor:
Konce do konce prázdnin, jestli si zavedete tuto win fall daň..

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Myslím, že možná do 10. září, ale nejpozději bych viděl 10. září by mělo být politické rozhodnutí, jestli se zavře, nebo ne a v jakých parametrech.

Michal KUBAL, moderátor:
Zítra je zasedání České národní banky, věříte v úspěch v boji s inflací. V boji se slabou korunou. Teď s ohlášenou změnou politiky.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Věřím. Já se zítra zúčastním zasedání bankovní rady poprvé ve funkci ministra financí, a mimo jiné proto tam chci jít, abych řekl, že to je společný cíl vlády a centrální banky zvládnout nízkou inflaci, dostat ji na nějakou přijatelnou úroveň. To si myslím, že si musí přát každý, protože takhle se špatně plánuje. Sice máme, dejme tomu, nějaké vyšší příjmy, ale nemám z toho žádnou radost. Takže věřím, že Česká národní banka dostojí vlastně i své povinnosti, kterou jí ukládá zákon, a vyvine veškeré úsilí k tomu, aby, aby tu vysokou inflaci zvládla, abychom na to brzo vzpomínali už jenom jako na minulost, kdy jsme měli tak vysokou míru inflace v České republice.

Michal KUBAL, moderátor:
Na to navážu, nicméně očekáváte tedy teoreticky další zvyšování, pokud by to bylo…

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já to nebudu dopředu komentovat. Nebudu ani komentovat rozhodnutí České národní banky. Já na tom uzavřeném jednání chci vlastně říct, že máme stejný cíl. Vláda i centrální banka, že my jako vláda vnímáme inflaci jako v této chvíli největší ekonomický problém České republiky. A že si myslím, že máme postupovat stejným směrem. To znamená jak měnová, tak fiskální politika by měly směřovat stejným směrem k tomu, abychom co nejrychleji zapomněli a neměli tak vysokou míru inflace, jakou máme v těchto měsících.

Michal KUBAL, moderátor:
Nový guvernér sází na spolupráci s vládou, že nebude tolik utrácet a tolik živit inflační očekávání. A navážu na to, kdy bude líp, pane ministře?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Záleží, co tím myslíme, bude líp. Já si myslím, že nečekají nás jednoduché měsíce. Myslím si, že když na začátku roku říkal pan premiér ve svém novoročním projevu, že nás nečeká lehký rok, to jsme nevěděli, co se všechno ještě stane. Kvůli Putinovi a Rusku. Na druhé straně musíme taky věřit a myslím, že máme věřit v naše schopnosti, ve schopnosti našich zaměstnavatelů, našich lidí, že si s tou situací poradí. Máme jednu obrovskou výhodu, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, což je velmi dobrá věc. To znamená, máme pracovní příležitosti, máme dokonce statisíce volných pracovních příležitostí. Takže jakmile pominou ty vnější vlivy, kdo z nás by si nepřál, aby zítra skončila válka na Ukrajině, aby se Rusko stáhlo, abychom se vrátili do normálního ekonomického světa, kdy ropa a plyn nebudou používané jako zbraně v nějakém mocenském souboji. Tohle jsou všechny vlivy, které tu dlouhou inflaci prodlužují. Je to problém celé Evropy. A říkám je tolik nejistých. Uvidíme, v srpnu budou nové makroekonomické prognózy jak ministerstva financí, tak další institucí. A já myslím, že když nepropadneme panice, uskromníme se například v té spotřebě energií, tak to společně zvládneme.

Michal KUBAL, moderátor:
Doufejme, že ten svět ještě někdy vrátí, a že to prostě není jenom nová realita. Zbyněk Stanjura, díky za váš čas.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Děkuju za pozvání.