Zrušíme dotace podnikatelům a úřednická místa
4. září 2021, ECHO24.cz / rozhovor v médiích
Zredukovat počet úřednických míst a výrazně osekat výdaje plánuje 1. místopředseda ODS a předseda centrálního volebního štábu koalice SPOLU Zbyněk Stanjura v případě, že by jeho strana uspěla ve volbách. Politik, o němž se hovoří jako o kandidátovi koalice SPOLU na ministra financí, také varuje před vysokým zadlužením ČR, jako reálné vidí riziko státního krachu. V rozhovoru také vyloučil možnou povolební spolupráci s hnutím ANO a tvrdí, že rostoucí preference Babišova hnutí mohou způsobit, že by se potenciální partneři současného premiéra nemuseli do Poslanecké sněmovny vůbec dostat.
„Rozpočtový paskvil, Česko spěje ke krachu.” Tak komentoval předseda ODS Petr Fiala připravovaný státní rozpočet, který ministryně původně navrhovala se schodkem 390 miliard, posléze deficit resort snížil na 376,6 miliardy. Je na tom skutečně česká státní kasa tak zle, že by se občané měli obávat státního krachu?
Ano, je. Když si vezmeme jenom výsledky za loňský, letošní, příští rok a i plány ministryně Schillerové na další roky, tak se Česká republika zadlužuje příliš rychle. Za loňský rok jsme byli druzí nejhorší v EU. Horší už byl jen Kypr. Takže díky předchozímu hospodaření pravicových vlád byla dobrá základna, ze které jsme vycházeli, ale ta rychlost je příliš velká a pokud se to neotočí, tak se už za tři, čtyři roky může Česká republika dostat do stavu, kdy se zapne tak zvaná brzda, to znamená, že zadlužení bude 55 % HDP. Pak by vláda měla přinést návrh vyrovnaného státního rozpočtu, což prostě není realistické.
Vláda utrácí úplně nesmyslně. Když si porovnáme třeba výdaje z roku 2017, 2018 nebo i 2019, tak tato vláda na příští rok, který nebude covidový, krizový a ekonomika poroste, plánuje neuvěřitelné zvýšení o takřka 50 % výdajů.
Kde byste ty výdaje osekali?
Problém je nyní na výdajové stránce. Dokonce v tom návrhu rozpočtu na příští rok, jak zatím vypadá, jsou rekordní příjmy státního rozpočtu, vyšší než v roce 2019 před covidem. Musíme začít šetřit především na provozních výdajích, protože nárůst těch výdajů je celkově především na provozních výdajích.
Když si vezmeme jednu jednoduchou položku, která se jmenuje neinvestiční transfery podnikatelům, jinými slovy: neinvestiční dotace soukromým firmám, které mají investiční charakter na provoz, letos byly skoro 100 miliard. Podle mě by tam měla být nula, to je naprosto evidentní. Já od dubna jezdím a navštěvuji podnikatele. Mám těch návštěv za sebou skoro osm desítek. Kladu jim několik otázek a jedna z nich je, co očekávají od příští vlády. Nejčastější odpověď je: „Zrušte dotace, není to spravedlivé, velmi často je dostávají ti největší, kteří to nepotřebují a my malí se skládáme na dotace pro ty velké.” Za druhé – ostatní provozní výdaje státu – tam si myslíme, že jsme schopni ušetřit 80 až 100 miliard korun, protože stát nabobtnal. Ono to vypadá jako velké číslo, ale příští rok má být 1920 miliard výdajů a z toho zhruba 1700 miliard provozních výdajů. A když říkám, že ušetříme 80 miliard, tak je to méně než 5 %. Správná otázka je, jestli domácnost nebo firma, když musí, ušetří 5 %, zda je toho schopna. A poctivá odpověď je, že ano. Stát se přitom tváří, že není schopen ušetřit ani 5 % provozních výdajů.
Poslední dobou se vedou spory o státní zaměstnance. Ministryně financí a práce se přou o to, jestli valorizovat platy v sociálních službách, ČSSD chce, aby rostly také platy policistů a hasičů. Pokud byste vládli, byli byste pro zmrazení těchto platů?
Ne, myslím, že se směšují dva pojmy. Celkový objem na platy a potom platy jednotlivých zaměstnanců. Naším cílem je redukovat agendy, to znamená, aby úřady méně úřadovaly, měly méně formulářů a potvrzení, protože vláda nás neustále kontroluje, všechno o nás ví, ale všechno dokola to musíme pořád dávat. Tím automaticky ubudou úřednická místa. My říkáme, že ten minimální cíl je asi 13 % z těch 71 tisíc typických úředníků. To neznamená, že ti, kteří jsou kvalitní a odvádí opravdu dobré služby, že by jim plat nemohl růst, ale v této chvíli vidíme již několik let, jak se rozevírají nůžky mezi průměrným platem ve veřejné sféře a průměrnou mzdou v soukromé sféře. Není možné, že ti, kteří platí daně, že mají mnohem nižší mzdy než ve veřejné službě.
Ekonom Lukáš Kovanda řekl: „ODS loni na sklonku roku zvedla ruku pro takzvané zrušení superhrubé mzdy. Fakticky se zaměstnancům snížila daň ze mzdy. Mají více peněz v kapse. A část z nich je utratí. Což je ale tedy opět inflační.” Přiznáváte, že se na současné vysoké inflaci může podílet i opozice tím, že prosadila zrušení superhrubé mzdy?
Ne. U té inflace máte dvě věci – první jsou vnější vlivy, které neovlivní ani česká vláda, ani opozice. Je to třeba cena ropy, energií a strategických surovin. A jiná věc, a tady už to české vládě vyčítám, česká vláda nehospodaří rozumně, utrácí příliš mnoho peněz, a zvyšuje tím pádem inflační tlaky. My jsme chtěli, aby čisté mzdy byly vyšší, a to jsou, zejména pro střední třídu. Takřka celý provoz státu totiž platí střední třída. Ti, kteří nemají takové štěstí a mají nízké příjmy, vlastně žádné přímé daně neplatí. Ti nejbohatší si vždycky najdou cestu, jak optimalizovat své daňové závazky a celé to vlastně platí střední třída. Občané vědí mnohem lépe než kterákoliv vláda, zejména tato vláda, ale než kterákoliv, co s penězi udělat. Považuji to tedy za správný krok, věříme, že mají být nízké a jednoduché daně.
Odmítáte tedy to, že kvůli prohlasování superhrurbé mzdy by rostla inflace?
Já tam tu přímou souvislost doopravdy nevidím.
Jste jako koalice jednotní s TOP 09 a KDU-ČSL v otázce eura? Podnikli byste v příštích čtyřech letech nějaké kroky k jeho přijetí?
Jsme jednotní, máme společný volební program. Je úplně jasné, že v příštích čtyřech letech vůbec nebude otázka přijetí eura na stole. My v tom programu máme jinou věc. Chceme dát do pořádku veřejné finance. Ne proto, že existují nějaká Maastrichtská kritéria nebo fiskální kompakt, který říká, jak se vlády mohou, nebo nemohou zadlužovat. Je to v našem národním zájmu, tak chceme postupovat. Otázka přijetí eura nebude vůbec na stole. Správní politici se řídí tím, co mají ve svém volebním programu. A v něm máme, že dáme do pořádku veřejné finance, snížíme dluhy, protože tak nemůže Česká republika dále pokračovat. A na to se chceme soustředit.
Matěj Stropnický, kandidát za ČSSD do Poslanecké sněmovny, kritizoval opozici kvůli státnímu pivovaru Budvar. Pokud byste vy vládli, podnikli byste kroky, kterými byste privatizovali Budvar?
Je to úplně marginální věc. Myslím, že vést ve volební kampani vážnou debatu o Budvaru… Jsem si jistý, že kdyby tam nebyly ty spory o autorská práva a ochranné značky, tak by Budvar byl dávno privatizovaný. Nemám dostatek informací k tomu, v jakém stavu ty spory jsou, ale na tom nestojí uzdravení českých veřejných financí. Přijde mi to jako umělý problém, kterým se sociální demokraté snaží zakrýt to, že osm let vládli s Andrejem Babišem a to, do čeho Českou republiku zavedli.
Pokud by ta debata pokračovala a vy jste byli ve vládě, byli byste pro tu privatizaci?
Před chvílí jsem říkal: Nemám dostatek informací k tomu, abych řekl ano, nebo ne. Nicméně z logiky věci nevidím na první dobrou, proč by stát měl mít pivovar. Ale současně říkám, že tam jsou spory o tu ochrannou známku, takže tady bychom postupovali jednotně. Nemá cenu dělat ukvapené rozhodnutí, chtělo by to dobrou analýzu.
Rozhovor vyšel na serveru Echo24.cz.
(Autor: Vojtěch Drbohlav)