Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete poslechnout na ČRo – Radiožurnál.

Vláda minulý týden schválila kompenzační bonus pro malé podnikatele ve výši až 1000 korun a pro živnostníky až 500 korun denně. Chce také prosadit krizové ošetřovné ve výši 80 procent základu výdělku a příspěvek 370 korun denně pro zaměstnance v izolaci nebo v karanténě. S čím u těchto tří návrhů souhlasíte?

Myslím, že obecně platí princip, že když stát omezí nebo zakáže nějaké podnikání, tak musí kompenzovat ztráty, které z rozhodnutí státu těmto podnikatelům vznikají. Když vezmu zákon o kompenzačním bonusu, tak my tam společně předložíme pozměňovací návrh. Máme většinu na to, abychom ho přijali a odstranili tu slabinu, kdy vláda opět chybně zakazuje souběh kompenzačního bonusu pro konkrétního podnikatele, čerpaného z těch covidových programů při velkém poklesu tržeb.

Kompenzační bonus pro podnikatele má charakter sociální dávky. Covidové programy, které částečně kompenzují propad příjmů, podporují jen konkrétní firmy a konkrétní podnikání. My jsme toto dlouhodobě kritizovali v minulém volebním období. Vždy jsme byli přehlasováni, ale tentokrát už tu většinu máme. Takže tento návrh připravujeme, bude se projednávat dopoledne na výborech a odpoledne by ho měla sněmovna přijmout.

Budete nějak měnit i výši tohoto bonusu?

Nebudeme. Pak tam budou asi ještě dva menší pozměňující návrhy, které se týkají těch, kteří začali podnikat až po srpnu letošního roku, aby i oni měli šanci na nějakou část kompenzace dosáhnout, pokud se rozhodli podnikat v oborech zasažených omezeními.

Ostatní návrhy jsou pro vás tedy v pořádku?

Tam budeme připravovat pozměňující návrhy. Zmíním takzvanou izolačku, která byla použitá na jaře. Očekávali jsme, že v projednávání tohoto návrhu zákona bude nějaké vyhodnocení, jak to fungovalo, kolik lidí toho využilo, zda se zvýšil počet lidí, co šli do karantény nebo do izolace. Nic takového tam není.

Co tedy změníte?

Chceme omezit dobu účinnosti do konce února příštího roku, abychom měli čas všechno vyhodnotit. Ten návrh zákona má být jen motivační. Vůbec nechápeme, proč by měl platit od 1. listopadu, když ho projednáváme od 1. prosince. Tam už žádnou motivaci měsíc dozadu nemůžeme najít, takže to období omezíme od 1. prosince do konce února, abychom věděli, zda je tento nástroj vůbec účinný.

Podle nově jmenovaného premiéra Petra Fialy by kabinet měl takovéto návrhy předem probírat se zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy a odbory. Už jste s nimi o tom jednali?

Kolegové minimálně jednali s podnikatelskými svazy o ošetřovném a kompenzačním bonusu.

Našli jste shodu?

Myslím, že ano a některé z těch návrhů odpovídají jejich názoru. Není možné, abychom s nimi vždy našli shodu, ale je důležité o tom jednat dopředu, aby se případně jejich názory promítly do návrhu toho zákona.

Nová vláda chce přepracovat rozpočet na příští rok. Ten, který připravila končící vláda Andreje Babiše, má mít schodek zhruba 370 miliard. Vy to považujete za nepřijatelné, a chystáte proto rozpočtové provizorium. Další vlna kompenzací kvůli koronaviru na tom nic nemění? Stále věříte, že dokážete ušetřit 80 miliard a případně kde?

Nic na tom nemění. Budeme šetřit v provozních výdajích států, v investičních dotacích, národních dotačních programech apod. Když se podíváte, jak se zvedly provozní výdaje státu za poslední čtyři roky, tak to je neuvěřitelné číslo. Já si ale myslím, že to společně s ostatními členy vlády zvládneme a ty úspory najdeme.

Ono to ani tak nebude žádná sláva, pokud si řekneme, že schodek rozpočtu je navržen pod 370 miliard, tak to není něco, s čím můžeme být spokojeni. V tom krátkém čase, který nám zbývá, bez možných legislativních úprav více rezerv a úspor než těch 80 miliard korun pravděpodobně nenajdeme.

(Autor: Jiří Chum, Eva Šelepová)