Programové dokumenty vlády jsou opravdu mimořádně obecné bez konkrétních řešení a konkrétních kroků. A já tomu rozumím, protože pak nemůžeme vládu kontrolovat a nemůžeme říkat „Tohle jste slíbili za rok, za dva, za tři a to jste neudělali.“. A oni řeknou „My jsme jenom řekli, že chceme, aby se u nás žilo lépe, no a to se prostě daří.“.

Chtěl bych říct pár konkrétních případů, kde si myslím, že se vláda mýlí nebo kde chystá chybu, případně na co vláda úplně zapomněla. Kromě programového prohlášení poslanci dostali také koaliční smlouvu pěkně v jednom dokumentu – a co s tím? Platí, že to je dodatek? Doplněk? Programové prohlášení je výňatek? Těžko říct. Díky tomu jsem si z toho vzal, co jsem potřeboval za vhodné. Když se to vám, vládním poslancům, nebude líbit, je to vaše vina, měl tam být jeden dokument. Pak bych nerad slyšel, že v tom druhém to bylo myšleno jinak.

Chci ukázat na věci, které já nazývám politickým pokrytectvím a kterých bychom se měli vyvarovat, ať jsme v kterékoliv vládě, ať jsme v koalici nebo v opozici, a nazývat věci pravým jménem a nemuset se za to stydět.

Vláda říká, jak rychle podepíšeme fiskální kompakt nebo fiskální pakt, jak chcete. Ale úplně stejně říká, že nebudeme dodržovat podmínky, protože ještě nemusíme. Tak chci říct, že už jsme v hlavním evropském proudu tímto přístupem – něco jednou hlásat a něco jiného dělat.

Vzpomínám si, když jste nás přesvědčovali – nakonec úspěšně, i mí kolegové pro to tehdy hlasovali – o Lisabonské smlouvě. Možná největší prezentovaná výhoda byla, že jeden stát nebude ručit za dluhy druhých. A to bylo v roce 2008. A podívejme se v roce 2012, 2013, 2014, jak to dopadlo. Takže platí to samé, co platilo už v roce 2011, 2012, když jsme o tom jednali v minulém volebním období.

Sociální demokraté chtějí, aby je v Evropě poplácali takoví ti sběrači počtu ratifikujících zemí. Víte, když je referendum a nepovede se, tak Evropská unie donutí tu zemi referendum zopakovat. Takže my budeme mít čárku, podepsali jsme fiskální kompakt, ale ty věci, které jsou uvnitř, prostě dodržovat nemusíme. Pan prezident to podporuje obojí, jak podpis, tak to, že to dodržovat nemusíme. Kdybyste to s obsahem mysleli vážně, tak jsme mohli projednávat finanční ústavu a jednat o tom, jakou dluhovou brzdu nastavit, co to je strukturální saldo. Já vám garantuji, že v okamžiku, kdy to těm rozhodujícím hráčům v Evropské unii nebude vyhovovat, tak se změní definice strukturálního schodku, která už dneska je velmi gumová a velmi vágní.

Tím, že říkáme, že jsme konstruktivní opozice. Znamená to mimo jiné to, že si myslím, že můžeme vládu či jednotlivé ministry pochválit za něco, co si myslíme, že je dobře a s čím souhlasíme. Vicepremiér vlády a ministr financí prohlásil, že podporuje přijetí eura, ale že nesmíme platit dluhy Řecka a Španělska. A já chci říct, že to je správný názor a že to podporuji já i moje politická strana. Ale teď přijde to ale. Mám dotaz na pana premiéra: Kdo to vyjedná? Premiér? Ministr financí nebo ministr zahraničí?

Chtěl bych slyšet odpověď. Ale úplně vážně. Myslím, že to je správný přístup, který ochrání peníze českých daňových poplatníků, kteří nebudou muset tím pádem platit za dluhy jiných a mnohdy bohatších zemí.

Pan premiér dnes řekl, že se zasadí o to, aby se nezvyšovaly poplatky nebo cena za obnovitelné zdroje. Opět ho chci za to pochválit a myslím si, že je to dobře. Na druhé straně v březnu pojede na evropskou radu, kde se bude jednat o cílech energetické politiky, jeho kolegové z jeho socialistické frakce hlasovali pro další zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, pro další zvýšení účinnosti, a pokud toto projde, tak za pár let, ne za období této vlády, ale možná přespříští vlády, přijde to, že budeme platit ne 500 korun měsíčně jako domácnost, ale možná 1500 korun a bude pod tím podpis premiéra Sobotky, pokud se tomu nepostaví. On v té době už pravděpodobně premiér nebude a budou tady jiní politici a budou se předhánět v tom, kdo lépe a rychleji zabezpečí, aby se platby snížily, ale můžeme to zarazit teď, nemusíme čekat osm let a nemusíme to nechat našim nástupcům, jak nám to nechali kolegové, kteří v roce 2005 pro ten zákon hlasovali. Nevím, kolik jich tady dneska je, myslím, že minimum, a pak my, ostatní se přeme, kdo to měl řešit lépe a dříve.

Teď chci ukázat na to, co prostě není pravda. Dnes jsem zde slyšel proklamaci ministra financí, že se nebudou zvyšovat daně. Opět říkám, že je to dobře, a pokud to tak bude, bude to mít naši podporu. Bez jakékoliv ironie, bez jakýchkoliv podmínek, bez jakýchkoliv poznámek. Nicméně vycházejme z platné legislativy. Mnozí z nás, já jsem byl mezi nimi, s těžkou rukou zvedali ruku pro zavedení solidární přirážky na období tří let. To opatření bylo přijato jako protiváha k tomu, že se změnil valorizační vzorec pro důchody. Nejpozději to má skončit v prosinci příštího roku. To znamená, že pokud z toho někdo chce udělat trvale druhé pásmo, tak říká, od 1. ledna 2016 zvýším daň z příjmu fyzických osob. Pokud to necháte tak, jak to je, to znamená, že to přestane platit nejpozději 31. prosince 2015, tak máte pravdu. Nezvýšili jste daně a my to oceníme a řekneme, ano, je to pravda, daně nebyly zvýšeny. Pokud současně změníte valorizační vzorec dříve než 31. 13. 2015, jak se píše v jiném místě programového prohlášení, tak by bylo férové k tomu samému datu zrušit přirážku sedmiprocentní. Zase, pokud uděláte jedno a druhé ne, tak zvyšujete daně. Budeme bedlivě sledovat tu obecnou větu, že vláda prověří, teď mě nechytejte za slovo, nebo zváží možnost zavedení sektorové daně s minimálním výnosem 4 miliardy korun. Budeme fandit těm, kteří budou proti a budeme, pokud tady nalezneme hlasovací většinu, tak budeme v té většině, která tomu bude bránit a opět to pochválíme. To je ten rozdíl proti minulému období. Ať jsme udělali cokoliv, tak tady opozice ČSSD a KSČM vždycky říkala, zrušíme, změníme, jsme zásadně proti.

Když jsme dělali mírné, opravdu spíš optimistické předpoklady, kolik výdajů jste naplánovali v programovém prohlášení, tak přestože konkrétních slibů není mnoho, došli jsme k částce 50 miliard ročně. Současně říkáte, že chcete držet tři procenta schodku státního rozpočtu. Ale to je málo. To jste si dali malý úkol. Možná vzpomíná současný premiér, minulý ministr financí, že v časech šestiprocentního růstu HDP měl stomiliardový schodek. Stejný, jako byl přibližně loni a předloni. Nechci se přít o těch 12 miliard neproinvestovaných peněz z Fondu dopravní infrastruktury, ale i kdybychom to připočetli, tak byl loňský schodek 92 miliard.

Při hospodářském růstu, a já myslím, že si všichni přejeme, aby byl zhruba dle prognóz tedy dvouprocentní a v příštích letech více procentní, jsou tři procenta schodku rozpočtu hrozně málo. Kdy tedy začneme šetřit, když v časech růstu budeme mít znova a znova stomiliardové schodky? Pak říkáte, že nikdy.

Říkáme, že vaše vláda je levicová. Je to levicová vláda a je to přirozené. Nás to nijak neuráží. Hodnotíme to podle konkrétních kroků a podle toho přístupu minimálně ke schodku státního rozpočtu. Myslím si, že na určitá úskalí jste už přišli sami a chci pochválit pana premiéra, když říká, že například registrační pokladny zavedeme nejdříve k 1. lednu 2017. Sledujte to datum. To znamená, když to budeme chtít vyhodnotit aspoň po jednom roce fungování, abychom si mohli říct, zda to přinese ty desítky miliard, jak věříte vy, nebo jak si myslíme my, že to nepřinese v zásadě nic kromě obtěžování podnikatelů, tak před tím proběhnou volby. Před tím proběhnou volby, to znamená, každý z vás bude moci říci, teď jsme to spustili, a když nás zvolíte, tak uvidíte, jak ty desítky miliard přitečou. Do té doby to prostě nebude. Nicméně za to datum chci pana premiéra pochválit, a kdyby to ještě odložil po těch volbách, tak bychom ho pochválili ještě více, protože by se shodoval s námi, že bychom to vůbec nezaváděli.

Přede mnou tu hovořil ministr financí. Četl jsem někde, že Agrofert uvažuje vstup na burzu. Vychvalování, co všechno tato firma dělá dobře, patří možná tam, možná do finančních novin, ale skutečně, a už to říkal někdo z mých předřečníků, kteří jsme 15 minut poslouchali, co dělá Agrofert dobře, kolik má úvěrů, kolik má zásob, kolik má peněz na účtu, a já říkám za sebe, že mi je to fakt jedno. Mně je to fakt jedno a mě to nezajímá. A potom říká ministr financí, no a teď řeknu pár slov k té vládě. Možná někteří z vás tráví čas tím, že si chodí na justici.cz a čtou si výkazy, čtou si zprávy auditorů a podobně. Rozumím tomu, když to chce někdo koupit, ale my ostatní, tady ve Sněmovně v okamžiku, kdy se jedná o důvěru vládě, opravdu nechceme porovnávat a slyšet, kolik kdo má zásob, kolik má finančních zdrojů, kolik kdo má úvěrů a podobně. Myslím si, že to sem nepatří. Některým z vás se to hrozně líbilo, protože jste tleskali. Zřejmě jste buď zaměstnanci nebo budoucí akcionáři, já nevím, ale myslím si, že bychom to opravdu projednávat nemuseli.

Něco k rezortu dopravy. Pan premiér říkal, že vláda má priority. No nevím. Když napíšete R52, R6, R35, R43, R49, D3, D8, D11, silniční okruh kolem Prahy a návazné komunikace, tak už jste vyjmenovali skoro všechny důležité tahy a podle mě, když mám deset priorit, tak tam žádná priorita není. Nic proti tomu. Až na to, že Rusnokova vláda schválila strategický dokument, který se chystal opravdu na expertní a odborné úrovni za účasti nejen českých odborníků, ale lidí z evropské komise. Tomu materiálu se říká v úřední hantýrce „Sestra“, oficiálně se to jmenuje Dopravní sektorové strategie. Byla to podmínka k tomu, abychom mohli čerpat peníze. A hle, z těch vyjmenovaných staveb tam čtyři prostě nejsou. To znamená, pokud je bude chtít vláda podpořit, tak je třeba říct, že to bude z národních zdrojů, a nebude to z těch zdrojů, které jsou v druhém období.

Když si tak pěkně říkají kolegové v sociální demokracii „přátelé“, tak myslím, že kdyby se přátelé víc zaměřili na územní plán Jihomoravského kraje, tak jsme si tady nemuseli číst, že vláda bude investovat do R52. Prostě nebude. Ne, že by nechtěla, ale domácí úkol přátelé na jižní Moravě nesplnili, nemají platné zásady územního rozvoje kraje. Já jim to nepřeji. Opravdu jim to nepřeji. A říkám, že to je chyba. Ale tím, že se to dá do programového prohlášení vlády, tím se to samozřejmě nezmění. Je to planý slib, který vláda splnit nemůže, pokud Jihomoravský kraj nesplní svůj domácí úkol. Až ho splní, budou to mít platné. V tom okamžiku vláda může i tuto důležitou komunikaci, a vůbec nechci zpochybňovat její důležitost, postavit. Do té doby můžeme dělat jenom přípravné práce.

Pak jsou věci, které tam úplně chybí. Měli jsme mimořádnou schůzi kvůli služebnímu zákonu. Já bych předpokládal, že ti, kteří pro něj tak horují, a já patřím mezi ně, protože si opravdu myslím, že to potřebujeme, ne že to chtějí bruselští úředníci, ale že to potřebujeme my sami, že se podle toho budou chovat.

Dočetl jsem se v novinách, že máme nového šéfa FAÚ. Nevím, kdo to rozhodl. Respektive vím, kdo to rozhodl, ale nevím na základě jakých kritérií kromě vlastní úvahy. A to mi tam chybí. Že bychom FAÚ měli dostat pod parlamentní kontrolu. Myslím si, že je to důležitá věc, o které ovšem není ani zmínka. Ani v koaliční smlouvě, ani v programovém prohlášení. Takže my říkáme, že nám tam chybí, a věříme, že na tom se můžeme dohodnout. Minule jsme byli koalice, vy jste byli opozice, teď je to v podstatě naopak. Myslím si, že tajné služby mají být pod parlamentní kontrolou, a to všechny. Dokonce u některých je ze zákona, že předsedou toho kontrolního orgánu musí být člen opozice.

Tak možná toho Godota v podobě služebního zákona byste mohli ještě chvilku počkat, nemuseli byste dělat překotné kroky, protože máme zákon o služebním poměru. Paní ministryně spravedlnosti evidentně říká, že ona bude rozhodovat, jestli a kdy budou nějaké personální změny, a řekla, že chce mít všechno pod kontrolou. Ale to prostě není možné. Buď dáme někomu pravomoc, třeba tomu vrchnímu úředníkovi, kterého vy chcete, nebo těm státním tajemníkům, ale pak už to nebude mít pod kontrolou. Budou to mít pod kontrolou ti, kterým to patří. A v tom služebním poměru je to už dneska. Vzpomeňme si na spory, když říkal policejní president, už nevím, jestli je ve funkci nebo není, říkal: mně ministr Pecina nařizoval a chtěl po mně personální změny. Já jsem je odmítl. Říká to správně. Ministr může možná navrhovat, ale nemůže to mít pod kontrolou. Pod kontrolou to má ten, komu tu pravomoc dáme.

A pak možná pro pobavení. Nevím, jak nebo kdo udělal jazykovou korekturu té koaliční smlouvy. Byl jsem opravdu fascinován neustálým výskytem slova podpora, podpoříme, chceme podpořit a podobně. Tak jsem si to spočítal. Milé kolegyně, milí kolegové, já myslím, že vám budeme říkat vláda slibů a podpory. Máte tam celkem 114krát v obsahové části slova „podpora“ či „podpoříme“. Pokud je to jenom formální, že říkáte: My vás v tom podporujeme, děláte to dobře, tak nás to moc stát nebude. Já předpokládám, že skoro za každým slovem „podpoříme“ si můžeme představit buď dotační titul, daňovou úlevu nebo něco takového, tak nás to bude stát hodně.

A to vám nepočítám sedmkrát slovo podpora, podpoříme v politické části o koaliční spolupráci. To tedy fakt nevím, proč to máme u programového prohlášení, ale rozumím, že se zavazujete, že budete podporovat vládu. My jsme to ostatně dělali taky, já to určitě kritizovat nebudu. Takže těch sedm jsem vám odpočet. Zůstává těch 114. A věřte, že vám budeme bedlivě počítat, kolik z těch 114 slibů jste splnili, a jak jste je podpořili. Jestli jenom verbálně nebo nějakým konkrétním činem, nebo i finančně.

To jsou ty hlavní důvody, proč budeme hlasovat proti. Na rozdíl od záložních hlasů nebudeme odcházet ze sněmovny, ani se nezdržíme. Podle mě nic takového není, přestože nějaký klub to může říkat. Budeme jasně hlasovat buď pro, nebo proti návrhu.

A na druhé straně, říkal to i náš pan předseda. Já myslím, že jsme uměli najít body, na kterých je shoda. U takových konkrétních návrhů zákonů je budeme skutečně bedlivě posuzovat. Pokud zjistíme, že stojí za podporu, tak je určitě podpoříme. Doufám, že i naše pozměňovací návrhy budete posuzovat stejně, a ne že je automaticky hodíte do koše.