Projev na 23. schůzi Poslanecké sněmovny

22.12.2014

(www.psp.cz)
  
Projev předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury na 23. schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
  
Děkuji za slovo. Když jsme tady minulý týden vedli debatu o tom, kdo chodí víc do práce a kdo má horší výsledky hlasování, tak pan ministr financí se chválil tím, že má největší počet předložených zákonů. Už zapomněl říct, že taky největší počet vrácených zákonů ze Senátu, to už je vždycky ta druhá polovina pravdy. A já vycházím pouze z údajů, které jsou v důvodové zprávě, a to je vládní materiál. Původně jsme, milé kolegyně, milí kolegové, měli mít jednu novelu DPH! A jak napsáno v důvodové zprávě, někdo rozhodl na Ministerstvu financí, že budeme mít dvě novely DPH v letošním roce. A to je o té stabilitě, kterou pořád vy opakujete a přitom se chováte jinak.

Tak první novela pro připomenutí byl sněmovní tisk 214 a druhá novela sněmovní tisk 291. Už vidíte blízkost těch čísel, že to nemohlo reagovat. To znamená, vláda současně projednává dvě změny zákona o DPH. Sněmovnou obě dvě prošly v rekordním tempu. Vy jste si jako vládní většina odhlasovali, že nebudeme řádně diskutovat o změně daňových zákonů. U sněmovního tisku 214 první čtení bylo 10. června, lhůta zkrácena na 10 dnů, druhé čtení 15. července, lhůta zkrácena na 48 hodin. Schváleno 23. července.

A už 4. září přichází do sněmovny další novela, protože na Ministerstvu financí nestíhali, tak se z jedné novely vyrobily dvě. Když se podíváte do důvodové zprávy této novely, která je tak důležitá pro vládní koalici - a pan poslanec Volný se plete s tou účinností, my nespěcháme, že to musí platit od 1. ledna 2015. Vy tak spěcháte! Proč jste zkracovali lhůty mezi prvním a druhým čtením? Proč jednáme hned 10 dnů po vrácení Senátu? Vy spěcháte od 1. ledna 2015! Tak nechytejte za slovo mého předsedu, který to řekl naprosto správně. Copak opozice vás tlačí k 1. ledna 2015? Vy nás všechny tady tlačíte k tomu, abychom to rychle schválili, aby to od 1. ledna 2015 bylo účinné.

A zapomněli jste říct těm podnikatelům, jaké byrokratické zbytečnosti jim přinášíte od 1. ledna 2015. Nevím, kdo z vás vyplňoval loni nebo předloni výkaz o DPH, ať už měsíční nebo kvartální. Reverse charge dneska vyplňovali ti, co nakupují povolenky skleníkových plynů, a ti, kteří mají stavební činnost nebo kterým byla fakturovaná stavební činnost. To znamená, naprostá většina to nevyplňovala. Vy reverse charge pod pláštíkem boje proti daňovým únikům rozšiřujete na věci běžné spotřeby! Mobilní telefony, tablety, laptopy. Řekli jste těm živnostníkům, že když si 3. ledna koupí tablet, že DPH budou vykazovat jinak a že ho nedostanou zpátky? Když si koupí mobil, že budou jinak vyplňovat DPH? A když se spletou poprvé za leden 25. února ti, co mají měsíční, myslíte, že finanční úřad k nim bude přistupovat velkoryse? No to v žádném případě! A budou mít fakt čas, protože když to dneska schválíte, tak to vyjde kdy ve sbírce - možná 29., možná 30. - a budou mít sedm týdnů na to, aby u věcí běžné spotřeby zaregistrovali zásadní změnu v podávání daňových přiznání.

A tomu říkáme reverse charge, protože to řeší ty karusely. Já nevím, kolik je u tabletů, laptopů, mobilních telefonů karuselů. Pokud je pravdivá informace, že průměrné stáří nebo délka existence firmy, která se dopouští podvodů v rámci karuselových podvodů, je 25 dnů, tak to je méně než jedno období DPH! Každý podnikatel ví, že když z ničeho nic má stát vracet DPH, že velmi často přijde kontrola. A je to správně. A zkontroluje, zda ten výkaz v daném měsíci je oprávněný či není. A tady se bavíme o tom, že tahle ta opatření dopadnou na ty nejmenší, které nemají týmy ekonomů! Velké firmy s velkým ekonomickým oddělením, pro ně ten reverse charge problém není. Pro ty ostatní to je. A není to tak jednoduché to správně vyplnit. Kromě toho, že ty peníze, které živnostník může očekávat, dostane mnohem později. Nevím, jak budeme definovat zařízení, která obsahují integrovaný obvod nebo desku plošných spojů. Já nevím, jestli ti navrhovatelé vědí, co všechno do toho patří a kdo to bude posuzovat! Já se obávám, že po třech letech přijde na kontrolu finanční úřad a řekne: Ale pozor! Tady jste měli nějaký integrovaný obvod! To jste nemohli žádat o vrácení daně. To jste porušili zákon. Dodatečná daň. Dodatečné přiznání. Dodatečné náklady... Úplně zbytečné. O tom se ta debata nevede.

My moc dobře víme, že kontrolní hlášení (nesrozumitelné?) je docela úsměvné, že nám teď připomínají někteří významní členové rozpočtového výboru, že to tak je. No, my jsme na to nezapomněli. A co si mají ti podnikatelé připravovat od ledna? Copak víme, jak bude vypadat kontrolní hlášení? Když tady byl návrh, aby aspoň základní parametry kontrolního hlášení byly v zákoně, tak vy jste, dámy a pánové z vládního tábora, toto odmítli! Na co se můžete připravovat, když nikdo neví, jak to bude vypadat? Možná už to pan ministr ví, možná by nám to v debatě mohl říct, jak bude vypadat kontrolní hlášení.

Velmi mě zaujala ta křížová kontrola. Správně říkal pan senátor Vystrčil, jak vždycky úředníci Ministerstva financí, když to popisovali, tak to vášnivě obhajovali na výborech ve sněmovně a říkali: Takhle bude ta křížová kontrola, takhle! Ale v jakém formátu budou podnikatelé odevzdávat ta data, aby ta kontrola byla možná? V jakém? V PDF? Kontrolovali jste někdy dva dokumenty v PDF křížově? No to se softwarem nedá udělat! To se opravdu softwarem nedá udělat. Nebo je budete nutit, aby to byl nějaký Office a budou si muset pořizovat nějaké softwary, které to umožňují, a vy budete předepisovat tabulky? Protože pak se to logicky naprogramovat dá! Nebo budete předepisovat databáze, ve kterých se to musí poskytnout? Protože pak se to naprogramovat dá!

Ale z běžných kopií, když budete mít statisíce kontrolních hlášení měsíčně nebo kvartálně. Slyšel jsem tady v rozpravě, že je představa, že tam bude každá přijatá faktura. To už jsou desítky miliónů údajů měsíčně. A někdo bude takhle kontrolovat křížově, zda to sedí. A já se ptám jak? Jak to těm poctivým pomůže? Těm, kteří mají 5, 10, 20, 30, 40 faktur. Kdo to zkontroluje křížem, že tam nemají žádnou podvodnou fakturu? Podle mě tady hrozí únik dat z konkurenčních důvodů. Koho by nezajímalo, jak některý dodavatel fakturuje, zda služby poskytuje konkurenci stejně draze nebo stejně levně jako my, zda někdo nemá lepší platební podmínky, lepší cenu. Jak ochráníme data? Jak se máme připravovat k 1. lednu 2016, když nevíme, jak to bude vypadat?

A teď to nejdůležitější. Zákon sem přišel 4. září. Při všech zkrácených lhůtách se prostě nedá stihnout. A já bych to nevyčítal Senátu a senátorům. Chyba je na straně Ministerstva financí. Mělo to být v první novele, kdy jsme hlasovali ve třetím čtení v červenci. A to si myslím, že je rozumný termín, pokud mají být daňové změny od 1. ledna, tak o tom hlasovat v červenci je určitě rozumný termín, ale ne 22. prosince. A reverse charge má začít platit za deset dnů. Ne od 1. ledna 2016. Nikdo k tomu žádnou osvětu nedělal, nikdo neinformoval živnostníky, že se musí připravit na to, že budou jinak vyplňovat hlášení o DPH, respektive daňové přiznání.

Byl jsem dneska docela překvapen smířlivým tónem pana ministra financí, jak podporuje senátní verzi. Málem nám řekl, že to vlastně připravil on a jeho ministerstvo. Už k tomu moc nechybělo. Nicméně v Senátu pledoval úplně pro něco jiného. Bylo to myslím 8. prosince, to není tak dávno, je to dva týdny. A říkal, že pokud přijmete pozměňovací návrh, a Senát ho přijal a dnes o něm budeme hlasovat, a cituji ze stenozáznamu: "to by způsobilo degradaci navrhovaného systému a z účinného nástroje pro boj proti daňovým únikům by se mohlo stát administrativní opatření s omezeným efektem". Dneska pan ministr financí navrhuje, abychom degradovali jeho navržený systém a abychom z pohledu jeho systému účinného proti daňovým únikům vyrobili administrativní opatření s omezeným efektem. A vládní většina je stejně nadšená a připravena stejně nadšeně hlasovat pro, jako stejně nadšeně hlasovala pro, když jsme o tom jednali poprvé.

Já bych byl rád, aby na mě pan ministr financí nepokřikoval a abyste ho, paní místopředsedkyně, případně jako každého jiného, upozornila, že nemá rušit řečníka. Děkuji vám.

A mohla byste říct na mikrofon, jak se hlásil k faktické připomínce. Na to je tlačítko, nebo takhle.

Kromě toho, že má urážlivé poznámky k tomu, co říkám, to k faktické připomínce opravdu nepatří.

Ale cituji jeho slova. Jestli říká, že to jsou blbosti, jak jsem slyšel, tak já za to nemůžu. Cituji ze stenozáznamu Senátu. Nepřidal jsem si vůbec nic z toho, jak on hodnotil před čtrnácti dny v Senátu navrženou změnu ještě před hlasováním Senátu. Hle, když to Senátem prošlo, pružně změní názor a v zásadě říká, že oni na tom spolupracovali jako Ministerstvo financí.

Dámy a pánové, kdyby minimálně těch čtrnáct poslankyň a poslanců, kteří se zdrželi, když jsme hlasovali o velmi podobném pozměňovacím návrhu předsedy ODS Petra Fialy, hlasovali, tak jsme to dneska nemuseli projednávat znovu. Tehdy ale zarputile vláda a Ministerstvo financí, významní členové rozpočtového výboru říkali: musí to být tak, jak navrhuje vláda. Ukázalo se, že opozice měla pravdu. Dneska se říká: musí to být tak, jak navrhuje Senát. Proč ne? Není to poprvé ani naposledy, kdy opozice měla pravdu a vy jste to nechtěli uznat. Škoda, že to za vás musí řešit Senát. Bude mít další případy a měli jsme další případy. Rekordmanem v tom je Ministerstvo financí, v počtu vrácených zákonů, a nejenom v počtu, ale i v procentu, abychom srovnali absolutní čísla i reálná čísla.

K tomu, co říkal pan předseda rozpočtového výboru Votava ke snížení. Už to říkal můj kolega Miroslav Kalousek. Když jste rušili účinnost JIMu, tak jste prostě v tom nadšení zapomněli zrušit i ostatní opatření, která s tím byla logicky provázána. A dneska na poslední chvilku se ještě tváříte, že něco zachraňujete a nebýt nás, tak to nebylo, ale JIM jsme rušili před několika měsíci, ne 22. prosince.

Takže vláda a Ministerstvo financí místo jedné novely vyrobilo dvě, protože zřejmě nestíhali, nebo nevím. Tím nás všechny dostali pod časový tlak, tím znejistili podnikatelskou veřejnost a opravdu, pokud to dneska schválíte, tak za deset dnů začnou platit další byrokratická opatření, která dopadnou na všechny, kdo si koupí mobil, laptop, tablet, nebo jiné zařízení s integrovaným obvodem či deskou plošných spojů. A zodpovědnost nese jenom vláda, nikdo jiný. Ono se to totiž tváří jako novela, která implementuje nějaké evropské směrnice, dokonce v názvu v našem programu je pomlčka EU. Nicméně první věta v důvodové zprávě zní: Tato novela je předkládána podle koaliční smlouvy, která byla podepsána v lednu 2014. To, že se tam částečně něco implementuje, je pravda. A znovu se vracíme k obvyklé debatě, kdy vládní koalice nechce přiznat, že se zvyšují daně. Tu například tím, že těch 16 mld., o kterých mluvil pan kolega Kalousek, prostě podnikatelé a fyzické osoby zaplatí, tu se zvýšilo zdanění investičních fondů, nevím, jestli se to týká všech investičních fondů, které například kupují zdravotní kliniky, nebo ne, tu se zvyšuje daň z pozemků. Senátoři správně navrhli odklad, ale podívejte se na ten detail - Ministerstvo práce a sociálních věcí roky tvrdí, že je velký problém definovat sociální bydlení a zjistit, co to je a co to není. Tak Ministerstvo financí to už vyřešilo za ně. V zákoně je definované, co je sociální bydlení aspoň z hlediska daňových zákonů. Nejsem si jistý, zda parametry a plochy přesně odpovídají sociálnímu bydlení, nebo tomu, co si někteří z nás představují pod pojmem sociální bydlení. Už to, že některé rodinné domy jsou označené za sociální bydlení, mi přijde poměrně odvážná myšlenka, že rodinný dům je sociální bydlení. Ale proč ne, ale očekával bych to v jiném zákoně, na jiném místě, ne v zákoně daňovém.

To všechno jsou hlavní důvody, proč nemůžeme podpořit ani senátní verzi, přestože je z hlediska byrokratické náročnosti výrazně lepší než vládní a poslanecká verze, to je třeba kolegům ze Senátu přiznat. Ale nemohli opravit všechny nedostatky a chyby, které tato novela přináší. To je logické. Proto budeme hlasovat jak proti senátní, tak proti sněmovní verzi.

Ing. Zbyněk Stanjura
předseda poslaneckého klubu PČR
předseda regionálního sdružení

« zpět na přehled