PRÁVO: Nejmenší vůli k dohodě o služebním zákonu má ministr Dienstbier

2. 8. 2014; Právo

Rozhovor s předsedou poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou na téma jednání o dohodě o služebním zákonu.
  

Jan Martinek, redaktor
Koalice se nakonec rozhodla s opozicí jednat o služebním zákonu. Znamená to, že jste si obstrukcemi, na kterých jste se coby šéf poslanců ODS podílel, ta jednání vyvzdorovali?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Možná jsme si to trochu vyvzdorovali, ale já si myslím, že je to dobře. Dnes jsme ocenili, že tato jednání jsou zahájena, budeme pokračovat v pondělí večer a to bychom měli mluvit o konkrétních návrzích na změny. Kdybych to měl zlehčit, tak zatím se obstruovalo pouhopouhé čtyři hodiny, takže vlastně jsme k těm obstrukcím nemuseli vůbec sáhnout a to je dobře. Jejich cílem nebylo zabránit přijetí služebního zákona, ale dostat vládu k jednacímu stolu, což se povedlo. Její krok bych ocenil.

Jan Martinek, redaktor
První schůzka zástupců všech parlamentních stran právě proběhla. Co se na ní projednalo?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Bavili jsme se pouze o proceduře. Rozhodli jsme se, že pokud bude politická dohoda, tak se ten zákon musí vrátit do druhého čtení.

Jan Martinek, redaktor
Nejvíc vám vadí institut generálního ředitelství. Co ty další připomínky?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Formulovali jsme čtyři výhrady. Za prvé, generální ředitelství je zbytečný úřad, superúřad. Také je úplně zbytečné mít dva typy náměstků, jedny takzvaně politické a další odborné. Model, který funguje v obcích a krajích, kde je starosta a místostarostové, pak tajemník úřadu a vedoucí odborů, klidně může být i na ministerstvech. Každý náměstek by podle nás měl zodpovídat za část agendy ministerstva, a ne jen hlídat ministra. Třetí velmi důležitá věc je prostupnost státní služby. Aby ti, kteří složí zkoušky, budou mít kvalifikační předpoklady a praxi, mohli přijít na vedoucí místa. Pomůže to státní službě jako celku, když přijdou lidé ze soukromého sektoru, akademické sféry, krajských a obecních úřadů… Poslední naše připomínka je, aby plné výhody, které budou úředníci čerpat, měli po čtyřech letech služby, a ne už po třech. Máme plno dalších výhrad, ale ty nejsou tak zásadní jako tyto čtyři.

Jan Martinek, redaktor
Zdá se ale, že koalice z institutu generálního ředitelství ustoupit nechce.

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Zdá se, že pan Dienstbier na tom slepě lpí, ale uvidíme, jednání začnou v pondělí večer a my chceme podrobně probrat, jaké kompetence jsou potřeba. Systematizaci úředních míst by například podle nás mohlo dělat ministerstvo financí, které má stejně zodpovědnost za rozpočet. Úřad vlády by mohl akreditovat fakulty vysokých škol, které budou provádět vzdělávání a zkoušky úředníků. Jiné kompetence, které má mít generální ředitelství, by zase mohly zůstat ministerstvu vnitra. V době, kdy vláda šetří provozní výdaje, nevidíme k něčemu takovému žádný důvod.

Jan Martinek, redaktor
Máte z koalice signály, že byste se mohli dohodnout?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Nechci být osobní, ale zdá se, že nejmenší vůli k dohodám má pan ministr Dienstbier. Z ostatních vystoupení mám pocit, že bude vůle seriózně jednat, vyslechnout si naše argumenty.

Jan Martinek, redaktor
Premiér Bohuslav Sobotka už nabídl, že by funkční období generálního ředitele byly jen tři roky, ne sedm, jak je v původním návrhu. To by vám stačilo?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
To je jen kosmetická změna. Státní správa by byla zabetonovaná ne na čtrnáct, ale na deset let. Není to ústupek ani kompromisní návrh. V tom poslanecko-vládním zákoně je totiž napsáno, že po uplynutí sedmi let se může na místo generálního ředitele hlásit jen jeho zástupce a těch patnáct státních tajemníků, které si předtím vybral první ředitel. A to je ten problém. Kdyby si vláda vybrala tyto úředníky jen na dobu svého vládnutí, tak proti tomu bych v zásadě nic neměl. Vláda má mít možnost vybrat si spolupracovníky.

Jan Martinek, redaktor
Kdyby jednání zkrachovala, začal by od příštího roku platit starý služební zákon, schválený před dvanácti lety. Bylo by to podle vás lepší?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Ten zákon řeší tři, minimálně dva z našich požadavků. Samozřejmě dává větší pravomoci prezidentu republiky, protože podle něj jmenuje generálního ředitele prezident, a ne vláda. Nejsou tam také žádná dlouhá funkční období. My ale vnímáme rizika, ten zákon není dokonalý: vznikl v roce 2002, mezitím se změnilo legislativní okolí. Je úsměvné, když premiér a pan Dienstbier straší, že začne platit tenhle zákon: to my přece víme. Nám by vadilo, kdyby začal platit tento starý zákon, jde ale o to, že ten nový je ještě horší. My usilujeme o to, abychom se domluvili na zákoně, který bude například respektovat to, že máme nový občanský zákoník, moderní legislativu. Chceme, aby zůstalo to, že politickou odpovědnost nesou politici. Dnes, když náměstek nezvládne svůj úkol, tak odchází, většinou pod tlakem, ministr ho vymění. Jak vymění státního tajemníka, když to vůbec nebude v jeho kompetenci? Dnes ministr i této vlády ponese politickou odpovědnost, ale podle toho návrhu zákona nebude moci reálně ten úřad změnit. To je problém.

Jan Martinek, redaktor
Za nezbytný označil institut generálního ředitelství i prezident Miloš Zeman…

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Miloš Zeman byl premiérem v době, kdy ten původní zákon vznikl. Je logické, že když to podporoval před dvanácti lety, podporuje to i dnes. Já to respektuji, my ale máme jiný názor, považujeme to za zbytečný úřad, který má opravdu mimořádné kompetence.

Jan Martinek, redaktor
Poslední dny ve Sněmovně naznačily, že i poslanci ČSSD jsou nahlodaní. Co jste říkal na vystoupení poslance Jandáka, který služební zákon sepsul?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Myslím, že řekl v zásadě pravdu. Možná trochu expresivně, jak to odpovídá jeho naturelu. My v kuloárech s vládními poslanci mluvíme a víme, že z toho nemají žádnou radost. On jen formuloval to, co si myslí mnozí jiní vládní poslanci.

Jan Martinek, redaktor
Nejen události kolem služebního zákona byly dramatické. Sněmovna před pár dny hlasovala dvakrát, protože vládní poslanci „omylem“ schválili snížení daní u pohonných hmot. ODS hlásala, že podá ústavní stížnost. Jak jste s ní daleko?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
S největší pravděpodobností ji podáme, ale ústavní stížnost lze podat až v okamžiku, kdy je zákon skutečně platný. Uvidíme, jak se k tomu postaví Senát. My nechceme dávat k Ústavnímu soudu znění toho zákona, jak to dělávala bývalá opozice, dnes vládní ČSSD. Nám vadí ta procedura. Vzniká tu nebezpečný precedens: pak nemusíme vyčleňovat žádné hodiny na hlasování, vlastně tu nemusí být vůbec žádná vládní většina. My jsme kolegům radili, aby použili normální politické cesty k nápravě: zákon mohl odejít do Senátu, tam má přece vládní ČSSD jasnou většinu. Senátoři mohli ze zákona vyjmout ten pozměňovací návrh pana poslance Urbana, když se jim nelíbil, a poslat nám ho zpátky; ve Sněmovně má ČSSD taky většinu. Dalo se to v klidu vyřešit do čtyř týdnů, ten zákon nehoří. Nevím, proč to řešili takhle na sílu. Možná proto, že někdo ví, že chyboval, tak se to snaží řešit silovým postupem.

Jan Martinek, redaktor
Po tom druhém hlasování vystoupil vicepremiér Andrej Babiš s emotivním proslovem, prohlásil, že parlament je žvanírna, ve které nechce být. Souhlasíte?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Právě proto máme tři moci, soudní, výkonnou a zákonodárnou. Ve výkonné je to více o rozhodování a parlament je založen na debatě, to je jeho podstata. Mně to přišlo jako předvolební příprava, takový populární až populistický výrok. Nicméně když to říká vicepremiér vládní koalice, která tento postup zvolila, a my jsme strávili dva dny v parlamentu tím, že oni ohýbali pravidla, tak mi přijde úsměvné, když říká, že se na to nedá dívat. Někdy jsou ty debaty zdlouhavé, to je pravda, občany to asi někdy štve, ale jak říkám, je to podstata parlamentu a je velmi nebezpečné to nějak omezovat nebo zkracovat.

Jan Martinek, redaktor
Sami jste ale ve vládě obstrukce tehdy opozičním soc. dem zkracovali.

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Ano. Postupovali jsme ale podle jednacího řádu, to bylo něco jiného. Ať se na mě nezlobí, toto bylo od vládní koalice hrubé zaváhání (soc. dem. Ladislav Šincl až po hodině zpochybnil své hlasování, Sněmovna návrh snížit spotřební daň napodruhé neschválila – pozn. red.). Tři předsedové poslaneckých klubů mohli zareagovat včas, mohli zkontrolovat hlasovací listinu, případně si hned vyžádat přestávku na jednání klubu a nikdo by to nenapadal. To je ve Sněmovně běžný postup. Takové detaily je ale složité voličům vysvětlovat: prostě jsou tu nějaká pravidla a oni je úplně zbytečně porušili. A když většina poruší pravidla, tak menšina se brání, to je logická reakce. Opakovaného hlasování jsme se nechtěli zúčastnit, protože podle nás bylo protizákonné. Jakmile jsme se ale dostali k dalšímu bodu, tak jsme zase profesionálně jednali. Stížnost podáme a uvidíme, jak rozhodne Ústavní soud. Doufáme, že rozhodne tak, že pravidla se musí dodržovat.

Jan Martinek, redaktor
Podle průzkumů, například podle šetření CVVM z jara, by víc než polovina občanů dala přednost něčemu jinému, než je parlamentní demokracie. Neděsí vás to?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Je to špatná zpráva. Čtyřicet procent občanů nechodí k volbám, a mě by zajímalo, jestli tam nechodí proto, že jsou spokojeni, nebo jestli jsou to odpůrci parlamentní demokracie. Zajímavé by to bylo zjistit i generačně. Předpokládám, že my starší, kteří jsme zažili totalitní režim, asi budeme většími příznivci parlamentní demokracie než ti, kdo to nezažili. Je to ale na zamyšlení celé politické scény, to není otázka koalice nebo opozice. Něco asi děláme špatně všichni.

Jan Martinek, redaktor
A jak by s tím tradiční strany typu ODS měly bojovat?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Vlastním příkladem. Dodržovat pravidla, ukazovat na nebezpečí, když se porušují. My jsme strana, která má poměrně velkou vnitrostranickou demokracii, což evidentně voliče nezajímá. Jim je jedno, jestli kandidátku do voleb sestaví lídr, nebo jestli proběhly čtyřkolové primárky, a je to i docela logické. Každý má svých starostí dost, a ještě aby zjišťoval, jak vznikají kandidátky? Podle mě bychom se měli snažit, aby strany měly víc členů. Ne proto, že bychom měli víc členských příspěvků, ale aby měl větší počet lidí zájem zejména o komunální politiku. Máme desítky tisíc zastupitelů, kteří se starají o svou obec. Čím víc lidí bude mít zájem uchopit komunální politiku, tím větší podporu bude toto zřízení mít mezi voliči.

Jan Martinek, redaktor
Pak ale musíte občany ke vstupu do politiky nějak motivovat, zatím lidé ze stran prchají. Nejvíc právě z ODS.

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Netěší mě to, ale u některých členů mě to těší. Každá politická strana potřebuje především aktivní členy. Zejména ty, kteří se zajímají o místní politiku. Ve Sněmovně je poznat, kdo prošel místní politikou, ví, jak zákony mohou pomoci obcím a občanům. Zároveň se musí zjednodušit život uvnitř stran. Na jedné straně tu voláme po demokracii, na druhé straně má ČSSD, a já jim to vůbec nepřeji, problém se žalobami na vnitřní poměry. To nemůže asi těšit nikoho, kdo podporuje svobodnou soutěž politických stran. Členové stran mají vědět, že vnitřní život strany je jednoduchý, nemusí ho řešit soud. Problém je, když se někdo nový, kdo se dvacet let věnoval své práci, chce začít věnovat obci, a ti, kdo tam jsou dlouho, mu řeknou, ať počká, že kandidovat do zastupitelstva může až za dva tři roky. To je chybný model, který vůbec ubírá počet členů všem stranám.

Jan Martinek, redaktor
Jak se ODS chystá na komunální a senátní volby? Preference zatím nerostou.

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Příští úterý je poslední termín na podání kandidátek a záleží především na místní úrovni. Někde šlo sestavování kandidátek hladce, někde jsme se jako obvykle pohádali. Věřím tomu, že v mnoha oblastech budou výsledky dobré. Tam, kde máme oblíbené starosty, mohou být výrazně lepší. My jako vedení se snažíme spíš o morální podporu.

Jan Martinek, redaktor
Morální, nikoliv finanční?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Přesně tak. Na to nemáme, to říkám otevřeně. Musí si pomoct sami, kandidáti si většinou kampaň sami platí. My preferujeme kontaktní kampaň, která je nejlevnější, ale nejdražší na čas. Věřím, že v senátních volbách, kdy jsme poprvé uzavřeli dohodu s TOP 09, můžeme být úspěšní.

Jan Martinek, redaktor
Pojďme k zahraniční politice. ODS, stejně jako vláda, podporuje sankce uvalené na Rusko. Ty ale mohou znamenat problémy i v některých českých regionech, zejména se zaměstnaností.

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Samozřejmě myslet si, že jakékoliv ekonomické sankce nepoškodí toho, kdo je uvalil, je naivní. Když uvalím sankce, ohrožuji obchod. Je to bezesporu složité, ale pokud si řekneme, že takový konflikt ohrožuje Českou republiku – a já si myslím, že ano – tak bez ohledu na ekonomické poškození musíme k těm sankcím přistoupit. Nemůžeme říct, že se vydělujeme z Evropy a nebudeme v řadě s ostatními. Je zajímavé sledovat debatu v sousedním Německu, pro které je Rusko ohromným obchodním partnerem. Na začátku byly průmyslové organizace proti, ale po debatách s paní kancléřkou Merkelovou postoj mění. A to je věc, kterou by vláda měla říct: ne jen to, že jsme v Bruselu souhlasili s většinou, ale i vysvětlovat. Třeba na tripartitě nebo na setkání s podnikateli, s exportéry do Ruska nebo Ukrajiny. Protože situace neohrožuje jen náš export do Ruska, ale také na Ukrajinu. Je naivní a nefér říkat: jsme pro sankce, ale nebojte se, žádné odezvy nebudou.

Jan Martinek, redaktor
Není postoj vlády i ODS příliš protiruský?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Pokud máme zprávy, že Rusko zásobuje separatisty zbraněmi, tak je jasné, že sankce směřují proti Rusku. Každý nese následky svých činů, v tomto případě je to Rusko. Postoj vlády ČR se nijak neliší od postoje našich spojenců. Spíš nás trápí to, že premiér se snaží tvrdit, že se nás sankce netýkají. Není to poctivé. Pokud by nám reálně hrozily vážné ekonomické problémy, je třeba hledat řešení.

Jan Martinek, redaktor
Jak byste to řešili?

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Třeba snížením daní, povzbuzením pracovního trhu, aby se firmy nebály najímat nové lidi. Jsou potřeba taková systémová opatření, která by mohla pomoci podnikání, aby firmy nemusely propouštět.

***

« zpět na přehled