Události, komentáře: Koronavirus, vládní pomoc ekonomice v číslech

21. 4. 2020; ČT 24
  
Na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) poputuje celkem 1,19 bilionu korun. Z toho přímá podpora je 216 miliard a záruky na úvěry přes 951 miliard korun. Do sumy jsou podle ministryně započítány také různé daňové odklady a záruční schémata. Částku i opatření ministerstva financí zpochybnil předseda poslaneckého klubu a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura v úterním pořadu České televize Události, komentáře, kde společně s ministryní financí vystoupil.
  
  
Zbyněk Stanjura: Podpůrné programy nefungují
 
Jsou to úplně fantasmagorická čísla. Podpůrné programy nefungují, zejména malí podnikatelé si stěžují, že jejich žádosti jsou zamítány,“ reagoval na prohlášení ministryně šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Máme tu velké tiskové konference, kde se házejí miliardy sem a tam, ale nic se k lidem nedostane,“ dodal.
 
Opoziční občanští demokraté v úterý navrhli kvůli dlouhodobým dopadům koronavirové epidemie na ekonomiku odložit platby daně z přidané hodnoty do konce ledna příštího roku, snížit sociální odvody a všechny služby zařadit mezi plátce nižší – desetiprocentní – sazby DPH.
 
 
Přepis rozhovoru:
 
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Poslední vývoj epidemie přinesl o něco méně příznivá čísla než v předchozích dnech. Dnes do 18 hodin stoupl počet případů nákazy v Česku bezmála na 7000, každý čtvrtý pacient se už uzdravil. V souvislosti s koronavirem dosud zemřelo 201 lidí. Graf s denními přírůstky nakažených ukazuje, že jejich počet se včera po čtyřech dnech poprvé zvýšil rychleji, a to o 154. Růst nastal navzdory podprůměrnému množství testů. Trend by mohl souviset s uvolněním pravidel o Velikonocích, jasněji ale bude až v druhé polovině tohoto týdne. Ve světě je dnešní poměr následující - počet případů od začátku šíření nemoci přesáhl 2,5 milionu, už přes 686 000 pacientů se ale úspěšně zotavilo. Obětí s covidem-19 je skoro 176 000. Nejhorší situace zůstává ve Spojených státech, skoro 805 000 případů a 44 000 obětí. Z našich sousedů eviduje za celou dobu nejvíc nakažených Německo, 148 000. Rakousko necelých 15 000, a právě tato země na začátku května otevře obchodní centra, o 2 týdny později pak i restaurace. Slovensko od zítřka plošně otevírá menší prodejny, vnější sportoviště a trhoviště, autobazary a autosalony. Premiér ani ostatní členové vlády za hnutí ANO nechtějí dál prodlužovat nouzový stav. Andrej Babiš v televizi Prima řekl, že k tomu není důvod, přestože dosud vláda jeho prodloužení podporovala. Nouzový stav zatím platí v Česku do konce dubna. O jeho další setrvání žádal zejména předseda ČSSD Jan Hamáček, který vede ústřední krizový štáb. Argumentoval hlavně snazšími centrálními nákupy ochranných prostředků. Vláda bude téma řešit ve čtvrtek.
 
Jan HAMÁČEK, předseda ústředního krizového štábu a ministr vnitra /ČSSD/:
Pokud si pan premiér nepřeje pokračování nouzového stavu, nemá smysl o prodloužení žádat. Zadám na Ministerstvu vnitra pokyny k přípravě ukončení centrální distribuce ochranných pomůcek k 30. dubnu s tím, že se od 1. května budeme řídit všichni standardním postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek a kompetenčního zákona.
 
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Sněmovna se sešla, aby rozhodovala o zákonech, které na epidemii reagují. Na programu má hlasování o senátních vetech i úplně nové předlohy. Už dnes poslanci schválili vyšší ošetřovné pro rodiče, kteří kvůli zavřeným školám zůstali doma s dětmi. Zpětně od dubna má vzrůst ze 60 na 80 % denního vyměřovacího základu. Peníze mají nově dostat taky lidé, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Opoziční politici připomněli, že podobnou úpravu navrhovali už před měsícem.
 
Ivan BARTOŠ, předseda strany /Piráti/:
Dnes s velkou slávou poslanci vládní koalice dotlačí na výbor návrh a od té doby už je to všechno vyřešený, my jsme věděli, jsme to chtěli. A ještě se tady budete bít do prsou, jak se to dneska vyřešilo. Věc, která mohla být řešena před měsícem.
 
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Když se nerozhodujeme na základě dat, tak opozice křičí: rozhodujete se bez dat. Když se rozhodujeme na základě dat, tak křičíte: už to mělo být dávno. Tak co si má člověk vybrat? Asi nikdy nic. My jsme slíbili, že když budou školy zavřené více jak měsíc, tak vyšší ošetřovné navrhneme. To jsme udělali.
 
Michal KUBAL, moderátor:
V Událostech, komentářích teď Alena Schillerová, ministryně financí, a Zbyněk Stanjura, první místopředseda ODS. Dobrý večer.
 
Zbyněk STANJURA, 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu /ODS/:
Dobrý večer.
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Dobrý večer.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Paní ministryně, pojďme nejdřív k té aktuální zprávě o nouzovém stavu, já ocituju z dopisu, který odeslal první místopředseda vlády premiéru Andrej Babišovi, ve kterém píše: „Mají-li být pozitivní výsledky dosavadního enormního úsilí směřující k eliminaci pandemie nemoci cvovid-19 zachovány, respektive zmnoženy, je zcela nezbytné nouzový stav prodloužit.“ Vy s tím nesouhlasíte?
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
My jsme o tom dneska debatovali na úrovni ministrů nebo členů vlády za hnutí ANO. Já budu-li upřímná, tak já pro to nevidím žádný důvod a toto stanovisko jsem i písemně zpracovala panu premiérovi. Budu ho takto zastávat na vládě, kdy o tom vláda bude jednat ve čtvrtek. Ale samozřejmě budu naslouchat i názorům koaličního partnera. Nicméně prostě ty argumenty, co se týkají snazších nákupů, snazší realizace veřejných zakázek padají. My dneska máme ustanovení i speciální v zákoně o veřejných zakázkách, jak vysvětlovala paní ministryně Dostálová, tím se můžeme řídit. A další máme zdravotní zákon, můžeme přijímat opatření podle zdravotního zákona. Já prostě si myslím, že už je čas, můj názor zatím říkám, je to názor jednoho člena vlády, nouzový stav opustit.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Dneska to bylo zasedání členů za hnutí ANO, to znamená 10 lidí, v ČSSD ta má 5 členů, tak se zdá, že to hlasování by asi mělo být poměrně jednoznačné.
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Já myslím, že jsme koaliční vláda, vidím teď, že řekla bych, že tady v tom krizovém období ta koaliční vláda drží možná mnohem lépe při sobě, než držela před tím, takže určitě bychom měli vyslechnout argumenty. Ale každý hlasujme za sebe a podle svého svědomí. Já mluvím teď sama sebe.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Minimálně, co se zdá z té dnešní veřejné přestřelky, jak se zdá, že zase úplně soudržné to není, každopádně nějaké rozdíly tam určitě budou. Pane Stanjuro, vy osobně byl byste pro toho prodloužení nouzového stavu za 30. duben?
 
Zbyněk STANJURA, 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu /ODS/:
Určitě ne. My jsme to dneska oznámili na tiskové konferenci po jednání našeho poslaneckého klubu. Já myslím, že to je dobrá zpráva, pokud nouzový stav skončí 30. dubna. Chci jenom připomenout, že jsme jako obvykle měli pravdu v těchto týdnech, protože vláda v čele s Andrejem Babišem, včetně paní ministryně ještě před 14 dny žádala Poslaneckou sněmovnu o prodloužení do 11. května. My jsme navrhli a prosadili, aby to bylo do konce dubna jako nějaký kompromis mezi představou opozice a vlády, a teď se ukazuje, že ten kompromis by mohl být funkční a že by skutečně 30. dubna ten nouzový stav mohl skončit. Pokud to tak bude, tak je to dobrá zpráva pro občany České republiky.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Co se týče toho návrhu na změnu zákona o zadávání zakázek, teď jsme slyšeli, že vlastně už to není zapotřebí. Souhlasíte s tím, že je prakticky možné nakupovat v tomto stavu nebo řekněme bez nouzového stavu tak, aby skutečně zdravotníci a lidé v první linii měli všechno, co potřebují?
 
Zbyněk STANJURA, 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ano souhlasím, existují právní názory, které říkají, že to je možné už podle stávajícího zákona. My jsme navíc připravili jednoduchou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, pokud by se přiklonila třeba většina k tomu, že to podle stávajícího zákona není, a ta jednoduchá novela spočívá v tom, že by se přidal paragraf, že v období pandemie se dají dělat ty centrální nákupy bez standardních výběrových řízení, takže ano, určitě se to dá řešit bez nouzového stavu.
 
 
Michal KUBAL, moderátor:
Pojďme teď k tématům, která jsou řekněme, bližší vašemu portfoliu. Paní ministryně, vláda se chlubí tím, jaké programy všechny schválila, ale kolik peněz lidi fyzicky už dostali a kolik bylo zamítnuto?
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Já jsem to dneska nechala spočítat, úplně veškerou pomoc, kterou vláda už vlastně napumpovala do ekonomiky, a je to 1,2 bilionu korun, což odpovídá 20,7 % HDP. A řadí nás to mezi země, které nejvíc podporují ekonomiku z pohledu prostě jednotlivých zemí Evropské unie...
 
Michal KUBAL, moderátor:
Říkala jste jednoho bilionu korun...
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Ano, 1,2 bilionu korun.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Co do toho všechno počítáte?
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
A zahrnuji to toho jak přímou podporu, to znamená opatření na příjmové straně, za chvíli to vydám na sítích a všude tu tabulku, jsou to opatření na příjmové straně, opatření na výdajové straně, různé daňové odklady a samozřejmě i záruční schémata.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Opozice uvádí, že zamítnuto z těch prvních programů COVD bylo 87 % žádostí. Kolik z toho 1,2 bilionu korun viděli skutečně lidé, řekněme, v ulicích, lidé, kteří ty peníze opravdu potřebují? Fyzicky, kolik dostali peněz od vlády?
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
COVID II odpovídá zhruba částce 20 miliard, které jsou poskytnuty na tyto úvěry, ale co je podstatné - my jsme dnes rozpočtový výbor, před chvílí jsem se vrátila, doporučil naprosto, bych řekla, unikátní zákon zatím v historii České republiky, a to je zákon o státní záruce, díky kterému půjde na provozní úvěry zejména malých a středních firem, zejména těch firem od nuly do 250 zaměstnanců, a pak ještě od 250 do 500 za určitých jiných podmínek, půjde 600 miliard prostřednictvím komerčních bank. Takže to si myslím, že bude zatím nejmasivnější podpora, která vlastně v této oblasti záručních schémat bude poskytnuta. A my poskytneme devadesátiprocentní ručení státu na úvěry provozní do 50 000 000, to znamená do výše 45 mil. budeme ručit u malých a středních firem, o ty nám jde především, ty jsou nejzranitelnější. A 80 % při úvěru 50 milionů, to zná 40 milionů Kč u firem od 250 do 500 zaměstnanců. A ta portfoliová záruka bude do výše 25 %.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Paní ministryně, trošku se míjíme v odpovědi na tu otázku, míjíme se zejména gramaticky. Já jsem se ptal, kolik lidí už dostalo, vy mi odpovídáte, jaké programy byly schváleny a co všechno poskytnete v budoucnosti. Ptám se, kolik už lidi skutečně těch peněz mají? Jsme 40 dnů od chvíle, kdy vláda vyhlásila nouzový stav, kolik peněz lidé dostali?
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Jestli se chcete bavit o přímé podpoře, tak opatření na příjmové straně dělají asi 3,9 % HDP, je to 216,1 miliardy. Opatření na výdajové straně dělají 117,7 miliardy, je to odklady odvodů a daní je 0,4 % HDP, asi 22,2 miliardy a pak jsou ta záruční schémata, která prezentují 17,2 miliardy HDP a bude to 951,5 miliardy. A to je to 1,2 bilionu.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Pane Stanjuro, ano, smějete se... Jaký je váš komentář k těmto číslům?
 
Zbyněk STANJURA, 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu /ODS/:
To jsou úplně fantasmagorická čísla, 1,2 bilionu korun. Tak COVID I byl vyhlášen v březnu, 4 dny fungoval od 16.do 20. března, bylo podáno 3200 žádostí, do dneška byla vyhodnocena pouhá polovina, to znamená 1600. A z toho 1400 bylo zamítnuto. Takže z 3200 po 40 dnech nebo 30 dnech od spuštění programu bylo schváleno 200 žádostí, což je méně než 10 % v hodnotě jedné miliardy. COVID II, o kterém mluvila paní ministryně, zase krásná čísla, ale realita je úplně jiná. 5900 žádostí během 40 hodin, kdy ten program byl otevřen, do dneška byly zpracovány asi 4 % těch žádostí. 253 slovy z 5900. Pokud to bude tímto tempem banka posuzovat, tak bude ty žádosti posuzovat 1,5 roku. A za ten 1,5 roku budeme pořád poslouchat, že vláda poskytla někde 1,2 bilionu korun. Tak to jsou imaginární čísla. Ty programy zejména MPO vůbec nefungují, nedoputují k těm firmám, zejména malí podnikatelé si stěžují, že vůbec nejsou schopni na ně dosáhnout, že jsou z formálních a byrokratických důvodů vraceny a odmítány jejich žádosti. To je realita těchto dnů. Žádných 170 miliard na výdajové straně, kdo těch 170 miliard dostal? Nikdo. To jsou zatím, to jsou pouze jednotky miliard. A říkám pouze, je to hrozně málo.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Vy jste dneska vydali tiskové prohlášení, které má titulek: Vláda zabíjí ekonomiku. Slyšeli jsme to koneckonců v úvodu pořadu od vašeho předsedy. Neměla by vláda hlídat peníze, přece jenom jako prověřovat, komu ty peníze poskytuje a podobně?
 
Zbyněk STANJURA, 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu /ODS/:
To určitě ne. Tady musí existovat nějaká důvěra. Pokud jsme prosadili a vláda si osvojila náš nápad, že máme dát kompenzaci jednotlivým živnostníkům, neboli OSVČ, já jenom připomínám, že ten původní návrh byl absolutně špatný a pak byl přepracován do lepších parametrů, tak stojí to na čestném prohlášení. Ta naše státní správa je posedlá nějakým dokazováním, prokazováním, všichni jsou podezřelí, pořád někoho zkoumáme. Samozřejmě pokud někdo uvede nepravdivé údaje, tak se nakonec na to přijde a ty peníze bude muset vrátit a bude mít sankce. To je samozřejmě logické. Ale naprostá většina podnikatelů a zaměstnavatelů, kteří potřebují tu pomoc, jsou poctiví, nikdy státu nic nedlužili, v okamžiku, kdy stát vypnul trh ze dne na den, vlastně znemožnil jejich podnikání, tak je přece logické, že jim musí dát peníze na to, aby aspoň přežili, než se ekonomika vrátí do normálních kolejí a oni budou moci znovu podnikat a dál nabízet své produkty a své služby svým zákazníkům. Takže ta pomoc, máme tady propagandu, velké tiskové konference vlády, kde se házejí biliony a stovky miliard, ale realita je úplně jiná, stačí, když se těch podnikatelů zeptáte.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Paní ministryně, ptáte se těch podnikatelů a dostáváte zpátky odpověď? A ještě tedy poprosím o reakci na ta číslo 4 % a 10 % poskytnutých úvěrů z těch slíbených miliard, které šly do COVID I a II.
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Víte co, COVID I byl zásadní, bylo to rychlé, bylo to během asi pár dnů po vypuknutí pandemie. Podle mě zásadní chyba byla ta, že ten úvěr byl koncipován jako bezúročný, protože tím pádem samozřejmě přitáhl celou řadu žadatelů, kteří na to logicky nemohli dosáhnout. Procesovala to ČMZRB, která má omezenou kapacitu, a proto se poučilo MPO u COVID II a už to řešilo prostřednictvím záruk. A nejmasivnější pomoc bude teď COVID III, kde právě budou tyto záruky poskytovány. Já nemohu tato čísla verifikovat, samozřejmě bylo to postaveno na tom, že to dělalo ČMZRB s omezenou kapacitou a že prostě to bylo bezúročné. To byla chyba, toto už bude prostřednictvím komerčních bank to procesováno, COVID III a je to, říkám masivní podpora úvěrů 600 miliard. Co se týče kompenzačního bonusu, tak já si myslím, že jsme zareagovali strašně rychle, že v podstatě kompenzační bonus jede, jako nakonec to potvrdil pan předseda dneska na i rozpočtovém výboru, peníze jsou prostě zasílány žádosti do dvou tří dnů, jsou zasílány peníze. Já dostávám denně 1000 mailů, já je poctivě vyhodnocuju se svými lidmi, dáváme si prostě na stranu ty různé předměty a z toho čerpáme. A mohu vás ubezpečit, že dostávám celou řadu mailů, které toto potvrzují, že kompenzační bonus prostě funguje. Dneska jsme rozhodli, na rozpočtovém výboru bylo doporučeno pokračování kompenzačního bonusu i po 30. dubnu za stejných podmínek, stejné čestné prohlášení, nebude se tam v podstatě nic zkoumat. Je pravda ta, že pokud by tam někdo uvázl v síti, tak se to, dejme tomu, s nějakým ročním zpožděním zjistí, ale žádné masivní kontroly tohoto typu se nekonají. Čili jakékoliv podmínky tam dáte, tak v podstatě zpomalíte tuto podporu. Máme Antivirus, my se snažíme udržet zaměstnanost, to byly ty nejmasivnější, nejpalčivější problémy. Teď se řeší eseróčka, tento týden projedná MMR program na podporu jednočlenných eseróček, dohody, dohodáři, dnes bylo rozhodnuto v rámci pozměňovacího návrhu pana poslance Sklenáka a paní poslankyně Pastuchové o poskytnutí ošetřovného. Ošetřovné obecně jsme navýšili na 80 % zpětně. A po bitvě je každý generál. Prostě děláme to za pochodu, děláme to, co je nejdůležitější. OSVČ nemají jenom tuto podporu, mají ošetřovné, které jim vyplácejí živnostenské úřady, je to 424 Kč denně pro děti od 0 do 13 let, což je 13 000 měsíčně, mají prázdniny na sociální a zdravotní na 6 měsíců, odpustíme jim to minimální, to je 5× …tisíc, děláme skutečně, co můžeme, a budeme pomáhat dál. Ale děláme to tak, aby prostě ta nejmasivnější skupina stala okamžitě podporu a pokračovali jsme k těm dalším skupinám. A kromě toho samozřejmě musíme zavést tady tuto masivní podporu ekonomiky v úvěrové oblasti. Takže já si prostě myslím, že za daných okolností, kdy se ta situace měnila a mění ze dne na den, tak skutečně prostě ta vláda dělá maximum a mí kolegové všichni také.
 
 
Michal KUBAL, moderátor:
Já si v každém případě troufnu trošku polemizovat s tím, že už je po bitvě. Myslím si, že spousta lidí v této zemi má pocit, že jsou uprostřed války a že ta válka je poměrně drsná směrem k nim. Pane předsedo, vy navrhujete plošné úlevy, například na DPH, nižší sociální odvody. Je tohle ta cesta, kterou by podle vás vláda měla jít? To znamená, tímto způsobem vlastně pomoci všem?
 
Zbyněk STANJURA, 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu /ODS/:
Samozřejmě, že ano. A my nejsme po bitvě generál, my jsme to všechno navrhovali, před měsícem jsme navrhli 80 % ošetřovného, to bylo ještě před tou bitvou. Vládní poslanci to odmítli, dneska slavně se k tomu vrátili. Před 14 dny jsme navrhovali paní ministryni, aby ten bonus pro živnostníky trval po celou dobu, kdy budou vládní opatření, zase to před 14 dny odmítli, teď se to bude řešit znova. Takže oni naše návrhy nejdřív odmítnou, pak je přepíšou, dají tam tabulku místo opozice ministerstvo financí a tváří se, že něco nového vymysleli. Tak to není po bitvě generál. A když se vrátíme k těm číslům, tak paní ministryně vlastně není schopna rozporovat ta čísla, jak ty COVID špatně fungují a k těm podnikatelům to vůbec nedojde. Nicméně po tom měsíci jsme zjistili právě od našich podnikatelů, že hrozí druhotná platební neschopnost. To znamená, že a už jsou zasaženy i ty firmy, které sice mohou podnikat, ale mají sníženou poptávku, nemají komu prodávat své produkty. Oni buď budou platit státu, nebudou platit svým zaměstnancům, případně svým dodavatelům. A my si myslíme, že ta platební neschopnost je velmi riziková, proto jsme navrhli, aby čtvrtletní plátci DPH mohli za první čtvrtletí a druhé čtvrtletí to zaplatit s půlročním odkladem toto DPH, a stejně tak u měsíčních plátců od března do června, že by to mohli zaplatit až do konce letošního roku. Ten stát by o ty peníze nepřišel. Dostal by je později a firmy by je měly k dispozici pro to, aby platily svým dodavatelům a nevznikla ta neschopnost. Za druhé je jasné, že dojde bohužel k úbytku pracovních míst a zaměstnavatelé budou velmi opatrní, aby vytvářeli nová pracovní míst. Tak my navrhujeme, abychom zlevnili cenu práce, to znamená, abychom o 2procentní body zlevnili sociální pojištění pro zaměstnavatele. A současně ekonomický nástroj, aby zaměstnavatelé mohli více využívat částečné neboli zkrácené úvazky. To znamená za každé zkrácení o jednu hodinu čtvrt procentního bodu. To znamená, pokud zaměstnavatel například vytvoří 2 částečné úvazky po čtyřech hodinách, aby na každý platil ještě o 2 procentní body méně. Současně navrhujeme, aby u těch dohod o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, aby se o 50 % zvedly ty zákonné limity, protože pro ty, kteří neseženou hlavní pracovní poměr nebo z různých důvodů nemohou mít hlavně pracovní poměr, aby mohli uzavřít dohodu o provedení práce v rozsahu až 450 hodin ročně s limitem 15 tisíc bez odvodů a u té dohody pro pracovní činnost zhruba 50 % na 4,5 tisíce. A co je důležité, musí nadále investovat veřejný sektor. A my navrhujeme, aby vláda uvolnila 10,5 miliardy, ty poslala našim obcím a městům podle jednoduchého klíče, za každého obyvatele 1 000 Kč, aby starostové a zastupitelstva mohli ty peníze investovat do obnovy a údržby majetku ve své obci, případně do investice ve svých obcích. Tady je velmi pravděpodobné, že to budou menší zakázky, že na to dosáhnou i místní živnostníci a je to podpora právě zakázek pro ty živnostníky v jednotlivých městech. A ještě navrhujeme zhruba 4,5 miliardy pro kraje na silnice druhé a třetí třídy a současně na projekty, které už podaly na cyklostezky a podobné věci. Ale ještě jedna věc, která je velmi nebezpečná, když členové vlády tak veřejně říkají své plány, například paní ministryně říkala, že by ráda navrhla zrušení daně z nabytí nemovitosti, což my podporujeme, protože už to 2 roky neúspěšně prosazujeme, ale vláda se zatím nerozhodla. Co to vlastně znamená pro ten realitní trh? Všechny obchody jsou zastaveny logicky, protože všichni čekají, pokud by to prošlo, tak by ušetřili 4 %. Tím pádem ty obchody se odkládají a zase ta ekonomika má další ránu. Takže já bych poprosil paní ministryni, aby ten návrh buď vláda rychle schválila, což je samozřejmě mnohem lepší varianta, anebo rychle odmítla, aby všichni věděli, na čem budou, aby tímhle vlastně prohlášením člena vlády, aby nestály obchody třeba v jiné oblasti. A takových návrhů máme celou řadu. A myslíme si, že je třeba myslet i na příští měsíce. A určitě třeba druhotná platební neschopnost nebo nedostatek pracovních míst jsou věci, které budeme muset řešit a ty naše nástroje podle nás povedou k tomu, abychom tu situaci ulehčili.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Paní ministryně, pojďme ke dvěma věcem, řekněme, nejzásadnějším, nejplošnějším, třeba odklady DPH, nižší sociální odvody, podpora částečných úvazků. To je pro vás cesta, kterou byste se vydali?
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Děkuju moc, že jste mi dal otázku, že nemusím naskakovat na tu rétoriku, kdo co, to není vůbec podstatné. Podstatné je dělat pro lidi ty nejlepší věci. Návrhy, které tady prezentoval pan předseda Stanjura, jsou plošné. A my zatím děláme návrhy, které jsou nejvíce budou cílit na ty nejzranitelnější a nejpotřebnější. Když odložíte... DPH je daň, která je spojená s výkonem, jestliže výkon nemáte, tak nemáte žádné DPH, když to řeknu velmi zjednodušeně. To znamená, my odložíme DPH, ale v podstatě pomůžeme plošně i těm, kteří normálně podnikají a normálně vytváří obraty. Takže to si prostě myslím, že není správná cesta. Co se týče sociálního a zdravotního, ulevili jsme těm nejpotřebnějším - to jsou osoby samostatně výdělečně činné. A udělali jsme celou řadu dalších daňových opatření, prominula jsem zálohy na základě mandátu vlády, které byly k 15. červnu. Odložili jsme většinu daňových povinností, prominula jsem všechny sankce spojené prostě se správními poplatky, s pokutami, finanční správa promíjí ve 100 % příslušenství, které souvisí s koronavirem a tak dále. To znamená, to jsou pro mě cílená opatření. Jinak, co se týče těch dalších věcí, my jsme dnes měli jednání, videokonferenci, pan premiér a vybraní ministři se Svazem měst a obcí, bavili jsme se o podpoře investičních, zejména v malých obcí, které v podstatě mají příjmy. Bavili jsme se o případném propadu příjmu, aby se nezastavily investiční akce, je to velmi důležité, těm malým prostě budeme se snažit pomáhat dalšími programy, které vypíše především MMR, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství. Čili to jsou všechno věci, budeme se bavit samozřejmě i s kraji. To jsou všechno důležité věci. Co se týče těch návrhů, které se týkají daně z nabytí, tak já jsem to nevzdala, ono ten návrh je ještě spojen s tím, že já chci současně zrušit jednu nesystémovou výjimku, a to je odečet úroků z úvěru pro nové smlouvy. To znamená spojit to s tím, že ti, co platili daň, tak si prostě budou uplatňovat dál ty úroky až 20, 30 let, jak mají smlouvy, ale ti, co tu daň by už neplatili, tak by si na nové smlouvy toto neuplatňovali, já to chci spojit, je to celá řada nesystémových výjimek, které v těchto dvou zákonech existují. Co se týče zmrznutí realitního trhu. Já jsem jasně řekla, že by se to... Dopadlo by to už na transakce, které byly, nebo na vklady, které by učiněny v prosinci roku 19. Podání lhůty, pro podání daňového přiznání a splatnost byla 31. března. Já jsem to na základě mandátu vlády odložila do 31. srpna. Na ty všechny by to dopadlo, kdo měl zaplaceno, tak se to bude vracet. Samozřejmě chce to jakousi koaliční dohodu, protože není, této dohody jsme ještě nedosáhli, ale já udělám všechno pro to, aby prostě tohoto dosaženo bylo. Čili není důvod, aby něco zmrzlo, protože jsem řekla jasně, že by se to prostě prominulo zpětně. A já si myslím, že teď by to ten realitní trh oživilo. A slýchám občas: nahraje to spekulantům, nemovitosti šly dolů, nakoupí spekulanti. Tak říkám: prosazuju ještě časový test z pěti na 15 let na daň z příjmu.
 
Michal KUBAL, moderátor:
Dámo a pane, děkuji a samozřejmě budeme sledovat, jak to nakonec všechno dopadne, protože tohle jsou věci, které se dotknou nás všech. Děkuji, přeji hezký večer.
 
Zbyněk STANJURA, 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu /ODS/:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.
 
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/:
Ano, děkuji taky za pozvání.
  

Celý rozhovor je možné zhlédnout on-line na iVysílání České televize.

   

« zpět na přehled