Ve čtvrtek jste poprvé připustil, že by vláda mohla snížit spotřební daň aspoň u nafty. O kolik by to mohlo být?

Určitě o tom budeme dál jednat. Je třeba si ale na rovinu říct, co lidem skutečně pomůže a co je jen instantní populistické řešení. U aktuálně dražší nafty nás minimální sazby spotřební daně dané evropskou směrnicí pustí nejvýše o 1,50 koruny na litr dolů bez záruky, že se snížená daň promítne do konečné ceny pro motoristy. A vyšlo by nás to zhruba na 9,5 miliardy.

Padá tak mantra vlády, že opatření mají být cílená, nikoliv plošná?

Na strategii vlády se nic nemění. Pomáhat budeme primárně nikoliv plošně, ale adresně a cíleně těm, kteří to skutečně potřebují a kteří by bez pomoci státu upadli například do energetické chudoby. Veškeré výdaje státního rozpočtu musíme ale dobře uvážit z pohledu nových výdajů rozpočtu, a to jednak na bezpečnost a obranu, ale samozřejmě také abychom se postarali o ženy a děti, které prchají před válkou z Ukrajiny. A to už nyní víme, že rozhodně nebudou zanedbatelné částky.

Může si vláda ohlídat, aby stejně jako spotřební daň klesla i cena u čerpacích stanic?

To je samozřejmě další problém plošného snižování spotřební daně. Ze zkušeností na ministerstvu víme, že se v minulosti pokles sazby daně v konečných cenách pohonných hmot příliš neprojevil a zejména krátkodobě zůstal spíše v maržích prodejců.

Ty samozřejmě můžeme po­dle zákona o cenách regulovat, ale nechceme dělat žádná politicky laciná gesta. Podívejme se do Maďarska, kde cenovou regulaci záhy doprovázejí další státní restrikce a policejní dozor na pumpách kontrolující, kolik a do čeho tankujete. To určitě není příklad hodný následování.

Uvažujete o dalších opatřeních? Německá vláda chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 Kč) a na tři měsíce cenu paliv snížit. Vedle toho chystá třeba i dočasnou zvýhodněnou jízdenku na veřejnou dopravu.

Budeme o tom diskutovat příští týden na vládě. Chceme a musíme pomoci ohroženým domácnostem, které si samy pomoci nemohou. Na stole určitě bude valorizace některých so­ciálních dávek a podpor. Za ministerstvo financí chceme zvážit možnost navýšení základní slevy na poplatníka nebo bonusu na děti.

Státní rozpočet by snížením spotřební daně na naftu přišel o miliardy. To by byl zřejmě i další argument pro jeho novelizaci. Kdy k tomu dojde?

Od pondělí už hospodaříme podle nového státního rozpočtu a všechny kapitoly mají rozpočtované peníze do konce roku. Samozřejmě vnímáme potřebu dodatečných výdajů spojených s válkou na Ukrajině, ale peníze v rozpočtu určitě nedojdou v dubnu, květnu ani v červnu. Máme tedy čas připravit novelu rozpočtu v klidu, s rozvahou a na základě dostatku dat a kvalifikovaného rozhodování. A otevřeně říkám, že ne dřív než v červenci.

Udělat novelu teď v dubnu s takovým množstvím neznámých, tak jsem si jist, že v červenci jdeme s novelou do Sněmovny žádat znovu.

O kolik rozpočet přijde kvůli zrušení silniční daně pro auta do 12 tun?

Odhadovaný dopad zrušení silniční daně pro auta a dodávky do 12 tun je zhruba 4,2 miliardy ročně, které zůstanou v kapsách živnostníků a podnikatelů. Uděláme to připravovanou novelou, kde snížíme sazby silniční daně i nákladním autům nad 12 tun, a to na minima daná evropskou směrnicí. Kromě toho jsme už teď prominuli zálohy na silniční dani na celý rok a umožnili dopravcům odložit platby DPH až do konce října, což jim výrazně pomůže s jejich cash-flow.

Až o kolik by již schválený deficit mohl kvůli současnému dění nabobtnat?

Nepředpokládám manévr, že vláda zvýší dluh o 100 nebo 150 miliard korun, to určitě ne. V každém případě musí pokračovat trend snižování dluhu státního rozpočtu. Nevylučuji ale samozřejmě, že tempo konsolidace bude nižší, než jsme plánovali před 24. únorem, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu.

Ceny pohonných hmot rostly u čerpacích stanic na začátku března skokově. Co váš resort po jejich kontrolách přesvědčilo o tom, že růst cen byl opodstatněný a marže prodejců paliv se nezvyšovaly nepřiměřeně?

My jsme ve spolupráci s petrolejářskými asociacemi, za což jim děkuji, získali cenová data od téměř 95 procent trhu zpětně od 15. února. A rozhodli se je analyzovat a porovnat s velkoobchodními cenami na komoditní burze.

Dosavadní analýza cenové politiky čerpacích stanic ukázala, že ta situace na trhu pohonných hmot nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde dokonce i záporné. Ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, zcela ustřelené prodejní ceny od těch nákupních na burze ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů. Rozhodli jsme se proto k cenové regulaci prozatím nepřistupovat, byť v cenové kontrole budeme pokračovat a vyhodnotíme data za celý březen.

(Autor: Jakub Svoboda)

Rozhovor vyšel na serveru Novinky.cz.