Část práce při odstraňování kořenů inflace leží – jak říkáte – na vládě. Co tedy podniknete?

Vláda musí mít zodpovědnou rozpočtovou politiku a nedělat zbytečné dluhy. Neuvolňovat zbytečně velké množství peněz do oběhu. I na tom se shodujeme s naprostou většinou ekonomických expertů a makroekonomů.

Když je kvůli inflaci dobré nedělat zbytečné dluhy, nebylo – zpětně vzato – chybou podílet se před volbami na tak výrazném snižování daní?

Ne. Já vidím problém jinde, v přístupu, kdy vláda sebere lidem peníze na daních, pak se moudře poradí a vybraným skupinám peníze pošle. Já tvrdím, že je lepší nechat peníze lidem. Oni s nimi naloží lépe než kterákoli vláda. V roce 2021 došlo k tomu, že čisté příjmy lidí vzrostly o sedm procent, a to jim částečně vykrývá zvýšené životní náklady způsobené inflací. Takže to byl dobrý krok.

Stejně tak by šlo říct, že snížení daní na dluh je rozdávání, kterým inflace začíná. Třeba u cen bytů, kde mnozí lidé s vyššími příjmy použili daňovou slevu na další hypotéku a ceny bytů pak ještě víc rostly.

Bohatší si vždy koupí něco navíc, s tím se nedá polemizovat. My jsme dopad na inflaci vyrovnali tím, že jsme našli letos v rozpočtu 80 miliard úspor. Snížení daní tak bylo vlastně rozpočtově neutrální.

Pořád ale máte velký deficit, který – jak sám říkáte – za jinak nezměněných okolností k inflaci přispívá.

A nebýt nás, tak by ten deficit byl ještě vyšší.

Jak bude vypadat vládní pomoc s drahými energiemi?

Debatujeme o parametrech.

Jistě, ale jaký zvolíte princip?

Určitě to bude dočasné. A další princip je udržet motivaci směrem k úsporám. Když takový motivační nástroj najdeme, a podle mě jsme ho našli, tak je to dobře, protože úspory energií Česko potřebuje.

Z toho, co bylo zatím řečeno, lze vyrozumět, že chcete domácnostem jednoduše řečeno dotovat určitý základní odběr elektřiny, plynu a tepla. Je to tak?
Ano.

O jak velkou podporu půjde a kdo ji dostane?

Jak jsem říkal, o parametrech debatujeme. Základem je analýza, kterou by v takovém případě asi dělal každý, a sice zjistit si počet odběrných míst, jejich rozdělení do tarifů a průměrnou spotřebu v těchto tarifech. Pak víte, jak je spotřeba strukturovaná, a následně můžete debatovat, kam pomoc nasměrovat – jestli ke všem tarifům, nebo ne, případně kolik z daného tarifu podporovat a kolik ne. A to jsou přesně parametry, o kterých se bavíme.

V každém tarifu tedy určíte nějaký základní odběr a na ten lidem připlatíte?

Nemyslím si, že by ta sleva měla být na všechny typy tarifů. Ale i o tom vedeme debatu. Jinak je to jednoduché – část vaší roční spotřeby bude mít zkrátka lepší neboli dotovanou cenu, když to nazvu úplně přesně.

Platí, že o tuto podporu už nebude třeba nikde žádat? Dostane ji každý?

Každý, kdo splní všechny podmínky. Žádat se nebude, to je určitě pravda. A jestli tam bude nějaký strop, tak bude vycházet z informací, které má stát. Aby nikdo nemusel nikde nic dokládat.

Kdy budou tyto věci jasné?

Do konce června předložíme návrh do sněmovny.

Už teď se objevují námitky, že s příplatky na energie nebo s pětitisícovkou otálíte, abyste výplatu co nejvíc přiblížili k podzimním komunálním volbám. Jak byste je vyvrátil?

Každý rok jsou nějaké volby. Kdybych přijal rétoriku, že něco děláme jen kvůli nim, tak první rok, kdy by vláda mohla něco přijmout, by byl 2027.

Z čeho budete dotace na energie platit?

Z toho, z čeho vždy – ze státního rozpočtu.

Nabízejí se i výnosy ČEZ, nafouknuté právě kvůli drahým energiím.

Ano, tomu rozumím, jen s tou výhradou, že výnosy ČEZ rostou až letos a že letošní dividenda bude k dispozici až za rok. Jinak platí, že výnosy z dividend jdou do státního rozpočtu a mohou klidně pokrýt tuto pomoc, o které jsme mluvili.

(Autor: Jiří Nádoba)

Celý rozhovor čtěte na Respekt.cz.