Změna rozpočtového určení daní vezme Praze dvě miliardy, většina měst si polepší

Návrh ministerstva financí na změnu rozpočtového určení daní (RUD) je zatím v připomínkovém řízení a už zavání dalším koaličním rozporem. Změnu v přerozdělování daní městům a obcím prosazuje šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík s tím, že to dosavadní bylo nespravedlivé. Přilepšit by si tak měly všechny vesnice i města kromě čtyř největších - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Dohromady přijdou o pět miliard korun.

„V případě hlavního města Prahy jsou výstupem propočtu pouze sdílené daně, které dostává Praha jako obec. Nejsou tedy započteny sdílené daně, které Praha získává jako kraj,“ zdůrazňuje se v návrhu ministerstva financí. Podle koaliční smlouvy by měl návrh vejít v platnost v roce 2013, ale jestli projde v nynější podobě, ještě není jisté.

Podle současného propočtu má Praha dostávat bezmála 37 miliard korun, nové rozpočtové určení daní by jí ubralo 2,2 miliardy, takže by se musela spokojit s 34,7 miliardy.

Brno by mělo přijít o 924 miliónů, takže mu zbude 5,7 miliardy korun. Ostravě by mělo být přiřknuto 4,5 miliardy korun, tedy o 912 miliónů korun méně než při současném rozpočtovém určení. Plzni klesnou příjmy o 906 miliónů ze tří miliard na 2,1 miliardy.

Všechna čtyři města spojuje ještě jedno unikum - ve všech vládne tzv. velká koalice, tedy občanští demokraté se sociálními.Hrozí změny další vládní krizí?

Změna rozpočtového určení daní se nelíbí právě části ODS, byť je zanesena do koaliční smlouvy. Reforma je klíčová pro šéfa Starostů a nezávislých a předsedu jejich společného poslaneckého klubu s TOP 09 Gazdíka. Podle něj by vláda bez změny RUD nemohla pokračovat.

Proti němu se staví šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, podle nějž není v koaliční smlouvě jasně stanoveno, že by se obce měly obohatit na úkor největších měst. Podle něj je třeba najít náhradní zdroje.

V první řadě navrhuje čerpat další dotační tituly z národních zdrojů, podle druhé varianty by šlo najít zdroje z provozních výdajů státu, v dalším případě by se prý mohly snížit daňové příjmy krajů a jako čtvrté řešení nabízí Stanjura zvýšit celkový podíl měst a obcí na sdílených daních. O všech variantách však budou o víkendu jednat starostové a primátoři ODS. Občanští demokraté argumentují především tím, že peněz velkých měst využívají i lidé, kteří do nich přijíždějí za prací.Jak si polepší obce?

Ostatních 6 242 měst a obcí si má podle návrhu ministerstva financí polepšit, což se týká celkem 8,5 miliónu občanů ČR. Přepočet, kolik z daní vyjde na každého obyvatele, se však od obce k obci liší. Podle jednoduchého propočtu by měla průměrná česká obec čítat kolem 1 680 obyvatel (většina obcí v ČR má ale méně než tisíc obyvatel). Takovou obcí je například Loděnice na Berounsku, kde žije 1 684 lidí. Při současném systému RUD dostává Loděnice 11 miliónů korun, v budoucnu by ale mohla získávat až 15,6 miliónu. Příjem na hlavu by se měl zvýšit o téměř tři tisíce z 6 500 korun na 9 300.

Nejčastěji obce v ČR nedosahují ani počtu 500 obyvatel. Jako model může sloužit Podkopná Lhota na Zlínsku, kde je registrováno 309 lidí. Přepočet na hlavu se jim může zvýšit z 6 800 na 8 300 korun, v celkovém úhrnu pak z 2,1 na 2,5 miliónu.Obyvatelé nejmenších obcí si polepší o tisícovku

Nedaleko leží známý městys Vizovice, obec s rozšířenou působností čítající 4 661 obyvatel. Příjem z daní by se zde měl zvýšit z 31 miliónů na 44. Na každého obyvatele dosud vycházelo 6 700 koruny, po schválení změn by to mělo být 9 500.

Nejmenší české obce Vysoká Lhota na Pelhřimovsku a Čilá na Rokycansku, které podle propočtu MF čítají shodně po 22 obyvatelích, si polepší zhruba o tisícikorunu na občana. Vysoké Lhotě se zvýší příjem z 274 000 na 304 000, takže na každého obyvatele vyjde 13 800 namísto dosavadních 12 500 koruny. V případě Čilé stoupne příjem z daní z 220 000 na 246 000 korun, tedy z 10 000 na 11 200 korun na hlavu.

Co se týče přepočtu na hlavu na obyvatele největších měst, nejvíce utrpí Plzeňané, kterým se příjem sníží o pět tisíc korun ze 17 900 na 12 600 koruny. Výnos na každého Ostravana klesne ze 17 900 na 14 900 koruny, v případě Brňanů se příjem sníží ze 17 900 na 15 400 a u Pražanů se jedná o pokles z 29 600 na 27 800 korun.Modrava má mít 79 tisíc na hlavu

Některé obce ovšem mají výnos na obyvatele mnohem vyšší než ostatní. Rekordmanem je zřejmě 55hlavá Modrava na Klatovsku, kde se celkový příjem má zvednout ze čtyř miliónů na 4,3 miliónu. Na každého občana zde vycházelo dosud 73 100 korun, po změně určení daní by to mělo být až 79 000 korun.

Poměrně vysoké příjmy mají také Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. Na každého ze 71 obyvatel zde vychází 49 600 koruny a polepšit si mají ještě o pět tisíc. Současný příjem činí 3,5 miliónu, po změnách by to mělo být 3,8 miliónu korun.

S nynějším stavem mohou být spokojení také obyvatelé Prášil na Klatovsku, kde připadá na občana 38 600 korun a po změnách má příjem stoupnout na 42 300 korun. Celkově se má příjem zvýšit z šesti miliónů na 6,6 miliónu korun. Obce s takto vysokými přepočty na hlavu jsou ale výjimkou, v průměru se výnos na jednoho obyvatele pohybuje kolem 10 000 korun.

« zpět na přehled