Který moment byl pro vás ve vládě zatím nejtěžší?

Když nám pan premiér líčil, jak se spojil ukrajinský prezident odněkud z bunkru s evropskými lídry. Popisoval nám, že tam sedělo 27 prezidentů či premiérů a teď volá člověk s tím, že možná s nimi mluví naposled. I pro nás, kteří jsme to slyšeli zprostředkovaně, to byla věc, již nikdo nechce zažít.

Ve Sněmovně se teď začal projednávat upravený rozpočet státu na letošní rok. Bude možné ho v současné podobě dodržet s ohledem na situaci?

V tuto chvíli ho nemusíme měnit, protože rozpočet je na 12 měsíců, a pokud budete mít později vyšší výdaje, nepotřebujete je v dubnu nebo květnu. Pracujeme s ministryní obrany na důkladné analýze od minulého týdne, kdy začala válka. Protože největší dopady na rozpočet budou mít náklady na obranu, inflace, ceny energií a péče o uprchlíky, kteří k nám přijdou. To budou zvýšené náklady. Ale my se musíme zároveň podívat, jestli všechny výdaje, které jsme plánovali, budou skutečně v letošním roce potřeba.

Kolik budou zvýšené výdaje státu?

To je těžké říci. Třeba vnitro má uprchlickou vlnu rozdělenou do čtyř stupňů, teď jsme ve druhém nejnižším. Ten počítá s pěti tisíci lidmi a předpokládané náklady jsou 1,5 miliardy. Nyní tuto změnu načteme jako pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu. Celkem to bude 1,8 miliardy, z čehož 300 milionů korun je na humanitární pomoc Ukrajině.

Pět tisíc uprchlíků z Ukrajiny je přece naprosto nereálných, ta čísla budou jistě vyšší.

Jak jsem říkal, máme čtyři stupně a ten poslední už jsou desítky tisíc lidí. To už se nedá zvládnout bez nouzového stavu, který je zprofanovaný kvůli covidu (vláda nouzový stav vyhlásila ve středu s účinností od pátku, pozn. red.). Mohou tedy přijít i mimořádná opatření, protože poskytovaná pomoc musí být nějak organizovaná. Výdaje pak mohou být další miliardy, ale to dnes nikdo neví.

Česko na Ukrajinu posílá podle ministra Jozefa Síkely také stovky tun pohonných hmot. O jakou sumu se tady jedná?

Třicet milionů korun. To ale nejde z rozpočtu, zvolili jsme nejrychlejší řešení. Dodá to státní firma Čepro jako dar.

Ovlivní nějak případné zhroucení ruské ekonomiky i tu naši?

Jistě to nějaký vliv mít bude, zasaženy budou hlavně některé konkrétní podniky. Teď řeknu větu, která nebude moc populární, ale od roku 2014, kdy Rusko vtrhlo na Krym, nemůže být nikdo překvapený, že jsou ohroženy jeho investice nebo podnikání v Rusku. Nechci dělat chytrého, ale že je to riziková země, víme dlouho. Problémem je samozřejmě závislost Česka na ruském plynu, to je ta nejsložitější otázka. Řeší se to na evropské úrovni, my to také budeme řešit, ale to není krátkodobá věc.

Dáte tedy podnikům, které utrpí škody v Rusku, nějaké kompenzace?

Naše vláda je velmi striktní ve vztahu k Rusku, takže když si položím otázku: Je Rusko náš nepřítel? Tak odpovídám: Je. Od roku 2014 museli všichni vědět, že Rusko je mimořádně rizikové území. Ale také bylo dlouho na prvním místě mezi zeměmi, kam se dalo vyvážet jen s podporou státu. Nestačilo tam komerční pojištění. Aby tam někdo mohl exportovat, musel do toho vstupovat stát.

Jistě, ale jsou tam i dlouhodobé investice českých firem. Příkladem je Škoda Auto.

Ano, ale to je nejbohatší česká firma. A kompenzace bychom zaplatili všichni z DPH. Abychom tedy z DPH, kterou vybereme třeba i od našich důchodců, něco kompenzovali těmto firmám, mně nepřijde správné. Fakt ne.

Takže s kompenzacemi prostě nepočítáte?

Já určitě ne. Ale nechci předbíhat, bude záležet, jak se bude vyvíjet situace. Myslím si, že Rusko uvalí zrcadlově stejné sankce i na podnikatele z EU, kteří u něj fungují. Pak o tom budeme přemýšlet.

Mluvil jste o tom, že chcete zastavit dotace podnikům s ruskými majiteli.

Ano, já to budu navrhovat. Není to legislativně jednoduché. Myslím si, že vytipujeme firmy a jednotlivce, vytvoříme tak něco jako vlastní sankční seznam, a odřízneme je od veřejných zdrojů.

Jaká budou konkrétní kritéria, jak je vytipujete?

To bezesporu musí určit stát. Budou v tom hrát roli nejen ekonomické, ale i bezpečnostní zájmy. Je to na debatu celé vlády a také bezpečnostních služeb.

Takže Česko bude mít vedle oficiálního evropského ještě vlastní sankční seznam Rusů?

Jsou dvě možnosti. Buď Česká republika požádá o rozšíření toho stávajícího sankčního seznamu o další konkrétní firmy či osoby. Anebo si vytvoříme k tomu náš dodatek. To se teď analyzuje, dělají na tom týmy lidí, protože s tím doposud nejsou zkušenosti. Já to však považuji za správné a jsem přesvědčen, že touto cestou Česko jít musí.

Co přesně znamená odstřižení od veřejných zdrojů?

Dotace, investiční pobídky, daňové úlevy, veřejné zakázky. Považuji to za minimum. Když se vrátím ještě k těm sankcím, tak to neznamená jen odstřižení od veřejných zdrojů, ale oni mají zmrazená aktiva. Takže pak bych to popsal tak, že může vzniknout něco jako nucený správce v těch podnicích.

V pátek bude ve sněmovně jednání o státním rozpočtu. Chystáte ještě nějaké pozměňovací návrhy?

Návrhy, které posílala vláda, jsme nechali v původní výši, jen jsme avizovali, že přibude koaliční pozměňovací návrh na úsporu 110 milionů korun u takzvaných chráněných kapitol rozpočtu, jako jsou prezidentská kancelář, sněmovna či Senát. A pak navrhneme přesun 1,8 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc této zemi. Nicméně ještě je čas a uvidíme, co v pátek na jednání sněmovny načteme. Ale prostor není příliš veliký, zůstává asi 1,1 miliardy ve vládní rozpočtové rezervě, kterou bychom případně někam směrovali. U přesunů z kapitoly do kapitoly jsme, myslím, bez šance. Rozpočet vznikal po nějakém vyjednávání a nemyslím si, že by kterýkoliv ze členů vlády chtěl, aby se z jeho kapitoly něco vzalo.

Bankovní asociace nedávno upozornila, že Evropská komise nepovažuje za úspory využití nespotřebovaných peněz z minulého roku, které vy za úspory rozpočtu vydáváte. Komise říká, že pokud tyto peníze stát utratí, tak se nic neušetří. Proto také někteří kritizují, že váš rozpočet jsou do značné části jen účetní triky.

To říkají ti, kdo tyto účetní triky sami používali. Kdyby to bylo tak, že nespotřebované nároky všechny utratíme a na konci roku zbyla nula, tak je to pravda. Bohužel, je tu dlouhodobý nešvar, každý rok neutratíme přes 100 miliard a já budu velmi přísně sledovat, když mi jednotlivé resorty tvrdí, že všechno, co mají v rozpočtu, letos proinvestují. Takže si to za 10 měsíců řekneme. Já tomu opravdu nevěřím a není možné, aby každoročně zbylo 120, 130 nebo i 150 miliard. Ano, něco je pod smlouvou a jsou na to dlouhodobé kontrakty, ale na významnou část ještě ani smlouvy nejsou. To znamená, že ty peníze ani jednotlivé kapitoly neměly chtít do svého rozpočtu.

Jedna z největších úspor v rozpočtu je odložení nákupu armádních vozidel BVP. Je pravda, že soutěž nebyla připravená, ale na druhou stranu vzhledem k současným událostem – nepřehodnotíte celou kapitolu obrany?

S ministryní obrany na tom pracujeme, přemýšlíme o tom a považuji to za pravděpodobné. Ale ne dokud nemáme dobré projekty, které dávají smysl, a dokud nemáme jistotu, že ty peníze investujeme ještě letos. Vypadalo by to sice hezky, kdybych dnes řekl, že zvýšíme výdaje na obranu o 20 miliard. Může to přijít. Ale teprve až to budeme mít podložené konkrétními věcmi, na co ty peníze chceme. My jsme říkali, že ta dvě procenta HDP na obranu myslíme vážně a že na to máme tři roky. Teď je možné, že to urychlíme i v rámci toho, co se v Evropě děje. Že to nebude až v roce 2025, ale možná o něco dřív. Na druhou stranu, zakázky jsou složité, trvají několik let a moderní zbraňové systémy se vyrábějí až po samotné soutěži. Nikdo nemá plné sklady techniky, kterou můžete nakoupit. Nemluvím samozřejmě o střelivu a podobných věcech. Ale modernizační projekty se nedělají tak, že jeden den objednáte a druhý týden vám to někdo dodá.

Takže je možné, že když se v průběhu letošního roku připraví nějaký projekt v armádě, tak na něj peníze uvolníte, třeba desítky miliard korun?

Nepovažuji za pravděpodobné, že by to byly letos desítky miliard, spíše si dokážu představit jednotky miliard. Ale myslím si, že desítky miliard to už mohou být v rozpočtu na rok 2023.

V rozhovoru pro HN před volbami jste považoval za poměrně jednoduché udělat škrty v dotacích z národních zdrojů. Nakonec to tak ale nevypadá.

Tento názor jsem nezměnil. Byli jsme pod velkým časovým tlakem, noví ministři po mně chtěli čas, aby mohli vše prověřit. To bylo sice logické, ale trend šetřit na dotacích musí být jasný. Já proto nejsem spokojený, jak to dopadlo. Jsem spokojený v rámci času, který jsme na to měli, ale to určitě není konec.

Jaké úspory jste tedy našel?

Nejambicióznější bylo ministerstvo průmyslu a obchodu, tam jsem byl spokojený. Na ostatní členy vlády budeme tento tlak vyvíjet nadále.

Ministerstvo průmyslu chce ušetřit na podpoře zelených zdrojů osm miliard. Ale tak, že jen přepočítalo odhad výše dotací pro soláry.

Já tuhle debatu nechápu. Mojí předchůdkyni jsem se to snažil vysvětlit. Třikrát jsme o tom debatovali, a nijak se mi to nepovedlo vysvětlit. Nařízení vlády je prý 27 miliard, tak musíme dát do rozpočtu 27 miliard. A já jim říkám, že loni vyplatili jen 24,5 miliardy, tak jak je to možné, když podle nich to musí být 27? Důvod je, že roste cena silové elektřiny. Ale dotace je cena mezi výrobní cenou energie ze soláru a nižší tržní cenou. Takže když vám roste tržní cena, tak dotace klesá. Podle mě je to úplně jednoduché, není v tom žádná věda. A zvažujeme také, jestli ten rozdíl máme platit celý – to bychom ušetřili další peníze. Ale dnes reagujeme pouze na to, jak rostou ceny energií.

Nabízí se, že byste případné chybějící příjmy mohli nahradit přehodnocením své zásady, že nebudete zvyšovat daně. Neuvažujete o tom, že současná situace vás donutí tento slib změnit?

Zatím o tom neuvažujeme. Mně to přijde jako hrozně pohodlné, říct, že zvýšíme daně. Ale co to znamená – beru peníze podnikům či lidem. A tvářím se, že vím lépe než oni, co s těmi penězi udělám. Takže zatím o tom vůbec nepřemýšlím.

Chystáte nový daňový zákon?

Bude, zatím však nevím kdy. Nejdříve si musíme říct, co má přinést. Neustále slyšíme, že máme desítky a desítky daňových výjimek za 400 miliard korun.

Připomněl vám to i prezident Zeman při schvalování rozpočtu…

To číslo není vymyšlené. Ale říct, že je zruším, znamená, že zvyšuji daně, a to dramaticky. Jaký to má smysl, když dám někomu sociální dávku a hned mu ji zdaním. Když to rozpočítáte, tak skutečných daňových výjimek ke zrušení není tolik. My po nich půjdeme, zejména tam, kde je nízký výnos. Navíc stát to musí kontrolovat. To mi přijde neefektivní. Radši to úplně zrušíme, než abychom kontrolovali, jestli někdo tu daňovou výjimku uplatnil správně, nebo ne.

Exministryně financí Alena Schillerová kdysi uvedla, že má připravených asi 30 výjimek ke zrušení. Dokážete vy sám vytipovat několik výjimek, které by se mohly během roku dvou zrušit třeba v daňovém balíčku?

Já jsem to zadal panu náměstkovi Koubovi, který mi kromě té sumy řekne i počet subjektů, které je uplatňují, to je důležité. Obecně tedy ano, ale konkrétně nemám připraveného nic, nebudu říkat, že jich mám 30. Chci se tomu věnovat. Pokud jde o daňový balíček, z hlediska parlamentní procedury je pro vládní většinu jednodušší, že nemáte pokaždé obstrukce nebo odpor ke konkrétní daňové změně, ale máte vše shromážděné v jednom návrhu. Takže určitě budeme v jednom zákoně zvyšovat limit na DPH a paušální daň na dva miliony. Daňové výjimky půjdou do jiného zákona. Ať tím, co je, řekněme, dobře politicky průchodné, nezatěžuji debatu o daňových výjimkách.

Co EET? Zmizí definitivně?

V pátek skončilo připomínkové řízení, to vyhodnotíme a příští týden to půjde na vládu. Předpokládám, že vláda návrh zákona schválí, a v příštích měsících budeme svádět obrovský souboj o zrušení či nezrušení. Ale podle mě EET zrušíme, protože máme většinu. Jenom to bude trvat, s čímž počítáme. Také jsme se tehdy jejímu zavedení bránili docela efektivně, já sám jsem podal 800 pozměňovacích návrhů. Předpokládám, že bude stejně tuhý odpor z druhé strany, když se role vyměnily.

Ještě jedna věc, jež pochází z dílny ANO: Dluhopisy Republiky. Ty jste zastavil.

Vždy je problém, když stát vstupuje na trh se svým produktem. Průměr, za kolik si občané nakoupili Dluhopisy Republiky, je 1,13 milionu, medián je kolem 500 tisíc. To nejsou zrovna drobní střadatelé. Je logické, že kdo si to mohl dovolit, to nakoupil, já to nekritizuji. Stát to ale není schopný financovat. Jestli si stát půjčuje za dvě a půl procenta a současně si bude od lidí půjčovat i za 10 procent, stejně to nakonec zaplatí drobní střadatelé. Právě kvůli inflaci byl poslední prodej protiinflačních dluhopisů před Vánocemi ve větším objemu než všech 12 předchozích.

(Autor: Jana Klímová, Martin Ťopek)